11.4.2020:
Fotografování interiéru Paleoponoru
Chodba před čelbou na 6,5 metrech se zvyšuje. Je ucpána hutným sedimentem.

14.9.2019:
Fotografování exteriéru Paleoponoru

31.července 2006
V Paleoponoru v Ochozském žlíbku: čekání na déšť
V Paleoponoru proběhla další pracovní akce zaměřená na transport sedimentů uvolněných při včerejší objevné akci. Nyní je třeba čekat na déšť, aby Ochozský potok vytěžený sediment odplavil.

30.července 2006
V Paleoponoru v Ochozském žlíbku učiněn 1 dílčí objev!
Pracovně průzkumná akce pokračovala v noci ze soboty na neděli. V Čelbě Himmelů se podařilo lokalizovat místo zcela ucpaného pokračování chodby do komínka. Po uvolnění sedimentů se ve stropní partii podařilo proniknout do 2 m dlouhé kapsy ve výšce cca 2,5 m nad počvou přístupové chodby. Je tam dokonce jedna 5 cm vysoká záckonka. Je to tektonická puklina, která svým pravým koncem směřuje přibližně k Barunčině jeskyni (vzdálenost 20 m) a levým koncem zhruba k Švédovu stolu. Na oba směry je to však hermeticky ucpáno. Vrstva listí poukazuje na propojení s povrchem. Celková délka Paleoponoru se tedy dnes přibližuje již k deseti metrům a ucpaná chodba jistě GO ON.

29.července 2006
V "paleoponoru" v Ochozském žlíbku vykop dosáhl Čelby Himmelů
V Paleoponoru se během dnešní několikahodinové těžby podařilo prodloužit výkop pro "plížícího se speleologa" o 1,3 m, čímž bylo dosaženo vzdálenosti 6,7 m od vchodu. Jak bylo již víckrát uvedeno, na momentálním konci se trativod komínkovitě zvyšuje, takže se v něm dá (nyní již i fyzicky) postavit. Možná budeme muset zrevidovat názor na genezi "paleoponoru" neb je to možná paleovývěr. Šance paleoponoru ku paleovývěru jsou nyní shodné 50 na 50 %. Tak jak je to pro málčinský horizont typické, nelze totiž ani zde prozatím s jistotou říct kterým směrem vodní tok chodbou vlastně tekl. Štěrky v sedimentench nejsou přítomny žádné, ale uložení předholocénních okrově hnědých hlín, které jsou prostoupeny i vrstvičkami plaveného mikrozrnného písečku: se svažuje směrem ke vchodu. Zjištěný sklon vrstev těchto starých hlín je pod koncovým komínkem asi 15 cm na 1 m směrem ke vchodu. Po obou stranách 50 cm širokého speleologického výkopu zůstává zachován profil sedimentem o výšce 40 - 150 cm. Na momentálním konci se meandrující chodba zřejmě stáčí doprava, tedy do směru k Netopýrce. Je to tedy do směru k oné neznámé Jeskyni svatojánských nocí.

30.června 2006
Paleoponor v Ochozském žlíbku opět v noční akci
V noci ze čtvrtka na pátek se v Paleoponoru uskutečnila další intenzivní akce. Výkop pro plížícího se speleologa se podařilo prodloužit asi o 2,5 m směrem k čelbě. Nyní jsem tedy již za druhým meandrem cca 5,5 m od vchodu a čelbu Himmelů již vidím před sebou. Jedná se o poměrně mohutnou horizontální zasedimentovanou erozní chodbu o výšce cca 2 m a šířce okolo 1 m. Skalní dno není dosud nikde obnaženo. Sedimenty jsou poměrně suché. Jedná se o "málčinskou" sterilní hlínu. Bude třeba uskutečnit ještě jednu těžební akci a pak už se zanořím do objevu.

25.června 2006
Paleoponor v Ochozském žlíbku v noční akci
Po celodenní dřině při štětování cesty u ZHS podniknuta ještě noční akce do Paleoponoru. Pomocí vaničky je snižován trativod pro plížícího se speleologa. Bezpečně je to fosilní erozní chodba, která - z toho co je vidět - je asi napojena na málčinský horizont.ZDE. Přitom vzdálenosti jsou tu malé. Objev lze očekávat v brzské vzdálenosti do 20 - 30 m od současného konce jeskyně. Já si myslím, že tam je větší jeskyně srovnatelná s Málčinou (alespoň jsou tam pro to všechny geologické předpoklady).

27.3.2006:
Paleoponor v Ochozském žlíbku - náběh na polosifon!
Při dnešní akci v Paleoponoru bylo zjištěno vzlínání vody ze dna výkopu na 2,5 m od vchodu. V jeskyni je sice intenzivní skap, jezírko ale vzlíná především z hlinitého dna výkopu. S největší pravděpodobností sem prosakuje rozvodněný Ochozský potok, tekoucí jen 6 m odtud a o cca 30 cm výš. Druhým dnešním postřehem je úvaha nad původem podzemního potůčku v Přítokové chodbě nad vodopádkem v j. Málčině. Rozvodněný Ochozský potok má totiž hnědou bahnitou barvu, zatímco podzemní potůček na vodopádku v Hlavní chodbě Málčiny je sklovitě průzračný... Opravdu tedy pochází z "Ochozského potoka", jak dle chemického rozboru uvádí J.Himmel?

26.3.2006:
Paleoponor v Ochozském žlíbku - třetí akce
V sobotní podvečer se uskutečnila 3. průzkumná akce zaměřená na pročiš»ování vstupního trativodu. Ochozská už teče. Nevlídno a vlhko v tento čas v lesích. Hýlové se tam koupou v kalných kalužinách. Již brzy přijde. Jaro.

17.3.2006:
Paleoponor v Ochozském žlíbku překvapil!
Včera večer (16.3.2006) proběhla již druhá revizní akce v Paleoponoru v Ochozském žlíbku. Vstupní úžina, kterou do nedávna jeskyně končila na 2,5 metru, byla pročištěna do té míry, že se stala pohodlnou plazivkou. Bylo potvrzeno, že za úžinou se plazivka radikálně zvětšuje a dál odtud pokračuje fosilní chodba erozního tvaru, ucpaná sterilní suchou jílovitou hlínou "málčinského" typu . Délka Paleoponoru byla změřena na 7,3 m. Další výzkum je zde velmi perspektivní, neb chodba směřuje do prostoru mezi Švéduv stůl a Netopýrku, tedy přesně do míst kde na základě svého studia morfologie terénu tuším zcela neznámou jeskyni "druhou Málčinu" (viz.: můj článek o Málčině, výjde ve Speleu, k přečtení též na webu ZO 6-31). Nyní čekám na jarní povodeň.

15.3.2006:
Revizní průzkum Paleoponoru v Ochozském žlíbku
Včera večer jsem vykonal revizní vstup do Paleoponoru v Ochozském žlíbku. Tuto opomíjenou lokalitu vykopali v 60. letech 20. století bratří Himmelové, kteří chodbičku prozkoumali do vzdálenosti 6,5 m. Po té, hnáni svody Ochozské jeskyně, toto pracoviště opustili a chodbička se pozvolna zanášela sedimenty, takže se stala neprůstupná. Včera večer jsem dno plazivky prohrábl, takže nyní je možné se přes vstupní úžinu proplazit až k čelbě starého výkopu Himmelů. Na konci se plazivka překvapivě zvyšuje, takže se v ní dá téměř postavit. V revizním průzkumu Paleoponoru budu ještě pokračovat a případě, že se potvrdí jeho geneze, ZO 6-31 bude mít zájem si na tuto lokalitu vyřídit vyjímku k průzkumné činnosti. Chodbička "Paleoponoru" se nachází v místě výpustě podzemních vod ze Svatých schodů pod Lysou horu.