|
Býčí skála.
9.5.2021
Poustevníkův příspěvek k protohistorii Býčí skály.
V období německého romantismu bylo v 19. století zaznamenáno německým mytologem podivuhodné sdělení:"Za dob římských bylo Brno jen menší osadou, nazývanou EBURODUNUM. Ta byla na severu chráněna MĚSÍČNÍMI HORAMI (SYLVA-LUNAE). V osadě se pnuly k nebi dva
posvátné vrchy s prastarými svatyněmi: první byl zasvěcen bohu války WOTANOVI(dnešní
Špilberk) a druhý (Petrov) bohu hromu DONAROVI. Oba kultovní stánky jsou obtékány dvěma posvátnými řekami: Švancarou (Svratka) a Weissache (Svitava). Řeka Weissache měla pramenit v blízkosti WOTANOVI JESKYNĚ ve WOTANOVĚ ÚDOLÍ v Měsíčních horách. A tam, ve WOTANOVĚ JESKYNI, v rozlehlé skalní síňi, ježící se zbraněmi, jest kamenný trůn na němž odpočívá sám bůh války WOTAN!! (dnes se však Wotanova jeskyně jmenuje Beczi skála, podle šumotu vyvěrajících vod...)"
29.10.2020: Poustevník Gyaneshwarpuri před Býčí skálou.
29.10.2020: Speleologická základna ZO ČSS 6-01 Býčí skála.
Publikace o Býčí skále (zaslal M. Golec).
Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích.
|
ZPĚT
|
Martin Golec
jeden z hlavních současných znalců Býčí skály.
|