¨
Hradisko u Bosonoh

Pekárna - jeskyně tří bizonů a pasoucích se koní

Speleologický pokus v jeskyni Pekárna (1994). Příspěvek k dějinám výzkumu lokality.
V roce 1994 ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno pod vedením Marka Šenkyříka zahájil speleologický průzkum jeskyně Pekárna v Hádeckém údolí, v jižní části Moravského krasu. Byla hloubena až cca 50 cm hluboká horizontální sonda napříč sedimenty od vchodu v centrální prostoře jeskyně. Tato sonda byla dlouhá asi 45 metrů, sahala tedy dál než do poloviny jeskyně. Na konci se ale zalomila vpravo a směřovala pod převis. Domnívali jsme se, že se zde pod převisem nachází neznámá část jeskyně možná s archeologicky zajímavým neprozkoumaným sedimentem. Tuto doměnku se nám však nepodařilo ověřit. Tudy jsme chtěli razit sondu a podejít pod hypotetickým skalním žebrem, které snad zůstalo zachováno při JZ stěně jeskyně po zřícení centrální prostory. Viz. Feitlova sonda která se dostala nečekaně daleko do nitra závalu, aniž stratila pevný strop! Naše sonda ale po několika metrech narazila na skálu. Hloubení průzkumné sondy se odehrálo během jediné pracovní akce. Plánovali jsme položení důlních kolejnic a výzkum jsme pojímali hezky velkoryse. Potom Správa CHKO Moravský kras (RNDr. Ivan Balák) na základě terénního oznámení Antonína Tůmy další speleologický průzkum zakázala. Ivan Balák nás nepatřičně obvinil z poškozování významného krasového jevu a celou záležitost předal k vyřízení soudu v Brně. Zastala se nás tehdy celá řada odborníků s tím, že jeskyně je již archeologicky celá prozkoumaná a proto o poškození sedimentů nemůže být řeč. Vznikla tak opozice proti obvinění Správy CHKO. Na naší stranu se postavili tito geologové: RNDr. Jiří Otava a RNDr. Jaroslav Dvořák DrSc z Českého geologického ústavu v Brně a archeologové PhDr. Martin Oliva a Doc. Karel Valoch z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea. Hlavně nám svým odborným posudkem velmi pomohl Jaroslav Dvořák, který tvrzení Ivana Baláka odborně zcela rozmetal. Naopak byl vysloven názor, že samotné Správě CHKO by mělo přece záležet na řádném speleologickém průzkumu jeskyně Pekárna, už s ohledem na pokračující plošnou rozpínavost velkolomu Mokrá. Odvolací soud nesmyslné obvinění naší speleologické organizace smetl ze stolu a zrušil a de fakto se též postavil na stranu speleologů. K obnovení speleologického zájmu o Pekárnu k naší velké lítosti však již nikdy nedošlo. Tím byla promarněna vzácná příležitost prozkoumat tajemství jejího koncového závalu. Každopádně se ale tento speleologický pokus zapsal do dějin bádání na této významné lokalitě. Dnes si však myslím, že těleso jeskyně je přepaženo katastrofickým závalem větších rozměrů, než jsme přepokládali, který se bohužel amatérskými prostředky nepodaří překonat. Každopádně naše sonda mohla přinest poznatky o genezi a stáří koncového závalu a příspět tak k poznání průběhu jeskyně "za závalem" do neznáma pod Mokerskou plošinu! Pamětníci z řad lokálních patriotů - speleologů Ladislav Slezák, Josef Pokorný, Kamil Pokorný a další dodnes vzpomínají jak byla tehdy v roce 1994 promarněna tato velká unikátní příležitost podívat se do útrob jeskyně Pekárny. Kdyby nás Správa nezastavila, Bůh ví co všechno bychom vybádali. Sil jsme měli dosti a naše speleologická organizace (ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno) povzbuzená velkolepými objevy ve Křtinách jen kvetla a zažívala konjunktůru. Tajemství magdalenienských kreseb za závalem zůstává tedy dál nevyřešené. Zářez této tzv. Šenkyříkovi sondy je dosud patrný v sedimentech jeskyně Pekárna.

zapsal: Marek Šenkyřík
bývalý vedoucí speleologického výzkumu jeskyně Pekárna.
27.11.2021


Jeskyně Pekárna
Namaloval pravěkou technologií Petr Niemec

Čtyři historické fotografie ze speleologického průzkumu v roce 1994.

Zdenek Foltýn vyváží sedimenty z jeskyně Pekárna.
Zalomení čelby horizontální sondy pod převis na 45 metru jeskyně Pekárna.
Speleohistorický klub Brno při průzkumu jeskyně Pekárna..

HermitPhoto The Holy Photoproject



ZPĚT