Recenze: Kateřina Sobotková - Antropogenní změny krajiny v údolí Říčky v jižní části Moravského krasu mezi vodní nádrží Pod Hádkem a Muchovou boudou.Speleo 18/1994. Česká speleologické společnostMarek ŠenkyříkMoravský kras je díky své snadné dostupnosti a poloze u takřka půlmiliónového Brna místem střetů rozličných zájmů. V pozitivní rovině se tato skutečnost projevuje velmi vysokým stupněm jeho prozkoumanosti, díky čemuž toto klasické krasové území představuje významný pojem na mezinárodní úrovni v řadě vědních oborů, od speleologie a archeologie, přes geologii, po třeba botaniku. Toto je však jen jedna strana mince. Na té druhé vidíme člověka jako podmanitele a kořistníka. Ten pracuje již někdy od nástupu neolitického zemědělství na přeměně krajiny a zvláště v druhé půli tohoto století překračuje onu pomyslnou empirickou hranici harmonické symbiózy s přírodou. Výsledkem "zušlechťování" životního prostředí jsou v Moravském krasu rozsáhlá odlesněná území a jejich přeměna na zemědělskou půdu, změna přirozené skladby dřevin, mizení původních živočišných a rostlinných druhů, znečišťování povrchových i podzemních vod, hustá síť komunikací, negativní dopady abnormálně rozvinutého turistického ruchu a tak dále. Jistě nejsem sám, kdo před pěti lety naivně očekával, že se situace začne zásadně řešit a bude nastartován příznivější kurz vztahu člověka k přírodě. Chod událostí však rychle překlenul tuto ekologickou pubertu. V Moravském krasu a jeho přilehlém okolí si dala dostaveníčko různá kamenožroutská lobby, jejichž vztah k vápenci je čistě pragmatický, respektive finanční. Jen se shýbnout, zvednout ladem ležící peníze v podobě bílého kamene a najít dobrý odbyt, nejlépe v Rakousích, či Německu. Že se zde opět jedná o promiskuitu našeho přírodního bohatství, není třeba příliš zdůrazňovat. A tak se k nám donášejí zvěsti o projektech nově zakládaných lomů, jinde se v CHKO v tichosti těží vysokoprocentní vápenec jako pouhý štěrk na silnice a opět jinde zřejmě začnou dříve či později padat jeskyňářům na hlavy krápníky, neboť nikdo vážně nepomýšlí na restituci původní hranice CHKO, v roce 1958 smrsknuté ve prospěch rozsáhlého dobývacího prostoru. Jiní podnikavci zase pod oblíbeným zaklínadlem podpory turistického ruchu zamýšlejí učinit z Moravského krasu turistický show business. Nevím, nevím - kdyby vstali z hrobu Wankel, či Kříž, asi by hořce zaplakali nad tím, cože se to stalo s jejich zádumčivým romantickým Moravským Švýcarskem. Ona totiž každá nová silnice, nové parkoviště, lanovka nebo třeba hotel, jsou těžko smazatelné jizvy, které ničí kouzlo přírodních scenérií (i těch nejkrásnějších) a činí z Moravského krasu čím dál víc cosi na způsob městského parku. Nepochybuji však, že takovéto pojetí Moravského krasu se mnohým návštěvníkům líbí. Vystihuje totiž dobře jejich bytostnou konzumentskou potřebu a to je jev celosvětový. Údolí Říčky je nejméně člověkem poznamenané údolí Moravského krasu. Nehýří sice takovou bizarností tvarů jako je tomu na severu v okolí Macochy, zato však jeho nejhodnotnější částí mezi rybníkem Pod Hádkem a vývěry pod Lysou horou dosud nevede silnice (poslední údolí v Moravském krasu!), skladba dřevin je blízká přírodnímu stavu, celkem běžně zde vidíme takové motýlí exoty jako jasoně dymnivkového a bělopáska topolového, roste zde lilie zlatohlávek i koniklec velkokvětý a vůbec toto malé území působí celkově velmi vyváženým harmonickým dojmem. I zde se však mnohé rychle mění... Katka podává ve své studii komplexní a dosti detailní pohled na problematiku dopadů lidské činnosti na živou i neživou přírodu tohoto území od pravěku po současnost. Toto téma zpracovává jako syntézu úzce specializovaných informací z různých vědních oborů (celkem 34 citovaných prací) a výsledků vlastních terénních výzkumů. Po úvodu se v 2. kapitole zabývá fyzickogeografickými složkami studovaného území a jejich změnami vlivem lidské činnosti - geologií (sestaveno především podle J. DVOŘÁKA), geomorfologií, krasovými jevy a hydrologií (hlavně podle rozsáhlých výzkumů J. HIMMELA), klimatickými poměry (podle E. QUITA) a biogeografickými poměry. 3. kapitola je věnována využití krajiny člověkem od pravěku do 18. století (K. VALOCH aj.), 4. kapitola pojednává o současné socioekonomické sféře negativně působící na ekosystém údolí (sídla, zemědělství, průmysl, komunikace, cestovní ruch, rekreace) a 5. kapitola o legislativní územní ochraně přírody. Nejdůležitější částí geografického projektu jsou poslední dvě kapitoly, nazvané stručně Shrnutí a Závěr. Autorka v nich popisuje současný stav krajiny podle stupně přeměny lidskou činností (doplněno přehlednou barevnou mapou), uvádí hlavní zdroje současného i budoucího ohrožení ekosystému údolí Říčky a navrhuje konkrétní opatření k odvrácení a minimalizaci dopadů těchto změn. Z těchto dvou závěrečných kapitol zde vybírám a cituji: "Celý studovaný úsek údolí Říčky v jižní části Moravského krasu můžeme označit jako vyvážené území, které si v mnoha směrech dosud zachovalo přírodní ráz. Tato oblast nebyla člověkem nikdy intenzivněji využívána. Až v druhé polovině tohoto století začíná plnit výraznější rekreační funkci. V posledních letech zde dochází k silnému zvýšení návštěvnosti v letních měsících a tlak rekreace na krajinu hrozí postupně zdegradovat tuto velmi cennou část Moravského krasu. Úsek mezi tábořištěm u nádrže Pod Hádkem a vývěry Říčky je antropogenně nejméně ovlivněným údolím v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Dosud zde existují přirozené ekosystémy a většinu ploch pozměněných člověkem (převážně druhotnou dřevinnou skladbou lesa) je možné relativně snadno rekonstruovat. Jedná se o velmi cenné území s hydrologicky aktivními i paleohydrologickými krasovými jevy a zvláštními fyzickogeografickými podmínkami, které podmiňují velkou rozmanitost rostlinných společenstev. Některá z nich zůstala do dnešních dnů v přirozeném stavu a vyznačují se vysokou biodiverzitou s velkým množstvím vzácných druhů. Kromě biogeografické a speleologické hodnoty má dané území nepopiratelně velký význam v archeologii a paleontologii... V antropogenním ovlivnění krajiny v údolí Říčky mezi vodní nádrží Pod Hádkem a Muchovou boudou hraje důležitou roli výrazné zatížení cestovním ruchem, znečištění vod a změna dřevinné skladby lesa. V budoucnosti může dojít k ohrožení údolí postupující těžbou v lomu Cementárny Mokrá. Zatížení studované oblasti působením cestovního ruchu se neustále zvyšuje. V posledních letech dochází v některých místech vlivem letní rekreace až k nepřijatelnému nátlaku na krajinu, který se projevuje vysokou hlučností, přelidněností, znečištěním vod, divokými skládkami a zvýšením ruderalizace. V údolí Říčky je nejintenzívnější krátkodobá jednodenní rekreace. Podstatnou složkou je také dlouhodobější rekreace v chatových koloniích a kempech. Je nutné udržovat intenzitu návštěvnosti dané oblasti na přijatelné úrovni. Pro snížení negativních vlivů není nejúčinnější metoda striktních zákazů obrácených proti jednotlivci (zatímco skutečných likvidátorů Moravského krasu se represe zpravidla citelněji nedotýkají ! - pozn. M.Š.). Je třeba si uvědomit, zda by měla tato opatření zamýšlený vliv právě na tu skupinu návštěvníků, která daná omezení nedodržuje. Často nastává právě opačná situace. Toto téma by si zasluhovalo podrobnější psychologicky zaměřené zpracování. Snížení záporných vlivů rekreace je účinnější řešit snížením počtu návštěvníků a to nejlépe nebudováním infrastruktury podporující cestovní ruch a přílišným nezviditelňováním určitých atraktivit území. Nemělo by docházet k dalšímu budování kempů, hostinců (k čemuž došlo v loňském roce u nádrže Pod Hádkem), stánků s občerstvením, přilehlých parkovišť, zahušťování sítě turisticky značených cest či ke stálému zpřístupnění Ochozské jeskyně. Některé jeskyně, ve kterých již hrozí minimální devastace, by naopak měly být běžnému návštěvníkovi zpřístupněny, aby se každý mohl alespoň zčásti seznámit nenucenou formou s přírodním bohatstvím údolí. Jeskyně Netopýrka a v menší míře také jeskyně Malčina měly navíc v tomto směru již svou tradici. (pozn. M. Š.: Nedávné uzamčení těchto dvou jeskyněk se jeví jako přehnaně přísné opatření. Neodemykatelná zavařená vstupní uzávěra je navíc citelnou překážkou v hydrologickém výzkumu nejen těchto lokalit, ale i celé oblasti. Je nemálo podzemních badatelů, jejichž speleologické uhranutí započalo právě křtem v Netopýrce či Malčince!) Při současné příliš vysoké návštěvnosti by bylo velmi nevhodné znovuotevření veřejného tábořiště u nádrže Pod Hádkem. Velký počet dlouhodobých rekreantů v letním období by zcela jistě způsoboval znatelnou devastaci přilehlých cenných společenstev. Došlo by k přetížení letního využívání vodní nádrže i ke zvýšení znečištění vodních toků, k čemuž by přispělo také zamýšlené blízké parkoviště. I v případě znovuzahájení provozu tábořiště však není vhodné ani nutné parkoviště budovat a zákaz zajíždění motorových vozidel k nádrži by měl být přísně respektován. Kemp by pak byl díky tomuto opatření využíván zejména pěšími turisty a došlo by ke snížení počtu návštěvníků i doprovodných negativních vlivů (pozn. M.Š.: Při posuzování problému znovuotevření tábořiště u rybníka je též nutné přihlédnout ke skutečnosti, že některé přilehlé chaty se již přetransformovaly na poměrně velkokapacitní hotely, což již samo o sobě povede k výraznému zvýšení akumulace návštěvníků, zvláště v úseku údolí u rybníka Pod Hádkem). Těžko řešitelný problém představují chatové kolonie. I zde platí podmínka nebudování infrastruktury zvyšující intenzitu návštěvnosti. Negativním příkladem je zpevnění přístupových cest k chatám pod Bělkovým mlýnem v 80. letech a umožnění přístupu k nim motorovými vozidly. Vjezd automobily do chatových kolonií by neměl být povolován. Zřejmě nejpřijatelnějším řešením problému chatových kolonií je přísná kontrola dodržování omezení (vjezd motorovými vozidly, dostavby chat, skládky ap.), nepovolování výstaveb nových chat, přestaveb chat stávajících a jiných úprav (zpevnění cest, elektrifikace) a ponechání současné, zvláště přehuštěné a nevhodně architektonicky řešené chatové zástavby na dožití. Také v souvislosti s otázkou vyváženého užívání objektů individuální rekreace by bylo zajímavé zpracovat sociologicko-psychologickou studii. Vážným problémem v krasové krajině je znečištění vod. Jeho řešení komplikuje nízký stupeň filtrace vod při průchody vápenci a existence neznámých vodosvodných podzemních cest. Je nutné přistoupit ke zvýšené ochraně čistoty vod nejen v příslušném povrchovém povodí, ale i v dalších krasových oblastech, jejichž povrchové, srážkové a podzemní vody mohou s vodami dané oblasti komunikovat. Konkrétním případem na studovaném území je souvislost ohrožení kvality artéských vod u Muchovy boudy se skládkou komunálního odpadu v lomu na Hádech. Jako ochranné pásmo pro celkové území CHKO Moravský kras by tedy mělo být vyhlášeno celé i nekrasové povodí všech povrchových toků přitékajících na území krasu i všechny související krasové oblasti povrchově odvodňované mimo vlastní CHKO. Nastíněná opatření, dále konkretizovaná pro studovanou oblast, by měla být uplatňována na celém území CHKO Moravský kras i v jeho výše navrhované ochranné zóně. Ochrana vod je důležitá pro zachování přírodního stavu krajiny i z hlediska využitelnosti vodních zdrojů člověkem. Ve vymezené části údolí Říčky je čistota toků nejvíce ohrožena komunálním odpadem z obcí. Pro obce Ochoz, Březina a Hostěnice je nutností vybudovat zde co nejdříve čistírny odpadních vod, nejlépe i s odkanalizováním přilehlých komunikací. Takovýto projekt je již vyhotoven pro obec Hostěnice. Znečištění toků nesprávným obhospodařováním pozemků lze podstatně snížit řadou opatření. Je to především nepoužívání chemických prostředků ke hnojení a ošetřování zemědělských kultur, rozčlenění zemědělských ploch po vrstevnici mezemi, nepěstování plodin podporujících půdní erozi. Velmi vhodné by bylo převedení některých polí, zejména na svazích s vyšším sklonem a podél koryta toku, na trvalé travní porosty. Důležité je zachování nebo obnovení přírodě blízkých břehových společenstev. Koryta toků by zásadně neměla být regulována. Naopak je vhodné již napřímená koryta upravit do podoby blízké původnímu stavu. Posouzena by měla být také možnost vybudování umělých retenčních a provzdušňovacích objektů (nádrží, hrází, stupňů) na regulovaných tocích, např. na Hostěnickém potoce. Všechna tato opatření by se kladně projevila nejen na čistotě vod, ale zvýšením členitosti krajiny a jejím citlivějším využíváním by došlo ke vzrůstu biodiverzity a ekologické i estetické hodnoty území. Pro ochranu čistoty vod je dále nezbytná důsledná hygienická kontrola provozů v lomu CVM a.s., lomu Skalka s.s r.o., v podniku chemické výroby v Březině a v objektech chovu zemědělských zvířat v Březině a Ochozi. V lomu CVM je nařízena realizace monitorovacího systému indikačních vrtů. Zásadně by neměly být v celém zmiňovaném povodí povolovány výstavby průmyslových a jiných objektů, jejichž provoz by znamenal riziko kontaminace vod (benzínové pumpy ap.). Opatření týkající se zeslabení znečištění toků vlivem rekreace již byla zmíněna. Území rurální krajiny mezi vývěry Říčky a Bělkovým mlýnem nemá na znečištění toků výrazný vliv. I zde však musí být dodržovány zásady pro zvýšenou ochranu čistoty vod, přestože se jedná o území na nekrasových horninách. Zásada nepoužívání chemických prostředků platí též v případě ošetřování lesních porostů. Neuváženým lesním hospodářstvím došlo v některých místech, zvláště na dně údolí mezi tábořištěm Pod Hádkem a vývěry Říčky a v Ochozském žlíbku, k výsadbě nepůvodních dřevin, především smrků. Smrkové monokultury způsobují změnu půdního substrátu, degradaci bylinného a keřového patra a jsou méně odolné vůči znečištění ovzduší, škůdcům a působení větru. Je vhodné nahradit postupně tyto dřeviny původními druhy a pokusit se tak rekonstruovat přirozená společenstva. Totéž platí i v případě převážně habrových pařezin, které zaujímají velkou plochu studovaného území. Výmladkovým hospodářstvím postižené oblasti by měly být postupně a nenásilně převedeny na vysokokmenný les s vyšším podílem dubu, místy též buku. Dále je v lesním hospodářství důležité neuplatňovat těžbu holosečí, nepoužívat těžkou mechanizaci, neporušovat půdní pokryv a zařadit do kategorie ochranných lesů porosty na svazích a porosty s přirozenou druhovou skladbou. Průsek nadzemního elektrického vedení na Lysé hoře znamená riziko zaplevelení unikátní, pravděpodobně reliktní lesostepi. J. MÜLLER navrhuje z tohoto důvodu přeložení trasy vedení mimo území přírodní rezervace. Negativním zásahem do ekosystému bylo vybudování čerpací stanice na vývěru Říčky I. (instalované v 20 m dlouhé umělé štole z let 1984-86 pro potřeby objektu bývalé StB v lese nad Kanicemi - pozn. M.Š.). V případě jakýchkoliv plánovaných změn ve studovaném úseku údolí Říčky i v jeho okolí je nutné nejprve zodpovědně a komplexně posoudit okamžitý i dlouhodobý vliv jejich realizace na všechny složky krajiny. Lom a cementárna Mokrá nepůsobí v současné době na studované území výrazně negativně. V budoucnu však mohou představovat hlavní příčinu devastace krajiny v této části Moravského krasu. Je nemyslitelné, aby hranice dobývacího prostoru lomu byly v určitém úseku totožné s hranicemi CHKO Moravský kras a aby se těžba přiblížila až do vzdálenosti cca 50 m od Ochozské jeskyně. Severní a severozápadní hranice dobývacího prostoru musí být posunuta do větší vzdálenosti od CHKO. Rovněž by bylo vhodné vymezit podél hranice CHKO ochranné pásmo, do kterého již nesmí zasáhnout těžba. Na toto téma, zvláště s ohledem na ochranu Ochozské jeskyně, je nutné vypracovat odbornou studii. V cementárně Mokrá by nemělo docházet ke zvyšování objemu výroby a postupně by měla být realizována opatření pro snížení emisí. V údolí Říčky je nutné soustavně sledovat znečištění ovzduší způsobené CVM, působení seismických a akustických vln z odstřelů v lomu a další možné vlivy lomu a cementárny Mokrá. Pro jednotlivá navrhovaná opatření, jejichž cílem je přispět k zachování i částečné rekonstrukci dosud velmi cenného přírodního území v jižní části Moravského krasu, je dále potřeba zhotovit podrobnější a konkrétnější studie, které by již přesahovaly rámec této práce." Poznámka: Recenzovaný geografický projekt je k dispozici v knihovně katedry geografie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, na Správě CHKO Moravský kras a případně též na adrese Speleohistorického klubu Brno. |