Závěrečná zpráva o speleologickém průzkumu jeskyně „Poustevníkova Děravka“ na Rudicko-Habrůvecké plošině
Paměťový zápis o objevu.
Marek Šenkyřík – Gyaneshwarpuri
Občanské sdruženi Speleologický průzkum poustevník Marek
Motto:
„Zuj si topánky, protože místo na kterém stojíšje země svatá“
Skutky apoštolů 7,33
Předmluva:
Díky RNDr. Antonínu Tůmovi ze Správy CHKO Moravský kras jsem se rozhodl napsat tento příspěvek o objevu nové jeskyně na Rudicko – Habrůvecké plošině: legendární Poustevníkově Děravce. Od jejího objevu uplynulo již dlouhých 13 roků a dosud chyběl zápis v literatuře. Náš milý Toník mne nekompromisně tlačil, abych odevzdal Závěrečnou zprávu o průzkumu jeskyně a tu nabídl ke zveřejnění i ve Speleu. Nejsem sice už člen České speleologické společnosti, přesto doufám, že redakce speleo.cz můj příspěvek osvíceně ocení a zařadí ke zveřejnění. Je třeba skoncovat se sobectvím a nastolit Lásku. Můj příspěvek je pouhým paměťovým zápisem, neboť veškerá podrobná dokumentace speleologického průzkumu byla vystavena výhradně na internetu na webu marekpoustevnik.cz, ale ten nechtěně a nenávratně zanikl a s ním zmizela i dokumentace Děravky i Habrůveckých smrků. Pokusím se ale nyní ty bájné roky výzkumu, které pro mne tolik znamenaly, vybavit si v paměti a zachovat pro budoucnost v literatuře. Píši tedy na základě přátelské intervence Toníka Tůmy, já sám jsem již nic psát nechtěl. Jen doufám, že za mého života bude na Děravce klid pro mé řádně povolené nerušené meditace a nikdo se už nepustí do zoufalé těžby. Tento zápis v literatuře je určen především badatelům, kteří nad opětovnou otevírkou Děravky budou přemýšlet za sto let. Každopádně je Děravka teď volná pro nové zájemce.Objev jeskyně Poustevníkova Děravka
Jeskyně „Poustevníkova Děravka“ se nachází na všeobecně již známém místě na Rudicko – Habrůvecké plošině ve střední části Moravského krasu, v místě vějířovitého soutoku opuštěných žlíblů v lesní trati Chvalkov, v Košově žlíbku, v pramenné oblasti Wiehlova údolí, 600 m západně od Klostemamovy studánky. Zde se při úpatí morfologicky nápadné, jen 1 m vysoké erozně omleté vápencové skalky, původně nacházela jen malá propadlinka v řečišti inundačního toku o průměru pouze 1,8 x 1,3 m a hloubce 0,75m. Při úpatí této skalky hloubil v roce 2006 Marek Poustevník – Šenkyřík svůj speleologický výkop, který v hloubce již cca -3 až 3,5 m, vedl k objevu zcela neznámé ucpané propasťovité jeskyně. Jeskyně je s překvapením již hloubce cca 3,5 m v pevné lité skále, s pevným skalním stropem. Objevitel jeskyni pojmenoval na památku a počest všem poustevníkům „Poustevníkovu Děravku“, na rozdíl od tzv. „Kubáskovi Děravky“, která musí být někde jinde, a jíž se dosud nepodařilo lokalizovat, pokud ovšem vůbec existuje (viz. Acta Speleohistorica 7/ 2006 a můj článek ve Speleo 47/2007). Jedná se o poměrně významný objev a nesporný úspěch, který obohacuje naše poznání rudicko – habrůveckého krasového fenoménu.Jeskyně je však zcela hermeticky ucpána hnědým hlinitým sedimentem, není ale naštěstí ucpána prastarými Rudickými vrstvami, uloženými na povrchu Rudicko – Habrůvecké plošiny. Znamená to, že k ucpání podzemních prostor zde došlo v geologicky relativně nedávné době. A to je nadějné.
V dalším speleologickém průzkumu mi pomáhali do větší hloubky Milan Hnízdo a pak taky Zbyšek Macháček. Pracovali jsme zde radostně pod hlavičkou ZO 6-31 ČSS Speleologický průzkum poustevník Marek až do jejího násilného zrušení Valnou hromadou České speleologické společnosti. Naše malá, ale duchovní základní organizace jednoduše neměla v zájmově již rozděleném Moravském krasu nárok na vlastní samostatný život. Naše ZO měla pouhé 3 řádné členy (já, Milan Hnízdo a Arnosšt Hloušek z Habrůvky, který k nám přestoupil ze ZO 6-05 Křtinské údolí, ale do výzkumu na Děravce se aktivně už nezapojoval. Arnoštova osobnost pro nás měla především morální kredit a znamenal pro nás mnoho: pravé kamarádství. Zemřel dne 10.12.2016 ve věku 87 let a pochován je ve Křtinách. Po zrušení naší ZO 6-31 jsme nezanevřeli a v průzkumu pokračovali dál již jen jako nezávislé občanské sdružení Speleologický průzkum poustevník Marek. Spolu jsme pak sledovali neznámou jeskyni do celkové hloubky – 9,6 m pod terén. Pronikali jsme zcela ucpanou ponornou propastí o dostatečné šířce více než 1 m. Propast je založena na tektonické poruše přibližně JV směru (paměťový údaj), směřuje tedy do prostoru nedalekého Závrtu na Chvalkově. V hloubce cca 10 m jsme hloubení speleologického výkopu přerušili, neboť jsme plánovali nejdříve sanaci vstupního úseku propasti těsně pod povrchem v hloubce 0-3 metry. Z tohoto důvodu byla vykopaná dutina opět zcela zasypána kamením, abychom tak získali pevný základ pro zamýšlené betonování Ponorné studny ve vchodu jeskyně. K tomu však již nedošlo a propast je v tomto stavu zavalená dodnes. V roce asi 2009 mne totiž opustil hlavní tahoun výzkumu Milan Hnízdo. Jeho zlostná žena mu prostě dala ultikátum: „buďto já nebo Děravka.“ Milan ji miloval a tak se k ní vrátil a Děravku opustil. Tím ale skončil i speleologický průzkum Děravky, neboť jsem neměl dalšího společníka k těžbě a sanančním pracem. Zůstal jsem tedy u jeskyně osamělý. Výzkum Dětavky trval celé 3 roky (2006-2009). Na Děravce jsem zůstal sám a k výzdívání vstupních partií propasti jsem již neměl energii. Žil jsem poblíž propasti v malé dřevěné poustevně jako pouhý meditační poustevník další 3 roky (2009-2012). Později (kratce po roce 2016) poustevnu zrušila ŠLP Křtiny. Zůstaly po ní kamenné základy a krb signovaný letopočtem 2009. Je proto třeba zdůraznit, že Děravka má kromě nesporné speleologického hodnoty i svůj duchovní a meditační rozměr... Děravka je Boží Hora. Hora Osamění.
Nebyla objevena tzv. Kubáskova Děravka
Při hloubení naší mohutné speleologické sondy o průměru cca 3,5 metru, byla zastižena stará šachtice našich předchůdců o průměru do 1x1 m, celá vyplněná kamením. Tak se podařilo zjistit, že šachta našich předchůdců sahala do hloubky jen cca -2 m pod povrch, a byla bez jakéhokoliv naznaku zkrasovění. Byla tedy neúspěšná a do větší hloubky byly již sedimenty neporušené. Sondě navíc stály v cestě do podzemí dva skalní hřebenáčky, které bylo třeba nejdříve odstranit. Zjistil jsem, že k hloubení této staré šachty došlo v krajním případě v 70. letech 20. století. Informoval mne o tom hajný p. Nečas, který od 70.let působí na pozemcích ŠLP Křtiny, a který si zřetelně pamatoval na skupinu dávných výzkumců. Žádná jména si však ale nepamatuje. Pravděpodobně ale pocházeli z Býčí skály a šlo o kolektiv okolo Rudolfa Burkhardta, který v té době neúspěšně zkoumal nedaleký Závrt u Klostermannovy studánky a věnoval svoji pozornost celému krasovému reliéfu nad Býčí skálou a Rudickým propadáním. Tato stará šachta byla tedy neúspěšná a nevedla ještě k objevu jeskyně, která tu ve skutečnosti opravdu byla. Tím se podařilo rámcově spolehlivě datovat starý speleologický výkop u skalky zmiňovaný v literatuře Burkhardtem již roku 1959, který měl lokalitu zakreslenu i ve své speleologické mapě závrtů mezi někdejšími konci Býčí skály a Rudického propadání.. Že by se tedy jednalo o dva nezávislé výkopy na témže místě? Nejednalo se ale v žádném případě o pozůstatek činnosti poněkud mýtického Viktora Kubáska z roku 1914! (viz. můj článek ve Speleo 47/2007 a Acta Speleohistorica 7/2006). Nepodařilo se nám tedy lokalizovat tzv. Kubáskovu Děravku, zmiňovanou Bočkem roku 1922.Popis objevené jeskyně
Jeskyni tvoří jediná ucpaná propast asi směru JV, pravděpodobně na tektonickém zlomu, který směřuje přibližně pod 23 m J vzdálený mísovitý Závrt na Chvalkově. V hloubce 3,5 – 5 m pod terénem se nachází tzv. „Meditační kout“ o šířce jistě 1,5 m. Zde u stropu výklenku je „směrem k Posvátné Lípě“ umístěna malá hliněná soška Buddhy. Velká část prostrory je dosud zasedimentována. Se speleologickým výzkumem bylo pokračováno JV směrem, kde byla též dosažena maximální hloubkla 9,6 m pod terén. Bylo tedy dosaženo relativně malé hloubky vzhledem ke skutečnému potenciálu propasti. Propast tedy pokračuje pohodlně dál vertikálním směrem a šlo by ji zcela jistě speleologicky zkoumat do hloubek. Hloubkový potenciál této ucpané propasti však činí více než -150 m! Zda je propast celá ucpaná, nebo jsou dole kamenné špunty, které zastavily přítok sedimentů, nejde v současnosti jednoznačně rozhodnout, ale volné dutinky nalézané v sedimentech naznačují, že nemusí být celá hermeticky ucpaná. Ponorem Děravky byly ale z povrchu náhorní plošiny zcela jistě splaveny do podzemí tuny plaveného sedimentu. Případný výzkumce by se musel tedy obrnit nezměrnou trpělivostí a být spokojen s objevy, které si i sám vykope...Geneze jeskyně
Dne 31.3.2006 byl pozorován aktivní ponor při úpatí skalky do dosud neznámé jeskyně. Poustevníkova Děravka je tedy jeskyni erozního původu s nápadně erozně modelovanými stěnami. Povodí ponoru je relativně velké, uvážíme-li že na povrchu Rudicko - Habrůvecké plošiny k ponoru spáduje velké množství přítokových žlíbků, jednak od Černých hlín a dále ze směru od Klostermannovy studánky, které se hydrologicky aktivují za jarního tání sněhu a po mimořádně výdatných dešťových srážkách. V současnosti je voda od ponoru odkloněna umělým zásahem. Jedná se tedy o jeskyni speleologicky perspektivní, pravděpodobně kdysi odvodňující do Býčí skály, resp. Rudického propadání. Srbský sifon je od Děravky jen 380 m vzdálený. Směr do Křtinského údolí se nejeví pravděpodobný. V okolí ponoru Děravky se též nachází velké množství rozptýlených závrtů nejasné geneze ve vztahu k hypotetickým neznámým podzemním prostorám. Proto jsem toto území nazval „Děravkou“, a tento název se již mezi speleology vžil. Opakuji, že je to území speleologicky neprávem opomíjené, které může speleologicky mile překvapit...Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že případný speleologický průzkum ponorné propasti lze doporučit. Případný výzkumce si však bude muset poradit s mocnými sedimetačními náplavami, které se do podzemí dostaly ponorem. Vzduch v jeskyni je v hloubce 10 m čistý. Je jistě potěšující, že se zde nenachází zvýšená koncentrace CO2. To je dobré znamení, neboť se zdá že malým průduchem napříč sedimentem přece jen jeskyně trochu dýchá. Je škoda, že se tohoto speleologického dobrodružství sám již nezůčastním, i když k tomu mám stále vůli i chuť. Řádný speleologický průzkum jeskyně Poustevníkova Děravka je tedy stále žádoucí a snad vrhne světlo na toto neprávem opomíjené závrtové území východně Býčí skály – Rudického propadání.Speleologický památníček u lípy.
V roce 2006 jsem na skalce nad jeskyní zasadil posvátnou lípu. Původně rostla jako malý výhonek u zdi Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách na jižní Moravě. Lípu jsem přesadil na Děravku a je zasvěcena velkému indickému světci a Mistrovi jógy, Paramhansovi Svámímu Mahéšvaránandovi. Občas k lípě přicházím meditovat a opakovat mantry. Dnes v roce 2019, tedy 13 let od svého vysazení, je lípa asi 6 m vysoká. Plánuji u ní umístit, se souhlasem Správy CHKO Moravský kras (RNDr. Antonín Tůma) a souhlasem ŠLP Křtiny (doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr.), malý kamenný památníček věnovaný posvátné lípě a objevu Děravky. Památníček plánuji umístit k lípě co nejdříve.Literatura:
Šenkyřík, Poustevník, Marek: Habrůvecká plošina – úvod do neznámého speleologického problému střední části Moravského krasu. Acta Speleohistorica 7/2006, 81 stran, Brno.Šenkyřík, Poustevník, Marek: „Děravka“ nezvěstná jeskyně na Rudicko – Habrůvecké plošině. Tajemství nového speleologického pracoviště ve střední části Moravského krasu před otevřením. Speleo 47/2007.