|
12. března 2023 Vše ve jménu lepšího porozumění mezi námi jogíny a křesťany! V roce 1980 jsem pracoval jako dělník vyslaný olomouckou stavební firmou do Mongolska. Byl to výlet do minulých staletí. Země obsazená ruskou armádou, komunistický režim, který zlikvidoval tisíce lámaistických klášterů v celém Mongolsku. Lidé žili v ponížení a chudobě. Jako ukázku náboženské svobody nechal režim v provozu dva kláštery: Gandan v Ulan Bataru a Drahokamový Budha (Erdeni Dzú) v Karakorumu. Zásoboval jsem stavbu haly na okraji Ulan Bataru jako řidič potřebným materiálem. Písek, cement, cihly a další stavebniny. Často jsem se zastavoval v klášteře na Gandanu a pozoroval místní věřící, jak se modlí, otáčejíc modlitebními mlýnky, nebo sklánějíc se před Budhou až do polohy vleže na zemi. Cítil jsem k nim velkou úctu což oni rozpoznali a nechali se mne zúčastňovat modliteb lámů, kdykoliv jsem přišel. Bytostně jsem cítil, že se modlí stejně jako my křesťané, jen svého Boha nazývají jiným jménem. K tomu co píšete o náhledu svého Mistra, jsem já nezávisle dospěl v Mongolsku před 43 lety a mohu moudrost Vašeho Mistra jen potvrdit. Váš Mistr říká: "Bratři... jste děti jediného Boha, a proto jste bratři! Vy jej nazýváte Alláh a vy zase Ráma nebo Krišna. Jiní jej nazývají Ježíš a jiní Jehova. Ale je to stále týž, jeden jediný Bůh. Všichni jej uctíváme, i když každé náboženství má své vlastní obřady, všichni se k němu modlíme, i když každý má vlastní modlitby, všichni jej hledáme, i když každý jinak-ale hledáme-li jej s opravdovou touhou, pak jej nalezne jak křesťan, tak muslim, tak hinduista. Naplní-li naše srdce boží přítomnost a boží láska, nezbude v něm místo pro nenávist vůči jiným náboženstvím." Nenávist k jiným náboženstvím jsem nikdy necítil. Nebylo by to ani v souladu s mým křesťanským přesvědčením. Ježíš nás učí milovat i své nepřátele. Mnoho let, když jsem byl mladší, jsem aktivně cvičil jógu a v mé knihovně se nachází i několik knih o józe. Její zásady přispívají nejen k upevnění zdraví, ale vedou k dobrým zásadám života. Proto můj vztah křesťana k jogínům je vstřícný a pozitivní. Běhen života jsem se seznámil s moudrostí starých filosofů a myslitelů a jejich odkazů např. čínským Taoismem či všemi východními filosofiemi a náboženstvími, kde Vy jste našel své uplatnění. Na rozdíl od Vás zastávám názor, že všechna tato moudrá a tisíciletá náboženství obsahuje a přesahuje Kristovo evangelium. Bůh obdařil všechny lidi královským darem: SVOBODNOU VŮLÍ. Proto je možné se postavit i proti svému Stvořiteli, který nás znal jménem dávno před tím, než jsme se narodili. Tak se může každý svobodně rozhodnout a třeba i tvrdit, že v jednoho Boha nevěří nebo že Bůh vůbec neexistuje. Tím se sám a svobodně vyloučí z Božího Království. Píši Vám to proto, abyste poznal, že averze, či nenávist k jiným vyznáním je mi naprosto cizí. Chci Vám současně poděkovat, že jste se rozhodl vynechat v připravované publikaci ono zasvěcení, které by mohlo na tomto křesťanském poutním místě vzbudit neporozumění. Je třeba potlačit sebe i své názory a oslovit čtenáře zajímavým popisem objevu podzemí tohoto chrámu, na kterém máte během těch uplynulých třiceti let svůj významný podíl. S přáním dobra a pokoje Vážený pane doktore Kavičko, opravdu se názorově rozcházíme nad postavením Ježíše a křesťanství ve světě. Bohužel to považuji za typickou nevědomost křesťanů, že své náboženství vyvyšují nad druhé. Právě tento víkend ve Střílkách na jižní Moravě se k tomuto problému opětovně vyjádřil můj duchovní Mistr Paramhans svámí Mahéšvaránanda z Indie. Křesťanství je opravdu to pravé a jediné náboženství pro Vás křesťany, stejně tak ale jako pro jiná náboženství jsou tolerantně to nejlepší pro jejich vyznavače. Bohužel jste svou duchovní zkušenost čerpal jen v komunistickém Mongolsku (díky Bohu však za to) a nikoli v naší Indii. Jsem si jist, že byste se pak na věc díval poněkud jinak. Starobylý hinduismus rozhodně má rovnocenné postavení s podstatně mladším křesťanstvím. Hinduismus je nejstarší světové nepřetržitě existující náboženství na světě, několikanásobně starší než samo křesťanství. Doslova znamená Věčné náboženství, neboť je tu od věčnosti v úsvitu lidských dějin. Hinduismus není náboženství perzekucí a obracení a přesvědčování na víru. Je znám svou celkově obdivuhodnou tolerancí vůči členům jiných náboženství, a touto tolerací jde celému světu dnes velkým příkladem. Hinduisté například kromě svých svatých uctívají i světce ze všech ostatních světových náboženství, tedy i Ježíše. Podobně křesťané by měli uznávat Boha v podobě hinduistických svatých, jako byl například Bhagván šrí Díp Nárájan Maháprabhudži, který žil ve 20. století. Byl to Boží avatár, to znamená že se jako Osvízený a plně sjednocený s Bohem již na narodil a dožil se v plné síle a zdraví 135 let pozemského života. Podobně jako Ježíš byl i On obdařen všemi zázračnými nadpřirozenými silami a schopnostmi takže mu nemohla uškodit žádná zlá síla, jemu jako i těm duchovně prozřelým, kteří se uchýlili pod jeho Božskou Ochranu. Tak je třeba se na to dívat. V Indii sestoupilo na zem velké množství Kristu podobných Avatárů, kteří mne osobně přesvědčují, že není důvod považovat křesťanskou věrouku jako nadřazenou hinduismu. Přeji Vám, abyste Poznával upřímně a s čistým srdcem. Bůh Vám sám ukáže pro Vás správnou Cestu. V úplné radosti a Lásce poustevník Marek Gyaneshwarpuri PS: tento víkend v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách jsem na Vás myslel, nepochybně proto, že jste Vy myslel na mne. Proto mne nepřekvapilo, že mi přišel od Vás obšírnější email. Opakuji tedy pro jistotu: pro Vás je opravdu to nejlepší Ježíš a křesťanství, zrovna tak jako pro hinduisty je to Šiva, Krišna atd, pro buddhisty Buddha, mohamedány Mohamed. Všechna světová náboženství se osvědčila v čase a jsou Boží zahrádkou v prostoru a čese vysazenou samotným Bohem. Je to krásné a není na tomto Božím záměru pestrosti pro svět nutné cokoli měnit. To nejdůležitější ale je vyhledat a svěřit se duchovnímu vedení skutečného žijícího světce, jakým byl například v katolické Církvi ve 20. století kněz Páter Pio. To považuji za velmi důležité k nastoupení duchovní Cesty. Takové bytosti se ovšem bohužel vyskytují velmi vzácně. V době kdy jsem někoho takového hledal mi katolická církev nebyla schopna někoho takového poskytnout. Měl jsem to štěstí, že jsem nakonec Ho nalezl a správně rozlišil v osobnosti Paramhanse Svámího Mahéšvaránandy, jehož duchovní tituly oznamují, že dosáhl Božského vědomí a úplného Osvícení. Proto jsem se nakonec přiklonil k záhadnému hinduismu, a nikoli ke křesťanství. Za křesťana jsem se nikdy navzdory svému dlouholetému následování Krista ze záhadných důvodů nikdy nepovažoval, jen jsem se zrodil v křesťanském prostředí. Dnes jsem hinduistický mnich a jsem si 100 % jistý, že toho nebudu nikdy litovat, teď ani v budoucnosti. Považuji to za nejšťastnější ze všech šťastných náhod, které mne v tomto Vesmíru mohly jen potkat. |