  Velmi rád zveřejním i Vaše příspěvky.Archiv: 2019, 2020. ZPRÁVA
26.10.2021 Další pěkný obrázek ke stažení.  Swami Gyaneshwarpuri (Křtiny) 23.10.2021. Foto: Jiří Wolf Dressler. Toto jsou teprve první fotky z toho úžasného focení v břízové aleji nad Křtinama. Další fotky teprve Wolf pošle:).  24.10.2021 Tento obrázek si stáhněte. Je na něm Šiva.  Nové HermitPhoto.  23.10.2021 Svámiji - další pěkná fotka.  22.10.2021 Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině doplněna o níže uvedený text. První komplexní speleologická studie o zanedbané náhorní plošině, která je součástí Rudicko 
- habrůvecké plošiny, v trojúhelníku mezi Býčí skálou, Klostermannovou studánkou, Habrůvkou a Křtinským údolím.
Na 71 stránkách je pojednáno již o cca 50 závrtech a několika ponorných místech, které byly ve speleologii vesměs prakticky neznámými. Poustevník Marek
Šenkyřík zde předpověděl existenci zatím neznámé krásné jeskyně mezi hydrologicky aktivním
Habrůveckým ponorem a Křtinským údolím o délce cca 1,5 km a denivelaci - 120 m. Ve vývěrové oblasti se Habrůvecký podzemní potok navíc napojuje na taktéž neznámý problém Křtinského podzemního potoka.
Druhou neznámou erozní jeskyní předpokládá pod Ventalorou na Děravce (dnes jeskyně Poustevníkova Děravka) o hloubkovém potenciálu -150 m,
je to tedy potenciál jedné z nejhlubších propastí v České republice!
A neznámých jeskyní je ale na Habrůvecké plošině víc, například v Jezevčím závrtě na Močové, ve starém poloslepém údolí na povrchu plošiny,
do nějž se dodnes vsakuje malý inundační potuček, který nepochybně zvlažuje původní odtokový trativod na kilometry odlehlý od všech známých vývěrů.
Hydrologicky aktivním ponorem je i ucpaný Závrt u Habrůveckých smrků v těsné blízkosti strategického Habrůveckého ponoru. Podobných sekundárních speleologických problémů by se našlo na Habrůvecké plošině jistě víc.
Autor využil svých mimořádných empatických schopností a napsal tuto báseň o krajině svého srdce. Je to kraj především závrtový, ponorných potůčků a
zaniklých důlních děl, o jejichž rozsahu dnes nikdo neví nic.
Nazval toto území "Habrůvecká plošina", kterou vyčlenil na základě historických a morfologických okolností z jižní části Rudické plošiny.
Habrůvecká plošina je tedy stále území hodné pozornosti krumpáče a lopaty, jak napsal v knize: "Údolí Křtinského potoka
v Moravském krasu a jeho jeskyně" sám Rudolf Burkhardt, mistr speleologie Křtinského údolí, Rudického propadání a Býčí skály.
www.facebook.com/VishwagurujiMaheshwaranandaji.  21.10.2021 Můj život aneb o mých experimentech s pravdou. Mezi pohádkové bytosti doplněn Mahátmá Gándhí. Málem jsem na něj zapomněl při výčtu pohádkových bytostí, které obohatily můj život. Tak jsem to dnes napravil. 
Schopnost silných.  Léto 2021 s Višvagurudžim. - 4 část. To je všechno co jsem měl z letních semináří se Svámijim ve foťáku:).  20.10.2021 Milan Hnízdo, speleolog Plánivská skupina. Posedeli jsme s tímto dnes již zasloužilým speleologem v Chajovně zadní trakt. Probrali jsme problematiku speleoloígie, ale naše vnitřní světy jsou již vzdálené. Milan pořád sní od Modrém komínu ve Spirálce, já jsem zase myslel na roztržku s Alešem Pekárkem, se kterým si zatím nerozumíme. Snad to Vyšší Síla spraví tak aby byl již konečně všude mír, mír, mír.  19.10.2021 Jogapuri na čaji.  Na skok na Anthroposu za Martinem Olivou. Martin měl nějaké zdravotní problémy s dechem do kopce. Byl na vyšetření, obejmul mne a už je zase v kondici.  18.10.2021 Ing. Pavel Chaloupský, předseda brněnského Speleoklubu.  Kříž pro Satana 2007. Tak dlouho již probíhá boj se zlým duchem.  Můj nový facebook: "Podzemí Křtiny". Vytvářím nový facebook o historickém podzemí ve Křtinách, aby tu jednou tyto materiály zůstaly zachovány.  Geofyzikální průzkum chrámu P. Marie ve Křtinách (1991) Ještě nějaké archivní foto.  Fotografické zastavení ve Křtinách.  17.10.2021 Avatarpuri. Duchovní nástupce Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Setkal jsem se s ním v roce 207/8 v ášramu Jadan v Indii. To byl ještě malý chlapec, který si se mnou hrál na střeše ášramu.   Záleží mi na dialogu. Sem můžete napsat zprávu či komnetář, kterou si přejete zveřejnit. 16.10.2021 Prodávám na sBazaru můj zelený baret. Za 300 Kč. Neváhejte a ozvěte se o tuto památku na poustevníka, který je nyní již mnichem, a proto baret nebude nosit.  Vymítání zlého na Děravce. Rozbitý památníček jsem našel vhozený v Děravce! Ve Křtinách jsem do pet lahve nabral svatou vodu určenou k očištění místa u posvátné Svámijiho Lípy na Děravce. Po příchodu na Děravku na mne Lípa již mávala svými větvemi. Památníček tedy někdo rozbil. Provedl jsem proto křesťanský exorcismus pomocí svěcené vody a k tomu jsem pro větší účinnost obřadu provedl hinduistický exorcismus pomocí rýžových zrnek sypaných do kruhu okolo Paní Lípy. Na mne si neznámý psychopat, který okrádá a devastuje Děravku, nepříjde. Všechno jsem nafotil a potom mne napadlo podívat se do kráteru jeskyně Poustevníkova Děravka, který zarůstá vegetací, takže do něj není vidět. Slezl jsem proto na dno kráteru a zde jsem ho uviděl: můj poškozený zlomený žulový památníček!!! Zlomený ale jinak se zdál být v pořádku. Pádem do propasti se nerozbil. Všechny nápisy jsou dosud čitelné a nepoškozené. Proto jsem památníček z jícnu propasti vyzdvihl ven a umístil ho na čestné místo zpět do kruhu u naší Lípy. Vypadá to, že půjde zabetonovat. Všechno záleží teď na tom, zda neznámý agresor znovu příjde poškozovat dobré Boží dílo na Děravce. Já doufám, že už ne. Musím věřit, že můj obřad je na něho účinný.  15.10.2021 Volání dálek: Indie!  8.10.2021 Svámí Gyaneshwarpuri od Sametové revoluce nevolí. Neboť je člověk apolitický. Politika je světský zápas s malým množstvím světla a hodně stínu, proto ho poustevník od Listopadu 1989 nevyhledává. Kdyby ale měl volit, pak by dal hlas současné vládě Andreje Babiše, který navzdory rozsáhlé dezinformační kampani vůči své osobě, pořád ještě má morální kredit. Babišovi tedy pořád ještě věřím, že to s českou zemí myslí upřimně a vážně. Nechtěl jsem zde však ovlivnit svým názorem nerozhodnuté voliče. Myslíme na sebe. Myslím na agresora z Děravky, který opět rozbil můj památníček. Jiří Svozil mladší, hlavní podezřelý, mne ale informoval, že to tentokrát on neudělal. Žeby tedy předal štafetu destruktivních činů jinému členu ZO 6-01 Býčí skála, který si tak dokazuje svoji nadvládu této ZO ČSS na Děravce? Po pravdě řečeno nevím a ani mne to již příliš nezajímá. Možná by pomohla foto past. S něčím je rozbití památníčku na Děravce podobné s dřívějšími Svozilovými činy, ta neláska k mým sakrálním symbolům v krajině, které je potřeba přece zničit! Může to teď ale dělat i nějaký pomýlený lesník, který se podílel na odstranění mé dřívější poustevny Děravky pacovníky ŠLP Křtiny. V tom případě je však podivné, že nerespektuje rozhodnutí ředitele ŠLP Tomáše Vršky, který památníček povolil. Byl samozřejmě povolený i Správou CHKO Moravský kras, která mě povolila i nerušené meditace a opakování mantry u Mahéšvaránandovy Lípy v ústraní Děravky. Musí to tedy dělat nějaký svévolník, který nesnáší Boha, poustevníka a do svých rukou vzal rozbití žulového památníčku. Každopádně se dnes modlím, aby už neměl ke škození motivaci a sílu. Koncentruji se na Lípu celou svou bytostí, abych předešel jejímu případnému poškození neznámými satanizujícími vandaly. Snad mě Bůh vyslyší a bude už konečně všude Mír a Láska. Každopádně dneska jdu na Děravku, kde umístím další svatý obrázek, na místo dvou zmizelých s nápisem:číst víc... 7.10.2021 Léto 2021 s Višvagurudžim. - 3 část.  6.10.2021 Fotoprocházka Údolím Říčky 
3.10.2021 Trampský zelený baret jsem si na radu Saigona ze SHKB rozhodl ponechat.  1.10.2021 Cesta nejtiššího sezení. Nejtíže postřehnutelné jsoucnosti. Poznám svou mystiku, splní se mi veliké přání cesta vnitřního vítězství. Mě stačí být oranžový jogín. Jsem smířen s osudem, již po ničem netoužím. Věrný své duchovní linii. Již mám všechno v harmonii. Poznám svou vlastní Podstatu. Úspěšný budu ve svém osamělém boji. Poustevník bude vymítat neznámého agresora na Děravce. Neznámý agresor již nedávno rukou svatokrádežnou vyplenil svaté místo u naší Mahéšvaránandovy lípy na Děravce a zbavil je svatých obrázků a ozdob. Přitom při svém posledním ataku rozbil i krásný žulový památníček. Zlý duch mezi námi tedy stále existuje. Poustevník ho ale bude dráždit instalací dalšího, v pořadí již třetího, svatého obrázku svámího Mahéšvaránandy a v tomto počínání bude pokračovat tak dlouho, dokud zlý duch neuzná svou porážku, tzn. že se v něm probudí pocit viny nad jeho spáchanými negativními činy. Poustevník si uvědomuje, že riskuje život samotné naší Lípy, kterou by mohl chtít agresor v psychické nevyrovnanosti zabít, aby zranil poustevníkovo srdce. Poustevník však riskuje vše aby zlého z Děravky vypudil. Boj se zlým duchem bude tedy pokračovat až do úplného vítězství Boží Lásky. Poustevník bude tedy bojovat po svém s démonem nelásky a nenávisti až do úplného konce. Neustoupím nikdy zlému jako Mahátma Gándhí neustoupil. Plenění Děravky musí přestat. Poustevník není člověk, který by se mstil. Poustevník jenom vychovává. Aby Pravda a Láska zvítězily. OM SHANTIH SHANTIH SHANTIH  30.9.2021 Vrátil jsem odkaz na Býčí skálu. tam kam patří. ZDE Aikido: dovnitř jsem nakonec nevešel... Čekal jsem před tělocvičnou v Komárově na začátel tréninku, ale můj trenér nešel. Nepřekonal jsem proto úvodní trému a dovnitř jsem nakonec nevešel. Překvapila mne pozitivní energie v podvečerním Brně. Byla v tom láska. Skoro jako před vánoci. Zda budu aikido dělat je tedy nezodpovězená otázka, stejně jako mé životní zaujetí bojovými uměními.. Mám ale svou jógu a svého indického Mistra. To je ta Cesta po níž chci kráčet. Aikido byla asi jen odbočka na cestě. Dnes mne čeká první trénink aikido. Tedy pokud najdu v Komárově tělocvičnu. Stornoval jsem články o Jiřím Svozilovi ml. a Býčí skále z tohoto webu. Nabízenou ruku ke smíru neodmítam. Nezbývá než Jiřímu Svozilovi ml. věřit. Tyto mé vzpomínky budou tedy trvale nepřístupny. Mír. Mír. Mír. A vše se stane součástí mýtů okolo Býčí skály. 29.9.2021 Jiří Svozil ml. se se mnou spojil na facebooku. Tvrdí, že památníček nerozbil a že již dávno zakopal válečnou sekyru. Musím se mu tedy omluvit z nepodloženého obvinění k němuž jsem logicky dospěl po svých předchozích zkušenostech. Stali jsme se na facebooku s Jiří Svozilem mladším PŘATELI. Ať je mír všude v Moravském krasu. Kdo rozbil památníček zůstává nezodpovězenou otázkou. Pán Bůh žehnej Jiří. Předchozí články tedy berte s mírnou nadsázkou. 27.9.2021 Léto 2021 s Višvagurudžim. - 2 část.  S HermitPhoto Údolím Říčky. Ochozským žlíbkem k Barunčině Zařícené, odtud k Ochozské jeskyni v níž doznívala povodeň. Rozvodněný Hostěnický potok šuměl v trativodu vlevo za vchodem. Pak Švédův stůl a Hádeckým údolím proti proudu Říčky. Hádecké propadání a Ponor v rybníku Pod Hádkem. Obešel jsem rybník Pod Hádkem zpět k Netopýrce a výstup na skalní ostrožnu nad touto jeskyní, kde se údajně kdysi zjevila Panna Marie. Zpět do Ochozu právě před začátkem deště. Autobusem do Brna. V Dobré čajovně na Římském náměstí jsem se zásobil zeleným čajem "vietnam".  Dnes jsem udělal důležitý čin: přihlásil jsem se do aikido. Rozhodl jsem se tak na základě opakovaného snu. Nelze o aikidu jenom snít, je třeba se mu aktivně začít věnovat. Tak jsem dnes brzy ráno procitl ze sna o půl třetí a pro aikido jsem se spontánně rozhodl. Aikido je již dlouho na mém oltáři. Nepředpokládal jsem však, že ho budu někdy sám cvičit. Čas ale zrál pro aikido. Aikido je bojové umění založené na lásce i k protivníkovi a na nenásilí, proto jsem si ho zvolil. Původně jsem váhal mezi karate a aikido, ale karate je na mne již příliš tvrdé a nemá tak pěknou filozofii. Taky jsem přišel na to, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, a proto karate patří jen mé minulosti. číst víc... 24.9.2021 Léto 2021 s Višvagurudžim. - 1 část.  23.9.2021 Centra cvičení Jógy v denním životě. 20.9.2021 Paleoponor v Ochozském žlíbku - příspěvek odeslán redakci eSpelea.  Redakci sSpeleo zaslán dnes článek o jeskyni Ř-24 Slezákova Záhrobní. 19.9.2021 Výrobu kříže odkládám na neurčito. Důvodem je, že pan klempíř Navrátil z Habrůvky měl vážný úraz a je na neschopence. Nemůže se tedy na výrobě kříže nyní podílet. Na Děravce rozbili můj památníček. Tak jsem se pomodlil. Komu není rady, tomu není pomoci...  Obnova kříže Arnošta Hlouška, otce habrůvecké speleologie a speleologů z Habrůvecké plošiny. Bude pod Habrůvkou vstyčen nový kříž k poctě Arnošta Hlouška, otce habrůvecké speleologie. Již jsem byl Správou CHKO Moravský kras (RNDr. Antonín Tůma) vyzván k obnově již zaniklého kříže u Habrůveckých ponorů. Zatím shromažďuji finanční prostředky než oslovím o spolupráci s výrobou kříže pana klempíře Navrátila z Habrůvky. Každopádně ještě letos bych rád náš speleologický kříž nad Habrůveckou plošinou znovu vstyčil. Někomu pro hlubší zamyšlení. Celkové výdaje na obnovu kříže budou cca 5 000 Kč, které zaplatím z vlastní kapsy. Trámky na kříž o průměru 15 cm zakoupím v Bauhausu v Brně. Kříž bude natřen bílou barvou. Nyní všechno záleží na ochotě pana klempíře Navrátila, zda se výroby kříže zhostí. číst více...  18.9.2021 Vlastimil Marek: Český zen a umění naslouchat. Tuto knihu jsem kdysi četl. Její autor, zen buddhista Vlastimil Marek již dne 16.3.2021 umřel. Jeho webové stránky Baraka jsou ZDE  Webarchiv již archivoval tyto stránky. Poustevnictví na Hoře svatého Klimenta - 3 část.  17.9.2021 Who I am. The path of my soul to the orange robe. Autobiography of a spiritual journey of a swami and his search for God. The presence of the mystic. Monk ordination.  Opakuj si Boží jméno v srdci. Boží jméno (tvá mantra) je lék na všechny nemoci, i nemoc zrození a umírání." svámí Gyaneshwarpuri 16.9.2021 Poustevnictví na Hoře svatého Klimenta - 2 část.  Můj nůž Rambo First Blood Part II se prodal na sBazaru za 2500 Kč! Novým majitelem je: : David Kurucz Slavosovice 10 Klatovy 339 01.  15.9.2021 Setkání se zástupci speleologické skupiny SHKB Dejvem (předseda) a Saigonem.  Doplněno HermitPhoto ze Střílek.  Višvagurudži Paramhans svámí Mahéšvaránanda. Můj Učitel a Mistr.  14.9.2021 Poustevnictví na Hoře svatého Klimenta - 1 část.  13.9.2021 Hledám si práci pečovatele o invalidní spoluobčany u České chartity.  12.9.2021 Tak jsem se po dvou měsících u nohou Mistra vrátil z jógových seminářů již jako svámí Gyaneshwarpuri. 7.9.2021 Paleoponor v Ochozském žlíbku - pár vět o speleologickém průzkumu v roce 2006. Tma pod lucernou na Hádeckých Svatých schodech trvá. V roce 2006 jsem pod monitoringem Správy CHKO Moravský kras (RNDr. Antonín Tůma) provedl průzkum speleologicky zanedbané jeskyně Paleoponor v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. Tuto malou jeskyni přede-mnou naposledy zkoumali v 60. letech 20. století bratři Himmelové. V roce 1966 pořídili i mapu této jeskyně. Po té toto pracoviště, hnáni svody Ochozské jeskyně, opustili. Já sám jsem byl přiveden k průzkumu této nenáročné plazivky v době, kdy jsem zkoumal vertikální Poustevníkovu Děravku na Rudicko – Habrůvecké plošině. Tehdy mi k průzkumu chyběla nějaká horizontální jeskyně. Vzpomněl jsem si na Ochozský žlíbek a Svaté schody v jižní části Moravského krasu. číst víc... 2.9.2021 Byla provedena celková záloha tohoto webu, který stále nabývá na kráse. Nové HermitPhoto ze stříleckého ášramu.  1.9.2021 2500 Kč. Ideální nůž do lesa na vandry.  Nyní tento nůž do lesa a na vandry nabízím na prodej za 2500 Kč |
|
|
aby se jednou stalo kulturním dědictvím národa. |
22.7.2021
Čestné prohlášení před tím než se stanu mnichem.
Prohlašuji, že se dobrovolně a z vlastní vůle stanu hinduistickým mnichem. Vysvětí mne indický Mistr jógy Višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda. Pro upřesnění uvádím, že jsem se narodil jako křesťan, ale postupem času jsem pochopil že jsem více hinduistického založení. V době, kdy jsem začal hledat osvíceného Mistra, který by mne vedl po mystické cestě mi totiž katolická církev nedokázala nikoho takového poskytnout. Někoho takového jako byl ve 20. století stigmatizovaný italský kněz kapucín Páter Pio. Ten však bohužel zemřel v roce 1968, tedy v roce, kdy jsem se já narodil. číst víc...
21.7.2021
Tak je to tady! V sobotu 24.7.2021 budu vysvěcen za mnicha hinduistického náboženství.
Musím jen stihnou vyřídit nějaké formality, potom mne Paramhans Svámí Mahéšvaránanda rád vysvětí. Obdržím od něj vznešený titul svámí. Jsem na otočku v Brně. Ještě dnes se vracím zpět do Střílek.
Paramhansa Jógananda
Životopis jogína
12.7.2021
Pomalovaná lebka ze Křtin od Jany B. Sobotkové z r. 1994.
Udělal jsem její scan v jpg i pdf pro archiv tohoto webu, dříve než jí dám členům Speleohistorického klubu Brno. Pokud o ní ovšem budou mít zájem. Jeden nikdy neví. Já to myslím dobře, ale nevím co se v nich přitom odehrává.:). Přece jen jsem jim už dávno poškodil domeček a oni to v sobě asi pořád nesou. Pokud by jim na obrázku vadilo mé věnování, je připevněné jen na drátkách, není přilepené, tak ho mohou v případě přetrvávajících nezhod odstranit. Já se zlobit nebudu.
10.7.2021
Závrt u Habrůveckých smrků v roce 2006.
Nové HermitPhoto z Hradiska svatého Klimenta.
Poustevník sype prašád člemům Speleohistorického klubu.
Jak známo Marek Šenkyřík založil ZO 6-26 Speleohistorický klu Brno. Později byl z této organizace Petrem Červinkou a Janem Martinkem vyloučený. Dnešní Speleohistorický klub se omladil o nové členy a mí kazisvěti již vystoupili z této ZO. Poustevník se rozhodl ocenit tuto speleologickou skupinu, která existuje nepřetržitě již více než třicet let. Nechal proto zarámaovat obraz Jany Bobuly Sobotkové z roku 1994 a ten chce jeskyňářům SHKB věnovat. Zarámování obrazu mne stálo 552 Kč. Malý červík pochybností tu však je, neboť členové SHKB dosud neodpověděli na mou žádost o vydání dvou negativů, které jsem naexponoval při svém poustevnickém životě v jeskyni "Poustevna Toho který sedí a mlčí" ve Slovenském ráji v roce 2002. Tyto negativy jsem nechal v trezoru pod podlahou Domečku na Ponoru (speleologická základna ZO 6-26 SHKB), krátce před svým vyloučením v roce 2004. Vydají členové SHKB poustevníkovi zmíněné negativy? To je otázka. Nicméně přesto jsem se rozhodl kresbou pomalované lebky z křtinského ossaria je ocenit za jejich nesporné úspěchy a speleologické nasazení v jeskyni (propasti) Zub - Soví komín. Kéž panuje harmonie mezi otcem zakladatelem posvátné tradice Ponoru a SHKB a dnešním bádacím týmem SHKB. Rozpory ať už žádné nejsou a nechť pokud možno vydají na oplátku zmíněné negativy z popsané jeskyně ve Slovenském ráji. Je mi líto jen někdejšího předsedy Boba Dýmáčka, kterého vyloučili ze skupiny v plné bádací síle, tak jako kdysi mne. Zpráva ke mě přišla, že s nimi nedostatečně chlastal alkoholické nápoje, tak jako jsem nepil i já. Mám pocit, že Marťasův zlý duch se nad SHKB vznáší stále. Tak nevím, co si mám o současném SHKB myslet. Asi jsou tedy ve vleku názorů opravdu zlého jeskyňáře J. Martinka. Bylo to falešné kamarádství. Zlo však nevítězí, tak uvidíme, čeho se ještě dočkám. Přeji si vítězství silám Lásky, které jsou od Boha. Nezbývá než aby obraz pomalované lebky odemne převzal současný předseda Dejv Klvaňa, nebo ho mám zanechat na zápraží domečku na Ponoru - speleologické základny pod Skalkou? Prozatím tedy nevím, co si mám myslet... SHKB na moji žádost zatím mlčí, neodpovídají mi.
Mír, mír, mír.
8.7.2021
Meditace v jeskyni Ř-20 Nad Kůlničkou.
Dým z vonné tyčinky se vznáší přítmím jeskyně. Kapky vody padají ze stropu a pleskají do listí na jeskynním dně. Jeskyně Nad Kůlničkou je asi 7 m dlouhá chodba erozního vzhledu (?), která slepě končí v malé síňce. Celá je od vchodu ozářena mdlým světlem. Čas pomalu ubíhá. Držím hladovku a opakuji svoji mantru. Na večeři mám jeden pomeranč. Zvykl jsem si již na svých meditačních soustředěních nic nejíst. Půst mne naplňuje radostí. Rád se postím... V jeskyni je chladno a hodně zde poletují komáři. Nakonec jsem pokračoval s mantra džapou venku před jeekyní až do soumraku.
Kůlnička.
Pekárna.
Barunčina pod Svatými schody.
Paleoponor v Ochozském žlíbku.
Oblast Hádeckého údolí.
Do pravého sloupečku pohádkových bytostí doplněn indický Mistr šrí Chinmoy.
Sen o speleologickém průzkumu na Habrůvecké plošině.
Dnes jsem měl sen, že jsme otevírali závrt na Habrůvecké plošině pod občanským srdužením Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek. Bylo to obnovení činnosti historické ZO 6-31 ČSS. V tom snu spojili své síly já, Marek P. Gyaneshwarpuri, Milan Hnízdo a Kamil Pokorný. Příjemný sen. Některé sny bývají zmatené fantazie, jiné ukrývají důležité sdělení. To jsou prorocké sny. Do které kategorie spadá tento můj sen ukáže čas. nezbývá než si to přát a těšit se. Já věřím svým snům a sleduji je. Pokud mám být ještě někdy speleolog, tak mimo ČSS. Stanovy o.s. Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek mám jako vzácnou relikvii uschovány pro případné další použití. Naplnilo mne to štěstím. Kamile, co ty říkáš na mé snění? Zase mne to táhne pod zem... Stanopvy o.s. tedy stále existují. A co říkáš ty Milane? Bylo by to dobré. Věk na to mám, abych udělal ještě nějaký velký čin. Zatím opakuji svoji mantru. Kuličku za kuličkou.
Bůh Ráma byl kšátrija, bojovník.
7.7.2021
Poustevník s ohněm: Piero Casentini san Francisco.
Kamil mi udělal radost záznamem povodňového Hostěnického potoka.
Nebyl jsem vpuštěn do ášramu ve Střílkách.
Důvodem bylo, že jsem neměl potvrzení o covidu, což jsem nevěděl, že mám učinit. Tak jsem se vydal na zříceninu stříleckého hradu, kde jsem chtěl najít místo, kde Jogapuri chtěl kdysi postavit svoji kapličku. Místo jsem ale hledal v mlází neúspěšně. Ulehl jsem ve smrčí a do rána po mě lezli mravenci. Proto jsem se uchýlil na následujících 9 dnů na Hradisko svatého Klimenta u Osvětinan kde jsem se věnoval poustevnickému životu. Na svatý Klimentek přicházelo spousta lidí, podivuhodných bytostí. Jedni prozpěvovali nábožné zpěvy k Panně Marii a sv. Cyrilovi a Metodějovi, jiní prováděli jak říkali mocnou modlitbu, ale s marihuanou (!!!). Žádné mystické zjevení se však nedostavilo. Poletovaly stovky svatojánských mušek a u ohně bylo večer dobře. Uvařil jsem si zelený čaj a když mi došel, vařil jsem čaj jako pravý poustevník z jahodníku a z květů lípy. Na jídlo jsem si vařil jen čočku a hrách se zeleninou. Bylo to prosté jídlo, které se mi brzy přejídalo. Litoval jsem že si nemohu uvařit sladkou halvu. Dnes jsem si objednal PCR test na covid a tak do Střílek nakonec přece jen za Svámijim vyrazím.
28.6.2021
Mezinárodní den jógy po celém světě.
Nové HermitPhoto: přes Barunčinu, okolo Pekárny po meditaci v jeskyni Ř-20 Nad Kůlničkou.
Módní přehlídka: má nová poustevnicko - vandrácká kutna v níž mne pozná Moravský kras.
Můj historický dopis Svámijimu Mahéšvaránandovi s žádostí o vysvěcení na mnišskou Cestu.
ze svůj dopis dnes Svámijimu odevzdám.
Před tímto rouchem se sklánějí i králové.
Budiž osvobozen od veškerého neblahého působení z kosmu,
budiž osvobozen z koloběhu zrození a smrti.
Paramhans svámí Mádhavánanda
Lila Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžiho.
26.6.2021
Milí čtenáři webu gyaneshwarpuri.cz.
Dostal jsem zprávu, že můj Mistr Paramhans Svámí Mahéšvaránanda je již v ášramu ve Střílkách. Proto za ním hned v pondělí 28.6. vyrážím. Celkem se ve Střílkách zdržím asi 4 týdny. Potom ještě pojedu se postit na 4 dny na mé oblíbené Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman. Z toho plyne že jeden měsíc nebudu tento web obsluhovat. Zachovejte mi ale svoji věrnost, přivezu s sebou nějaké fotečky... Už se těším. Dneska ale ještě jedu do Moravského krasu meditovat s mantrou v jedné poměrně odlehlé jeskyni v Hádeckém údolí. Už to nemůžu vydržet jak se těším do přírody. Obuju svoje toulavý boty a nic mne nezastaví...
23.6.2021
Vhodný dárek: Kvítky svatého Františka.
Vydávají sestry Paulínky. Můj zamilovaný Františku, stůj při nás!
Átmagyan.
Átmagyan (átmadžňána) je poznání duše, poznání skutečnosti, že individuální duše, átmá, je součástí vesmírné duše, paramátmá, neboli poznání vlastní božské podstaty. Átmagyan je nejvyšším smyslem lidského života, vede k mókše, k osvobození z koloběhu zrození a smrti.
Paramhansa Jógánanda: Životopis jogina.
Tato kniha je považována za duchovní poklad. Dozvídáme se v ní o tradiční józe v naší indické vlasti. Zázraky indických jóginů jsou všeobecně známy. O některých z nich píše i tato kniha paramhansy. Za sken této vzácné knihy jsem dal bezmála 2000 Kč. Co bych neudělal pro vás.
21.6.2021
Stanovy o.s.
Tak se mi během prohlídky archivu dostala k rukám omšelá dopisní obálka, která ukrývala hotový poklad: original stanov občanského sdružení Společnost Přátel Speleologický průzkum poustevník Marek. Podle těchto stanov jsme s Kamile chtěli založit nový bádací spolek. Stanovy pravděpodobně stále platí! Občanské sdružení je sice neaktivní, ale zákonně existuje!
20.6.2021
Můj světec Dévpurídží - příběh druhý.
"Pohoří Mont Abu bylo donedávna plné nebezpečí a ještě dnes se tu člověk může setkat s lecčíms, čemu by se raději vyhnul. Nejenže se džungle hemžila medvědy, leopardy a tygry, ale skrývali se tu příslušníci podivných sekt, jejichž rituály si vyžadovaly lidské oběti. Jednou na sebe vzal šrí Dévpurídží podobu malého chlapce a vypravil se hluboko do pralesa. Narazil na jeskyni, kde žili čtyři aghoriové. Aghoriové jedí všechno, co jim příjde pod ruku, včetně lidského masa. Když divoši uviděli sličného chlapce, začali se těčit na pochoutku. Šrí Dévpurídží je pěkně pozdravil a nevině se zeptal: "Říká se o vás, že jste mírumilovní a zbožní lidé. Že mi nic neuděláte?" Aghoriové se dali do nehorázného smíchu: "To teprve uvidíš drobečku, jak my jsme mírumilovní! Až se budeš otáčet na rožni, budeme se na tebe zbožně dívat, a pak tě mírumilovně rozporcujeme, aby se na každého dostal spravedlivý díl!" Šrí Dévpurídží se také zasmál: "Tak hop! Chyťte si mě!" "Ty se budeš posmívat?" rozzuřil se jeden z aghoriů, vyskočil a hnal se za chlapcem.číst víc...
19.6.2021
21. června oslavíme Mezinárodní den jógy.
18.6.2021
O pravé a dokonalé radosti.
Jednoho dne blažený František, když dlel u Panny Marie Andělské, zavolal bratra Lva a řekl mu: »Bratře Lve, piš!« Ten odpověděl: »Ano, jsem připraven.« »Napiš,« řekl, »co je pravá radost.« »Přijde posel a řekne, že všichni pařížští Mistři vstoupili do řádu; napiš, že to není pravá radost. A také, že vstoupili do řádu všichni zaalpští preláti, arcibiskupové a biskupové, a nejen to, dokonce i francouzský král a anglický král; napiš, že to není pravá radost. A když tě ještě dostihne zpráva, že moji bratři šli mezi nevěřící a všechny je obrátili na víru, anebo že já jsem dostal od Boha takovou milost, že uzdravuji nemocné a dělám mnoho zázraků; nuže, já ti říkám, ani v tom není pravá radost.«číst víc...
Návštěva farního úřadu ve Křtinách.
Farnímu úřadu jsem vrátil část vypůjčeného speleologického archivu. Bohužel, tajnou skrýš asi fotografovat nebudu. nebo ano? Musím si sehnat doporučení nějaké instuituce, která mne vysílá fotodokumentaci udělat. Že by Toník Tůma ze Správy CHKO Moravský kras. Taky musím za fotografování zaplatit peníze, asi 2000 Kč. Co bych neudělal pro tento web? Takže asi ano. Asi se o to fotografování pokusím... Potom jsme s maminkou šli k bratru Wolfovi Dresslerovi ze Křtin. Předal jsem mu hnihu Ram Dasse: Cesta uvědomění. Průvodce meditujícího. U Wolfa se zastavil i Brodie Moltaš. tak jsem je všechny nafotil...
15.6.2021
7. června jsem podnikl fotografickou procházku po plošině Skalka.
Začal jsem v Ochozi u Brna, při úpatí plošiny Skalka v Ochozském údolí, kde jsem fotografoval kapličku sv. Norberta, zakladatele řádu premonstrátů. Odtud jsem se vydal do kopce směrem k vrcholu Ochoze. Zde se mi naskytl výhled na předmiocénní Ochozské údolí, jímž protékala PaleoŘíčka. Prochází tudy pod vrcholem Ochoze Novodvorský skální potůček z jeskyně Ponorný hrádek u Nového dvora směrem do údolí Říčky? Vystoupal jsem na plošinu, která je zde na mnoha místech odlesněná. V lese jsou mohutné zásoby vytěženého smrkového dřeva. Nalezl jsem modrou značku a po ní se vydal směrem k vrcholu plošiny Skalky. Zázračně se mi podařilo ve stěží průchozím mlází lokalizovat vrcholovou kótu 478 m označenou triangulačním bodem. Můj plán bylo posoudit, zda by zde eventuálně nemohla stát moje poustevna, pokud by to nešlo na Děravce. Na kótě 478 m však mají posed s pastí na zvěř myslivci. To se samozřejmě s poustevnickou ideou nijak neslučuje. Sešel jsem z vrcholu Skalky dolů a vynořil se na louce pod Novým Dvorem. Z této louky na jaře teče malý ponorný potůček do Novodvorského ponoru a jeskyní Ponorný Hrádek odtéká pod plošinou neznámo kam. Odtud jsem šel směrem ke starým vápenicím, kde jsem zdokladoval jeden Hynštův speleologický pokus. Dále, po menším bloudění jsem nalezl a vyfotil tzv. Skulaří převis dokladující úroveň zatopení krasu miocenním mořem. Toto místo je kousek od historického zbytku staré vápenné pece, jejíž stav jsem rovněž nafotografoval. Bohužel zaniká. Údolím ponorného potůčku Luž jsem šel k jeskyni Kulišárně, kterou jsem ale v džungli křovin ale nenálezl, mimo jiné proto, že zde změnili průběh lesních cest. Dál jsem šel, kam jinam, než k jeskyni Malý lesík. Fotografoval jsem srub z pražců, který sloužil jako základna ZO 6-12 Speleologický klub Brno. Odtud jsem šel do Březiny na autobus a jím odjel do Brna.
13.6.2021
Splynutí (s mantrou).
Napsal jsem mejl členům ZO 6-26 s žádostí o vydání mých negativů z mého poustevnického života ve Slovenském ráji v roce 2002.
Pokud mi negativy vydají, udělám fotky a nascenuji je pro tento web. Jsou to velmi vzácné a mystické fotky.
8.6.2021
Znovu jsem měl ve snu Mistra.
Tentokrát si se mnou otevřeně povídal o mém záměru žít jako poustevník v České republice a současně být vysvěcený mnich. Zajímaly ho podrobnosti z mé duchovní sádhany, duchovní cesty, kterou jsem prošel. Probudil jsem se ze sna o půl čtvrté ráno a hned zasedl k meditaci. Bylo to šťastné probuzení...
"Učím to co učí Maháprabhudží, védy a upanišády. Nemám za cíl, abyste si pomocí jógy jenom udrželi dobré zdraví, krásu nebo získali znalosti z lékařství a psychologie. K tomu by vám lépe posloužilo univerzitní studium. Nemoc, ze které si vás přeji vyléčit, je nemoc zrození a smrti. Operace, které vás chci podrobit, spočívá v odejmutí všech karem. Chci být vaším obhájcem před nejvyšším zákonem."
Pataňdžaliho Jógasútry.
7.6.2021
Z historie: Novodvorský ponor 1990-1993.
Nové HermitPhoto z dnešní procházky přes plošinu Skalku k jeskyni Malý lesík.
6.6.2021
Varhany pro Křtiny.
Můžete adoptovat píšťalu.
Ještě jedna fotka hrobky opata Matušky.
5.6.2021
Znovupochování ostatků opata Matušky dne 3.11.1991 v křtinském chrámu Páně.
Ještě několik historických fotografií ze křtinského ossaria.
4.6.2021
Svámiji ve snu navštívil některé jeskyně jižní části Moravského krasu.
Tento sen se mi zdál dnes v noci a Svámiji mne při tom obejmul. Hari, Hari, Mahéšvarananda. Chtěl jsem mu předat svou žádost o vysvěcení za mnicha, ale neměl jsem ji u sebe. Probudil jsem se šťastný a plný energie. Byly 4 hodiny ráno. Zahalil jsem se do oranžové šály, posadil se k oltáři a a hned jsem započal svou jitřní meditaci s mantrou. Díky za takové setkání s Mistrem. Setkání ve snu je reálné setkání.
3.6.2021
Výroky šrí Ramakršny.
Proč čelit nižším svodům "ženy a zlato".
Můj světec Dévpurídží - příběh první.
"Kolem Dévpurídžího se denně dálo množství malých zázraků. Kajlášské satsangy trvaly tři roky. Jenomže postupem času začala do ášramu chodit spousta lidí ne proto, aby nasytili ducha, nýbrž proto, aby si nacpali žaludek. Světcova slova sice každý nadšeně poslouchal, ale málokdo se je snažil uskutečňovat v životě. Šrí Děvpurídží viděl, že plýtvá časem. Rozhodl se se satsangy skoncovat. Jednoho dne, když byl ášram opět plný k prasknutí, vykřikl světec: "Ven! Všichni ven! Řítí se strop!" Nikdo se ani nehnul. "Tropí si z nás blázny! Zkouší nás!" říkali si lidé v duchu. číst více...
a to mne naplňuje medem.
Óm Mahéšvaránanda.
Jsem Šiva.
z celé božské trojice."
Paramhansa svámí Mahéšvaránanda
Pataňdžaliho Jógasútry
2.6.2021
Tygr
1.6.2021
Zajímavé čtení o džňána józe, tedy o józe na níž jsem i já i když né tak doslovně.
Povaha duchovní Cesty je taková:
"Představte si nějaký krásný letní teplý den. Skupina lidí se rozhodla, že vyrazí na nedalekou horu. Chůze je snadná, počasí mírné. Po několika hodinách dosahují vrcholu, kde je horská restaurace. Tam najdou pohodlná křesla, místnost pro odpočinek, dalekohledy - veškeré pohodlí. Rozhled je inspirující. Vzduch je chladnější a čistší než dole. Těla a duše lezců oživuje dojem pohody, zdraví a energie. Mnohým ve skupině to stačí. Vracejí se domů osvěženi a uspokojeni. To jsou nedělní lezci.číst víc...
Únava, ospalost - překážka na duchovní Cestě, kterou teď překonávám.
Ale daří se mi až na vyjímky dodržovat zvolenou duchovní sádhanu, především mantra džapu. Trochu přes den teď spím. Zato od večera do rána opakuji svoji mantru, přes den ale bohužel dohnávám spánkový deficit. Mám to převrácené. Budu se ale nažit dostat to pod kontrolu, do stavu harmonie. Zdá se, že přísun potravy 1x denně už zvládám. To znamená půst, méně jíst a více meditovat - to je má Cesta. A víc odpouštět. Úplně všechno se dá odpustit, pokud odtyčný začne opakovat Boží jméno, tedy začne s vnitřní modlitbou srdce: mantra jógou. Mým cílem ale je přivést každého, kdo se na mě provinil hříchem, k pokání, jako to uměl parapsycholog Břetislav Kafka. Tak to chci naplňovat a dokazovat, že zlo nevítězí nad Láskou.
Tak mne to a Kamila Pokorného odděluje.
Kamilova životní filozofie je převážně manipůrová (třetí čakra v oblasti pupku). Žít si životem Boha zde na zemi a zapomenout na konečný Výstup do ještě vyšších úrovní. Manipura - to je přesně to, co zažívá Kamil. Mezi manipůrou a anahátou (srdeční čakra) je ale plocha diskontinuity. Co nezažiješ nepochopíš. Tak je to s Boží Láskou v ohni anaháty čakry. Například na satsangu světce Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Tam se předává to nejvnitřnější poznání. Neodsuzujte tedy satsang světce a nevyhýbejte se mu! To ego si chce ještě žít ve starých, již nevyhovujících karmických vzorcích. Jóga tedy je na cestě do anaháty všechno rozdat a svobodně odejít do vyšších úrovní či etáží této Božské stavby Sebeuvědomění. Tam Kamil, přes určité náznaky, ve skutečnosti nechce. Chce být jeskyňář a žít životem světským. Začíná mi vytýkat mou Božskou jógu. Podle toho se to pozná. To je již nedorozumění dvou úrovní dosažení. Mě už speleologie nepoutá. Místo toho prožiju život raději jako příkladný jogín (gyána jogín). A tak nás to s Kamilem rozděluje. Já musím jít dál, neboť zastavení na Cestě je smrt. Děkuji za toto Božské poznání a procitnutí svámímu Mahéšvaránandovi, který vede své žáky po skryté nejtíže postřehnutelné Cestě jógy. Děkuji mu. za ni. číst víc...
30.5.2021
Představa dvojfázového treninku.
Vstávám když se rozednívá a začínají zpívat ptáci v 5 hodin ráno. Vykonám svou duchovní sádhanu. Posadím se k meditaci s mantrou a na závěr si zacvičím ásany a pranajámu. V 9 hodin ráno mohu jít na internet a mám denní program. Ve 21 hodin zasednu znovu k menditaci s mantrou. Nejméně 3 hodiny. Na závěr si zacvičím ásany. Tento dvojfázový trenink se mi zatím nedaří realizovat. Večer totiž medituji někdy do 2 až 3 hodin ráno. Potom neusnu. Vstávám ještě před východem slunce a jsem ospalý. Proto si ráno vařím kafe, což bych asi neměl a odpoledne čaj. Co se mi ale daří je jíst jedno jídlo denně. Postím se. Jím jenom oběd. Snídani a večeři vynechávám. Tak jím jen jednou za 24 hodin.
26.5.2021
Napsal jsem email Ing. Martině Jandlové na biskupství brněnské ve věci povolení vstupu do tzv. tajné skrýše ve Křtinách.
Jeskyně Poustevníkova Děravka na eSpeleo 2/2021.
24.5.2021
Objev ventaroly na Děravce (2005).
Farní úřad ve Křtinách nesouhlasí s fotografováním tajné skrýše v pilíři s kazatelnou.
Podle nich takováto místa mají své kouzlo a nikdy nevíte kdy budou znovu využity k úkrytu kostelního pokladu. Je to ale škoda. Moc jsem se na to fotografování těšil. Ale musíme respektovat přání farního úřadu.
Křtiny: silně destruované pomalované lebky, které dodnes nebyly vystaveny veřejnosti.
Křtiny: věnečky trávy se skleněnými korálky objevené v ossariu mezi kostmi.
Na bankovním účtu na poustevnu mám 10 000 Kč.
Né, nikdo na poustevnu zatím nepřispěl, jsou to moje peníze.
22.5.2021
Speleologická skupina Myotis objevila na Harbechách velký dóm
K narozeninám jsem si na internetu objednal boha Šivu!
Historické fotografie ze speleologického průzkumu jeskyně Pekárna v roce 1994.
21.5.2021
Jiří Dressler ze Křtin a pomalovaná lebka.
Chrám Panny Marie ve Křtinách.
Nekrasová část Habrůvecké plošiny od Habrůvky ke Křtinám.
11.5.2021
Dnes jsem přinesl další zásobu naskenováných fotek ze Křtin, Ponoru, Pekárny a odjinud.
Škoda, že většina fotografií je z neznámého důvodu poškozených. Jsou na ních rýhy. Informoval jsem o tom fotoslužbu, ale reklamovat jsem to nechtěl. Za fotky jsem zaplatil více než tisíc korun. Máte se tedy na co těšit...
Miroslav Slávek Sedlák, ZO 6-05 Křtinské údolí, jako jeden z tvůrců sametové demonstrace u Výpustku roku 1990.
Fotografie ke stažení a vytištění svatých osobností jógy.
Renomovaný sborník Speleoforum 94 vydávali pro ČSS Marek Šenkyřík a Kateřina Sobotková, tehdy ze ZO 6-26. Je tomu 27 let.
Budiž zaznamenáno, že nikomu z Býčí skály jsem Děravku neodevzdal.
MOTTO: "Je na světě mnohem větší síla, než je hněv bezbožných jeskyňářů."
On ví, co kumu dát a co ne. Hněvu neznabožných neustoupím. Tady není zájmové území Býčí skály. Děravka je svobodná. Jak si to představovali, Děravku si přivlastnit. Jsou to nižší lidé. Urážky a sobectví, hněv a násilí - to je jejich cesta. To ale nemůže u poustevníka uspět. Vezměte si za příklad Martina Golce a chovejte se už přátelsky. Dokonce i poustevnu mi žehná... Ale co vy? Nebuďte nepřátelé, ale dobří lidé. Mír. A budu si vás ctít a vážit navždy. Co tedy chcete? Mír nebo neustálý spor? Nemůžete přece uspět, to přece víte. Odevšud mne vyhnali, ale poustevník Gyaneshwarpuri neustoupí. Možná po mě chcete, aby dobré nebe na Děravce připadlo Býčí skále! O tom já už ale nerozhoduji. Musíte si počkat až odjedu domů do nebe. Ale vy už jednu velkou jeskyni máte, co byste dělali na Děravce? Děravka je predisponovaná lokalita na speleologický průzkum až za sto let. Ale to už budou jiní lidé, kteří nezaslouženě netouží po ovoci cizí práce a námahy. Prostě si Děravku vezmou a budou ctít etické zákony s nimiž byla objevována. Možná budou hledat nějaké stopy po poustevníkovi a budou nálézat jen mír a Lásku. Chovám v srdci naději, že všude bude Láska. číst víc...
9.5.2021
Poustevníkův příspěvek k protohistorii Býčí skály.
V období německého romantismu bylo v 19. století zaznamenáno německým mytologem podivuhodné sdělení:"Za dob římských bylo Brno jen menší osadou, nazývanou EBURODUNUM. Ta byla na severu chráněna MĚSÍČNÍMI HORAMI (SYLVA-LUNAE). V osadě se pnuly k nebi dva posvátné vrchy s prastarými svatyněmi: první byl zasvěcen bohu války WOTANOVI(dnešní Špilberk) a druhý (Petrov) bohu hromu DONAROVI. Oba kultovní stánky jsou obtékány dvěma posvátnými řekami: Švancarou (Svratka) a Weissache (Svitava). Řeka Weissache měla pramenit v blízkosti WOTANOVI JESKYNĚ ve WOTANOVĚ ÚDOLÍ v Měsíčních horách. A tam, ve WOTANOVĚ JESKYNI, v rozlehlé skalní síňi, ježící se zbraněmi, jest kamenný trůn na němž odpočívá sám bůh války WOTAN!! (dnes se však Wotanova jeskyně jmenuje Beczi skála, podle šumotu vyvěrajících vod...)" číst víc...
7.5.2021
Dnes mám narozeniny: 53 let.
Cítím se na dvacet. Za to může jógová sádhana. Sadhuové nestárnou, napsal mi Jogapuri.
5.5.2021
Žehnám ze srdce Martinu Golcovi k narozeninám.
Přeji pevné zdraví fyzické, duševní, sociální a duchovní a dále Milost Seberealizace, nejvyššího poznání Pravdy, Boha. A děkuji za pozitivní postoj k mé poustevně. Já věřím v účinek tvého požehnání mé poustevny na Děravce, na Skalce či kdekoli jinde. Bůh ti to oplatí Martine. Martin je vědec, autor mnoha článků o Býčí skále na webu byciskala.cz, svým způsobem je taky odevzdán poznání, i když v jeho případě více světský. Je archeologem a zajímá se o pravěk. Já jsem svůj zájem o Poznání taky kdysi v patnácti letech hledal v pravěku. Archeologie je taky cesta a mnohé napolňuje vnitřním mírem, harmonií a nadhledem. Já jsem zůstal jen amatér. Hari Óm, Bůh tě vede. Jen neútoč příště na poustevníka a dostane se ti nebývalých darů a milostí. Splní se ti všechna přání. Světec je jako strom, který rozdává plody všem, dokonce i těm, kdo po něm háží kamenem. Žehná stínem i těm kdo ho kácí. Takový je můj gurudév Paramhans Svámí Mahéšvaránanda a já se tento pozitivní postoj ke všemu od něho nyní učím. Poustevník je Bohu zasvěcená osoba. Tak to je vše, co jsem chtěl napsat. Snad jsem tím nepřekročil zjednané hranice úcty a sympatie. Mír celé Býčí skále. Tak to jsem zase napsal co Bůh chtěl. Doufám, že jsem to řekl jasně: mír s poustevníkem Markem na Děravce!
4.5.2021
1. května na Děravce.
Jiří Wolf Dressler - bývalý tramp ze Křtin.
3.5.2021
7. května mám narozeniny: 53 let.
Můžete mi něco pozitivního ze srdce napsat.
2.5.2021
Tři příspěvky o Martinu Golcovi a Býčí skále byly smazány.
Stalo se tak na žádost Martina Golce, který projevil usmířlivější tón. Ale jsou zaarchivovány. Google je nenajde.
1.5.2021
Článek o jeskyni Poustevníkova Děravka na eSpeleo č. 2
Děkuji paní Jiřině Novotné z redakce eSpelea za zveřejnění článku o jeskyni Poustevníkova Děravka.
26.4.2021
Hradisko u Bosonoh - dokončení Kruhu.
Původně mělo sněžit, či padat studený déšť, místo toho se udělalo pěkně a tak jsem se stanem vyrazil na hradisko. Dokončil jsem posvátný Kruh z kamenů vynesených do svahu z opuštěného lůmku na brněnskou žulu pod hradiskem. Měl jsem z dokončení Kruhu velkou radost. Usedl jsem k meditaci a opakoval mantru. Rozeslal jsem radostné SMS a čekal na odpověď. Maminka, Kamil a Jogapuri mi odpověděli. Meditoval jsem až do noci. Po soumraku jsem šel brzy spát.
25.4.2021
Mohelenská hadcová step a jaderná elektrárna Dukovany.
24.4.2021
Jiří Šenkyřík - ten který stál jako první u objevu krypty křtinské kostnice.
Předběžný text žádosti o povolení poustevny v lokalitě Děravka na Rudicko - Habrůvecké plošině. (Moravský kras - střed).
Od nepaměti odcházeli lidé do ústraní, když hledali spojení s Bohem. K tomu potřebují Ticho a odloučenost, neboť odloučenost je Bůh sám (Mistr Eckhart). Proto odcházeli do horské přírody, jeskyní a lesů za vesnicí. Říkalo se o nich, že jsou poustevníci. Poustevník je tedy Boží člověk oddaný hledání Boha a Božských Zákonů Vesmíru. Stát se poustevníkem znamená zasvětit svůj život duchovnímu hledání. Hledat původ vesmíru, hledat jedinou Skutečnost, navrátit se domů, do duchovního domova, odkud jsme vyšli. Patříme věčnosti a pobyt v tomto světě je jen přechodným bydlištěm. Poustevník zasvěcuje život cestě do nitra, kde je ukryto Božské Já, vševědoucí a všudypřítomné. Poustevník přestává být připoután k rodině, k hmotnému domu, k majetku, ke světským pobytům, neboť místem jeho pobytu je Vesmír (Paramhans Svámí Mádhavánanda). Tak i já, Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri jsem poustevník oddaný Poznání. Jsem žákem duchovního Mistra - jogína z Indie Paramhanse svámího Mahéšvaránandy od roku 1996. Snad neprozradím nic předčasně, když řeknu, že se u Svámijiho ucházím o mnišský život a jako takový si přeji žít na poustevně zde v Moravském krasu. Jako poustevník žiju od roku 1997. Žil jsem na poustevnách v Krkonoších, rumunských Karpatech, indickém Himaláji a obzvláště ve Slovenském ráji. Zde v Evropě ovšem stále narážím na nepochopení své životní Cesty ze strany úřadů. Tak jsem byl vyhoštěný z jeskyně v rumunských Karpatech jakož i z jeskyně ve svém zamilovaném Slovenském ráji. Status poustevníka není totiž ze strany zákona nijak definován. Přesto poustevník do přírody patří. Vše záleží na dobré vůli ochránců přírody i lesníků. Současné zákony totiž s existencí poustevníků v lesích de facto nepočítají. Snad mám ale i já, poustevník posvátné právo osídlit lokalitu v Moravském krasu. Moravský kras je totiž k tomu vhodnou kulturní krajinou, v níž má poustevnictví neodmyslitelně své kořeny. Proto jsem dne 15.11.2004 na Správě CHKO Moravský kras v Blansku učinil jejímu vedoucímu RNDr. Leoši Štefkovi prohlášení o zahájení svého poustevnického života na území Moravského krasu. číst víc...
22.4.2021
Přečtete si něco zajímavého o Terezii Neumannové.
Až se oči orosily... Co vy na to páni skeptikové? Tomu se říká Zázrak Boží.
Vize zavodnění Maháprabhudžiho studny s obarvením ponorného toku jeskyně Poustevníkova Děravka.
Do pravého sloupečku světců, kteří ovlivnili můj život byla dnes doplněna Terezie Neumannová, stigmatizovaná mystička, která vůbec nejedla a nepila. Tedy jedla jen jednu svatou hostii denně, a ta je pořádně tenká. Vědci tento zázrak nedokážou vysvětlit...
Jinak není co psát. Dnes jdu meditovat do kruhu na mé oblíbené Hradisko u Bosonoh, navzdory tomu, že má být dost chladno. Kruh dnes dokončím. Přemýšlím nad tím, že poustevnu na Děravce postavím asi vlastníma rukama z vápence. Tak vznikne pozoruhodná památla na poustevníka. Samozřejmě, že poslední slovo řekne Správa. Dnešní noc jsem nešel spát. Mám to nevyvážené. Přes den mne únava nutí ke spánku, v noci nemohu usnout a rozjímám. Už kvetou a voní jabloně. Ráno zpívají ptáci. Slyšeli jste ranní zpěv ptáků? číst víc...
19.4.2021
Hari Óm India!
Dnes jsme zde měli připojení z Indie, z města Indore. Buďte vítání, vy všichni Indové.
Zmámý jižan Kamil Pokorný se stává badatelem středu.
Zažívá první fascinaci a uhranutí z krasu střední části Moravského krasu. Ptá se, proč ten či onen závrt nikdo nezkoumal. A raduje se ze srdička nalezeného na Jáchymce. Nezbývá než mu popřát aby si své okouzlení středu dlouho nosil v srdci. Střední část je mnohem více zkrasovělá než jih. Proto jsem i já doputoval do krajiny středu. A Děravku nenalezl. Inu, Děravka se chrání. Ale byl kousek od ní. Bylo to u toho rybníčku... Děravka je ten střed, který stále hledáme. Trochu mne zamrzelo, že i já už nejsem speleolog.číst víc...
18.4.2021
Já se nemohu zdržovat hrou na jeskyňáře.
Kolik let nám ještě zbývá? Nejvyšší čas začít dělat jógu. Tak to vidím já. Speleologie mi mnoho vzala a nenaplnila mne. Nyní jsem se rozhodl pro cestu světců. A cítím se naplněn. Jsem na té pravé cestě. Uvidíme kam dojdu. Sil mám dost díky jógové sádhaně. Tak na Děravce, či jinde, založím poustevnu a budu na ní žít v ústraní. Modlit se, meditovat, mantra džapovat, cvičit jógové ásany. To je život můj. Nezáviďte. To může udělat každý člověk. Né každý je však pro tuto vrcholovou Cestu vybaveny a připravený. Stále vás drží dole speleologie, či jiné světské zájmy. S tím já nemohu souhlasit. Odpoutejte se a pocítíte pravou slast svobody duše. Stále se zabývejte meditací. Jaký má tento život smysl? Kam jdu? Proč tu jsem? To jsou jen některé otázky, které bychom měli vyřešit. Jsem duše, átmá, Brahma. Tento svět je pomíjivá iluze, ale já jsem věčný. Taková je má víra. Jsem duše této krajiny. Toužím poznat svou identitu s duší vesmírnou. Proto jsem poustevník, muž Boží. Již dnes vykoupený. Proto jsem se rozešel s voláním ženy, vzdal jsem se i vědy, neboť je to pomíjivá iluze.číst víc...
16.4.2021
Má poustevna bude zasvěcena józe.
Bude to ale kosmopolitní místo míru
mezi všemi světovými náboženstvími.
Poustevna - svaté místo
všech náboženství.
Poustevna - místo svobody.
Poustevna - místo setkání s Bohem.
Jak rád mám poustevny!
Voní mírem.
Svatostí.
Takové místo chci vybudovat.
Veliká Milost.
Veliká Milost od Boha, být poustevník!
Všeho se vzdát a oddat se mantře a meditaci
na posvátném místě v lesích.
Všechno jsem odevzdal.
Takovou Děravku jsem hledal.
Ve Jménu svatého Františka z Assisi
a Paramhanse svámího Mahéšvaránandy.
Je tedy mojím Cílem
vytvořit posvátné místo v Moravském krasu.
Taková je nejtišší modlitba mého srdce.
Je mým přáním být sám na hoře.
Děravka je ta Hora zasnoubená.
Žití v lesích, v horách mne od dětsví
a od mládí přirozeně přitahuje.
Tak chci tento odvěký sen světců naplňovat.
Naplněn jógou a oddaností.
Poustevnictví je má životní cesta.
15.4.2021
svámí Mahéšvaránando.
Budu s Bohem zasnoubený.
Jsem odevzdán józe.
Navždy zasnouben,
navždy milován.
Jsem Tvůj.
Óm.
Zamýšlím vyzdít Maháprabhudžiho studnu v jeskyni Poustevníkova Děravka.
|
Viktoru Kubáskovi, objeviteli legendární Děravky. 1914 Antonínu Bočkovi, který o Děravce napsal. 1922 Rudolfovi Burkhardtovi, který Děravku hledal. 1949 Marek P. Šenkyřík, který vytipoval toto místo ke speleologické otvírce. 2005 ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek. |
Tento text bude vyryt do kamene při vyzdívání Maháprabhudžiho studny. Celou noc jsem dnes přemýšlel nad výstavbou poustevny na Děravce.
13.4.2021
Babiš ve snu.
Dnes se mi ve snu objevil Babiš... Potkal jsem ho v Moravském krasu, na Lysé hoře. Rád jsem ho viděl. Nabídl mi peníze na poustevnickou maringotku. Držím palce tomuto čelnímu českému politikovi.
Zdál se mi ještě jeden sen. Byl jsem v Indii a mé kroky vedly mezi jogíny v Haridváru a Rišikéše.
13.4.2021
Dobrovolná propagace knihy Martina Golce o Býčí skále.
koupit
12.4.2021
Nejvzácnější relikvie Burkhardt - Zedníček dnes přeposlána poštou Kamilu Pokornému.
Kamil se zavázal, že v tomto díle bude pokračovat. Od mládí mne silně přitahovalo Křtinské údolí. Bohužel tam byly totalitní poměry, proto jsem zde výzkum nikdy nezahájil. Tuto knihu: "Údolí Křtinského potoka v Moravském krasu a jeho jeskyně." mi věnoval přítel doc. PhDr. Marin Oliva z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea. Chtěl se mi pravděpodobně odvděčit za věnovaná Acta Speleohistorica. Martin je velmi pozitivní člověk s téměř polyhistorickým rozhledem, mám ho rád a chovám ho ve vší úctě. Nyní jsem ale legendární Burhhardtův spis věnoval Kamilu Pokornému. Ten má zájem se problematikou Křtinského údolí více zajímat. Já mu budu z Habrůvecké plošiny pomáhat především modlitebně a meditačně. Tak jdi do toho, Kamile!
Stáhnout.
11.4.2021
Modlitba.
před všemi světci, jogíny a duchovními básníky,
kteří kdy kráčeli po této planetě
se srdcem planoucím Láskou k Bohu.
S úctou se před nimi skláním
a s pokorou je prosím:
"Požehnejte mi prosím svou Láskou a Poznáním."
Znovu a znovu je prosím
o intuici a sílu psát.
Modlím se k nim a prosím je
aby mi pomohli rozvinout lásku k Bohu,
aby to co napíši, přineslo jen štěstí.
Posvátný kruh pod duby na Hradisku u Bosonoh..
8.4.2021
Copak mi naslouchají? Místo rozloučení se speleologií.
Rozhodl jsem se speleologie definitivně vzdát, abych se mohl věnovat plně ústraní na poustevně. Domnívám se, že bych byl jako poustevník špatným příkladem, kdybych se speleologii dál věnoval. Poustevník je přece mistr modlitby a vyhýbá se světským činnostem. Tolik praví má vivéka, jemné rozlišování pravdy. Proto jsem se rozhodl opustit ponuré stezky speleologie. Někomu na posměch, jinému k hlubšímu zamyšlení. Chci jít příkladem. Věda je přece jen činnost světská. Nevede k Cíli. Tím ovšem nekritizuji odborníky na cokoli. I oni jsou prospěšní. Chci jen říct, že poznání vědce má svůj limit, zatímco jóga žádné hranice nezná. Proto jsem se rozhodl zříci se vědy na cestě za skutečným Poznáním. Dobrý jogín se musí odevšeho oprostit. Jen tak se stane znalec Božího Světla a obdrží Božské Poznání. číst více...
6.4.2021
Založil jsem konto na výstavbu poustevny.
Protože Česká spořitelna poskytuje k jednom balíčku za tutéž cenu i devizové konto, mohl jsem založit i (€) Donation. Uvidíme jak se to osvědčí. Spoléhám na Boží Pomoc shůry, která se projeví štědrostí dárce... Štědrého dárce žehná Bůh.
5.4.2021
Dokončil jsem svůj čtyřdenní půst.
Půst jsem držel tedy 4 dny na velikonoční svátky od Velkého Pátku po Velikonoční pondělí, k poctě Pana Ježíše Krista a za své vysvěcení za hinduistického mnicha. Půst jsem zahájil na svém oblíbeném meditačním místě Hradisku u Bosonoh, kde jsem z kamenů na bočním hřebeni vyznačil meditační kruh o průměru 4 m. V sobotu ale padal studený déšť a citelně se ochladilo, na což jsem nebyl vybaven. neboť jsem s sebou neměl svůj stan. Proto jsem se přesunul domů, tedy do svého ášramu, kde jsem v půstu pokračoval. Zlákalo mne však nějaké ovoce, neboť jsem snědl banány a pomeranče. Ovoce se při jógovém půstu smí jíst. V důsledku toho jsem hlad skoro nepociťoval. Byl jsem uvolněný a senzitivní. Půst na mne pozitivně zapůsobil. Určitě v tom budu pokračovat, nejméně 2 x do roka, vždy na Velikonoce a v srpnu na Hradisku svatého Klímenta u Osvětiman.
4.4.2021
Spolupráce s eSpeleo.
Modlitba 3 den půstu: Zeptat se Svámijiho, jestli by mi udělil sanjás dikšu.
Chci se Tě zeptat drahý Svámiji, jestli bys mne rád viděl mezi svámii. Svámiji, požehnej mi oranžovou barvou. Chci jít za Tebou a slibuji Ti, že nikdy nesejdu z duchovní Cesty. Požehnej mi ve Jménu Maháprabhudžiho a Dévpuridžího zasvěcením a oranžovým rouchem. Chci být stále Tvůj oddaný sanjásin. Zejména se modlím k Dévpuridžimu, aby mne vedl po cestě poustevnictví. Nikdy neustoupím od toho, co jsem si předsevzal.
Mám sloužit dualitě nebo být poustevník?
Je to nelehká otázka, na níž si musí každý odpovědět sám na základě své karmy a filozofického přesvědčení. Já mám rovněž povinnost k mamince. Je to má karma. Tak jsem si to meditačně našel. Tomu se říká naplnit svoji dharmu. Něco dělat pro druhé je dobré. Velmi doporučuji číst knihy světců, jejich životní moudrost, od níž se máme co učit. Tento svět tone ve tmě, světlo přináší svaté knihy. Mistři, nejen jógy, ale všech světových náboženství se chovají poněkud jinak, než co do nich vložila a naprogramovala okolní světská společnost se svým pomíleným systémem hodnot. číst víc...
3.4.2021
Koniklece na Stránské skále.
Sčítání lidu je povinné.
Nezapomeňte si vyplnit formulář on line, máte na to ještě 38 dní. Za nevyplnění formuláře sčítání lidu hrozí vysoká pokuta!
2.4.2021
Sháním kůži antikopy jako podložku pro jogové meditace dle Bhagavadgíty.
Podmínkou je, aby zvíře přirozeně zemřelo, jen tak si kůži mohu vzít. Proto oslovím ZOO.
Dnes jsem během meditace přemýšlel nad Střílkami.
Snad jenom Bůh ví odkud či odkoho přišlo vnuknutí, či nabídka, zda bych chtěl zkusit žít jako poustevník ve stříleckém Maháprabhudíp ášramu. Už jsem se viděl v představách jak na pozemku ášramu buduji malinkou poustevničku. Tato cesta je otevřená. Budu tedy žít jako poustevník v Moravském krasu nebo ve Střílkách? Život ve Střílkách je ale život na jiné úrovni. Byl bych blíže svatému místu, které navštěvuje paramhans. Já jsem pro, Střílky by byly ve vyšší oktávě. "Někdo" zaklepal na citlivou strunéčku v mé duši. Zaslechl jsem volání boží. Nebo bych mohl žít jako pravý osamělý poustevník na kopci nad Střílkama, tam kde je malá zřícenina hradu. Jogapuri tam kdysi měl postavit svoji kapličku... Tam by se mi to líbilo. jenom navštívit obecní úřad a domluvit vše potřebné. Takže všechno je otevřené. Moravský kras nebo Střílky. Moravskému krasu však ze srdce dávám přednost! Každopádně toužím být řádně vysvěcený za mnicha. Chci být pravý poustevník žijící venku pod stromy, né zavřený v místnosti ášramu. Všechno tedy rozhodne Láska. Učiním tedy nabídku Správě CHKO Morvský kras a podle jejich úsudku se zachovám. Konec konců i v Moravském krasu by mne museli mít rádi. Všechno tedy rozhodne Správa. Myslím, že i oni by měli mít zájem o poustevníka v Krasu. Je to dobré pro image samotné Správy CHKO... Pravděpodobně naštěstí mám kam případně jít, budu tam kde jsou dveře srdce dobrých lidí dokořán. Nebudu se poutat nějakou vnější řeholí. Mou řeholi rozhoduje Paramhans působící ve skrytosti. Ten ji schválí k osamělému životu s prvky tapas. Rád obleču i oranžový šat. Všechno rozhodnou Síly Lásky. Nechci se za nic na světě vzdát svého modlitebního života.
Je Velký pátek a já ho oslavím půstem.
Dnes si celý křesťanský svět připomíná ukřižování svého Mistra Pana Ježíše Krista. Je to největší svátek v roce. Na Velký pátek jsem se rozhodl být o vodě - k potěše křesťanských světců. Těším se na půst, který jsem se rozhodl prodloužit přes sobotu a neděli až do pondělí. Takže celkem budu držet půst 4 dny.
Mé učení jógy.
a věř v Boha.
Bytosti z jiných světů.
Ve spánku na mne zaútočily bytosti z jiných světů. Popouzelo je totiž, že se přiznávám k hinduismu. Řekl jsem, že hinduismus je živé nebe na této zemi. Na ta slova se na mne vrhly. Ovšem že mi nic neudělaly. Jenom zastrašovaly. Něco mi daly přes oči, takže jsem ve snu nic neviděl, jestli si dokážete představit jaké to je nic nevidět po tmě. Po té jsem se probudil. Bylo půl jedné ráno. Uvařil jsem si čaj puér za začal s meditací s mantrou. Toto se mi stalo na Velký pátek. Takovéto úkazy a znamení provázejí modlitební život.
1.4.2021
Cesta do Božské jeskyně.
Dnes jsem měl zvláštní sen. Postupoval jsem chodbou plnou přízraků, démonů, s nimiž jsem musel bojovat. Byl to velký boj. Když tu chodba vyústila do velké jeskyně ozářené slunečním světlem. Byla tu spousta zbraní, ale jinak v ní niko nebyl. Dosáhl jsem cíle všech náboženstev. Když tu dál ještě pokračovala chodba. Odcházeli do ní podivné míruplné bytosti. Že by Indové? Kam ta chodba vede, chtěl jsem zjistit. Když tu jsem se probudil. Byly 2 hodiny ráno. Tak jsem zasedl k meditaci prostoupen pozitivní energií tohoto snu. Celé to připomínalo Platovovu jeskyni. Stále jsem nad tím zvláštním snem přemýšlel. A byl jsem jim udiven.
30.3.2021
Poustevník 21. století: Jeskynní muž žije 40 let v argentinských horách.
Bezdomovec žije jako poustevník!
29.3.2021
Meditace u Ř-24 Slezákova Záhrobní.
Tak jsem si 24. března splnil malý mystický sen zase jednou meditovat u Záhrobní jeskyně v Hádeckém údolí na jihu Moravského krasu. Cesta Ochozským žlíbkem byla obtížná, neboť turistický chodník je rozježděn od koní. Svými kopyty proměnily cestu ve vrstvu bahna. Co na to Správa CHKO? Po výstupu k jeskyni Pekárně jsem vytáhl ocelové pásmo a změřil délku mé sondy od vchodu pod převis v centrální prostoře. Celková délka této tzv. "Šenkyříkovi sondy" činila cca 45 m. Po té jsem se po Mokrské plošině nad hranou údolí vydal do Slezákovi Záhrobní jeskyně. Pásmem jsem změřil hloubku Propástky objevené ve vchodu Ř-25. Její hloubka činí 3 m. Zasedl jsem ve vchodu Ř-24 k meditaci s mantrou. Zapálil jsem kalíšek v místě nálezu neolitického hrobu. Potom jsem rozeslal radostné sms, jak dělám pokaždé, když někde v přírodě medituji. Kamil Pokorný mi odpověděl:
"Ahoj, dej svíčku i modlitby za Laďu Slezáka, včera se vrátil z nemocnice domů kde je sám, sousedi mu nakupujou, srdce mu bije na 30 % výkonu, plíce na 50 %, prosím intenzivní modlitby a pomoc shůry - tak špičkovej geolog nesmí ještě odejít!!!!!! Je jakoby stabilizovanej, celkem ale bude hodně trvat než se mu vrátí síly na pouhou procházku lesem!"
Proto jsem za Ladislava Slezáka zapálil v jeho jeskyni Slezákově díře alias Záhrobní kalíšek svíčky. Věřím, že to nějak napomůže v jeho svízelné situaci. Padl soumrak a s ním i noční chlad. Přiznávám se Toníkovi, že jsem rozdělal malý ohníček a u něj se zahříval. Snad mi to odpustí. Večer jsem šel brzy spát a byl jsem ve svém spacáku celý promrzlý. Proto jsem po probuzení sbalil své věci a vydal se do civilizace. Autobus do Brna mi jel ze zastávky Říčky - rozcestí.
28.3.2021
Proč si pořídit „okrasného“ poustevníka
Unikátní nabídka práce: Hledá se poustevník!
Mé poslání má smysl, myslí si poustevník z Mníšku pod Brdy
Z dnešní meditace: Bude Závrt v Úzkém příhonu další pracoviště na Habrůvecké plošině?
Dnes jsem vstal za účelem meditace ve 4 hodiny ráno., měl jsem totiž mystické prorocké sny. Během meditace s mantrou se to nějak stalo, že jsem zapřemýšlel nad našim milým Závrtem v Úzkém příhonu. Srdce se mi při tom souhlasně rozehřálo. Tak to tak vypadá, že ho ještě otevřem. A co vy? Přidáte se někdo k nám? Sami s Kamilem to dlouhodobě nezvládnem. Na začátek bychom si vystačili sami, ale hlouběji už těžko. Proto počítáme s tím, že se někdo přidá... Věřící v Boha budou mít přednost. Chceme totiž založit pozitivně fungující duchovní komunitu zkoumající podzemí Moravského krasu. Tak to je jen předběžná nabídka. Budu mít na výzkum čas, až maminka prodá svou chalupu. V nejbližším roce to ale nebude. Počkejte si. Poustevník má ještě sílu aby zvládl těžbu sedimentu. Tuto sílu mu dává jóga...
27.3.2021
Tedy nevím jak vy, ale mě se zase zdají speleosny...
26.3.2021
Křtiny - ještě ohlasy v novinách: Region Press.
HERMITPHOTO original. The Holy Photoproject.
Hermit fotografie vystihuje život a duchovní pouť Marka Gyaneshwarpuri, poustevníka v Moravském krasu. Budou mít jednou cenu, neboť je na nich něco mystického. Proto je výběr z těchto fotografií uchováván v originální kvalitě. Představují průřez jeho životem.více...
Moc Božího jména, které uzdravuje.
Modlitba uzdravuje. Naši předkové toto věděli, musíme to jenom objevit. Nauč mne Bože modlit se. Modlitba má Srdce. Ten, kdo miluje, ten se modlí. Stále se modli, až Bůh vyslyší tvé volání. Jednou určitě tě vyslyší. Proto se modli, stále mantra džapuj. Bůh tě má rád, dal ti milost modlitby/mantry. Moudrost Božího jména je nadevší dualitou. Kdo klepe, tomu bude otevřeno. Svámí Mahéšvaránando, prosím o pomoc v této nelehké zkoušce, která jde životem. Mantry jsou Boží perly a slzy. Přináší nektar, déšť požehnání. Modlitba je zbraň proti nečistému duchu. Proto lidé odmítají modlit se. Proto odmítají modlitbu v celé její nádheře. Mantra džapa, milost Božího jména je mimo lidské pochopení. Je to prostě hojiná mast na duši. Už naslouchám velkým světcům a jejich nejúžasnějšímu poselství. Vydržím rozpor názorů jež provází modlitební život a stanu se poustevník. Oranžový šál je pro mne. Nadevší dualitou názorů a vnímání je On. On je nadevším, k Němu obracím svůj zrak. Modlitba v srdci mne ubezpečuje: budu učit Maháprabhudžiho poselství. Nejdřív uzdravte sami sebe, poznejte se, než budete druhým pomáhat - to vám vskazuje od Boha poustevník Marek. Pořád uhlujete neboť procházíte kouřovodem duality, proto se nemodlíte. Máte před sebou dlouhou cestičku a nádhernou Cestu plnou nádherného Poznání, které osvobodí vaši duši. Tak berte má slova a vydejte se po ní. Všechno zlé pomine, kde je mantra džapa s Jeho jménem. A milujte se, uznávajíce náboženství a stav bytosti jeden druhého. Je to velmi důležité v dnešní výbušném světě. Usmějte se na sebe. Všechny hříchy pominou - to je mé poznání. Stále se radujte, podle toho se pozná, že jste Boží lidé. Naše naděje je u Boha. Modlím se za všechny, za sebe, za svět ve kterém žijeme. Za uzdravení mezilidských vztahů. Modlím se za tebe. Všichni jsme jedno Božské duchovní Já. Modlím se, abychom nepadli do chřtánů pekelných. Peklo někde v našem nevědomí a podvědomí existuje a jen modlitba od něj osvobozuje. Modlitba je výživou duše na její pouti za Světlem. Modlím se k svámímu Mahéšvaránandovi za vaše zdraví tělesné i mentální. Kéž můj Mistr naplní vaše touhy po Poznání. Stále opakuji Boží jméno a nabízím ho v oběť svámímu Mahéšvaránandovi na jeho úmysl. Všechno bude dobré. Zlo nemůže ani snít o vítězství v této Boží zahradě, kde Bůh je zahradníkem, pečující o všechny své květinky. Všechno zlé přemáhá vzývání Maháprabhudžiho a Dévpuridžiho. NAHAM KARTA PRABHU DIP KARTA MAHAPRABHU DIP KARTA HÍ KEVALAM. Což znamená: já nejsem konající, Bůj jediný je konající. Jenom pronesu Boží jméno a pocítím Jeho přítomnost ve vědomí za myšlenkami. Mantra je vždy úspěšná. Vždy když zvolám Boží jméno, bdí Mistr nad každým mým nadechnutím. Je to automatická reakce, tak Bůh ochraňuje své věrné. Svámí Mahéšvaránanda ví o mě všechno, přesto je na mé straně a nezlobí se na mne. Stále Paramhanse Svámího Mahéšvaránandu chovám s úctou ve svém srdci a své duši. Stále žehná.
Komentář k mahámrtjuňdžája mantře.
"Tato mahámrtjuňdžája mantra je životodárná mamtra. V dnešních dnech, kdy je život velmi složitý a nehody jsou každodenním jevem, tato mantra odvrací smrt hadím uštknutím, bleskem, motorovými nehodami, ohněm, nehodami na kole, vodě, ve vzduchu a nehody všeho druhu. Vedle toho má veliký léčivý účinek. Nemoci prohlášené lékaři za nevyléčitelné, byly vyléčeny touto mantrou, když byla zpívána upřimně s vírou a zbožností. Je to zbraň proti všem nemocem - je to mantra vítězící nad smrtí.
Je to též mókša mantra, tj. přinášející osvobození. Udílí zdraví - arógja, dlouhý život - dírgha ájuh, bohatství - aišvarja, úspěch - pušti, spokojenost - tušti a nesmrtelnost - mókša."
Mantra jóga. Souhrnné pojednání o Džapa Šástře.
25.3.2021
Poustevnictví v minulosti a dnes: Proč se někdo rozhodne opustit společnost?
24.3.2021
Mahámrtjuňdžája mantra.
Mantra velkého vítěze nad smrtí.
OM TRAJAMBAKAM JADŽÁMAHÉ SUGANDHIM PUŠTIVARDHANAM
URVARUKAMÍVA BANDHANAM MRITJÓR MUKŠÍJA MAMRITÁT
Uctívám Tříokého Jednoho (Šivu) plného vůně,
který udržuje při životě všechny bytosti.
Kéž mne osvobodí od smrti pro věčnost,
stejně jako je okurka oddělena od svého stonku.
23.3.2021
Jak snadné je stát se poustevníkem.
Brahmačárja je předpoklad pro vyšší mystickou iniciaci nad dualitou světa.
Kdo nezachovává úzkostlivou čistotu, brahmačárju, celibát, nepochopí nikdy gyanu (džňánu). Nezíská toto osvobozující Božské poznání. Musí žít světským životem. Od toho gyana jóga osvobozuje. Na začátek cesty k Bohu je tedy důležitá brahmačárja, celibát. Proto jsou jogíni nepochopitelní světským lidem a nevztahují se na ně zvyklosti tohoto světa. Brahmačárja - tím začněte svoji jógu Lásky k Bohu a vzdálíte se na hony davu. Kdo to nechce zachovávat, ten je padlý anděl, odsouzený k celoživotnímu světskému otroctví. Proto nikdy neposuzujte světce. Šrí Dévpuridži Ki Džaij. Svámi Mahéšvaránanda učí ono Poznání (gyana jóga). A já jsem jeho žák. Tím se Svámiji značně odlišuje od běžných kněží i od samotného současného papeže. Jeho slova osvobozují srdce. Nejsou vůbec teologizovaná, ale plná mystiky, Božské moudrosti obdržené vnitřním způsobem. Proto mají takovou Sílu Duše. Napadlo vás někdy přisednout k nohám Mistra? Nemusíte se ničeho bát, Mistr miluje, jeho slova hřejí a hladí duši. Jsou plná duchovní energie a Světla. Tak si najděte čas a přijeďte do našich Střílek. Osvobodí vás od pozemských pout a utrpení. K tomu pomůže meditace a Boží jméno (mantra).
22.3.2021
Stoletý žebrák je největším soukromým dárcem bulharské církve.
Podivuhodný případ posledního pravého poustevníka.
21.3.2021
ten je osvobozený odevšeho.
Musí se jen odevzdat.
A to světský dav nechápe.
Přestávají pro něj platit světské zákony,
neboť jeho zákonem je Vesmír.
Žádná dualita nepoutá jeho srdce.
A tak naslouchá šepotu Božího slova.
Víc se modli
medituj v lesích,
v horách.
Žádné ukřižování nebude.
Vy, co přinášíte kříž,
jste nic nepochopili.
Moje náboženství je Láska, Svoboda a naděje.
Sat Sanatan Dharma.
Moudrý neustoupí od Boha
jemuž jsem zasvěcen.
Uchovej si svobodu srdce
neboť zde nemáš trvalou vlast.
19.3.2021
snažím dospět k Bohu
(mantra džapa).
Nikdy neustoupím
ze své cesty k Bohu.
Jsem poustevník,
mystik, muž modlitby.
Naše Dušička... Rozárka.
Dnes jsem chtěl jít do Krasu.
Modlit se a meditovat na skrytém místě v Hádeckém údolí. Tam můžu jít. Je to Brno - venkov, tedy jeden okres. Místo toho mne ráno přivítalo tohle: bílo, sníh pokrýval střechy i silnici.
18.3.2021
Náklady na jeden rok provozu webu.
Doména cz - 176 Kč,
Hosting u fy. Wedos - 479 Kč.
Dohromady - 655 Kč.
Wedos je tedy levný a velmi spolehlivý provozovatel našich webových stránek. Hosting zaplatím zítra. Doporučuji všem tuto službu.
16.3.2021
Guru Rinpočhe: O překážkách na duchovní cestě.
Tato útlá knížečka pojednává o "démonech", kteří útočí na duchovně praktikujícího. Zajímavostí je, že Guru Rinpočhe mezi démony počítá i soucit. O démonu soucitu píše český mystik Jiří Vacek: "Považuji zejména za důležité, že mezi „démony“ je například soucit, který se projevuje zachraňováním světa. Zastírá nám jasný pohled a bez opory nauky svádí právě mnohé buddhisty ze správné cesty. Vedeni falešným soucitem a přesvědčením, že každý, kdo trpí, trpí nespravedlivě, rádi opouštějí stezku a místo, aby se zabývali vlastní nespravedlivostí před Bohem a napravovali ji, zachraňují svět. Démoni se pak radují." Já vnitřně souhlasím.
15.3.2021
Malované lebky z Hallstattu v Rakousku.
Novinka: má maminka bude prodávat chalupu
Budu mít tedy víc času, možná i na výzkum jeskyní...:).
Poděkování paní Jiřině Novotné, redakce eSpelea.
Velmi si vážím toho, že se mnou někdo komunikuje, proto jsem jí i ČSS vyslovil své poděkování. Paní Jiřina právě připravuje ke zveřejnění můj článek o Poustevníkově Děravce. V dalším čísle eSpelea má pak vyjít článek o kostnici ve Křtinách, s objevem pomalovaných lebek. Děkuji paní Jiřino. Rovněž vyslovuji poděkování bezejmennému členu ZO 6-26 za zaslanou kroniku SHKB, která byla zaarchivována na tento web. Upřimné díky. Dlouho jsem váhal zda mám vyslovit poděkování České speleologické společnosti, přece jen mi v Moravském krasu znemožnila svobodně bádat. číst víc...
Novinář Petr Podroužek mi zaslal sken svého článku o pomalovaných lebkách.
Je to velmi zdařený článek, který daleko přesahuje zvyklosti v bulváru. Děkuji za něj.
14.3.2021
Už se těším až výjde nové eSpeleo a v něm článek o Děravce.
V tištěném časopise Aha vyšel článek s ambiciózním názvem "Tajemství ornamentů na lebkách ze Křtin odhaleno".
Údajně to mělo vyjít na titulní straně teď v nedělním čísle. To by mne zajímalo, co tam píší.
13.3.2021
Poustevny a poustevníci na hoře Athos.
Ještě jeden objevený obrázek poustevníka.
Kalíšek za Václava Cílka.
Na svém oltáři jsem jistě z vyšší vůle zapálil kališek svíčky za Václava Cílka. Václav Cílek je novodobý mudrc národa českého s renesančním rozhledem. Cítím, že nás něco spojuje. Překládá knihy i z taoismu a zenu, co takhle indická jóga?
12.3.2021
Poustevníci.
Zatím s objektivem Olympus M.Zuiko Digital ED 12-45mm f/4 PRO nejsem zcela spokojen.
Zdá se mi, že málo ostří. Ale budu ho mít rád...
Předjaří na Hradisku.
10.3.2021
První fotografie na nový objektiv.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Maminka - zkouška nového objektivu.
Přivezli mi nový profesionální objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-45mm f/4 PRO.
Velká radost!
a napij se hluboko,
se jménem Šivy
bude tvůj život úspěšný.
Zanech uctívání cizích bohů
a spokoj se se Mnou.
Všechno ti dám,
pojď za Mnou,
chci tě vysvobodit.
Zanech všech zbytečných činností,
Já ti všechno vynahradím,
protože jsi mi milý.
Ano, už se všeho odříkám,
odříkám, odříkám
protože jsi mi Milý,
nemám jinou povinnost
než kvést pro Tebe
a srdce mit u Boha.
Tebe uctívám
Svámiji Mahéšvaránando,
jsi Šiva, příbytek Štěstí.
Budu věrný Svámijimu
Tebe jsem našel
v množství jiných sádhuů.
Ty mi svým pohledem
odpouštíš hříchy
Svámiji Mahéšvaránando.
Svámiji Mahéšvaránanda
je On - Bůh,
teď jsem vám zjevil
veliké tajemství kosmu.
Nic již nehledám,
jenom nalézám
s Jeho milostí,
je můj život úspěšný.
Tiše opakuji mantru s Božím jménem,
a modlím se abych i já,
byl oranžovým jogínem
zahaleným rouchem rozjímání.
Můj drahý Svámiji
všechno Ti dám na zvážení
ty můžeš z žebráka
učinit mudrce meditace.
Mám svámího Mahéšvaránandu
za přítele své duše,
propoj svojí Láskou
mé átma se svým paramátmá.
O to tě prosí
Gyaneshwarpuri,
který se rozhodl žít jako poustevník
v České republice.
9.3.2021
Derviš - to je mi taky sympatické.
Lao-c: Tao Te Ťing ve všech českých překladech.
Například našeho milého Václava Cílka z roku 2005.
Pohádka o umění uzavřenosti.
Kdosi se zeptal poutníka: "Kdo jsi a odkud přicházíš?"
"Co hledáš venku?" zazněla poutníkova odpověď.
"Možná to, co je uvnitř."číst víc...
Tento web vstupuje do třetího roku své existence.
Zaplatil jsem složenku za doménu 176 Kč a ještě zapatím druhou za hosting.
Tak jsem o fous unikl covidu.
Má maminka se totiž setkala s covidem pozitivním, se svým vnukem Adamem. Maminka proto vstoupila do karantény. Protože žijeme ve společné domácnosti, byl další přenos covidu na mne velmi pravděpodobný. Nic jsem si s toho však nedělal a uklidňoval se slovy mudrců. Dnes přišly mamince výsledky: je negativní! To bylo radosti. Tedy i já jsem negativní.
7.3.2021
Objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-45mm f/4 PRO se právě balí.
Vládají ho do krabičky a zítra ho AntikFoto zašle poštou. Už se nemohu dočkat. Už jsem udělal s předstihem patřičné změny na stránce o fotografovaní.číst víc...
Pohádka o čistých ponožkach.
Když poustevník přišel do kláštera, ihned na něj zaútočila nějaká popuzená vosa. "Do modlitebny se může jen v čistých ponožkách.", pravila hněvivě.
"Ale já mám ponožky.", pravil poustevník chabě a tiše na svou obhajobu, když pohlédl na onuce z pruhu látky přivázané provázky ke svým nohám... A na ta slova si se zarputilostí sedl na podlahu, aby vyčkal začátek bohoslužby.. Čekal co bude dál... tahle vlna emoce jistě jen tak sama od sebe nezanikne. A za chvíli skutečně někdo další z řad pořadatelů bohoslužby pravil ke shromáždění lidu citlivě, ale důrazně: "Prosíme, abyste do modlitebny nevstupovali v ponožkách v nichž chodíte po chrámových chodbách."číst víc...
je cennější.
S jistotou jsem poznal
že mám být sám
na poustevně.
Jako nepochopený světec
šrí Děvpuridží,
avadhút avalija.
Jemu se klaním.
Vezmí mne do své
milostiplné ochrany.
Budu oranžový.
Jsem Šiva.
5.3.2021
Všechna světová náboženství.
Milarepa ve své jeskyni.
Milarepa je bývalý černý mág, který se stal Osvíceným Buddhou.
Pokud nevíte co s penězi, můžete je věnovat svámímu Mahéšvaránandovi na jeho četné charitativní projekty v Indii.
Zde je číslo konta. Darovat peníze světci je ta nejlepší karma. Na jeho dobročinné účely já sám pravidelně přispívám. Jsem poustevník, proto peněz nemám nazbyt, ale něčím se snažím přispívat. Tak začíná Cesta za Osvícením, že vše odevzdáme Mistrovi. Svámiji tedy peníze od žáků přijímá. Peníze - vždyť je to prach a iluze.
Stále přemýšlím nad tím, že bych se stal Svámijiho mnichem.
Modlím se za to, abych měl tu odvahu ho o mnišský šat požádat. Chtěl bych ale jako oranžový mnich žít zde na poustevně v Moravském krasu a věnovat se své duchovní sádhaně, tak jako v himalájské jeskyni. Za tímto účelem zesiluji svoji sádhanu. například včera jsem opakoval 24 mál manter, což zabralo skoro 6 hodin času. Rád bych žil jako poustevník na Děravce, dá-li Bůh. nebo i někde jinde, kde mou aspiraci pochopí a nechají mne žít na sklonku mého života v ústraní. Mám 53 let. Jsem tedy relativně mlady poustevník. Snad mne Svámiji příjme a nechá mne žít na poustevně na Hoře Osamění, tak jak učí Bhagavadgíta, Bible indické jógy. Chci žít naplno tradiční Dévpuridžího jógu. Dévpuridží byl indický avatár, který žil jako poustevník ve zřícenině ášramu, který zbořil silou své vůle, aby nesloužil lidem s nízkými světskými zájmy. Celá stavba se sesula pod Dévpuridžího upřeným pohledem. Místo lidí žil obklopen zvířaty: hady, psy a ovečkou. A zvířata ho poslouchala a dávala mu svoji lásku... Ve své józe se řídím i moudrostí Mistra jógy šrí Šivánandy z Rišikéše, který kdesi pravil:
"Ti, kteří šli cestou moudrosti nestavěli kláštery, nikdy nepřednášeli, nevydávali knihy a neměli ani žáky, avšak navzdory tomu měli úžasnou moc na mysl druhých lidí."
Kdo to jen pochopí? Dévpuridží to cítil stejně. Vyhýbal se lidské společnosti a raději ve skrytosti sloužil Božskému Principu. Vesničané z něho měli strach neboť se domnívali, že světec zešílel a jen málokdo našel tu odvahu ho navštívit. Na uvítanou prý podával návštěvníkovi do rukou živého štíra, aby vyzkoušel víru, která ho přivádí. Kdo v takovéto a podobné zkoušce obstál, ten byl hoden získat Dévpuridžího Poznání. S Dévpuridžího Božským jménem mám svoji guru mantru. Zdá se, že mne k němu poutá můj osud. Vidím svět Dévpuridžího očima. Dévpuridží opustil tento svět v roce 1942 a jistě se inkarnoval na jiné planetě. Cvičenci Svámijiho jógy jsou stále pod Dévpuridžího ochranou a dohledem. Podobně jako Maháprabhudží. Do této svaté rodiny jsem se narodil...
Pohádka o lovcích jelenů.
Pronikají autem vysoko do hor, až kam to nejdál jde, hluboko do nitra Krakonošova Království. Pneumatiky si razí cestu napříč travnatou tundrou Úpského rašeliniště. Konečně vystupují z auta: zelené lesácké kabátce, pušky si zavěšují na rameno. Je jelení říje. jdou na lov.
Krakonošův poustevník hledí na ten výjev a v duchu si říká: "Mám jím něco říct?" A srdce mu odpovídá: "Jedině když to dokážeš bez hněvu." Poustevník nahlíží do své mysli a vidí, že je ponořena v hlubokém Tichu, v těsném sepětí s duchem hor.číst víc...
4.3.2021
Zakupováním vonných tyčinek Nag Champa pomáhám ekonomice chudičké Indie.
V Dobré čajovně na Římském náměsti v Brně stojí 49 Kč. Nechcete taky něčím přispět na rozpočet Matičky Indie?
Pohádka o pohádkových bytostech.
Ve vesničce pod Starou horou se konala lidová slavnost a každý, kdo se jí chtěl zúčastnit, si musel opatřit nějakou masku a přestrojit se za pohádkovou postavu.
Poustevník ze Staré hory si pomyslel: "Za copak půjdu asi já?" Už to mám! Půjdu za sebe! A tak ve své hnědé poustevnické kutně sestoupil mezi lid...číst víc...
2.3.2021
Doplňky k článku o speleologickém životě. O zamýšlené poustevně v Moravském krasu.
V letech 1993 - 1995 žil dva roky po vzoru Henryho D. Thoreau a jeho památné knihy "Walden aneb život v lesích" na srubu Ponor (speleologická základna ZO 6-26 SHKB) v lesích při úpatí plošiny Skalky, v jižní části Moravského krasu. Peníze si vydělával jako řidič náklaďáčku, jimž rozvážel vajíčka po Brně a brněnském venkově. Příležitostně se nechal najímat i jako lesní zaměstnanec při pálení klestí.
V letech 1996-2003 žije v bezdomoví mimo území Moravského krasu. Pracuje jako charitní pečovatel, učitel ekologické výchovy a krkonošský horský cestář. V roce 1997 se rozešel s Betty viz. a definitivně se stal osamělým poustevníkem. Jako poustevník žil v kapli sv. Anny na Staré hoře v Krkonoších, nad vesničkou Horní Maršov. viz. Na zimu vždy odcházel sám meditovat do hor. Ve Spišské Nové vsi na Slovensku žil později jen z almužny do poustevnické misky, zatímco v Brně jako pouliční muzikant...
Poustevna v Moravském krasu.
V přítomné chvíli má v plánu si postavit v Moravském krasu malou poustevnu a odejít jako muž modlitby do lesního ústraní. Co na tuto žádost říká Správa CHKO Moravský kras a Školní lesní podnik Křtiny? Má v plánu obnovit svou zaniklou poustevnu Děravku,viz. kterou síly pekelné nepřemůžou. Má v plánu tuto poustevnu postavit z kamene, případně z cihel, nebo jen ze dřeva. Tak aby vydržela minimálně sto let, jako památka na poustevníka Marka Gyaneshwarpuri. A po jeho smrti se stala skálou útočištěm pro případného dalšího zájemce o kontemplaci v lese, na bázi poustevnictví. Vše záleží na tom, zda se všechny síly kosmu spojí v harmonii. Tak vykvete květ v podobě unikátní poustevny v Moravském krasu. Byla by to jen malá cela o půdorysu cca 4 x 2 m. To stačí. A zasvěcena duchovní linii Maháprabhudžiho viz. a Dévpurídžího viz. a jejich józe Lásky a Poznání. Nyní začíná poustevník shromažďovat finanční prostředky dříve než osloví kompetentní orgány. Má v úmyslu proinvestovat do poustevny spoustu peněz, aby vzniklo krásné a Bohu milé místo. K tomu je nutné říct, že poustevník přece potřebuje to místo pro modlitbu a ústraní. Bohužel současné světské zákony nepočítají s existencí poustevníků v lesích. Všechno tedy záleží na míře osvícení ochránců přírody a samotných lesníků. V jejich rukách je rozhodnutí, zda poustevník může v Moravském krasu žít čistě v modlitbě. Poustevník se modlí, aby to pochopili. Byl by to opravdu osvícenecký počin, který by se zapsal do historie Moravského krasu. Poustevnictví musí kvést. Na tom se snad všechny zainteresované strany shodují. Děkuji za pochopení situace v celé šíři. Poustevnictví má přece v Moravském krasu své kořeny a právo na existenci. Snad se nějaký konsenzus podaří vytvořit, tak aby i poustevník mohl v krasu svobodně žít a plnil své poslání, či spíše duchovní povolání. Na doplněnou dodejme, že se souhlasem Správy CHKO má poustevník v Moravském krasu u obce Březina již jednu chladnou temnou meditační jeskyni viz. Ta se ale na poustevnu nehodí. číst víc...
Pohádka o modrobílém týpí.
Tento příběh vyprávěl kdysi před léty Dejvi u jednoho večerního ohně v týpí ve Sluneční zemi.
Kdysi dávno, když nekonečné travnaté pláně spásala jen stáda bizonů, byly indiánské osady tak rozlehlé, že jejich nesčetná týpí se táhla do daleka, od obzoru k obzoru. Trvalo to drahný čas, než jsi prošel od okraje osady k jejímu středu. Lidé byli tehdy šťastní a silní... mužové se svobodně toulali po Pláních a do dálek podnikali své poutě a výpravy. Když se pak vraceli ze svých cest zpět domů, byli mnohdy utrmácení a vyhládlí. číst víc...
1.3.2021
Zátiší z mého ášramu.
O českém sádhuovi a bílé lilii. (2000).
Kráčí osamocen vzhůru lesem do úbočí hory. U každého zastavení křížové cesty se tiše modlí. Oblečen v maskáčové bundě, nůž za opaskem, v ruce květiny. Starý tramp, který ani neví, že je českým sádhuem. Přichází k zázračné studánce, u níž se před staletíma zjevila Panna Maria. Její voda skrytě vyvěrá z hlíny mezi kapradím. číst víc...
28.2.2021
Budu kupovat nový objektiv.
Jak jste si zajisté všimli, můj současný objevktiv OLYMPUS M.Zuiko Digital ED 12-50/3,5-6,3 EZ nekreslí dobře. Má od deště poškozenou reflexní vrstvu. Proto jsem si u AntikFoto na Mendlově náměstí vybral nový profesionální objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-45mm f/4 PRO. Teď našetřit potřebné finanční prostředky:).
Pohádka o ceně svobody. (2000).
Jednou Mistr putoval tím nejodlehlejším koutem království. Byla to horská pustina, spleť skal a hlubokých bezcestných lesů. Když tak kráčel tím lidmi opuštěným krajem, tu spatřil nějakou ženu. Přišel blíž a uviděl, že právě zahrabává hrob. Když na ni tak hleděl, tu mu žena řekla: číst víc...
Jurta jako poustevna v CHKO Moravský kras?
Mám zájem postavit dřevěnou poustevnu. Druhou možností je postavit jurtu. To by bylo pro ochránce přírody pravděpodobně schůdnější. Nevýhodou jurty je, že vnější plachta dlouho v našem klimantu nevydrží. Jurtu asi ne.
27.2.2021
Je zakázáno cestovat mimo okres.
To znamená citelný útlum speleologických průzkumů a navštěv Moravského krasu. Pravděpodobně tento stav bude trvat ještě dlouho. Vláda si s covidem neví rady. Hrozí kolaps nemocnic.
Milan Hnízdo je přispívajícím členem Planivské skupiny.
Svou kariéru speleologa započal v roce 2007 u mne na Děravce. Později vstoupil do skupiny Moravský kras a houževnatě bádadal ve Vymodlené. Teď se po vnitřních neshodách stal členem renomované speleologické skupiny, která objevila Amatérskou jeskyni. Zdař Bůh Milane. Jdi do toho!
Pohádka o Boží prozřetelnosti. (2000).
Jeden svatý Mistr putoval se svým žákem krajem, když tu spatřili nějakého bohatého člověka. Ten člověk byl velmi lakomý a aby získal peníze, byl schopen i podvádět. Když to Mistr spatřil, tu řekl svému žákovi: "Tento člověk nesmírně zbohatne." A protože se slova světce vždy splní, i kdyby se zdála být nepravděpodobná, tak ten člověk opravdu zbohatl a stal se jedním z největších boháčů v kraji.
Když Mistr pokračoval se svým žákem dál v cestě, tu přišli k chudé chatrči, v níž žila stará vdova. Ta prostá žena neměla nic, než jedinou krávu, která byla zdrojem její obživy. Když žena spatřila poutníky, ihned je s radostí pozvala do své prosté chýše a začala na stůl snášet vše co měla a ačkoli byla velmi chudá, snažila se je královsky pohostit.číst víc...
25.2.2021
Pohádka o vězních čekajících na svou smrt (2000).
Mistr přišel do vězeňské cely pro odsouzence k trestu smrti. Všichni vězňové, kteří čekali na svou popravu, žili jako světci. Četli svaté knihy, modlili se, společně meditovali a vznešeně filozoficky rozmlouvali... radost pohledět.
Později však byl vězňům trest smrti zrušen a když se Mistr na vězně přišel znovu podívat, tu spatřil na zdech jejich cely fotografie motorek a nahých žen... vězňové kouřili cigarety a také jejich řeč se změnila. Jaká slova to šla z jejich úst...? Darmo povědět!číst víc...
24.2.2021
Na Skalce: Ponorný hrádek a Soví komín.
Závrtek Zub - jeskyni Soví komin jsem v mlází těžko hledal. Naštěstí na něj upozornila obrovská deponie materiálu vytěženému z podzemí jeskyně. Udělal jsem pár foteček a vydal se k Novodvorskému ponoru - jeskyně Ponorný hrádek. Cesta po Skalce byla rozbahněná od koní. Navštívil jsem i základnu SHKB kde má Martinek stále svá křesla. V Posvátném háji jsem udělal malý obřad za Havrana. Ve Sluneční zemi paloučky na nichž stála tee-pee jsou zarostlé mlázím. Z Ponoru jsem se vydal přes pole k Novému dvoru. Ivan Kolečkář taky nelenil a celé to tam přestavoval. Překvapila mne i rozlehlá farma NOE, u polní cesty do Březiny. V Březině jsem navštívil kapli postavenou páterem Tomášem Prnkou.
23.2.2021
Byl podán navrh na archivaci tohoto webu webarchivem Národní knihovny ČR.
22.2.2021
Tak jdu po 15 letech na procházku po Skalce.
Tak jdu teprve teď znovu prochodit svá místa na Skalce a zavzpomínat. Zastavím se na Sovím komínu, Ponorném Hrádku, u základny, v Posvátném háji a Sluneční zemi. Ke všem těmto místům se pojí mé vzpomínky. Doufám, že mne noví členové ZO 6-26 SHKB uvidí rádi. Já se jim raději ale vyhnu. Nechci zasahovat do karem a do jejich současného bohumilého úsilí. Věřím, že bez kazisvěta zlého Martinka jsou už někde jinde a jiní. K tomuto svatému zápalu o průzkum zdejších jeskyní ať Pán Bůh žehná. Posadím se pod stromy a zapálím vonnou tyčinku. Tak to dělá poustevník. Jsem v Lásce. Tak to dělám já.
21.2.2021
Informace z redakce Speleo.cz.
Paní Jiřina Novotná mne informovala, že článek o Děravce vyjde teď v druhém čísle eSpelea. Článek o Křtinách výjde v dalším čísle. Děkuji. Tak si na to počkáme:).
Posvátná dýmka.
Bylo to jeden mrazivý večer mezi vánocemi a Silvestrem L.P. 1995. Žil jsem na srubu v lesích Moravského krasu, v blízké Sluneční zemi stálo několik indiánských tee-pee a právě vrcholilo snad nejkrásnější období na mé duchovní cestě. Pár krásných mladých lidí žilo zde spolu se mnou v lesní komuně svůj dětský sen. Pracovali jsme jako lesní dělníci při pálení klestí, ale v srdci jsme byli všichni bojovníci.
Toho prosincového večera se přede dveřmi mého srubu ozvalo zakrákání. Otevřel jsem dveře a do vyhřáté místnosti se nahrnul venkovní mráz. Venku stál Havran. "Pojďme si zakouřit", vybídl mne. Vzali jsme dek, zhasl jsem petrolejku a zakrátko jsme oba zmizeli v temném lese. Věděl jsem, že budeme obřadně kouřit posvátnou dýmku. Havran k této slavnosti vybíral silné dny, většinou úplňky. V tichosti jsme došli do Posvátného háje a objali duby. Přitiskl jsem se hrudníkem ke kmeni a políbil jeho drsnou kůru. Pohlédl jsem vzhůru do koruny, v tuto roční dobu zbavenou listí. Její silueta se rýsovala proti temnému hvězdnému nebi. Očekával jsem znamení. A můj milý dub mne pozdravil. Přestože vládlo bezvětří, zašuměl svými větvemi.číst víc...
20.2.2021
Pár starých básní...
19.2.2021
Ještě jedna fotka z dnešní noci...
S novinářem Petrem Podroužkem rozhovor přímo ve Křtinách o objevu pomalovaných lebek.
Tak jsem dnes měl sraz v 13.45 hod pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s novinářem Petrem Podroužkem, který byl 18 let u Novy a teď je novinář na volné noze. Křtinským chrámem a jeho podzemím nás ochotně provedl kněz P. Metoděj Ján Lajčak. Všechny okolnosti objevu jsme probrali přímo na místě v Hlavní kryptě, kde jsou dnes uchovánány ostatky z ossaria i pomalované lebky. Novinář Petr Podroužek se mou pak natočil v ambitu na video rozhovor na téma "jak to bylo tehdy při objevu pomalovaných lebek a ve křtinském podzemí vůbec". Vyjde o tom článek s celorepublikovou působností na papíře i na internetu. Pan novinář je velmi nažhavený rozplítat tajemství pomalovaných lebek. Teprve je na začátku, ale chystá se v této věci oslovit Vatikán... Držíme palce jeho nadšení. Křtinské pomalované lebky si to zaslouží. Při odjezdu ze Křtin jsem zahlídl Fárlíka, který vylezl ze své hospody.
18.2.2021
Tak se nám na web dobývá nějaký ateista.
Už několikátý den po sobě stoupájí statistiky ve prospěch nevěřících lidí. Že by otravoval satanista Svozil? To by mu bylo podobné...
Musím vyvětrat svůj Rambo First Blood Part II a hledat místo pro poustevnu.
Proto vyrážím dnes do krasu. Zastavím se na plošině Skalka, kde nostalgicky budu hledat místo pro svou novou poustevnu. Samozřejmě, že hlavní poustevnu chci mít na Děravce, jenom pokud by s tímto mým záměrem ŠLP nesouhlasila, tak bych se pokusil přemístit na nové místo na Skalce. Ale chci zůstat žít v Moravském krasu - střed, v mystickém kraji Vallis baptismi. Jedno je však jisté: poustevnu pro modlitbu potřebuji. Snad to Správa CHKO a ŠLP pochopí. Teď vzhůru na Skalku. Už jsem na ní dlouho nebyl. Těším se. Skalka je má láska. Moje Skalka... Na Skalce je krásně. Skalka je Boží místo. Zázračná hora. Skalka je mé srdce.
17.2.2021
Vzpomínka na lesní život na Ponoru L.P.1996.
Po vánocích opět ožila indiánská tee-pee ve Sluneční zemi. Barevné střapce přivázané vysoko na tyčích vesele vlály ve větru, nebe bylo blankytně modré, Slunce jasně zářilo, všude záplava sněhu. Bylo mrazivo. Z lesa se ozývaly údery seker a řezání pil. Havran, Dejvi, Pája, Jareček, Sam, Betty, Paleček, Sisin, Sapazi, David a všichni ostatní, využívali krásného počasí ke snášení dříví na oheň. Kolem dováděla smečka psů, kocour Genáro se vyhříval, nebo lovil myšky. V přestávkách při pilné práci se kouřily dýmečky. Naše lesní komuna se opět dostala do rytmu svého přirozeného života. Krátká vánoční návštěva města byla brzy zapomenuta a zakrátko připomínala jako vzdálený sen. Vychutnávali jsme krásný, harmonický život v tichém spojení s přírodou. Večer, když temné nebe ozářily tisíce blikajících hvězd, jsme se scházeli v tee-pee. Na ohni bublal kotlík s vodou na čaj, na pánvičce se smažily placky, vyprávěly se příběhy, do nočního ticha zněly výbuchy smíchu. Jindy jsme seděli kolem ohně pohrouženi do tichého rozjímání. Celé hodiny jsme pozorovali žluté, červené či fialové plameny a nikdo se neodvážil promluvit. Naše těla vytvářela na plachtě tee-pee bizární siluety, kouř unikající otvorem nad námi pohupoval ptačími pery. Bylo to tajemné a krásné zároveň. Byl to náš svět, svobodný od všech starostí. Jak dlouho tu ještě budeme? Den, týden, měsíc, rok? To nikdo nevěděl a taky to nikoho nezajímalo. Radovali jsme se z přítomného okamžiku. Byli jsme svobodní, silní a sebevědomí... číst vic...
Setkání s guruem.
S Betty jsme prošli branou ášramu ve Střílkách, nad níž vlála oranžová vlajka a ocitli jsme se na malém čtvercovém nádvoří, obklopeném budovami. Všude se to jen hemžilo lidmi, ale vládl zde klid. Někde hluboko uvnitř mě se objevil neurčitý pocit. Jako když se spojí dva magnety. Nebo jako když si rybář přitáhne na břeh rybu. Někde v areálu budov kolem nás, byl ten, kvůli němuž jsme sem přijeli. Indický guru, Paramhans Svámí Mahéšvaránanda.
Vzpomněl jsem si na život v horách. Bylo to na jaře, bydlel jsem v nepřístupné odlehlé jeskyni a přes den vysedával na skalách. Četl jsem Bibli, Bhagavadgítu a 21 řečí askety Gothama, řečeného Buddha. Byl jsem odhodlán, zde uprostřed divoké přírody najít odpověď na své otázky, jež mi drásaly srdce. Seděl jsem na skále a najednou mi došlo, jak je duchovní cesta nesmírně jemná záležitost. Jaký je to Babylón! Kdybych tak měl osvíceného Mistra! číst víc...
16.2.2021
Stále mne láká speleologie.
Stále nad speleologií přemýšlím, když si prohlížím fotky ze starých průzkumů. Má to srdce! Asi nejvíc toužím provést nový průzkum Závrtu v Úzkém příhonu. Co na to říká Kamil Pokorný? Založil by se mnou přece jen tu speleoskupinu "Speleologie v denním životě"? Zatím však opakuji mantry. Mám zodpovědnost za maminku. Tak snad v budoucnu... Také průzkum Děravky by bylo vhodné dokončit. Pořád jsem v srdci speleolog! Co vy na to? Přejete mi abych se ke speleologii ještě vrátil? Napište mi.
15.2.2021
Můj ášram dnes ráno.
Zjistil jsem, že na mnoha webech prodávají mé fotografie za peníze!.
Hororové výročí: je to třicet let od objevení pomalovaných lebek ve Křtinách.
Náhodně jsem narazil na tento článek, který vyšel v Blanenském deníku, odkud byl převzat na mnoho dalších míst. Bohužel si redakce vyhradila právo prodávat celý článek za korunu a tak si nemůžeme přečíst článek celý.
14.2.2021
Web o Ramana Maharišim.
Klára Maršálková - Jóginí. Malá poustevnice z Olomučanské plošiny.
11.2.2021
Zaslal jsem redakci Speleo článek: Křtiny - kostnice - pomalované lebky - 30. výročí objevu.
Dnes v noci jsme v článku učinil mnoho změn. Proto neváhejte a přečtete si článek znovu.
10.2.2021
Lubomír Sléha - Jógapuri na návštěvě mého ášramu.
Závrtek Zub - jeskyně Soví komín má příznivé geologické předpoklady k sestupu až k podzemnímu odvodňování plošiny Skalka.
Jeskyně Zub - Soví komín se nalézá na plošině Skalka. Byla objevena v roce 1994. Tato jeskyně naplnila má vizionářská očekávání, neboť v ní dosud členové ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno objevili okolo 120 m propasťovitých prostor. Zde připomínám svá vizionářská proroctví z roku 2004: "Jsou zde příznivé geologické předpoklady ke speleologickému sestupu nitrem tektonického zlomu Severní a Jižní propastí, až do nejhlubších úrovní, k samotné bázi plošiny... Průzkumem Sovího komína zcela jistě dojde k dalším objevům propasťovitých prostor a není dokonce ani vyloučeno jejich vyústění do struktur erozního původu podzemního odvodňování plošiny... Soví komín má potenciál, aby délka jeho polygonu přesáhla i několik stovek metrů, čímž by s Malým lesíkem, Mechovým závrtem a Málčinou jeskyní soupeřil o 2. až 4. místo na žebříčku nejdelších jeskyní j. části Moravského krasu." (Šenkyřík 2004) Prostory jsou však zasedimentované. Ale to přece nevadí. Pro mladě nadšence SHKB je Zub - Soví komín tou pravou vděčnou lokalitou. Držím jim palce. Nejvýznamnější objev by bylo proniknutí k podzemnímu odvodňování plošiny, které se naléza v odhadované hloubce cca 70 až 80 metrů. Pán Bůh žehnej k tomuto dílu. A nezapomeňte, že Zub je Boží dílo. Bohužel jsem byl ze skupiny Janem Martinskem vyloučen dřív, než jsem ho mohl sám naplnit a objevit. Kde je Martinkovi konec? Spolkla ho mája - světská iluze. To byla jeho karma. Mám rád malé jeskyně jako je Ponorný Hrádek a Soví komín na Skalce.
9.2.2021
Právě je 21 hodin 25 minut: přesně 30 let od objevu kostnice ve Křtinách!
Otevřete láhev vína a rohlaholte zvony:). Díky! Je to zde!
Premonstráti slíbili, že napíší svůj vlastní článek věnovaný 30. výročí objevu kostnice a pomalovaných lebek ve Křtinách.
Zde můžete sledovat, kdy se zmíněný článek objeví.
Náš objev v podzemí křtinského chrámu přešel do speleologického humoru.
Revoluční leták o demonstraci u Výpustku dne 17.února 1990 naší Novodvorské skupiny ZO 6-12 SKB.
Zápis objevitelů ossaria pod věží chrámu P. Marie ve Křtinách - sken z kroniky SHKB z 9.2.1991. Přání objevitelů...
Kronika SHKB 1989 - 2002.
Tak mi nějaká neznámá, dobrá a spřízněná duše ze SHKB (Speleohistorický klub Brno) poslala sken kroniky Novodvorské skupiny a SHKB za roky 1989 - 2002. Velmi děkuji. Je v ní pod datem 9.únor 1991 památeční zápis nás objevitelů křtinského ossaria a mnoho dalších již archivních materiálů. Takže ještě jednou díky. Nahlédněte do kroniky a něco si přečtěte. Díky milý neznámý. Pomohl jsi mi...
Pořiďte si málu a na každé kuličce si opakujte mantru.
Zkuste křišťálovou málu s ametistem, růženínem nebo fluoritem. Je to úžasná duchovní energie, držet málu z polodrahokamů v ruce. Nebo zůstaňte věrní tradiční mále z rudrakši. Je zasvěcená Šivovi.
Každý poustevník
by měl mít svou flétnu,
na kterou každý den
zahraje větru,
že tu je,
že tu pořád ještě je.číst víc...
Meditační vzpomínka na objev ossaria pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s pomalovanými lebkami.
Dnes v 21 hodin 25 minut právě před 30 roky bušení palice a majzlíku do kamenného základu chrámu náhle ustalo. Jiří Šenkyřík něl to štěstí, že právě pracoval na čelbě štoly... Po vypáčení posledního kamene se majzlík probořil do tmy. "Jsme tam!!!", vykřikl radostně. A opravdu. Paprsek nifky tiše ošahával neznámou kryptu pod chrámovou věří a tiše klouzal po hromadě lidských kostí, které prostoru vyplňovaly téměř až ke stropu. Ten objev musíme nejdříve oslavit, rozhodli jsme společně. Pro tento účel jsme zakoupili láhev vína. Všichni jsme se sešli na naší křtinské speleologické základně u Přemka Horkého. Přednesli jsme svá skrytá a romantická přání, která jsme si přáli objevit. Například poklad dvanácti stříbrných soch! Samořejmě že i další neznámé pokračování... Učinili jsme o tom památeční zápis do naší speleologické kroniky. Pak už to šlo všechno ráz na ráz. Vstoupili jsme do krypty a objevnou sondou pronikli až na čelbu, kde se černal otvor do neznámého podzemí. Já jsem měl to nepsané privilegium, jako vedoucí průzkumných prací, vstoupit do objevené krypty jako první... číst více...
8.2.2021
30. výročí objevu krypty křtinské kostnice a pomalovaných lebek.
Dne 9. února 2021 uplyne 30 roků od významného speleo-archeologického objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách, s tajupným unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek. Připomeňme si jak k objevu došlo. Jak ten čas plyne...číst víc...
7.2.2021
Článek pro Speleo: 30. výročí objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek.
Pozítří 9. února 2021 si připomenenme 30. výročí tohoto objevu. Už se ozývají novináři.
Sévá - služba.
Po prožité mystické iniciaci, kdy jsem se ocitl v světě magických symptomů v divukrásném vesmíru Lásky a po té, co jsem držel 20 denní vyčerpávající půst za svou očistu, jsem sestoupil zpět do světské reality. Život ve světě mi připadal marný a prázdný. Jediné co mi dávalo smysl byla služba trpícím lidem. Mým tehdejším heslem bylo: "Dokud nevím Kdo jsem, tak sloužím!" Proto jsem vstoupil do řad katolické Charity a stal se charitním pečovatelem o nemocné a všelijak handikepované a invalidní spoluobčany. To mi dávalo hluboký smysl naplnění a byl jsem šťastný, že tato služba nám nevyškoleným amaterům je přístupná a otevřená. Pamatuji že tam měli velký kříž, který mne uklidnil, že jsem na správném místě. Žil jsem tedy službou lidem, koupal jsem je ve vaně, oblékal je a vodil na procházky. Současně přišel na přetřes můj vztah s Betty, mou životní přítelkyní a družkou. Chtěl jsem se osamostatnit a stát se poustevníkem, ale nevěděl jsem, jak se mám rozejít. Nakonec z toho bylo velké utrpení v důsledku vnitřní připoutanosti nás dvou. A s Láskou dávanou mým trpícím pacientům jsem osobní trápení nějak překonal a pokračoval jsem po duchovní cestě. To bylo v roce 1997. Tak jsem získal mnoho dalších zkušeností. Nakonec jsme se s Betty rozhodli přerušit vztahy k našim blízkým a odešli jsme do hor za novým zaměstnáním. Tehdy jsme oba přijali místo učitelů ekologické výchovy na Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním Maršově v Krkonoších.číst víc...
6.2.2021
Procházka po Babické plošině.
Dne 4. února jsem svou cestu započal - jak jinak - než v chrámu Panny Marie ve Křtinách. Odtud po silničce na Babickou plošinu. Prohlídka Zadních polí. Většinu závrtů jsem však v mlází nenalezl. Odtud přes velkou pláň k pomníku sovětských letkyní. Navštívil jsem Babice nad Svitavou, kde jsem fotografoval kostel sv. Jana Křtitele. Navštívil jsem doma Bima - Tomáše Mokrého ze ZO 6-25 Pustý žleb. Byl doma na verandě. Tak mě pozval ke stolu na šálek ibiškového čaje. Probrali jsme speleologické náležitosti, neboť jsme se již řadu let neviděli. Od Bima jsem se vydal z kopce na železniční stanici Babice nad Svitavou. Usměvavá průvodčí mi prodala lístek do Brna za 20 Kč.
Tomáš Mokrý, speleolog, Babice nad Svitavou.
Z historie: 20 denní půst v roce 1996.
Jako odpověď na prožitý magický útok dne 31.prosince 1995, se na mém těle objevily symptomy vážné nemoci. Měl jsem na celém těle zduřelé lymfatické uzliny. Měl jsem obavy, že magické útoky budou pokračovat. Tehdy jsem ještě neměl Mistra. Nevěděl jsem si rady a k lékařům jsem jít nechtěl, vědom si magického pozadí nemoci. Tehdy jsem namátkově otevřel Bibli a hledal odpověď v ní. Můj pohled ihned padl na verš, kde se psalo o 20 denním půstu. To byla rada pro mne. Opustil jsem les a vrátil se zpět do civilizace. S pokorou jsem se vrátil ke svým rodičům. Tam jsem zahájil půst. Měl jsem nadbytek duchovní energie, byl jsem v transcedentálním stavu vědomí, proto půst pro mne nebyl problém. Nic jsem nejedl, jen později mi maminka dávala šťávu z grapefruitu. Hojně jsem studoval literaturu o zdravém životním stylu, až jsem se propracoval k zásadám vegetariánství, které jsem později našel v józe. číst víc...
3.2.2021
Skutečný příběh o tom jak jsem přemohl a vyléčil černého magika.
Dne 31. prosince 1995 se mi stala velmi zvláštní příhoda. Zůčastnil jsem se oslav příchodu Nového roku na speleologické základně u jeskyně Malý lesík. Bylo tam přítomno mnoho cizích lidí. Samozřejmě, že jsme byli přítomni my, jeskyňáři. Jeden neznámý host si sedl ke mě a začal se mi svěřovat. "Chceš aby někdo zemřel a nepřišlo se na to?", povídá mi. Nevěnoval jsem jeho řečem příliš pozornosti. "Nebo chceš mít každou ženu, na kterou se podíváš?", on pokračoval. Po chvíli mi vyjevil, že se cvičil v černé magii. Byl jsem křesťan a zatoužil jsem mu ukázat Boha. Proto jsem ho pozval na noční procházku na speleologickou základnu Ponor. A on řekl, že tedy půjdeme. Vydali jsme se do nočního lesa, svítily hvězdy, bylo před půlnocí. Pod nohama nám křupal zmrzlý sníh. Ušli jsme od Malého lesíká jen několik stovek metrů. Když tu čený mág dramaticky prohlásil: "My dva bychom se pozabíjeli!" "Musím to uvolnit!"číst víc...
2.2.2021
Indiáni na Ponoru v Moravském krasu jih.
V roce 1995 se na Ponoru v Moravském krasu sešli mí kamarádi - indiáni. S mým souhlasem si přivezli týpí a postavili si je na malém paloučku za javorovým mlázím, nějakých 200 m od Ponoru. To šťastné místo jsme nazvali Sluneční zemí. Celkem tu stála asi 4 týpí. Byli jsme velmi šťastní a vládla mezi námi harmonie. Byly to neuvěřitelné okamžiky života. Havran mi vyrobil pravou indiánskou dýmku kamulet z kamene, neboť tehdy jsem kouřil tabák. Byl to dar od čaroděje dona Juana. Moc rád na ty okamžiky v posvátném dubovém háji vzpomínám. Přes den se kácely suché buky a habry a večer se sedělo u ohně v týpí. Byli jsme svobodní a sebevědomí. byla mezi námi Láska. Obzvláště jsem si oblíbil Havrana pro jeho ušlechtilé vlastnosti. Byl to můj skutečný kamarád a přítel duše na Cestě. číst víc...
1.2.2021
Zápis o zahájení speleologického průzkumu jeskyně Pekárna (1994).
V roce 1994 Speleohistorický klub Brno pod vedením Marka Šenkyříka zahájil speleologický průzkum jeskyně Pekárna v Hádeckém údolí, v jižní části Moravského krasu. Byla hloubena až cca 50 cm hluboká horizontální sonda napříč sedimenty od vchodu v centrální prostoře jeskyně, pro uložení důlních kolejnic. Tato sonda byla dlouhá asi 35 metrů (paměťový údaj), sahala tedy asi do poloviny jeskyně. Na konci se ale zalomila a směřovala pod převis. Nebyla potvrzena doměnka, že se zde pod převisem nachází ukryta neznámá část prostory jeskyně, možná dokonce s nikým archeologicky neprozkoumaným sedimentem. Naše sonda totiž po několika metrech narazila na skálu. Jeskyně se tedy od vchodu zužuje. Hloubení průzkumné sondy se odhrálo během jediné pracovní akce. Potom Správa CHKO Moravský kras (RNDr. Ivan Balák) na základě terénního oznámení Antonína Tůmy další speleologický průzkum zakázala.číst víc...
31.1.2021
Jogín - poustevník v Himaláji.
Modlitba poustevníka.
Mistr, realizace vnitřního vztahu.
Kde mne hledáš, můj milý. Já jsem s tebou, já jsem v tobě! Ano, tak to je správně, Mistr se ozývá z našeho vlastního srdce. K tomu, abychom zaslechli toto jemné volání Átma (duše) velmi pomůže, když přisedneme k nohám svého fyzického Mistra a poznáme To. To znamená, že na Cestě objevování Sebe, SebePoznání (átmagján) je nevyhnutelný satsang (pravá duchovní společnost, setkání v Pravdě) za osobní přítomnosti Mistra, světce, gurua. Takových satsangů se vždy rád zůčastňuji. Mistr je paramátma, Nejvyšší Duše, Bůh, Absolutno, Vesmírný zákon a jen neprozřený žák To nerozezná za jeho lidským zjevem. Guru je ten, kdo vede žáka z temnoty nevědomí ke Světlu nadvědomí a Kosmického vědomí. Guru nekřičí, když chce něco naléhavého sdělit. Učiní náznak, varovnou poznámku a je na nás, na naší pokoře, jak jsme schopni se jí řídit. Měl jsem To Štěstí, že Bůh byl ke mě Milostiv, potkal jsem seberealizovaného Mistra v těle. číst víc...
30.1.2021
Mála, indický jógový růženec.
Mála je ozdoba, zbraň a moc jogína. Vyrábí se nejčastěji z plodů rudrakši, což strom rostoucí v Himaláji. Rudrakšová mála je zasvěcena Bohu Šivovi. Tradiční hinduistická a buddhistická mála má 108 zrn, určených k počítání mantry. Stodevátá největší kulička je Méru, symbolizující Boha, z něhož všechno vzešlo a do něhož se vše navrací. Méru symbolizuje Osvícení z Milosti Mistra. Já mám nyní novou křišťalovo - fluoritovou malu, kterou jsem si sám vyrobil z polodrahokamů, zakoupených na internetu. Teď si na ní opravdu rád opakuji svoji mantru. I vy si opatřete málu a začněte s opakováním nějaké mantry.
Kaplička na Děravce?
Dnes se mi v noci zdálo, že mám postavit malou kapličku svámímu Mahéšvaránandovi na Děravce, na místě mé zrušené poustevny. Dokonce jsem si na to půjčil peníze... Zatím nevím, zda tento sen zrealizuji.
29.1.2021
Nůž do lesa na vandry Rambo First Blood Part II.
Nůž jsem si nechal poslat poštou ze serveru moskito.cz, který tento nůž distribuuje na internetu. Nyní jsem již šťastným vlastníkem tohoto nože navzdory poměrně vysoké pořizovací ceně 4999 Kč. Ale myslím, že to k mé romantice v lese, podobně jako zelený baret, patří. Má dušička je tedy uspokojena a hned jsem zašel na Hradisko u Bosonoh provést obřad křtu nože. Zde je pár foteček. Nůž Rambo First Blood Part II nahradil můj o něco starší Uton, který jsem za 700 Kč prodal v army šopu. Tehdy jsem myslel, že se s noži loučím natrvalo.
28.1.2021
Křest nože Rambo First Blood Part II.
Tantra, aneb co pán farář nesmí vědět. A vy možná taky ne:).
Ale to už jsme já, všechno prozradím. Asi si myslíte, že jsem žil vždy správně a svatě, ale opak je spíše pravdou.
Největší trápení jsem měl - jak jinak - se sexem, tak jako mnozí z vás.
V největším zoufalství jsem se na poustevně modlil: "Bože, dej mi ženu! I tím jsem si prošel, žádal jsem Boha o ženu! A ona skutečně přišla.
Začala se o mne ucházet, když jsem hrál na Minoritské ulici na flétnu. Pořád opatrně přicházela, ale já jsem s tím nesouhlasil. Neměl jsem o ní žádný zájem,
jsem přece poustevník, dávno jsem zapoměl na svou modlitbu.
Abych se ji zbavil, dal jsem jí určitá duchovní cvičení, která ona s podivem začala zachovávat. Dokonce se na můj popud stala poustevnicí na Olomučanské plošině!
Odtud za mnou přicházela stále blíž na moji poustevnu Děravku. Odmítal jsem ji, ale ona mi však pod stromem zanechávala potraviny a různé dárky.
Tak jsme se postupně spřátelili. Jednou v noci, jsem jako obvykle očekával její návštěvu. A ona přišla. Už se mi po ní stýskalo. Pozval jsem ji dál na moji poustevnu.
Cítil jsem, že je to Bohem vedené. Poznal jsem to podle toho, že ona taky, jako já, uctívala boha Šivu. Šiva všal žil sexuálním životem. Měl družku bohyni Párvatí.
Tak jsem se díval já, na můj nystický vztah s poustevnicí Klárou. Něčím mne zaujala a získala si mé srdce. Vím, že bych to neměl psát, ale porozuměli jsme si na bázi tantry.
Všechno mi ukázala a do všech tajů zasvětila. Přicházela za mnou na poustevnu půl roku. číst víc...Zveřejňuji všechno, co mi příjde na email.
Mě, když někdo pošle email, tak musí počítat s tím, že ho zveřejním v návštěvní knize. Na požádání vyretušuji odesílací email, pokud se bojíte robotů, tak jako Aleš Pekárek z Býčí skály. Já s nimi však žádné problémy nemám. Vlastně mi chodí pouhý jeden nevyžádaný mejl od serveru Sivana, protože jsem vlezl někam, kam jsme neměl líst:).
27.1.2021
Po roce opět v meditační jeskyni U Studánek.
K jeskyni jsem přišel 21.ledna odpoledne. Podle stop ve sněhu jsem poznal, že tu před několika dny někdo byl. Ale uvnitř jeskyně nebyli, protože stopy nejsou od bláta. V Meditačním dómku byl malý nepořádek. Někdo tu zanechal PET láhev. Kříž je vpořádku. Rok jsem tu nebyl a jeskyně nevykazuje žádné změny. Jen dno Meditačního dómku je mokré. Je tu bláto. Posadil jsem se na jediné suché místo, které tu zbylo, hned pod zimujícím netopýrem. Zapálil jsem svíčky. Byl jsem unavený po předchozí probdělé noci. Usadil jsem se a začal opakovat mantru. Pak jsem si uvařil polévku na plynovém vařiči. Po jeskyni běhala čiperná myška. Čaj jsem si nevařil... Šel jsem dřív spát. Ulehl jsem na suchém místě ve Vstupní chodbě. Jen občas mi na hlavu ze stropu. padaly kapky. Zdály se mi sny. Ve snu ke mě přistoupila nějaká bytost s velkým růženínem na krku. Dotkla se mého křišťálového náhrdelníku a pochválila ho. Takévé sny se mi občas zdají... Trochu jsem v noci vymrzl.
MUDr. Jiří Urban, stomatolog, pasivní speleolog a nemravný homosexuál. Vzpomínka.
MUDr. Jiří Urban byl nemravný homosexuální prasák.
Nemám nic proti homosexuálům, ale u Jiřího Urbana nejde toto obtěžování přejít bezmocným mlčením.
Ale jako vystudovaný zubař byl nadprůměrně inteligentní, a proto se vyšplhal až na post jednatele brněnského Speleoklubu,
kde byl poměrně respektovaný, navzdory své sexuální deviaci.
Skvěle ovládal němčinu a byl výborným organizátorem zahraničních speleologických výprav na Západ.
To bylo za socialismu! číst víc...
25.1.2021
MUDr. Jiří Urban z brněnského Speleoklubu byl na stopě objevu podzemího systémku pod jižním ambitem již v 70. letech 20. století!
A přece málem došlo k objevu podzemí pod jižním ambitem v 70. letech 20. století, když zedníci prorazili strop úzké spárovité chodby lemující zaoblení ambitu a položili zde odtokovou rouru. Na základě ústního sdělení (MUDr. Jiří Urban, ZO 6-12 Speleologický klub Brno) nahlíželi dolů, ale do podzemí nikdo nesestoupil. Tak bylo málem objeveno toto podzemí o několik desetiletí dřív. Otvor po sobě opět zazdili a zahrnuli hlínou, takže se na podzemí málem zapomělo. V mé paměti však zmínka o něm zůstala zachována do pozdějších dnů. MUDr. Jiří Urban byl tedy na stopě objevu podzemního systémku, ale sám se toho neujal.
Dovětek k průzkumu v prostoru křtinského zámku.
Pan Straka nás vpustil do sklepení pod zámkem, kde jsme dokonce pokoušeli na jednom místě kopat s ohledem na skryté poklady. Hledali jsme druhé podzemní patro sklepů - bezúspěšně. Romantickým představám se meze nekladou. Speleologicky jsme též prozkoumali historickou kanalizační síť, nalézající se pod nádvořím západně od zámku. Tyto kanalizační chodby, častečně zařícené, přístupné plazením a po kolenou, pravděpodobně zavdaly příčinu pověstem o " podzemních chodbách pod křtinským zámkem, které vrchnost nenechala prozkoumat a zazdila je." (Polák 1930). Na jednom místě hrozí malý prapad nádvoří. Více jsme těmto pověstem nevěnovali pozornost číst víc...
Epiktétos: mé setkání s moudrostí filozofů.
Když jsem byl malý chlapec, občas jsme chodili
na návštěvu k prababičce. Od maminky jsem věděl, že to byla velmi zbožná a altruistická žena. Bylo mi tehdy méně než 11 let, neboť prababička Anna Putnová
zemřela v roce 1979. Při jedné návštěvě prababičky v Troubsku, jsem vylezl po žebříku na půdičku nad její prostou světničkou - poustevničkou za dvorkem.
Žila v ní na několika metrech čtverečních sama od smrti praděda. A na této půdě jsem objevil hotový poklad: alchymistickou laboratoř po strýci Toníkovi,
který se stal učitelem chemie. Ale chtěl být i knězem, nebýt tety Evy. A v jednom kufru na mne vykoukla prazvláštní kniha. Zlatými, již zašlými písmeny,
na ní bylo napsáno: "EPIKTÉTOS". Byl jsem svým nálezem překvapen, knihu jsem prolistoval a vzal jsem si ji s sebou domů. V době této, pro mne významné události,
mi opravdu muselo být méně než jedenáct let. Doma jsem knihu přečetl a byl jsem udiven její značnou moudrostí. Byl jsem udiven, že někdo pěstuje moudrost.
Dodnes si pamatuji, že v ní bylo napsáno, že některé věci jsou v mé moci a jiné nejsou v mé moci. V mé moci například není to, co si o mě myslí nebo říkají lidé...
číst víc...Dovětek k interpretaci pomalovaných lebek ze Křtin.
vysvěceny. Proto mají konsekrační zanmení: vavřínový věnec a kříž v podobě písmene tau. Myslím, že je to mystický nález, který nemá obdoby. Jen mystik ví a chápe...
My ostatní jsme odkázáni na své spekulace. Tyto ostatky by se měly chránit. Jsou památka na naše zázračné Křtiny v rozmezí 17. až 18. století, tedy z doby
nevětšího rozmachu poutí k naší Panně Marii Zázračné. Je to vzácná relikvie. Prosím křtinské kněze aby ji opatrovali. Je jen málo srovnatelých nálezů v rámci celé Církve.
Toto je výsledek mé meditace nad svatými ostatky ze křtinské kostnice. Hlídejte je jako oko v hlavě. Opatrujte je, milujte je, jako činili naši předci.
Kdo uctívá svaté, ten se sám posvětí. Zvyk uctívat zemřelé svaté je v katolické církvi velmi rozšířený a docházelo k němu během poutí i ve Křtinách, jak nás o tom poučuje barokní literatura.
Tak se na okamžik ztište, když hledíte na ty záhadné pomalované lebky. Bůh ví co vám budou vyprávět o své minulosti. A přemýšlejte ve skrytosti nad tím, že co jsou oni budeme i my.
Vaše lebky však nikdo nejspíš neozdobí. Museli k tomu mít nějaký skrytý vnitřní motiv. A tím byla jistě úcta k těmto zemřelým. Kdo byli oni?
Nadtím můžeme v Tichu rozjímat. Možná dokonce, že se jedná o import například z Říma a jiných svatým míst. Je to spekulace. Ale kdo ví? Vavřínové věnce jsou i antický symbol.
Mnohem pravděpodobnější však bude, že se jedná o ostatky pohřbené v hrobkách původních středověkých křtinských kostelů. K tomuto názoru se všichni intuitivně
realisticky kloníme. Jedná se tedy o svaté ve volnějším slova smyslu.číst víc...
24.1.2021
Nástin interpretace pomalovaných lebek ze Křtin.
Tento objev má své analogie, pomalované lebky v západním Rakousku v okolí Salzburgu. Vypráví se ale nepodložená spelkulace, že pomalované lebky jsou lebkami českých pánů, popravených za účast na stavovském povstání dne 21. června 1621 v Praze na Staroměstském náměstí. Tyto nesmyslné domněnky zanesla do paměti poutního místa ve Křtinách anthropoložka RNDr. Ladislava Horáčková, která pátrala zda někde v historii českých zemí nechybí dvanáct lebek. Od té doby se uměle založená pověst tvrdošijně drží a má své obhájce, záhadology. Kontinuita s rakouským epicentrem zvyku pomalovávat lebky zemřelých však v případě křtinského objevu není doložena a není ani předpokládána. V případě Křtin jsme svědky naprosto originálnáího nálezu, který v rámci České republiky nemá analogii.číst více...
23.1.2021
Jean Giono: O muži který sazel stromy.
30. výročí objevu hrobky opata Kryštofa Jiřího Matušky v chrámu Panny Marie ve Křtinách a další speleo-archeologické objevy.
Hned po objevu ossaria s pomalovanými lebkami druhým
nejvýznamnějším objevem v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách se stala dne 16. dubna 1991
před bočním oltářem sv Jana a Pavla neznámá hrobka, v níž byl 3. listopadu 1777 pohřben zábrdovický opat Kryštof Jiří Matuška, tvůrce mariánské svatyně ve Křtinách.
Speleologickou hádanku o poloze této hrobky řešili četní speleologové již od roku 1943. Úspěšní v její lokalizaci byli až Marek Šenkyřík a Radovan Drtil,
členové Speleohistorického klubu Brno, ZO 6-26 České speleologické společnosti a nezávislé firmy SpeleoPraktik, kteří pochopili správně kryptogram na náhrobní
desce umístěné na zdi chrámu u oltáře sv. Jana a Pavla. Na této pamětní desce stojí v latinském jazyce napsáno: číst víc...21.1.2021
do hor, do ústraní,
na poustevnu.
A budeš zapisovat.
(dnes před probuzením)
To je největší tajemství
tvého života.
Tak si toho važ.
Na jaře opravím speleologický kříž pod Habrůvkou, k poctě Arnošta Hlouška.
Tento kříž jsme vstyčili na Habrůvecké plošině spolu s Arnoštem Hlouškem v roce 2005. V roce 2020 byl již kříž zcela rozpadlý a destruovaný. Proto nyní náš speleologický kříž obnovím. Na kříž připevním fotografii Arnošta Hlouška, otce habrůvecké speleologie. Dále na kříž připevním památníček poustevníka Vincka Doležala z Habrůvky, který ze zájmových důvodů nemůže být instalován u něho "doma" v jeskyni Kostelík, neboť by byl zdevastován. Zde u Habrůvky na kříži ale něco vydrží.
Poděkování.
Autor tohoto webu za přispění archivními materiály děkuje těmto přátelům: Milan Hnízdo, Zbyšek Macháček, Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí, Kamil Pokorný, doc. PHDr. Martin Oliva DSc. z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea a farnímu úřadu ve Křtinách - P. Metoděj Ján Lajčák O. Praem.číst víc...
Tak jsem si objednal zálesácký nůž Rambo First Blood Part..
Po delším váhání, zda mám do nože investovat 5 000 Kč, jsem si dnes nůž objednal. Ucítil jsem totiž, že pro tu romantiku v lese na vandru asi nůž potřebuju. Doufám, že je to dobrá investice. Udělám si tedy radost. Nějak to dopadne. Ten nůž se mi prostě líbí. Uvidíme... Mě to připadá jako dar z meditace na duchovní cestě. Takové dary se sbírají a odkládají se k oltáři. V tom je mystika těchto darů. Podobně jako můj trampský zelený baret něco je a něco znamená. Už abych ten nůž měl doma. Už to cítím. Mám z toho radost.
20.1.2021
Čaj - proč pít zelený čaj.
Své čaje si nejlépe vybírám v dobré čajovně. V Brně jsou dvě dobré čajovny: Dobrá čajovna na Římském náměstí a podzemní Chajovna Zadní Trakt na Dominikánském náměstí. V Dobré čajovně čaje nakupuju u vždy usměvavého vedoucího Tomáše Vedrala a jeho vždy ochotného personálu. Kupuji si nejčastěji vietnam CHÉ XANH, někdy PU ER a DARJEELING HIMALAYA. číst víc...
19.1.2021
Dnes se zprávami do deníčku přes noc roztrhl pytel. Vůbec jsem nespal.
Křtinští premonstráti na můj email neodpověděli. Zatím pár slov o virgulování.
Zaslal jsem jim článek o podzemí křtinského chrámu, Mým záměrem bylo zveřejnit tento článek pro historii na farním webu www.pmkrtiny.cz. Na můj námět na zamyšlenou však křtinští kněží - prémonstráti dosud neodpověděli... Je to ale škoda. Stále chodím na svůj mejl, zda od nich nedostanu nějakou zprávu, ale stále nic. Asi nejsem hodný svůj článek na farním webu zveřejnit. Připomínám, že můj článek zatím zveřejnil farář v Novém Veselí Mons. Jan Peňáz, který se na svém webu dosud věnuje i poutnímu místu ve Křtinách, kde několik roků působil jako duchovní správce. poutnik-jan.cz/ruzne--c/objev-lebek-za-1-mesic-to-bude-30-let. Premonstrátům ze Křtin možná vadí mé jógové indické duchovní jméno Gyaneshwarpuri, kterým své články přece jen podepisuji, a které i kněz Jan Peňáz řádně po katolicku nekompromisně vypustil, jako bych ani nebyl Gyaneshwarpuri. číst více...
Našel jsem svůj zelený baret pro Štěstí.
nějakou dobu byl můj baret ztracený. Nebyl k nalezení. Proto jsem byl na posledních fotografiích bez baretu, jen se svými dlouhými vlasy. Baret nosím již dlouho. Poprvé jsem se s baretem fotil již v roce 1982! Je to můj tramský baret, který nemá s příslušností k armádě nic společného. Je to takové mé vyznání romantice a mystice. Prostě rád nosím baret! Černý, fialový nebo i zelený. Pořád mám rád a v úctě tento poněkud bojovnický zelený baret. Jó, to dřív můj baret i něco znamenal. Můj výcvik v karate. Ale to už je minulost. Nyní jsem bojový jogín. To je vyšší stupeň. Nejsem už kšátrija (jedna ze čtyř kast v strarověké Indii, bojovníci - vladaři). Jsem jogín. To je vyšší seberealizace. Ale nedivím se některým mladým mužům, že chtějí bojovat. Ale pro mne to už není. Své zamilované karate si však dodnes někdy předcvičuji před zrdcadlem. NAHAM KARTA PRABHU DIP KARTA MAHAPRABHU DIP KARTA HÍ KEVALAM. číst více...
Paměťová zpráva o speleologickém průzkumu s archeologickým objevem neolitického hrobu v jeskyni Ř-24 Slezákova Záhrobní v Hádeckém údolí.
Můj 1. speleologický průzkum v letech 1983-1986 - zatím anonymní.
Speleologický průzkum jeskyně Ř-24 a Ř-25 prováděli tehdejší studenti brněnských gymnázií: Marek Šenkyřík (vedoucí skupiny), Karel Janíček, Radomír Nantl a Oldřich Veverka.
Ve skalní prohlubni ve vchodu Ř-24 objevil Oldřich Veverka lidské kosti s čelistí s mléčnými zuby. Následně objevil Marek Šenkyřík pod kostmi střepy z nádoby z neolitu, kterou se mu podařilo slepit. Chybělo jen několik střepů k úplné kráse pravěké mísy.
Následně jsme objevili druhé naleziště pravěké keramiky u sousední bezejmenné jeskyně Ř-25 (dle Himmelů). Zde byla keramika z většího počtu nádob, avšak
neúplných, které se nepodařilo slepit. Přitom byla objevena tzv. Propástka, vchod do níž byl asi uměle pravěkým člověkem zaskládaná kameny, vlevo ve vchodu Ř-25.
Abychom do Propástky mohli vstoupit, museli jsme její ústí rozšířit pomocí palice. Celková hloubka Propástky je cca 3,5 m (paměťový údaj). Provedli jsme i speleologický průzkum dna této svislé šachty, avšak bez jakéhokoli archeologického nálezu. Sedimenty byly archeologicky sterilní. Nelze však vyloučit možné nálezy ve větší hloubce pod terénem, kam jsme svým výzkumem již nedosáhli.
Propástka pravděpodobně propojuje jeskyni Ř-25 s náznakem komínku v jiné, taktéž bezejememné, níže ležící jeskyně Ř-23. Toto propojení se nám však nepodařilo ověřit, nebyl to náš zájem.
Propástka je však nedobádaná a lze si představit, že do ní pravěký člověk, uzavírající vstupní úžinu volně vklíněnými kameny, na projev úcty k podzemí něco vhodil. Tento skrytý motiv, úcty k podzemí nebo k matce zemi, jsem při svém výzkumu jeskyně Ř-24 a Ř-25 zřetelně intenzivně mysticky cítil...
Na dně výkopu před jeskyní Ř-25 byla též nalezena fosilizovaná mohutná zvířecí pleistocenní kost i s kloubem , která jevila známky seříznutí (pokud to mohu amatérsky posoudit).
Ležela v níže položené vrstvě spraše, v níž žádné další paleolitické nálezy nebyly učiněny.číst dál...Meditační sezení v jeskyní U Studánek.
Dlouho jsem meditační sezení v této jeskyni odkládal, až uplynul v nečinnosti celý rok. Tak dlouho jsem v jeskyni U Studánek vůbec nebyl. Mezi tím jsem k meditaci preferoval jiná místa: poustevnu Močovou, Děravku, Švédův stůl, Kůlničku a jiné podobné lokality. Proto se v jeskyni U Studánek teď znovu po roce usadím. Tak dnes večer, vzpomeňte si na mne jak sedim sám s Bohem v této jeskyni, v tomto mrazivém počasí. Ale v jeskyni je poměrně teplo, 6 až 7 stupňů nad nulou, to ví z praxe každý speleolog. Ale nepokouším tímto předčasným zveřejněním svého úmyslu zlé síly, aby se pokoušely mne navštívit. Ve Skutečnosti se žádné zlé síly nedokážou a nechtějí na mou poustevnu přiblížit. Tak jako k Paramhansovi ne, jehož jsem oddaným žákem. Nejsem už z tohoto světa duality. A nemám v srdci nenávist, ale Lásku. Věřím tedy, že nejsem příliš zajímavý. Více se radovat - to je můj Cíl v jeskyni. Uzřete tedy Boha ve všem co jest. A uzříte ve všem vesmírnou harmonii. Bude mne obklopovat jen jeskynní tma, kterou prozáří kalíšek svíčky. Máte se tedy naco těšit. Taková je tichá samota. Určitě něco napíši. Ve všem tedy důvěřuji Boží Prozřetelnosti. Nějaká vyšší síla mne ochraňuje.
18.1.2021
Jak bylo na naší sametové demontraci u Výpustku na počátku roku 1990. Příspěvek k historii Výpustku.
Tuto akci si vymyslel, za zády ZO 6-05, Miroslav Sedlák, člen ZO 6-05, který nesouhlasil s Miroslavem Kubešem. Slávek Sedlák se snažil o vzájemné propojení tří speleologických skupin: Křtinské údolí, dále Babická skupina a naše Novodvorská skupina, ke společnému speleologickému průzkumu jeskyně Výpustek, pod svým vedením. O tomto svém záměru dokonce napsal Kubešovi na očích článek v denním tisku. To se však nepodařilo uskutečnit. Slávek Sedlák tragicky zemřel při hloubení zamořené studny a jeho speleologické dílo na Výpustku zdědila ZO 6-05, z níž byl poněkud vyděděný. Jak to tedy všechno proběhlo? Kterousi sobotu na počátku roku 1990 se před branou do areálu vojenského útvaru Výpustek sešla demonstrace asi 200 jeskyňářů a zájemců o kras. Bránu do vojenského objektu otevřel sám velitel zdejší posádky kapitán Pastorčak (doufám, že si jeho jméno správně pamatuji). Dál to šlo ráz na ráz. číst víc...
16.1.2021
ČSS vydává už Speleo v internetové podobě.
Zatím vyšlo jedno internetové číslo.
Tak jsme se dozvěděl, že dne 26. prosince 2020 zemřel ve věku 80 let Miroslav Kubeš, dlouholetý předseda ZO 6-05 Křtinské údolí. Příspěvek k pravdivému životopisu. Zdeněk Farlík a ti druzí.
S Miroslavem Kubešem jsem celkem vycházel, jenom nechtěl abych chodil do jejich zájmového území ve Křtiňáku. To jsem nerad respektoval. Jednou mi ale dal do postevnické misky almužnu 20 korun! Tím byly ledy vzájemné úcty prolomeny. Nebyl tedy špatný člověk navzdory svému komunistickému vyznání. Kubeš byl typická totalitní struktura, ale agent StB nebyl, na rozdíl od jiného člena ZO 6-05 Zdenka Fárlíka, který mu dělal pobočníka. Na to jsem se díval v Cibulkových Seznamech spolupracovníku StB. Ale dalo se s ním vyjít. Mě například odsouhlasil jménem ZO 6-05 Křtinské údolí speleologická průzkum u Habrůveckého ponoru, který tehdy ležel na jejich zájmovém území. O mrtvých musíme psát jenom to dobré. Myslím, že nás spojovala nějaká vyšší nevyslovená sympatie. Kubeš měl totiž - jemu srozumitelný - komunistický charakter a byl vnitřně pevný. Díky tomu obstál po celá desetiletí jako předseda v čele jedné velké a významné speleologické skupiny a úspěšně odolával vnitřním obrodným tlakům uvnitř skupiny, narozdíl odemne. Nikdo ho po sametové změně - která se v ZO 6-05 nikdy neodehrála - nevyloučil. Zůstal stát neoblomně v čele ZO 6-05 téměř do dnešních dnů. Co si teď počne ZO 6-05 bez Kubeše? číst víc...
15.1.2021
Můj speleologický archiv vyschl.
Od začátku tvorby tohoto webu v roce 2019 jsem zveřejňoval četné materiály ze svého archivu. Díky tomuto jsem web mohl častěji aktualizovat. Tyto fotografie teď došly. Žádné další nemám. Znamená to, že budu méně psát.
Malý lesík: bývalá speleologická bouda v pol. 80 let 20. století.
Křtiny 1991: objev zavaleného barokního sklepa za bývalým včelínem křtinského zámku.
14.1.2021
Křtiny: kostnice, nálezová situace..
Křtiny: odborníci v naší kostnici.
13.1.2021
Byl jsem na Děravce. Dévpuridžiho obrázek nikdo neodnesl!
Putování jsem jako obvykle začal v chrámu Panny Marie ve Křtinách, před sochou gotické Madony. Pak jsem se vydal zasněženou krajinou na Děravku. Samozřejmě jsem byl velmi zvědavý zda někdo zcizil zanechaný Dévpuridžiho zarámovaný obrázek. Když jsem přišel na Děravku, můj první pohled patřil Lípě. Obrázek tu byl! Nikdo ho tedy neodnesl. Mám z toho radost, udělal jsem fotografickou dokumentaci a jedno krátké vídeo Lípy. K tomu jsem Lípě zazpíval indickou modlitbu.
12.1.2021
Fotografická pochůzka Stránskou skálou a jejím podzemím.
10.1.2021
Křtiny: ražba objevné sondy do ossaria.
Křtiny: zkouška CO2 před slaňováním dutin uvnitř pilířů.
Křtiny: speleologicky jsme prozkoumali i půdy chrámu Panny Marie.
Křtiny 1.12.1990: Otevíráme zavalenou větrací chodbičku do Hlavní krypty.
9.1.2021
Mons. Jan Peňáz, bývalý kněz ve Křtinách, zveřejnil moji zprávu o podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách s objevem tajuplných pomalovaných lebek.
Blíží se 30. výročí objevu legendární křtinské kostnice s pomalovanými lebkami.
Bezprostřední impulz k objevu krypty kostnice s
pomalovanými lebkami, dal Marek Šenkyřík, který v prosinci 1990 pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách navirguloval anomálii
hypotetické neznámé podzemní prostory.
Následně Marek Šenkyřík spolu se Zdenkem Foltýnem provedli historický vrt do dlažby chrámu, který ověřil existenci neznámé dutiny pod věží o světlosti více
než 2 metry. Zatím však nebylo jasné, kudy do neznámé prostory proniknout...
Proto jsme společně s ostatními členy Speleohistorického klubu Brno začali razit umělou sondu z již známé Hlavní krypty, směrem k anomálii virgulového průzkumu a dutině ověřené vrtem...číst víc...Omluva Francimu Musilovi.
Nemyslel jsem to zle, co jsem napsal v návštěvní knize (zapis ze dne 6.1.2021). Neměl jsi ale zcizovat památníček na Kostelíku a zůčastňovat se satanistického loupežného nájezdu z Býčí skály na moji poustevnu Děravku. Jinak vše dobrý. Uzdrav se. Za to jsem se modlil. Taky posvátný kalíšek na svém oltáři jsem za tebe dnes znovu zapálil. Polepši se.
Mé fotografie nějací podníkavci prodávají za drahé peníze.
Zde Pannu Marii Křtinskou prodávají na webu www.sale2021.pl za 530 Kč! viz. Nebo na serveru shopcz.shoowshopstore.com prodávají mou fotografii Pavla Kalendy za 510 Kč!!! To je síla... viz. Náhodou jsem to objevil při toulce internetem. Tomu se říká překračovat autorské zákony. Ale já nenamítám nic. Něco se dává zdarma. Když zveřejňuji fotografie v originální kvalitě, počítal jsem s tím, že si je bude zájemce stahovat. Nejsem sobecký. Nevadí mi to. Jen ať se fotečky pěkně šíří po světě. Jenom by u fotografií měli uvádět přesný zdroj autora. Tomu se říká fotit v Lásce. Hlavně když to slouží dobré věci. Nesouhlasím však s tím, že mé fotografie prodávají za drahé peníze. Je to obejítí autora. Ale nezlobím se. To už je internet. Ale toto je nějaký svatý projekt, nezbývá než fotografii požehnat. číst víc...
8.1.2021
Adžňa čakra.
Nella Svídová hraje v Novodvorském ponoru všem Podzemníkům na flétnu... Silvestr 1990.
Další již zapomenuté fotografie...
Výstavba Domečku na Skalce u Novodvorského ponoru v roce 1992.
Další již zapomenutá fotografie...
7.1.2021
U Jezuitů v Brně, krypta v boční kapli.
6.1.2021
Jak jsem (ne)realizoval spojení se svým Božským Já..
Následující text si přečtěte s vivékou (správným rozlišováním). Zapsal jsem ho, když jsem zažíval spojení s vyšším já svého Mistra. Přemýšlel jsem zda mám tento dokumentační zápis zveřejnit, neboť jsem byl pravděpodobně svědkem omylu na duchovní Cestě. Ve Skutečnosti jsem žádné vyšší já nerealizoval. Záměrně vám to sem píšu abyste se poučili z cizích chyb a omylů na Cestě Boží. Takové mystické zkušenosti jsou ale velmi cenné. Jsem rád, že jsem opustil tento "vyšší stav vědomí" a vrátil se zpět ke své mantra džapě před oltářem svámího Mahéšvaránandy. Používejte tedy při čtení následujícího zápisu pro své poučení vivéku. Je to stinná stránka mé osobnosti, že mám takovéto zážitky a zkušenosti. Ale za vším je On, naše Božské Já, Božská Síla. Po pravdě řečeno jsem rád zase doma u oltáře. Tiše šeptám Boží jméno a nenechávám se odradit svými neúspěchy. Všechno se uklidňuje a já jsem zase volný.číst víc...
Anthony de Mello: Cesta k Lásce.
Tato kniha mne kdysi mimořádně kladně oslovila svým mystickým rozměrem, a proto jsem ji zde
vystavil pro případné následovníky Cesty,
která je - jak dnes víme - ve Skutečnosti indo-evropská.
To správně pochopil Anthony de Mello, který byl rodilý Ind, který se stal katolickým knězem. Svůj tolerantní indický kořen ve svém díle nezapře.
To je velmi příznivá konstelace pro náš duchovní rozvoj a rozkvět.
Netřeba ale dodávat, že Anthony de Mello je za své duchovní prozření a osvícení, neprávem kritizován těmi ortodoxními katolíky, kteří jeho velikost rozhodně nemohou přijmout.
Jeho knihy jsou však u křesťanů ve velké oblibě. Chápal, že nejen Kristus, kterého upřímně miloval, byl Bohem. O tomto tvrzení je celá indická tradice,
která je teď hodná naší pozornosti. Už ten název knihy: "Cesta k Lásce" mluví za vše.
Anthony de Mello byl mystik a guru zrozený a etablovaný uvnitř katolické církve. Proto nás jeho knihy tak mimořádně kladně oslovují!
1.1.2021
Kamil se chystá vyvolávat ducha dávného šamana v Hadí díře.
Jeskyňku bude vykuřovat vonnými tyčinkami a naváže styk s Duchem tohoto místa pomocí svých nadpřirozených psychotronických schopností...:). Uvidíme co o své zkušenosti napíše na www.speleozahady.cz.
Komentář:
1.1.2021
Odesilatel: pokorny.kamil@seznam.cz, Kamil Pokorný
No fuj, to zní až duchařsky a smrdí spiritismem, to prrr, přímo duchy pokoušet nebudu, ale až bude příhodnější počasí (nebo silné nutkání), do Hadovky se usadím s vonnou tyčinkou, na to se těším. Odevzdám se místu, prolnu se skálou, a budu vnímat ticho a možná mi nějaké pochopení nebo myšlenky k onomu místu přijdou, jsem tomu otevřen. Když se ztišíme v mysli i srdci, a dokážeme se plně odevzdat přítomnosti a zbystřit vnímání i tím, že tam pojedu třeba dopoledne po opravdu lehké snídani a ještě se "nakopnu" zeleným čajem z termosky, myslím si že šance je veliká. Až to přijde, možná se to dozvíš a možná ne, protože většinou co píšu Tobě do mailu, uvidím automaticky rovnou i na Tvém veřejném webu, to je někdy docela sranda, už jsem si zvykl a vím že co nechci sdělit veřejně, nemužu holt napsat bez rizika ani do Tvého mailu, protože se ani nezeptáš a okamžitě vše zveřejňuješ. Takže uvidím zda poselství bude veřejné a nebo jen pro mne a pomlčím o něm. Už se na to ale velmi těším. Zkusím to i dálkově, ale přítomnost na místě samém to samozřejmě nenahradí.
4.1.2021
Odesilatel: marekgyaneshwarpuri@gmail.com, Marek P. Gyaneshwarpuri
Kamile, nechtěl jsem tě urazit spiritismem, i když vím, že jsi v minulosti měl k duchaření blízko - viz web agartha.cz. Nemyslel jsem to tak! Taky tě mám varovat před používáním virgulí, neboť mohou způsobit poruchy osobnosti. Tak to jsem ti napsal z pohledu vyššího já. Mám tě rád a ve vší úctě Marek.
PS: Taky se těším až si zajdeme posedět s šálkem čaje do Medvědí jeskyně na Stránské skále.
Novoroční přání.
Ze všeho nejdřív bych vás chtěl požehnat ve jménu svámího Mahéšvaránandy. Bůh nás vede po nejtíže postřehnutelné cestě Lásky a Poznání. Bůh je milostivý, naplňuje naše touhy a přání. Něčeho se ale musíme vzdát, svého hněvu, negativity a nenávisti. Bůh přichází k naším duším. V duši jsme všichni Sjednoceni. V duchu jsme s Bohem zajedno. Kdo To umí Poznat, je přítel Boha. Takoví jsou všichni svatí, všech náboženstev. V jejich srdcích hoří Oheň Lásky a moudrosti. Takový si přeji být i já. I vy v nadcházejícím roce jděte cestou Lásky a oběti. Máme Bohu obětovat vše špatné, co nás trápí a vydat se na cestu svobodných bytostí. Maháprabhudži, absolutně jasnozřivý a všemohoucí Mistr jógy, je pro mne Bůh, který sestoupil sem na zem, podobně jako například Kristus. Maháprabhudži se v plném zdraví ale dožil 135 let, žil v ášramu v radžastánské poušti ve střední Indii. Toužím se tam vydat. Snad mi Bůh umožní další cestu do mé milované duchovní vlasti Indie. Nechejte Boha kvést ve své duši. Vše se naplňuje. O tom je i můj osobní příběh, poustevníka Marka Gyaneshwarpuri. Všechno řídí On, Duch svatý. Atmá. Ten, který je přítomen ve všech živých bytostech, nejen v lidech. Proto byste neměli za žádných okolností jíst těla živých bytostí. Člověk je svým vědomím přispůsoben k přijímání rostlinné stravy! Tak například já jsem vegetariánem letos už 25 let, tak dlouho znám svámího Mahéšvaránandu. Umění učit se od každého, není dar pro každého. Já se učím od svého vnitřního Přítele a spojence. On a můj Mistr jsou Jedno. To Jedno máte taky v sobě. I vás vede vyšší síla, nepromarněme jen svou příležitost. On, Boží síla, Kristus, Maháprabhudži si zřídili svůj chrám v naších srdcích. Láska k Božskému principu nás všechny spojuje. Hospodin nikam neodešel z tohoto světa. Stále je přítomen jako Nirguna Bůh. Sesílá déšť na dobré i hříšné. Právě taková je Láska Boha. Viděl jsem ji kvést ve všem co jest. Obraťme se k ní. A všechno bude zase dobré. Hledím do Svámijiho tváře a jsem s ním spojen na věky. Ustavičně se modlete. Modlitba uzdravuje vědomí. K tomu slouží mantra. Měli byste si nějakou opatřít, ale opakuji se, že? Paramhans Svámí Mahéšvaránanda, můj jasnozřivý guru, ať vám všem žehná pevným zdravím, vírou a blahobytem.
Archiv Deníček 2020.
