¨
Hradisko u Bosonoh

Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách.

Translation: anglická vlajka

Vítejte na stránkách objevitele křtinských pomalovaných lebek.netopír.gif

Vítejte na stránkách ctitele záhad a tajemství.


To je všechno, co se mi podařilo zachránit z toho legendárního speleologického průzkumu
podzemí křtinského chrámu.

znak ZO 6-26

Motto:
"Za odměnu otce důstojnou prosí onen učedník, který ví."
Latinský nápis na pamětní desce na chrámové zdi pod oratoří.


Jak došlo k objevu.
Bezprostřední impulz k objevu krypty kostnice s pomalovanými lebkami, dal Marek Šenkyřík, který v prosinci 1990 pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách navirguloval anomálii hypotetické neznámé podzemní prostory. Proto zde Marek Šenkyřík spolu se Zdenkem Foltýnem provedli historický vrt do dlažby chrámu, který ověřil existenci neznámé dutiny pod věží o světlosti více než 2 metry. Následně jsme zjistili, že existuje staré mikrogravimetrické měření křtinského chrámu od Antonína Novotného z roku 1979. Podařilo se nám tyto výsledky obstarat a byli jsme překvapeni, že rovněž mikrogravimetrie v prostoru pod věží anomálii zaznamenala. Antonín Novotný roku 1979 anomálii interpretoval jako neznámou trojrozměrnou podzemní dutinu a již tehdy ji odkázal k praktickému ověření. Jeho zpráva však zcela zapadla v literatuře s těžkou dostupností a my jsme v době virgulování o ní něměli nejmenší potuchy. Z uvedeného je zřejmé, že ve Křtinách bodovala nezávisle jak virgule, tak geofyzika, na čemž se shodly obě strany udržující přátelství navzdory vleklým představám o prestižním duelu mezi proutkařícími speleology a vědci! Zatím však nebylo jasné, kudy do neznámé prostory proniknout... Proto jsme společně s ostatními členy Speleohistorického klubu Brno začali razit umělou sondu z již známé Hlavní krypty, směrem k anomálii virgulového průzkumu a dutině ověřené vrtem...

Představuji se.
Jmenuji se Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri (1968) a křtinský chrám jsem zkoumal dvacet let. Jsem bývalý student archeologie. Pro úžasné úspěchy v podzemí pod kostelem jsem vynechal studium a už jsem se do školní lavice nevrátil. Objevování mi bylo přednější. A dodnes je. Svůj čas jsem trávil ve Křtinách, kde jsem křtinský chrám zdokumentoval od půdy do podzemí, včetně jeho historie. Pamatuji pátera Tomáše Prnky, křtinského děkana, který mne v mém výzkumu všestranně podporoval. Díky mimořádnému zájmu farního úřadu o jednoznačné a definitivní vyřešení otázky existence neznámých krypt a dalších prostor, jsem mohl křtinský chrám dobře poznat nejen na amatérské ale i na profesionální bázi. Nyní je na mně abych poděkoval všem dávným kamarádům ze základní organizace 6-26 České speloologické společnosti, Speleohistorický klub Brno, které jsem měl tu čest vést vstříc objevům, zejména Radovanu Drtilovi, který byl při výzkumu mou pravou rukou.

Objev legendárního křtinského ossaria s pomalovanými lebkami.
Objevnou sondu dlouhou 5,9 m napříč pevnou základovou zdí realizovali v zimě 1991 Jiří Dofek, Radovan Drtil, Jan Filipenský, Zdenek Foltýn, Jiří Fuchs, Petr Humlíček, Jitka Korvasová, David Košťál, Roman Machatka, Pavel Michna, Jan Mutl, Katka Sobotková, Jiří Šenkyřík a autor tohoto zápisu. Zdí jsme pronikali pět dní a nocí bez přestávky. Pracovalo se na směny. Až tu po odvalení posledního kamene se dne 9.února 1991 před Jiřím Šenkyříkem otevřel otvor vedoucí do neznámé krypty - ossaria. Dovnitř krypty se však neproplazil. Toto privilegium bylo vyhraněno mě, coby vedoucímu výzkumu. Vlezl jsem na hromadu kostí a v rohu krypty jsem hned objevil pomalovanou lebku, tzv. Jedničku. Za mnou se do kostnice naplazili i další kamarádi. V kryptě byl čerstvý vzduch, přestože dvě a půl století nebyla větraná. Hned naproti vyústění objevné sondy byla zjištěna prostorná zazděná hlavní přístupová chodba, vedoucí do dosud zazděných prostor pod terasu schodiště. Rovněž boční stěny pohřební komory byly sekundárně zazděny. Z původně rozlehlé krypty zůstala jen malá dutinka půdorysu 3,6 x 2,4 m téměř až ke stropu plná lidských kostí. Byli jsme objevem překvapeni. Nikde žádné viditelné pokračování zde však nebylo. Vše bylo důkladně zazděno. O objevu jsme informovali farní úřad. Na návrh pátera Prnky jsme se dohodli na profesionální placené službě, spočívající v přetransportování všech kostí z místa nálezu pod věží, do sousední Hlavní krypty. V Hlavní kryptě jsme kosti a lebky dál třídili a počítali. Tímto způsobem bylo zjistěno, že do kostnice byly sekundárně uloženy ostatky z nejméně 974 lidí. Některé pomalované lebky byly na vrcholu hromady kostí. Jiné pomalované lebky byly zhruba uprostřed vrstvy kostí a zase jiné ležely při podlaze krypty. Způsob uložení pomalovaných lebek v rámci kostnice je zakreslen na mapce zveřejněné ve sborníku Speleofórum ´94, str. 51. Po té si osteologický materiál, zejména všech dvanáct pomalovaných lebek, protokolárně převzaly antropoložky Ladislava Horáčková a Lenka Benešová z Brna, které si na kostech na oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu LF Masyrykovy univerzity udělaly svoji odbornou kariéru. Vyklízení kostnice trvalo několik tydnů. Kosti jsme transportovali pomocí speciálně sestrojené lanovky. Speleologicky jsme též prozkoumali boční zazděné části krypty pod věží. Tím bylo zjištěno, že do krypty v níž v nepatrném výklenku byla uložena kostnice, ústilo 3 až 5 zazděných přístupových chodeb. Krypta byla před zazděním dlouhá 9,5 m! Krypta je v bezvadném stavu, jakoby ji včera barokní zedníci opustili. Přesto uplynulo již vice než 250 let. Náš úkol vyklízením kostnice pod věží skončil a podzemí bylo zakrátko speleologický opuštěné. Do Křtin se pomalované lebky slavnostně vrátily po 14 letech dne 7.10.2005. Při té příležitosti byla Hlavní krypta přestavěna a byly v ní vyzděny boční výklenky pro potřebu uložení kostí. Vstup do prostor pod věží byl zazděn úzkou cihlovou přepážkou, a to hned ve vstupu do objevné sondy v Hlavní kryptě. Případní zájemci o vstup do autentických prostor místa nálezu pomalovaných lebek pod věží, by to tedy měli poměrně snadné. Od té doby jsou pomalované lebky vystavené veřejnosti. Bohužel poslední dobou se zdá, že osvětlení v kryptě má negativní vliv na černý pigment kresby pomalovaných lebek a kresba vavřínů pomalu vybledává. Proto jsem v roce 2020 vyzval farní úřad aby nechal pomalované lebky odborně restaurovat, což mi bylo přislíbeno. Já jediný jsem zůstal křtinskému podzemí věrný dodnes. Kdysi, když jsme začínali, tak křtinský chrám ještě voněl tajemstvím. Celkem jsme tedy objevili dvanáct pomalovaných lebek. Je to nejvýznamnější úspěch. Tento nález není dodnes náležitě doceněn, přestože se jedná podle mého názoru hned o druhý nejvýznamnější archeologický objev v Moravském krasu - střed, hned po známém Wankelově bronzovém býčku z Předsíně jeskyně Býčí skála. Křtinské pomalované lebky jsou nadále velkou záhadou. Nikdo neví, proč je premonstráti ukryli v podzemí chrámu, v jakémsi nepřístupném trezoru v základech věže. Dnes není možné tyto prostory navštívit a odkazuji proto na odborný článek o nálezové situaci zveřejněném ve sborníku Speleofórum ´94, vydávaného Českou speleologickou společností (ŠENKYŔÍK, HORÁČKOVÁ, BENEŠOVÁ 1994.) P Metoděj Ján Lajčák O. Praem Křtinský chrám mi přinesl mnoho radosti a vnitřního naplnění začínajícího vědce, archeologa - amatéra a speleologa. Křtinský děkan Tomáš Prnka mi za všechno vynaložené úsilí při objevování podzemí chrámu věnoval velký křesťanský růženec z dřevěných korálků. Dnes chápu, co tím sledoval a chtěl říci. Bylo to na odpuštění, že jsme vyrušili hrob zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky, tvůrce křtinské mariánské svatyně. Budu rád, když příjmete tento web jako exkurz do jinak těžko přístupného podzemí pod křtinským chrámem. Mnohé by bylo již zapomenuto nebýt těch několika fotografií, obrázků, novinových článků a map, znovuobjevených s páterem Metodějem Jánem Lajčákem O. Praem dne 10.9.2020 v mém speleologickém archivu z roku 1991, na faře ve Křtinách.

Neobjasněné svědectví Antonína Cvilinka o vstupu do krypty pod kostelem v roce 1893
Roku 1893 se měla odehrát zajisté dobrodružná výprava do krypty pod křtinským kostelem. Písemně toto svědectví zaznamenal jeskyňář Norbert Havlíček roku 1943, tedy za II. světové války. Zmíněné svědectví podmínilo po válce nebývalý zájem o legendární křtinské katakomby ze strany místních občanů, tak i speleologů. Ze zmíněného svědectví zde cituji:
Křtinský rodák p.Ant.Cvilink, ve věku 67 let, vypráví o kryptě pod kostelem následující: "Právě před 50 lety, tedy r. 1893 se opravovala venkovní fasáda křtinského kostela. Farářem byl tehdy důstojný pán Bernard Pátek. Práce prováděla fa. Julius Weiss... Bylo mi tehdy 17 let. V pracovní partě, ve které jsem byl zařazen, byl také můj kamarád, nějaký František Trégl, stejně starý jako já a dva starší dělníci (asi 40 roků) Antonín Bartoň a Antonín Špička... Jednoho dne jsme se domluvili já, Trégl, Bartoň a Špička, že se podíváme do krypty pod kostelem. Za polední přestávky jsme si vzali ze skladu nářadí dva velké železné sochory a vešli jsme do kostela zadním vchodem u sakristie. Hlavní kostelní dveře byly uzavřeny. Nikdo ze spoludělníků o naší výpravě nic nevěděl. Ze stojanu bočního oltáře jsme si vzali menší zbytky svíček, každý jednu. Železné sochory jsme provlékli kruhy v uzavírací desce a přesto, že deska měla pořádnou váhu, se nám ji podařilo pozvednout a odsunout natolik, abychom se protáhli dovnitř. Zapálili jsme každý svoji svíčku a sestoupili po schodech dolů. Bylo asi půl jedné odpoledne. Jakmile jsme byli dole, začali jsme se rozhlížet. Všude kolem nás byly samé rakve a chodby. Někde byly rakve jen jednou řadou, jinde dvěmi řadami proti sobě. V kryptě byl docela čistý vzduch a z toho jsme usoudili, že někde musí být větráky, ale žádné jsme nikde neviděli a nenašli. Chodby v kryptě jsou klenuté, stavěné z červených cihel, zdivo neomítnuté a tak zachovalé, že se zdá, jako by stavba byla teprve nedávno dokončena. Chodili jsme sem a tam a prohlíželi rakve, které byly všude uloženy přímo na zemi. U některých jsme ze zvědavosti zvedli víka. Mrtvoly byly oblečeny do rubášů, které se však pod dotekem ruky rozpadaly v prach a zůstala jenom kostra. Pokud se pamatuji, jsou rakve dřevěné, stářím již zpuchřelé, a u každé je na zdi umístěna dřevěná cedulka se jménem, kdo je tam uložen. Na žádné z jmen se již nepamatuji. Jsou zde též pohřbeny jeptišky v hábitech některé docela mladé dle úplně zachovalého chrupu. Pamatuji se, že na straně směrem "ke staré poště" leží nějaký církevní hodnostář, který měl zachovalý ornát s velkou lesklou sponou a ve zkřížených rukávech velký křížek. I jinde jsme viděli mnoho kovových věcí, prsteny, spony, křížky ap., které vypadaly dle vzhledu jako zlaté, žádných z těchto předmětů jsme se však nedotkli. Při prohlídce čas ubíhal a zapomněli jsme úplně na to, že máme jít pracovat, a že nám vlastně již svíčky také dohořívají. Byla chyba, že jsme rozsvítili všechny čtyři svíčky, byla by nám dobře stačila jen jedna. A teď nám na zpáteční cestě také jen jedna ta nejdelší zůstala. Při světle jedné svíčky se však šlo špatně dopředu, všude jen rakve, pilíře, chodby a rakve, ztratili jsme již dávno orientaci, kde je východ. První kamarád nesl svíčku a druzí se ho drželi jeden za druhým v řadě za sebou. Točili jsme se kolem pilířů, vráželi do nich při špatném světle a východ ne a ne najít. Konečně jsme byli zcela bezradní a dostávali jsme strach, že nám poslední svíčka dohoří a potmě nebude možné jít. Ze strachu vznikla hotová panika. Ve snaze dostat se co nejrychleji ven, snažil se každý z nás být vpředu. Zakopávali jsme o rakve a šlapali do nich ve tmě, jen abychom již byli venku. Zpuchřelé rakve křupěly jako když se šlape do umrzlého sněhu, jejich obsah se rozprašoval, takže jsme za chvíli byli pokryti vrstvou špíny a prachu. V největším zoufalství a strachu jsme slyšeli najednou políra (stavbyvedoucího) jak píská na píšťalku, a tak ve směru zvuku jsme se dostali přece jen ke schodišti, které vedlo z krypty do kostela. Nebýt políra, nevím, co by se tenkrát přihodilo. Polír nás totiž přece jen za nějakou dobu po polední přestávce postrádal na stavbě, a když nás nikde venku nenašel, zašel do kostela. Zde uviděl odsunutou náhrobní desku a hned ho napadlo, že jsme asi dole. Sestoupil tedy po schodech, pískal vytrvale, až jsme se ozvali, a tím nás zachránil, sám nevím od čeho. Když jsme vyšli z krypty bylo přesně 3/4 na 4 hod. To si pamatuji jako dnes. Myslili jsme, že z toho bude veliká ostuda, ale přece se to nějak ututlalo, ač tehdejší pan farář se moc zlobil. Strachu jsme potom ještě hodně vystáli a viděli se již někde v kriminále, ale nakonec to přece jen dobře dopadlo. Desku jsme samozřejmě dali hned po výstupu na svoje místo a myslím, že od té doby tam dole nikdo nebyl. Slyšel jsem sice, že v době, kdy se dávala do kostela nová dlažba, asi v roce 1911, někdo snad chtěl před zadlážděním desky vstoupit do krypty, ale tehdejší farář to nedovolil".
Franci Musil kresba.
Cvilinkova návštěva tajuplných křtinských katakomb roku 1893.

Virgulový plán křtinských katakomb z r. 1943 (zaměřili Norbert Havlíček a Ludmila Danielová).
V roce 1943 do Křtin dorazili jeskyňář Norbert Havlíček a rabdomantka sl. Ludmila Danielová. Rozlehlá stavba jim učarovala. Vyslovili předpoklad o rozsáhlém podzemí pod ní. Vzali do rukou virgule a pustili se do biolokačního měření. A výsledky to byly vskutku překvapivé: pod chrámem se nachází složitě členité podzemí - rozáhlá krypta. Své anomálie zakreslili i do mapy, která se zachovala. Byla však válka, nebyl tedy příhodný čas k samotnému speleologickému vstupu do navirgulovaného podzemí. Norbert Havlíček a Ludmila Danielová proto ze Křtin odešli. Zapsali se do seznamu badatelů křtinského podzemí.
Norbert Havlíček Virgulový plán křtinkých katakomb

Za mnohaletou spolupráci a pomoc
při objevovaní tajemství
křtinského chrámu
děkuji panu děkanovi,
otci Tomáši Prnkovi

Marek Poustevník

Pater Tomáš Prnka, kněz ve Křtinách Pater Tomáš Prnka, kněz ve Křtinách, byl poutavý vyprávěč

Speleologický průkum křtinského podzemí
Speleologický průzkum úspěšně realizovala v letech 1990 - 1993 ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno a firma SpeleoPraktik, pod vedením někdejšího studenta archeologie Marka Šenkyříka. Dne 9. února 1991 nejúžasnější objev: Krypty pod věží, která byla využita v 18. století jako kostnice. Zde tajupný objev 12 lidských lebek, či jejich zbytků, s nakreslenými vavříny a symbolem v podobě písmene T na čele. První objev tohoto druhu v České republice. Podobné nálezy v okolí Salzburgu v Rakousku. Dne 16. dubna 1991 učiněn další významný objev. Před bočním oltářem sv Jana a Pavla byla objevena hrobka, v níž byl pohřben roku 1777 zábrdovický opat Kryštof Jiří Matuška, tvůrce mariánské svatyně ve Křtinách. Kromě těchto úžasných objevů prozkoumána neznámá barokní kanalizace pod ambity a rájským dvorem, objevená v letech 2005 (chodba pod severním ambitem) a 2006 (systém pod jižním ambitem).
Četné pověsti a neobjasněná svědectví o neznámém systému krypt pod celou Santiniho stavbou. Ludmila Danielová s brněnským jeskyňářem Norbertem Havlíčkem navirgulovala v roce 1943 rosáhlý podzemní labyrit pod celou stavbou. Havlíček anomálie zmapoval a odkázal k praktickému ověření budoucím generacím badatelů. Potvrzení správnosti těchto virgulových záměrů viděli ve svědectví místního občana Antonína Cvilinka, které se vstahovalo k jeho údajné návštěvě krypty pod kostelem roku 1893, tedy před zadlážděním vstupní kamenné desky uzavírající vstup do krypty. Toto Cvilinkovo svědectví se nepodařilo nikdy objasnit. Cvilink uvádí ve svém svědectví bludištní charakter krypty pod chrámem. Tyto Cvilinkovi legendární katakomby se nepodařilo objevit a zhodujeme se v názoru, že byly jeho osobním výmyslem. Speleologové totiž v roce 1991 udělali v celé stavbě chrámu Panny Marie a přilehlého ambitu síť vrtů až -5 m hlubokých, které na žádné další neznámé podzemí nenarazily. Následně bylo provedeno i geofyzikální měření (Vladimír Hašek, Stanislav Mayer, R. Záhora), které zaznamenalo v chrámu Panny Marie jen drobné anomálie a existenci dalších neznámých krypt zcela vyloučilo. Virgulové anomálie N .Havlíčka a L. Dalielové a pověsti o rozsáhlém podzemí byly tedy jen pouhou jejich autosugescí.
Speleologové jen doufají, že neubrali mariánské svatyni ve Křtinách na jejím tajemství, ale spíše je z podzemí vyzvedli na světlo Boží. Zde máme na mysli především pomalované lebky, které stále jsou záhadou a dodnes nevysvětleným nálezem z křtinského podzemí. O antropologické zpracování osteologických ostatků z křtinské kostnice se zasloužily Ladislava Horáčková a Lenka Benešová. Antropologického průzkumu ostatků opata Matušky se rovněž zůčastnila Marta Dočkalová. Hrobku opata Matušky archeologicky prozkoumali Josef Unger a Lubomír Šebela. Velkým podporovatelem výzkumu podzemí pod křtinským chrámem a příznivcem speleologů byl pan děkan P. Tomáš Prnka. Pokud Vás detailně zajímá celá pestrá problematika výzkumu křtinského historického podzemí, prostudujte si publikovanou literaturu, na níž dáváme zde odkazy.


Zde VSTUPTE do fotogalerie.


Pomalovaná lebka z křtinské kostnice.
Pomalovaná lebka Křtiny. Foto: Marek Šenkyřík.
Pomalovaná lebka ze křtinské kostnice. Celkem jsme jich objevili mezi kostmi 12!

Pomalované lebky z křtinské kostnice.

Marek Šenkyřík vyzvedl z krypty křtinské kostnice v roce 1991
všech dvanáct pomalovaných lebek.


Vstup do křtinské kostnice na rytine Laidiga
Vstup do kostnice na historické rytině Laidiga. Křtinský chrám - projekt s jednou věží.

Opat Kryštof Jiří Matuška - hrobka.
Zábrdovický opat Kryštof Jiří Matuška (1703-1777 - tvůrce křtinského chrámu Panny Marie,
jehož hrobku jsme objevili v roce 1991 před oltářem sv. Jana a Pavla.

Objev hrobky zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky:

Geofyzikální průzkum

Krypta pod kaplí sv. Anny.

Nadzemní hrobka hrabat Bubna-Litic v ambitu.

Sklepení pod zámkem.

Ohlas výzkumu v denním tisku

Brněnský večerník
6.5.1991

Brněnský večerník
11.6.1991

Občanský deník
6.6.1991

Rovnost
27.5.1991

Svobodné slovo
28.5.1991

Práce
6.6.1991

Lidové noviny
6.6.1991

Lidová demokracie
28.5.1991

Křtinský Schliemann - Marek Poustevník Gyaneshwarpuri Křtinský Schliemann - Marek Poustevník Gyaneshwarpuri
Křtinský Schliemann Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri a jeho projekt "Mé dni pro křtinský chrám."

křtinská kostnice

krypta křtinské kostnice

Návrat pomalovaných lebek zpět do Křtin, Marek Poustevník - Šenkyřík, Ladislava Horáčková, Lenka Benešová
ZVĚTŠIT
Objev sklepa za včelínem křtinského zámku:

Barokní kanalizace pod ambity a rájským dvorem:

Krypta křtinské kostnice na HermitPhoto:


Video Ladislava Lahody o podzemí pod křtinským chrámem.

Objev barokní kanalizace pod ambity a rájskou zahradou ve Křtinách.

Báseň z křtinského podzemí
Často a rád,
vstupuje poustevník Marek
do podzemí pod křtinským chrámem.

To nemůže nikdo pochopit,
proč to dělá poustevník Marek.
Je to Láska.

To nikdo nepochopí,
proč chodí poustevník podzem.
Radost. Ticho. Mír.

A taky krása.

Křtiny: historické podzemí chrámu Panny Marie.
¨ LEGENDA:
1. Hrobka opata Kryštofa Jiřího Matušky (1703 - 1777).
2. Hlavní krypta, nyní nově zřízená kostnice.
3. 4-4,5 m hluboký antropogenní zásah do geologického podloží stavby (přibližný předpokládaný rozsah).
4. Větrací chodbička do hlavní chrámové krypty.
5. Předlážděná vstupní kamnenná deska do hlavní chrámové krypty.
6. Boční přístupová chodba do hlavní chrámové krypty. Současný vstup do kostnice ze křtinského náměstí.
7. Terasa schopdiště se zazděnými podzemními sklepeními.
8. Krypta křtinské kostnice pod věží chrámu Panny Marie.
9. Umělá objevná sonda, kterou byla objevena krypta pod věží s kostnicí a pomalovanými lebkami.

I. Neporušené geologické podloží v hloubce cca 1 m.(přibližný předpokládaný rozsah).
II: Velmi kyprá kamenito - hlinitá navážka s četným obsahem úlomků cihel (mocnost vrstvy 4-4,5 m, přibližný předpokládaný rozsah).
III. Nadzemní půdorysný rozsah zdiva chrámu (1728-1744).
IV. Obvodové cihlové zdivo podzemních prostor.
V. Kamenné základy zdiva chrámu mimo půdorysný rozsah nosného zdiva chrámu (přibližný předpokládaný rozsah).
VI. Sekundární zazdívka podzemních prostor krypty pod věží z kamene, cihel a stavebních fragmentů.
VII. Místo nálezu kostnice v kryptě pod věží (promíchaný lidský osteologický materiál).
VIII. Předpokládaný rozsah.
IX. Místo uložení zemřelých premonstrátů v hlavní chrámové kryptě.

Mapa historického podzemí kostela ve Křtinách. Stav poznání 1991:

Křtinská Stínadla
ZVĚTŠIT
¨
Křtinská Stínadla. Průzkum podzemí končíval někdy pozdě v noci.

Marek Poustevník Šenkyřík - studium archivních pramenů na křtinské faře
¨
Marek Poustevník Šenkyřík - studium archivních pramenů na křtinské faře.

znak poustevník Marek

Na rytině jsou znázorněny dva původní středověké kostely, menší český a gotický německý. Kolem českého kostela se nacházel hřbitov, z něhož s největší pravděpodobností pocházejí tělesné ostatky objevené v roce 1991 k ossariu v podzemí barokního chrámu Panny Marie.

Chrám Panny Marie ve Křtinách v 1. pol. 19. století
Křtinský chrám v 1.pol.19. století, v době kdy vznikaly pověsti
o neznámém podzemí pod touto monumentální stavbou .

Chrám Panny Marie ve Křtinách v 2. pol. 19. století
Člověk při meditaci nad tímto obrazkem vidí, jak byl křtinský chrám tajemný.

Vzácná rytina Laidiga Panny Marie Křtinské, uchovaná v archivu fary ve Křtinách.
Při dolním okraji vidíme křtinský chrám s jednou věží, s otevřenými vchody do podzemí pod terasou schodiště a věže.

Jsem křtinský Schliemann ?
Za svůj přínos o prouzkoumání a poznání Křtin, jsem se sám nazval "Křtinským Schliemanem". Tak to alespoň cítím. Byl bych rád, kdyby to platilo i v duchovní realitě, neboť naše Křtiny jsou především ojedinělé svaté místo a duchovní a náboženské centrum života, které nepřirozeně vyhaslo v důsledku nedobrých josefínských reforem. Archeolog Heinrich Schliemann (1822 - 1890) pevně věřil své vizi a snu o Homérově Tróje a skutečně ji dokázal objevit. Já jsem zase uvěřil Vigsiovi a jiným barokním autorům o naších zázračných Křtinách. Při prohlížení tohoto webu posuďte sami, zda jsem věřil úspěšně.
Heinrich Schliemann
Archeolog Heinrich Schliemann, objevitel bájné Tróje

Křtinský Schliemann Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpurpuri.

Články o podzemí:
ŠENKYŘÍK, Marek: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Blansko 1992. více
SOBOTKOVÁ Katka, ŠENKYŘÍK: Tajuplné podzemí křtinské, Speleo č. 10/1993. Praha 1993. více
SPELEOHISTORICKÝ KLUB BRNO (text: Marek Šenkyřík): Templáři a stříbrné sochy Speleo, č. 13/1993, ČSS, Praha 1993.více
ŠENKYŘÍK, Marek: Podzemí ve Křtinách - stručný přehled objevů v roce 1991. Speleofórum 92, roč. 11, Brno. více
ŠENKYŘÍK, Marek - HORÁČKOVÁ, Ladislava. - BENEŠOVÁ, Lenka., 1994. Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum 94, roč. 13, s. 47-56, ČSS, Brno 1994více.
ŠENKYŘÍK, Marek: Objev hrobky zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky v chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo č. 7/1992, ČSS, Praha.více
ŠENKYŘÍK, Marek: Zápis o objevu podzemní chodby pod severním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo č. 43/2005, s. 16-17. Brno. Více
ŠENKYŘÍK, Marek: Předběžná zpráva o objevu podzemních prostor pod jižním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. (nepublikovaný článek) více
PRNKA, Tomáš. - DOČKALOVÁ, Marta. - HORÁČKOVÁ, Ladislava. - ŠEBELA, Lubomír. - ŠENKYŘÍK, Marek. - UNGER, Josef., 1991: Kryštof Jiří Matuška, 1702-1777. Vydal farní úřad ve Křtinách v nákladu 5 000 výtisků. Blansko 1991 více

Navštivte též stránku o fotografování chrámu Panny Marie ve Křtinách.


Dejte si odkaz na stránku o podzemí křtinského chrámu:

<a href="http://gyaneshwarpuri.cz/krtiny_kostnice.html"> www.gyaneshwarpuri.cz Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri</a>



© Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri, 2021

HermitPhoto The Holy Photoproject



ZPĚT
Křtinský Schliemann - Marek Poustevník Gyaneshwarpuri.
Marek P. Šenkyřík - Gyaneshwarpuri