¨
Hradisko u Bosonoh

Bhagván šrí Díp Nárájan Maháprabhudží

Bhagván šrí Díp Nárájan Maháprabhudží
Převzato z webu mahesvarananda.cz

Bhagván šrí Díp Nárájan Maháprabhudží, nástupce šrí Dévpurídžího, velká a božská inkarnace lásky, milosrdenství a moudrosti, žil od roku 1828 do roku 1963 v Rádžasthánu v severozápadní Indii. „Miluj každého živého tvora alespoň tak, jako sebe" – to je esencí Maháprabhudžího Zlatého učení pro celé lidstvo.

Božské a zázračné příběhy o jeho zrození, životě a učení si můžete přečíst v knize "Líla Amrit - Život božského Mistra šrí Maháprabhudžího". INKARNACE BOŽSKÉHO JÁ

Narodil se již jako dokonalá a požehnaná bytost a jeho život byl plný nespočetných podivuhodných událostí a skutků. Mnozí bližní, kteří dosud žijí, podávají svědectví o jeho zázracích.

Když bylo Maháprabhudžímu 15 let, poznal, že nadešel čas, aby vyhledal gurua, duchovního Mistra, jenž by ho podle tradice zasvětil do Božího požehnání a vědění.

"V dřívějších dobách," pomyslel si, "moudří a svatí lidé byli jogíni, kteří plně ovládali siddhi a měli právo dávat požehnání. Největší siddha, sám Pán Šiva, žil v Kajláši v podobě šrí Dévpurídžího, dokonalého avadhuty a sanjásína. Pod ochranou tohoto Mistra budu žít."

Tyto dvě velké duše se poprvé setkaly poblíž vesnice Barí Khátú, tam se spojily dva proudy čisté lásky a světla. Toho dne Bhagván šrí Díp Nárájan Maháprabhudží vedl svoje kravičky do údolí, aby se napásly. Jak na ně dohlížel, náhle si uvědomil přítomnost samotného Pána Šivy, stojícího před ním a usmívajícího se. Maháprabhudží s úctou a velkou vážností sklonil hlavu a potom se sepjatýma rukama velebil Boha tímto překrásným bhadžanem:

ÓM NAMASTÉ ŠRÍ GURUDÉVA PURI DAJÁLAM

Milosrdné Óm v lidské podobě, ó Dévpurídží!
Jsi manifestací věčného požehnání nesmrtelnosti
, vedeš nás z neskutečnosti do skutečnosti,
ó Nesmrtelný! Jsi skutečným Bohem!
Jsi počátkem, středem i koncem, vševědoucím
a všudypřítomným,
nezrozeným a nespoutaným,
stojícím nade vším,
Tvůj svámí Díp se ti navěky klaní.

Šrí Dévpurídží pozvedl ruce k požehnání a promluvil k Maháprabhudžímu.

„Víšva Dípe, Světlo vesmíru, ty a já jsme jedno a totéž. Liší se pouze naše těla, ale naše duše jsou sjednocené. Přestože naše nádoby jsou odlišné, Světlo uvnitř zůstává stále totéž. Jsi ztělesněním sat čit ánandy – pravdy, neposkvrněného vědomí a věčné blaženosti. Jak stanoví sat sanatan dharma, nyní započne posvátný vztah Mistra a žáka.“ Poté šrí Dévpurídží zasvětil Maháprabhudžího svatou mantrou. Milost, prokázanou šrí Dévpuridžím, přijal Maháprabhudží s velkou úctou, vděčností a radostí a svého božského gurua velebil v následujících bhadžanech. První setkání s božským Mistrem.

V roce 1963, ve věku 135 let, toho dne a v tu hodinu, jak předpověděl již s ročním předstihem, Maháprabhudží vstoupil do mahásamádhí. Jeho duch je však přítomný a světlo, které rozsvítil v srdcích svých žáků, je nezničitelné jako božský plamen samotného jeho zdroje. Ášram šrí Maháprabhudžího v Barí Khátú na okraji pouště Thar se brzy poté, co opustil fyzické tělo, stal poutním místem. Přicházejí sem hledající z celého světa, aby zde procítili božské vyzařování, prostupující toto místo.


ZPĚT