¨
Hradisko u Bosonoh

Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách.

Translation: anglická vlajka

Za mnohaletou spolupráci a pomoc
při objevovaní tajemství
křtinského chrámu
děkuji panu děkanovi,
otci Tomáši Prnkovi

Marek Poustevník

Pater Tomáš Prnka, kněz ve Křtinách Pater Tomáš Prnka, kněz ve Křtinách, byl poutavý vyprávěč

Neobjasněné svědectví Antonína Cvilinka o vstupu do krypty pod kostelem v roce 1893
Roku 1893 se měla odehrát zajisté dobrodružná výprava do krypty pod křtinským kostelem. Písemně toto svědectví zaznamenal jeskyňář Norbert Havlíček roku 1943, tedy za II. světové války. Zmíněné svědectví podmínilo po válce nebývalý zájem o legendární křtinské katakomby ze strany místních občanů, tak i speleologů. Ze zmíněného svědectví zde cituji:
Křtinský rodák p.Ant.Cvilink, ve věku 67 let, vypráví o kryptě pod kostelem následující: "Právě před 50 lety, tedy r. 1893 se opravovala venkovní fasáda křtinského kostela. Farářem byl tehdy důstojný pán Bernard Pátek. Práce prováděla fa. Julius Weiss... Bylo mi tehdy 17 let. V pracovní partě, ve které jsem byl zařazen, byl také můj kamarád, nějaký František Trégl, stejně starý jako já a dva starší dělníci (asi 40 roků) Antonín Bartoň a Antonín Špička... Jednoho dne jsme se domluvili já, Trégl, Bartoň a Špička, že se podíváme do krypty pod kostelem. Za polední přestávky jsme si vzali ze skladu nářadí dva velké železné sochory a vešli jsme do kostela zadním vchodem u sakristie. Hlavní kostelní dveře byly uzavřeny. Nikdo ze spoludělníků o naší výpravě nic nevěděl. Ze stojanu bočního oltáře jsme si vzali menší zbytky svíček, každý jednu. Železné sochory jsme provlékli kruhy v uzavírací desce a přesto, že deska měla pořádnou váhu, se nám ji podařilo pozvednout a odsunout natolik, abychom se protáhli dovnitř. Zapálili jsme každý svoji svíčku a sestoupili po schodech dolů. Bylo asi půl jedné odpoledne. Jakmile jsme byli dole, začali jsme se rozhlížet. Všude kolem nás byly samé rakve a chodby. Někde byly rakve jen jednou řadou, jinde dvěmi řadami proti sobě. V kryptě byl docela čistý vzduch a z toho jsme usoudili, že někde musí být větráky, ale žádné jsme nikde neviděli a nenašli. Chodby v kryptě jsou klenuté, stavěné z červených cihel, zdivo neomítnuté a tak zachovalé, že se zdá, jako by stavba byla teprve nedávno dokončena. Chodili jsme sem a tam a prohlíželi rakve, které byly všude uloženy přímo na zemi. U některých jsme ze zvědavosti zvedli víka. Mrtvoly byly oblečeny do rubášů, které se však pod dotekem ruky rozpadaly v prach a zůstala jenom kostra. Pokud se pamatuji, jsou rakve dřevěné, stářím již zpuchřelé, a u každé je na zdi umístěna dřevěná cedulka se jménem, kdo je tam uložen. Na žádné z jmen se již nepamatuji. Jsou zde též pohřbeny jeptišky v hábitech některé docela mladé dle úplně zachovalého chrupu. Pamatuji se, že na straně směrem "ke staré poště" leží nějaký církevní hodnostář, který měl zachovalý ornát s velkou lesklou sponou a ve zkřížených rukávech velký křížek. I jinde jsme viděli mnoho kovových věcí, prsteny, spony, křížky ap., které vypadaly dle vzhledu jako zlaté, žádných z těchto předmětů jsme se však nedotkli. Při prohlídce čas ubíhal a zapomněli jsme úplně na to, že máme jít pracovat, a že nám vlastně již svíčky také dohořívají. Byla chyba, že jsme rozsvítili všechny čtyři svíčky, byla by nám dobře stačila jen jedna. A teď nám na zpáteční cestě také jen jedna ta nejdelší zůstala. Při světle jedné svíčky se však šlo špatně dopředu, všude jen rakve, pilíře, chodby a rakve, ztratili jsme již dávno orientaci, kde je východ. První kamarád nesl svíčku a druzí se ho drželi jeden za druhým v řadě za sebou. Točili jsme se kolem pilířů, vráželi do nich při špatném světle a východ ne a ne najít. Konečně jsme byli zcela bezradní a dostávali jsme strach, že nám poslední svíčka dohoří a potmě nebude možné jít. Ze strachu vznikla hotová panika. Ve snaze dostat se co nejrychleji ven, snažil se každý z nás být vpředu. Zakopávali jsme o rakve a šlapali do nich ve tmě, jen abychom již byli venku. Zpuchřelé rakve křupěly jako když se šlape do umrzlého sněhu, jejich obsah se rozprašoval, takže jsme za chvíli byli pokryti vrstvou špíny a prachu. V největším zoufalství a strachu jsme slyšeli najednou políra (stavbyvedoucího) jak píská na píšťalku, a tak ve směru zvuku jsme se dostali přece jen ke schodišti, které vedlo z krypty do kostela. Nebýt políra, nevím, co by se tenkrát přihodilo. Polír nás totiž přece jen za nějakou dobu po polední přestávce postrádal na stavbě, a když nás nikde venku nenašel, zašel do kostela. Zde uviděl odsunutou náhrobní desku a hned ho napadlo, že jsme asi dole. Sestoupil tedy po schodech, pískal vytrvale, až jsme se ozvali, a tím nás zachránil, sám nevím od čeho. Když jsme vyšli z krypty bylo přesně 3/4 na 4 hod. To si pamatuji jako dnes. Myslili jsme, že z toho bude veliká ostuda, ale přece se to nějak ututlalo, ač tehdejší pan farář se moc zlobil. Strachu jsme potom ještě hodně vystáli a viděli se již někde v kriminále, ale nakonec to přece jen dobře dopadlo. Desku jsme samozřejmě dali hned po výstupu na svoje místo a myslím, že od té doby tam dole nikdo nebyl. Slyšel jsem sice, že v době, kdy se dávala do kostela nová dlažba, asi v roce 1911, někdo snad chtěl před zadlážděním desky vstoupit do krypty, ale tehdejší farář to nedovolil".

Virgulový plán křtinských katakomb z r. 1943 (zaměřili Norbert Havlíček a Ludmila Danielová).
V roce 1943 do Křtin dorazili jeskyňář Norbert Havlíček a rabdomantka sl. Ludmila Danielová. Rozlehlá stavba jim učarovala. Vyslovili předpoklad o rozsáhlém podzemí pod ní. Vzali do rukou virgule a pustili se do biolokačního měření. A výsledky to byly vskutku překvapivé: pod chrámem se nachází složitě členité podzemí - rozáhlá krypta. Své anomálie zakreslili i do mapy, která se zachovala. Byla však válka, nebyl tedy příhodný čas k samotnému speleologickému vstupu do navirgulovaného podzemí. Norbert Havlíček a Ludmila Danielová proto ze Křtin odešli. Zapsali se do seznamu badatelů křtinského podzemí.
Norbert Havlíček Virgulový plán křtinkých katakomb

Speleologický průkum křtinského podzemí
Speleologický průzkum úspěšně realizovala v letech 1990 - 1993 ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno a firma SpeleoPraktik, pod vedením někdejšího studenta archeologie Marka Šenkyříka. Dne 9. února 1991 nejúžasnější objev: Krypty pod věží, která byla využita v 18. století jako kostnice. Zde tajupný objev 12 lidských lebek, či jejich zbytků, s nakreslenými vavříny a symbolem v podobě písmene T na čele. První objev tohoto druhu v České republice. Podobné nálezy v okolí Salzburgu v Rakousku. Dne 16. dubna 1991 učiněn další významný objev. Před bočním oltářem sv Jana a Pavla byla objevena hrobka, v níž byl pohřben roku 1777 zábrdovický opat Kryštof Jiří Matuška, tvůrce mariánské svatyně ve Křtinách. Kromě těchto úžasných objevů prozkoumána neznámá barokní kanalizace pod ambity a rájským dvorem, objevená v letech 2005 a 2006.
Četné pověsti a neobjasněná svědectví o neznámém systému krypt pod celou Santiniho stavbou. Ludmila Danielová s brněnským jeskyňářem Norbertem Havlíčkem navirgulovala v roce 1943 rosáhlý podzemní labyrit pod celou stavbou. Havlíček anomálie zmapoval a odkázal k praktickému ověření budoucím generacím badatelů. Potvrzení správnosti těchto virgulových záměrů viděli ve svědectví místního občana Antonína Cvilinka, které se vstahovalo k jeho údajné návštěvě krypty pod kostelem roku 1893, tedy před zadlážděním vstupní kamenné desky uzavírající vstup do krypty. Toto Cvilinkovo svědectví se nepodařilo nikdy objasnit. Cvilink uvádí ve svém svědectví bludištní charakter krypty pod chrámem. Tyto Cvilinkovi legendární katakomby se nepodařilo objevit a zhodujeme se v názoru, že byly jeho osobním výmyslem. Speleologové totiž v roce 1991 udělali v celé stavbě chrámu Panny Marie a přilehlého ambitu síť vrtů až -5 m hlubokých, které na žádné další neznámé podzemí nenarazily. Následně bylo provedeno i geofyzikální měření (Vladimír Hašek s kolektivem), ale též s negativmím výsledkem. Virgulové anomálie N .Havlíčka a L. Dalielové a pověsti o rozsáhlém podzemí byly tedy jen pouhou jejich autosugescí.
Speleologové jen doufají, že neubrali mariánské svatyni ve Křtinách na jejím tajemství, ale spíše je z podzemí vyzvedli na světlo Boží. Zde máme na mysli především pomalované lebky, které stále jsou záhadou a dodnes nevysvětleným nálezem z křtinského podzemí. O antropologické zpracování osteologických ostatků z křtinské kostnice se zasloužily Ladislava Horáčková a Lenka Benešová. Pokud Vás detailně zajímá celá pestrá problematika výzkumu křtinského historického podzemí, prostudujte si publikovanou literaturu, na níž dáváme zde odkazy. Hrobku opata Matušky archeologicky prozkoumali Josef Unger a Lubomír Šebela. Velkým podporovatelem výzkumu podzemí pod křtinským chrámem a příznivcem speleologů byl pan děkan P. Tomáš Prnka.

motto:
"Za odměnu otce důstojnou
prosí onen učedník,
který ví.

latinský nápis na zdi křtinského chrámu


Objev krypty pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách. Marek Šenkyřík vpravo, Radovan Drtil vlevo.

Legendární fotografie Ladislava Lahody. Dnes již vzpomínka na můj legendární speleologický výzkum podzemí křtinského chrámu. Unikátní objev 12 křtinských Pomalovaných lebek, který nemá v ČR obdoby. Dlouhá desetiletí jsem byl v Moravském krasu nadšeným speleologem! Marek Šenkyřík na fotografii vpravo, Radovan Drtil vlevo.

Pomalovaná lebka z křtinské kostnice.
Pomalovaná lebka Křtiny. Foto: Marek Šenkyřík.
Pomalovaná lebka ze křtinské kostnice. Celkem jsme jich objevili mezi kostmi 12!

Pomalované lebky z křtinské kostnice.

Vstup do křtinské kostnice na rytine Laidiga
Vstup do kostnice na historické rytině Laidiga. Křtinský chrám - projekt s jednou věží.

Opat Kryštof Jiří Matuška - hrobka.
Zábrdovický opat Kryštof Jiří Matuška (1703-1777 - tvůrce křtinského chrámu Panny Marie,
jehož hrobku jsme objevili v roce 1991 před oltářem sv. Jana a Pavla.

Hrobka opata Matušky:


Křtinský Schliemann - Marek Poustevník Gyaneshwarpuri Křtinský Schliemann - Marek Poustevník Gyaneshwarpuri
Křtinský Schliemann Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri a jeho projekt "Mé dni pro křtinský chrám."

křtinská kostnice

krypta křtinské kostnice

Návrat pomalovaných lebek zpět do Křtin, Marek Poustevník - Šenkyřík, Ladislava Horáčková, Lenka Benešová
ZVĚTŠIT

Barokní kanalizace pod ambity a rájským dvorem:


Články o podzemí:

Tajuplné podzemi křtinské
Poklad stříbrných soch aopoštolů
Objevy v roce 1991
Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách.
Objev hrobky opata Matušky
Chodba pod ambitem a Rájskou zahradou.

Krypta křtinské kostnice na HermitPhoto:


Navštivte též stránku o fotografování Santiniho chrámu Panny Marie ve Křtinách.

Video Ladislava Lahody o podzemí pod křtinským chrámem.

Objev barokní kanalizace pod ambity a rájskou zahradou ve Křtinách.

Báseň z křtinského podzemí
Často a rád,
vstupuje poustevník Marek
do podzemí pod křtinským chrámem.

To nemůže nikdo pochopit,
proč to dělá poustevník Marek.
Je to Láska.

To nikdo nepochopí,
proč chodí poustevník podzem.
Radost. Ticho. Mír.

A taky krása.

Křtinský Schleimann.


Křtiny: historické podzemí chrámu Panny Marie.
¨ LEGENDA:
1. Hrobka opata Kryštofa Jiřího Matušky (1703 - 1777).
2. Hlavní krypta, nyní nově zřízená kostnice.
3. 4-4,5 m hluboký antropogenní zásah do geologického podloží stavby (přibližný předpokládaný rozsah).
4. Větrací chodbička do hlavní chrámové krypty.
5. Předlážděná vstupní kamnenná deska do hlavní chrámové krypty.
6. Boční přístupová chodba do hlavní chrámové krypty. Současný vstup do kostnice ze křtinského náměstí.
7. Terasa schopdiště se zazděnými podzemními sklepeními.
8. Krypta křtinské kostnice pod věží chrámu Panny Marie.
9. Umělá objevná sonda, kterou byla objevena krypta pod věží s kostnicí a pomalovanými lebkami.

I. Neporušené geologické podloží v hloubce cca 1 m.(přibližný předpokládaný rozsah).
II: Velmi kyprá kamenito - hlinitá navážka s četným obsahem úlomků cihel (mocnost vrstvy 4-4,5 m, přibližný předpokládaný rozsah).
III. Nadzemní půdorysný rozsah zdiva chrámu (1728-1744).
IV. Obvodové cihlové zdivo podzemních prostor.
V. Kamenné základy zdiva chrámu mimo půdorysný rozsah nosného zdiva chrámu (přibližný předpokládaný rozsah).
VI. Sekundární zazdívka podzemních prostor krypty pod věží z kamene, cihel a stavebních fragmentů.
VII. Místo nálezu kostnice v kryptě pod věží (promíchaný lidský osteologický materiál).
VIII. Předpokládaný rozsah.
IX. Místo uložení zemřelých premonstrátů v hlavní chrámové kryptě.

Křtinský Schliemann - Marek Poustevník Gyaneshwarpuri
ZVĚTŠIT
Průzkum barokní kanalizace pod ambity.

Křtinská Stínadla
ZVĚTŠIT
¨
Křtinská Stínadla. Průzkum podzemí končíval někdy pozdě v noci.

Marek Poustevník Šenkyřík - studium archivních pramenů na křtinské faře
¨
Marek Poustevník Šenkyřík - studium archivních pramenů na křtinské faře.

znak poustevník Marek

HermitPhoto The Holy Photoproject



ZPĚT


Tajuplná věž