Marek P. Šenkyřík: Indicie o existenci nezvěstného historického podzemního objektu v Bílé hoře v Brně. Speleo č.43/2005 s.15, Brno.Ve speleologické literatuře je zdokumentován historický podzemní objekt firmy FWO (1941-1945) ve Stránské skále na periferii Brna, který má ve 2 oddělených patrech 0,8 km chodeb (ŠENKYŘÍK 1994). Dosud se však nevědělo, že jiný velký podzemní kryt vznikal v inkriminované době i v protilehlém kopci Bílé hory. Cennou zmínku o jeho existenci jsem objevil v r. 1993 v archivu Zetoru a.s. při svém tehdejším studiu podzemních aktivit firmy FWO. Tento svůj malý archivní objev jsem si původně ponechal na dobádání na pozdější dobu. Teprve zcela nedávno (r. 2005) jsem ho odtajnil a přenechal na dořešení jiným badatelům brněnského podzemí. Podle této cenné informace existuje ve Vystavělově písečňáku v jihozápadním svahu Bílé hory - dnes nezvěstný - velký podzemní kryt. Zmiňoval se o něm v r. 1970 sám archivář Zetoru V. Nečas, který napsal dne 17. března 1970 v Budovateli o událostech na sklonku války v líšeňské Ostmarce tato slova: „…sklepy přestávaly být bezpečné, a proto lidé při kvílení sirén utíkali (z továrny Ostmark) ke krytům. Většinou byly budovány v písečňácích. V JIHOZÁPADNÍM SVAHU BÍLÉ HORY byl ve Vystavělově lomu. Druhý v Křižíkovského ulici postavila dřívější fabrička „Novotepra" kryt pro 1000 osob, a pod Akáty ve zbrojováckém krytu bylo místo pro 2000 lidí. Ten měl dokonce osm betonových chodeb. Menší kryt měla firma Svet ve Vinohradech. Ostmarka měla bezpečný kamenný kryt ve Stránské skále. Kryty pod Stránskou skálou a ve Vystavělově písečňáku byly původně určeny pro nacistickou armádu, a podobně i kryt Zbrojovky, který také sloužil pro zaměstnance. Ve VYSTAVĚLOVĚ PÍSEČŇÁKU, hlubokém 22 m o rozloze 60 x 200 m, začala městská správa budovat VELKÝ KRYT O TŘECH ŠTOLÁCH. POČÁTKEM ZÁŘÍ 1944 BYLY HOTOVY DVĚ Z PROJEKTOVANÝCH ŠTOL DO DÉLKY 300 M a jedna z nich byla asi 25 m vybetonována (konec citace) Analýza Nečasova textu: V. Nečas byl na přelomu 60/70. let svědomitý archivář brněnského Zetoru, který zpracoval šedivou historii své továrny, a v seriálu nazvaném „Léta Líšeňky" ji čtivou formou zveřejnil v podnikovém Budovateli k osvětě dělnictva. V jeho textu se přirozeně nacházejí četné zprávy o brněnské pobočce vídeňské firmy Flugmotorenwerke Ostmark, na jejichž sutinách továrna Zetor po válce vyrostla. V Nečasových Létech Líšeňky jsou proto k nalezení i sekundární zmínky o podzemních aktivitách firmy FWO při přestavbě některých jeskyní v Moravském krasu v letech 1943-1945 na podzemní detašované provozovny (blíže in.: ŠENKYŘÍK 1994, PŘIBIL 2004). Sekundárně se též V. Nečas zmínil i o existenci velkého podzemním krytu v Bílé hoře. Z jeho zmínky je patrné, že historické údaje do svého textu převzal (zřejmě doslovně) z jemu dobře známého historického dokumentu. Nečasovu zprávu o dnes neznámém velkém podzemním objektu pod Bílou horou (v Brně) z období II. Světové války lze proto považovat za historicky autentickou a hodnověrnou. Lze předpokládat, že při horečnatém tempu výstavby podzemních krytů na sklonku války, dosáhl podzemní objekt pod Bílou horou od září 1944 - kdy měly být již 2 štoly 300 m dlouhé - do května 1945 ještě větších délek. Pod Bílou horou se tedy na základě této indicie s největší pravděpodobností nachází jeden z největších historických podzemních objektů města Brna, který je snad svojí velikostí srovnatelný se spodním patrem samotné podzemní továrny ve Stránské skále. Pokud tyto mé řádky někoho přivedou na stopu k jeho objevení, bude splněn účel, za nímž byly sepsány. Literatura: NEČAS, V., 1970. Léta Líšeňsky. Budovatel 17. března 1970 PŘIBIL, M. 2004: Jeskyně Výpustek. Pozoruhodný příklad symbiózy člověka a jeskyně. Krasová deprese a. 10/2004. ŠENKYŘÍK, M, 1994: Firma Flugmotorenwerke Ostmark G.m.b.h. Wien, Zweigverk Brunn (1941-1945) a nedokončená podzemní továrna ve Stránské skále. Speleofórum 94. Česká speleologická společnost. |