Dobrovolná nemajetnost.
Být chudý pro Boha neznamená naprosto trpět jakýmkoli nedostatkem, to by bylo mé nepochopení této duchovní vize. Znamená to, že jsme se rozhodli pro ekologicky šetrný život. Já propaguji to co nazývám františkanstvím, tedy život v sebekázní a dobrovolné nemajetnosti v duchu sv. Františka z Assisi, který na sestru chudobu ve světských statcích kladl veliký důraz. To však vůbec nepřijali, nerealizovali ba nepochopili četní Františkovi následovníci. Přesto sv. František varoval, že evagelijní chudoba je jedním ze základních pilířů jeho víry a řehole. Proto šel tak daleko, že se stal žebrákem žijícím v bezdomoví. Domnívám se, že tuto středověkou tradici mnišství by bylo záhodno v této převážně konzumní společnosti úspěšně obnovit.
|