¨
Hradisko u Bosonoh

Jeskyně Poustevníkova Děravka.

Translation:anglická vlajka

Poustevna Děravka: Marek Poustevník - Gyaneshwarpuri
ZVĚTŠIT

Hora Boží - Boží Děravka - Hora Osamění.

Ponor na pomezí Rudické a Habrůvecké plošiny a též dvou světů, na velmi strategickém místě, které tektonicky i morfologicky nasvědčuje, že dole by mohla být významná jeskyně. V okolí závrtový cedník "Djrafka". Stará legenda o velké neznámé jeskyni, která někde zde měla být objevena na počátku 20. století. "Nikdo však neví, kde Děravka je." Toto místo bylo vytypováno ke speleologickému průzkumu poustevníkem Markem dne 3. května 2005. "Terra incognita na speleologické mapě Moravského krasu. Hloubkový potenciál až 150 m hluboké propasti, 2.-3. nejhlubší v ČR. Délka neznámého odtokového systému řádově v kilometrech. Dole může být všechno o čem sní duše jeskyňáře, především hodně hluboký jeskynní systém a hodně členitý. Těch speleologických vlivů je totiž v oblasti více. "Je Děravka přítok do již hotového bludiště pod Rudicko - Habrůveckou plošinou, v jehož existenci se opírala víra generací badatelů?" Jeskyně "Poustevníkova Děravka" zde objevena Markem Poustevníkem - Šenkyříkem dne 20. února 2007. V dalším průzkumu pokračoval tým Společnosti přátel Speleologický průzkum poustevník Marek. "Je to dole. Je to tam!" Děravka - velké dílo trpělivosti a naděje. Dílo vesmírné Lásky, moudrosti a veliké Milosti. MAHÁPRABHUJIHO STUDNA. Výzkum zahájen dne 28. listopadu 2006. Jedná se o hloubení průzkumné sondy vertikálním směrem v místě ucpaného inundačního ponoru. První prostora (Meditační kout) se skalním stropem již v hloubce -5m. Už se těšíme až zabádáme.

Marek Poustevník - Gyaneshwarpuri, 2009
www.marekpoustevnik.cz

Barbora Roučková u Svámijiho Lípy.

Svámijiho Lípa na Děravce

Objevitel Děravky: Marek Poustevník - Šenkyřík

Objevitel Děravky: Marek Poustevník - Šenkyřík
Marek Poustevník - objevitel Děravky. Foto: Zbyšek Macháček, 9.6.2007.

Nejstarší fotografie z Děravky:

Ten Den, kdy byla objevena jeskyně Poustevníkova Děravka:

Milan Hnízdo na 1. pracovní akci na Děravce:

Arnošt Hloušek na Děravce!

Staré fotky Děravky - původní stav:

Zlaté roky 2007-2009.

Jak má poustevna na Děravce vypadala ještě v roce 2015?
Tak jsem pátral na internetu, až jsem objevil svou dosud nezbořenou poustevnu Děravku. Šel totiž kolem hodný pocestný David Dunovský a ten jí roku 2015 nafotografoval... Tehdy již byla poustevna osiřelá a vyloupená. Bylo to ještě před jejím násilným koncem. David Dunovský mi touto fotodokumentací poustevny udělal nesmírnou radost. Tak přece jen existuje pár jejích fotek... Požehnaný internet! Dovolil jsem si vystavené fotografie stáhnout, vždyť fotil moji poustevnu, a tu jsem nefotil ani já sám! Ale nezlobím se... dnes mám z těch fotek radost. Ty fotky voní mírem na Děravce. Zde jsou všechny dnes již historické fotografie Děravky a Habrůveckých smrků: https://dave-duna.rajce.idnes.cz/Jeskyne_Deravka_a_Zavrt_u_Habruveckych_smrku/

Sny a zmařená naděje. Celkem tři roky práce a života na Děravce. Objev neznámé jeskyně v roce 2007: legendární "Poustevníkova Děravka". Dostal jsem se deset metrů hluboko... Dál pokračuje ucpaná ponorná propast slušné dimenze. Kdo chce ucpaný ponor kopat do hloubky cca 155 metrů, může s tím klidně začit. Řevnivost a otevřené nepřátelství okolních speleologických skupin. Okolo obcházel satan. Byla tu má poustevna. Pracovníci ŠLP Křtiny by mohli říct víc, kam zmizela. Dnes jsou z ní jen kamenné základy a betonový krb s letopočtem 2009. Takže jednou pro archeology... Tady To bylo! Tady nesvatě žil nenáviděný poustevník Marek. Na památku tu roste Svámijiho Posvátná lípa. Děravky je škoda...




Jeskyně Poustevníkova Děravka na Rudicko - Habrůvecké plošině.
ZVĚTŠIT
2007: Arnošt Hloušek (uprostřed) s Milanem Hnízdem a Zbyškem Macháčkem na Děravce. Foto: Zbyšek Macháček.

Naše Silná trojka na Děravce: Arnošt Hloušek, poustevník Marek Gyaneshwarpuri a Milan Hnízdo.
ZVĚTŠIT
Naše Silná trojka na Děravce: Arnošt Hloušek, poustevník Marek Gyaneshwarpuri a Milan Hnízdo.

Jeskyně Poustevníkova Děravka na Rudicko - Habrůvecké plošině.

Bočkův Moravský kras.
Bočkův Moravský kras v němž je zapsána pověst o Kubáskově Děravce.

Kubásek památník v Bílovicích nad Svitavou.
Jméno legendárního objevitele Děravky Viktora Kubáska na památníku v Bílovicích nad Svitavou.

Poustevník Marek Gyaneshwarpuri nad Gotickou chodbou Býčí skály
ZVĚTŠIT

ACTA SPELEOHISTORICA 8/2020


Závěrečná zpráva o objevu a speleologickém průzkumu jeskyně „Poustevníkova Děravka“ na Rudicko-Habrůvecké plošině (Moravský kras -střed)


Marek P. Šenkyřík – Gyaneshwarpuri


ZO ČSS 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek
Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek
Speleologie v denním životě


Brno, 2020


Motto:
„Zuj si topánky, protože místo na kterém stojíš
je země svatá.“

Skutky apoštolů 7,33


Předmluva
Díky RNDr. Antonínu Tůmovi ze Správy CHKO Moravský kras jsem se rozhodl napsat tento příspěvek o objevu nové jeskyně na Rudicko – Habrůvecké plošině: legendární Poustevníkově Děravce. Od jejího objevu uplynulo již dlouhých 13 roků a dosud chyběl zápis v literatuře. Náš milý Toník mne nekompromisně tlačil, abych odevzdal Závěrečnou zprávu o průzkumu jeskyně a tu nabídl ke zveřejnění i ve Speleu. Nejsem sice už člen České speleologické společnosti, přesto doufám, že redakce speleo.cz můj příspěvek osvíceně příjme a zařadí ke zveřejnění. Láska musí zvítězit! Můj příspěvek je pouhým paměťovým zápisem, neboť veškerá podrobná dokumentace speleologického průzkumu byla vystavena výhradně na internetu na webu marekpoustevnik.cz, ale ten nechtěně a nenávratně zanikl a s ním zmizela i dokumentace Děravky i Závrtu u Habrůveckých smrků. Postupem času se ale podařilo zachránit relativně velké množství archivních pramenů a ty soustředit na můj nový web gyaneshwarpuri.cz. S jejich pomocí se mi podařilo rekonstruovat běh dějin na Děravce. Pokusím se ale nyní ty bájné roky výzkumu, které pro mne tolik znamenaly, vybavit si v paměti a zachovat v literatuře pro budoucnost. Píši tedy na základě přátelské intervence Toníka Tůmy, já sám jsem již nic psát nechtěl. Jen doufám, že za mého života bude na Děravce klid pro mé řádně povolené meditace a nikdo se zde už nepustí do zoufalé těžby. Tento zápis v literatuře je určen především badatelům, kteří nad opětovnou otvírkou Děravky budou přemýšlet třeba až za sto let.


Objev jeskyně Poustevníkova Děravka
Jeskyně „Poustevníkova Děravka“ se nachází na všeobecně již známém místě na Rudicko – Habrůvecké plošině ve střední části Moravského krasu, v místě vějířovitého soutoku opuštěných žlíbků v lesní trati Chvalkov, v Košově žlíbku, v pramenné oblasti Wiehlova údolí, 600 m západně od Klostemannovy studánky. Zde se při úpatí morfologicky nápadné, jen 1 m vysoké erozně omleté vápencové skalky, původně nacházela jen malá propadlinka v řečišti inundačního toku o průměru pouze 1,8 x 1,3 m a hloubce 0,75m. O tomto ponoru se zmiňoval Burkhardt r. 1959. Při úpatí této skalky jsme začali dne 28. listopadu 2006 s výzkumem. Výkop hloubil Marek Poustevník – Šenkyřík, který dne 20. února 2007 v hloubce již -3 až 3,5 m, objevil neznámou zcela ucpanou propasťovitou jeskyni. Objevitel se od roku 2007, kdy jel do ášramu Jadan v Indii, matričně jmenuje nově Marek Gyaneshwarpuri. Jeskyně je s překvapením již hloubce cca 3,5 m v pevné lité skále, s pevným skalním stropem. Objevitel jeskyni pojmenoval na památku a počest všem poustevníkům „Poustevníkova Děravka“, na rozdíl od tzv. „Kubáskovi Děravky“, která musí být někde jinde, a jíž se dosud nepodařilo lokalizovat, pokud ovšem vůbec existuje (viz. Acta Speleohistorica 7/ 2006 a můj článek ve Speleo 47/2007). Jedná se o poměrně významný objev a nesporný úspěch, který obohacuje naše poznání rudicko – habrůveckého krasového fenoménu. Jeskyně je však zcela hermeticky ucpána hnědým hlinitým sedimentem, není ale naštěstí ucpána prastarými Rudickými vrstvami, uloženými na povrchu Rudicko – Habrůvecké plošiny. Znamená to, že k ucpání podzemních prostor zde došlo v geologicky relativně nedávné době. V dalším speleologickém průzkumu mi pomáhali do větší hloubky Milan Hnízdo a pak taky Zbyšek Macháček. Jednou se zúčastnil pracovní akce Kamil Pokorný z badatelské společnosti Agartha. Pracovali jsme zde radostně pod hlavičkou ZO ČSS 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek až do jejího násilného zrušení Valnou hromadou České speleologické společnosti. Naše malá, ale duchovní základní organizace jednoduše neměla v zájmově již rozděleném Moravském krasu nárok na vlastní samostatný život. Naše ZO měla pouhé 3 řádné členy (já, Milan Hnízdo a Arnošt Hloušek z Habrůvky, který k nám přestoupil ze ZO 6-05 Křtinské údolí, ale do výzkumu na Děravce se aktivně už nezapojoval. Arnoštova osobnost pro nás měla především morální kredit a znamenal pro nás mnoho: pravé kamarádství. Zemřel dne 10.12.2016 ve věku 87 let a pochován je ve Křtinách. Po zrušení naší ZO 6-31 jsme nezanevřeli a v průzkumu pokračovali dál již jen jako nezávislé občanské sdružení Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek. Spolu jsme pak sledovali neznámou jeskyni do celkové hloubky – 9,6 m pod terén. Pronikali jsme zcela ucpanou ponornou propastí o dostatečné šířce více než 1 m. Propast je založena na tektonické poruše přibližně JV směru (paměťový údaj), směřuje tedy do prostoru nedalekého Závrtu na Chvalkově. V hloubce cca 10 m jsme hloubení speleologického výkopu přerušili, neboť jsme plánovali nejdříve sanaci vstupního úseku propasti těsně pod povrchem v hloubce 0-3 metry. Z tohoto důvodu byla vykopaná dutina opět zcela zasypána kamením, abychom tak získali pevný základ pro zamýšlené betonování Ponorné studny ve vchodu jeskyně. K tomu však již nedošlo a propast je v tomto stavu zavalená dodnes. V roce asi 2009 mne totiž opustil hlavní tahoun výzkumu Milan Hnízdo. Jeho zlostná žena mu prostě dala ultimátum: „buďto já nebo Děravka.“ Milan se k ní vrátil a Děravku opustil. Tím ale skončil i speleologický průzkum Děravky, neboť jsem neměl dalšího obětavého společníka k těžbě a sanačním pracím. Zůstal jsem tedy u jeskyně osamělý. Výzkum Děravky trval celé 3 roky (2006-2009). Na Děravce jsem zůstal sám a k vyzdívání vstupních partií propasti jsem již neměl energii. Žil jsem poblíž propasti v malé dřevěné poustevně jako pouhý meditační poustevník další 4 roky (2008-2012). Později (kratce po roce 2016) poustevnu zrušila ŠLP Křtiny. Zůstaly po ní kamenné základy a krb signovaný letopočtem 2009. Je proto třeba zdůraznit, že Děravka má kromě nesporné speleologického hodnoty i svůj duchovní a meditační rozměr... Děravka je Boží Hora. Hora Osamění. Děravka má Srdce.


Nebyla objevena tzv. Kubáskova Děravka
Při hloubení naší mohutné speleologické sondy o průměru cca 3,5 metru, byla zastižena stará šachtice našich předchůdců o průměru do 1x1 m, celá vyplněná kamením. Tak se podařilo zjistit, že šachta našich předchůdců sahala do hloubky jen cca -2 m pod povrch, a byla bez jakéhokoliv náznaku zkrasovění. Byla tedy neúspěšná a do větší hloubky byly již sedimenty neporušené. Sondě navíc stál v cestě do podzemí skalní hřebenáček, který bylo třeba nejdříve odstranit. Zjistil jsem, že k hloubení této staré šachty došlo v krajním případě v 70. letech 20. století. Informoval mne o tom hajný p. Nečas, který od 70.let působí na pozemcích ŠLP Křtiny, a který si zřetelně pamatoval na skupinu dávných výzkumců, kteří zde kopali soondu. Žádná jména si však ale nepamatuje. Pravděpodobně ale pocházeli z Býčí skály a šlo o kolektiv okolo Rudolfa Burkhardta, který neúspěšně zkoumal nedaleký Závrt u Klostermannovy studánky a věnoval svoji pozornost celému krasovému reliéfu nad Býčí skálou a Rudickým propadáním. Tato stará šachta byla tedy neúspěšná a nevedla ještě k objevu jeskyně, která tu ve skutečnosti opravdu byla. Tím se podařilo rámcově spolehlivě datovat starý speleologický výkop u skalky zmiňovaný v literatuře Burkhardtem již roku 1959, který měl lokalitu zakreslenu i ve své speleologické mapě závrtů mezi někdejšími konci Býčí skály a Rudického propadání.. Nejednalo se tedy v žádném případě o pozůstatek činnosti poněkud mýtického Viktora Kubáska z roku 1914! (viz. můj článek ve Speleo 47/2007 a Acta Speleohistorica 7/2006). Nepodařilo se nám lokalizovat tzv. Kubáskovu Děravku, zmiňovanou Bočkem roku 1922.


Popis objevené jeskyně
Jeskyni tvoří jediná ucpaná propast asi směru JV, nazvaná Maháprabhudžiho studna, pravděpodobně na tektonickém zlomu, který směřuje přibližně pod 23 m J vzdálený mísovitý Závrt na Chvalkově. V hloubce 3,5 – 5 m pod terénem se nachází tzv. „Meditační kout“ o šířce nejméně 1,7 m. Zde u stropu výklenku je „směrem k Posvátné Lípě“ umístěna malá hliněná soška Buddhy. Velká část prostrory je dosud zasedimentována. Se speleologickým výzkumem bylo pokračováno JV směrem, kde byla též dosažena maximální hloubka 9,6 m pod terén. Bylo tedy dosaženo relativně malé hloubky vzhledem ke skutečnému potenciálu propasti. Propast tedy pokračuje pohodlně dál vertikálním směrem a šlo by ji zcela jistě speleologicky zkoumat do hloubek. Hloubkový potenciál této ucpané propasti činí cca -150 m! Je to tedy potenciál jedné z nejhlubších suchých propastí v České republice. Zda je propast celá ucpaná, nebo jsou dole kamenné špunty, které zastavily přítok sedimentů, nejde v současnosti jednoznačně rozhodnout, ale volné dutinky a inundační řečiště nalézané v sedimentech naznačují, že nemusí být celá hermeticky ucpaná. Ponorem Děravky byly ale z povrchu náhorní plošiny zcela jistě splaveny do podzemí tuny plaveného sedimentu. Případný výzkumce by se musel tedy obrnit nezměrnou trpělivostí a být spokojen s objevy, které si i sám vykope...


Geneze jeskyně
Dne 31.3.2006 byl pozorován aktivní ponor při úpatí skalky do dosud neznámé jeskyně. Poustevníkova Děravka je tedy jeskyni erozního původu s nápadně erozně modelovanými stěnami (facety). Povodí ponoru je relativně velké, uvážíme-li že na povrchu Rudicko - Habrůvecké plošiny k ponoru spáduje velké množství přítokových žlíbků, jednak od Černých hlín a dále ze směru od Klostermannovy studánky, které se hydrologicky aktivují za jarního tání sněhu a po mimořádně výdatných dešťových srážkách. V současnosti je voda od ponoru odkloněna umělým zásahem. Jedná se tedy o jeskyni speleologicky perspektivní, pravděpodobně kdysi odvodňující do Býčí skály, resp. Rudického propadání. Srbský sifon je od Děravky jen 380 m vzdálený. Směr do Křtinského údolí se nejeví tak pravděpodobný. "Je Děravka přítok do již hotového bludiště pod Rudicko - Habrůveckou plošinou, v jehož existenci se opírala víra generací badatelů?" V okolí ponoru Děravky se totiž nachází velké množství rozptýlených závrtů nejasné geneze ve vztahu k hypotetickým neznámým podzemním prostorám. Proto jsem tento závrtový cedník nazval „Děravkou“, a tento název se již mezi speleology vžil. Opakuji, že je to území speleologicky neprávem opomíjené, které může speleologicky velmi mile překvapit...


Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že případný speleologický průzkum ponorné propasti lze doporučit. Případný výzkumce si však bude muset poradit s mocnými sedimetačními náplavami, které se do podzemí dostaly ponorem. Vzduch v jeskyni je v hloubce 10 m čistý. Je jistě potěšující, že se zde nenachází zvýšená koncentrace CO2. To je dobré znamení, neboť se zdá že malým průduchem napříč sedimentem přece jen jeskyně trochu dýchá. Je škoda, že se tohoto speleologického dobrodružství sám již nezúčastním, i když k tomu mám stále vůli i chuť. Řádný speleologický průzkum jeskyně Poustevníkova Děravka je tedy stále žádoucí a snad jednou vrhne světlo na toto neprávem opomíjené závrtové území východně Býčí skály – Rudického propadání.


Speleologický památníček u posvátné Lípy.
V roce 2007 jsem na skalce nad jeskyní zasadil posvátnou lípu. Původně rostla jako malý výhonek u zdi Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách na jižní Moravě. Lípu jsem přesadil na Děravku a je zasvěcena velkému indickému světci a Mistrovi jógy, Paramhansovi Svámímu Mahéšvaránandovi. Občas k lípě přicházím meditovat a opakovat mantry. Dnes v roce 2020, tedy 13 let od svého vysazení, je lípa asi 6 m vysoká, kmínek má průměr okolo 10 cm. Dne 13. května 2020 jsem u lípy umístil se souhlasem Správy CHKO Moravský kras (RNDr. Antonín Tůma) a též souhlasem ŠLP Křtiny (doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr.) kamenný památníček. Na jedné straně je nápis: „Jeskyně „Poustevníkova Děravka. Objevil Marek P. Šenkyřík. 2007.“ Na druhé straně památníčku je vyryto: „Posvátná lípa Paramhans Svámího Mahéšvaránandy. Zasadil poustevník Gyaneshwarpuri. 2007.“


Literatura:
Šenkyřík, Poustevník, Marek: Habrůvecká plošina – úvod do neznámého speleologického problému střední části Moravského krasu. Acta Speleohistorica 7/2006, 81 stran, Brno.
Šenkyřík, Poustevník, Marek: „Děravka“ nezvěstná jeskyně na Rudicko – Habrůvecké plošině. Tajemství nového speleologického pracoviště ve střední části Moravského krasu před otevřením. Speleo 47/2007.



Webové stránky:
gyaneshwarpuri.cz/deravka.html
Znak ZO 6-31.
"To místo mi bylo ukázáno, proto mu věřím"
Marek Poustevník

"Tajemství Děravky se začiná odhalovat."
Arnošt Hloušek

"To, co píšeme o Děravce, je příběh jedný jeskyně a o osudech lidí, co našli jedno opuštěný místo v Moravském krasu, kde není nenávist lidí, co nám nepřejí."
Milan Hnízdo

"Děravka je vyjímečná jeskyně. Tím jak byla Markovi zjevena, tím, že se při jejím objevování od počátku respektuji "vyšší síly". Děravka má svého Ducha, má ochranu a je velkým požehnáním pro ty, kteří to dokáží vnímat již nyní."
Kamil Pokorný

HermitPhoto The Holy Photoproject



ZPĚT
Více o Děravce:
 width=
Speleohistorica 2006.

 height=
Speleo 47/2007.

Video:
Děravka 9.6.2007
Děravka 15.7.2007
Děravka - objev
Děravka - objev
Objevitelé 2007.
Výroba bednění, 2008.
Čajový obřad, 2008.
Čistění Děravky, 2008.
Těžební pódium, 2008.
Pracovní akce, 2008.
Jóga, 2008.
Malý odstřel, 2008.
Jedno odpoledne, 2008.
Odstranění hřebenáče, 2008.
Ponorná studna, 2008.
Znovuotevření Děravky, 2008.