¨
Hradisko u Bosonoh

Poustevna na Močové.

Má poustevna nad Habrůvkou, na Hoře Matky Boží, tak jsem alespoň ten odlehlý vápencový masiv Močové nazval já, poustevník Gyaneshwarpuri. Přežil jsem zde jednu krutou zimu, tuším roku 2005. Nad sebou jsem měl jen igelitovou plachtu, jinak jsem byl vystaven venkovním živlům zimní krajiny, a zima byla tehdy obzvláště krutá. Ohýnek mne však chránil. Pak mě však podle stop ve sněhu našel ďábel z Býčí skály. Postavil mi na poustevně obrácený krucifix, znamení satanismu, umně spletený z větví. Snažil se mne zastrašovat. Pořád přicházel, proto jsme se nakonec přestěhoval blíž k civilizaci: k Habrůveckým smrkům. Nyní v roce 2019 jsem si na poustevnu vzpoměl. Připadám si na ní jako odloučený František z Assisi na hoře Alverně. Je to prostě takové františkánské místo. Nikdo o mě neví, Satan doufám už nechodí.
Celá Močová je rozrytá po povrchové těžbě vápence, jeskyně zde nejsou žádné. Téměř tu není rovné místo. Mou poustevnu tvoří v těchto místech atypický lůmek, těžební jáma se svislými stěnami, počítám tak z 19. století. Může být ale i starší. Zůstává otázkou, proč dávní vápeníci komůrku ve skále vytvořili. Je to opravdu zvláštní lůmek, jakoby zde někdo chystal pro mě skalní poustevnu. Já jsem byl na toto místo doveden - jistě vyšší vůlí - v meditačním pohroužení, kdy jsem přesně uviděl, kde na hoře Močová mám místo pro poustevnu. Tak jsem lůmek našel. Tehdy v roce 2005 jsem ho zbavil jen vrstvy hlíny, kterou byl zakrytý a postavil opěrnou zídku z volně ložených kamenů.





ZPĚT

František z Assisi

Archanděl Michael

Paramjógéšvar svajambhú šrí Dévpurídží