Vzpomínka na Slávka Sedláka.

Speleo 14/1994. Česká speleologické společnost

Dne 23. září 1993 tragicky zahynul při výkonu svého povolání ve věku necelých 41 let Miroslav Sedlák, dlouholetý aktivní jeskyňář ZO 6-05 Křtinské údolí. Svou badatelskou vášeň realizoval i pod hlavičkou vlastní soukromé firmy zaměřené na práce v podzemí a ve výškách, v rámci ní přijal zakázku na prohloubení studny. Žel do této své poslední akce, přestože věděl, že na dně studny se nacházejí výpary z chemikálií. Snad parapsychologicky ovlivněné podvědomí ho však nabádalo, aby v onen osudný den do práce nechodil. Musel však, protože za sebe nemohl najít náhradu a termín dokončení práce se nemilosrdně blížil ...

Když jsme se o několik dní později šli se Slávkem naposledy rozloučit, nechtělo se nám věřit, že tento energií neustále žijící člověk již není mezi námi. Odešel nečekaně uprostřed velkých plánů. Již nestihl dokončit svůj poslední husarský záměr v podobě vyčerpání sifonu na dně propasti Čtyřka na Stránské skále, přestože povolení měl vyřízené a doma v Soběšicích již měl nachystáno několik výkonných nautil, které věnovali pro tento účel výrobci čerpadel, když je Slávek přesvědčil citacemi z Absolónova Moravského krasu.

Pro Slávka bylo jeskyňářství formou osobní seberealizace. S jeho jménem je spojeno především Křtinské údolí ve střední části Moravského krasu, kde věnoval hodně času a elánu objevení neznámých jeskynních prostor vázaných na ponorný Křtinský potok. Svá úsilí pojímal velkoryse. Byl průkopníkem užití termovize při leteckém průzkumu krasových jevů. Vše měl zajištěné, ale vojáci sídlící ve zdejším Výpustku měli s údolím jiné plány. Snad ze stejného důvodu zůstala v troskách i jiná jeho aktivita - zanést všechny jeskyně Křtinského údolí do jednotného detailního plánu ...

Kdy jsme tiše stáli před jeho rakví, proletěly nám hlavou všechny okamžiky, které jsme s ním prožili. Vzpomněli jsme na manifestaci u brány do Výpustku za jedné mrazivé zimní soboty na počátku roku 1990, kterou Slávek zorganizoval jako protest proti přítomnosti vojáků v této přírodní rezervaci a jedné z nejrozsáhlejších moravských jeskyní. Plody této Slávkovy iniciativy mohou dnes sklízet členové jeho jeskyňářské skupiny, kterým bylo povoleno v jeskyni bádat. Vzpomněli jsme též na okamžiky průzkumů krypt pod křtinským chrámem, na diskuze na naší speleologické základně ve Křtinách, kterou nám spolu se dvěma svými kamarády umožnil obývat, i jen na obyčejnou práci na laně na některém z brněnských "mrakodrapů".
kamarádi ze Speleohistorického klubu Brno
Slávkova jeskyňářská bibliografie:
Sedlák, Miroslav: Jak žije moderní člověk jeskynní. Věda a technika mládeži, 30, 1976, č.17, s.526.
Sedlák, Miroslav: Neobvyklé krápníky. Věda a technika mládeži, 32, 1978, .14, s.443.
Sedlák, Miroslav: 20 let Speleologického kroužku ZK ROH 1. brněnské strojírny. Stalagmit, 1980, č.2-3, s.6-8.
Sedlák, Miroslav: Zpráva o nálezu excentrik v jeskyni Jestřábí skála. Československý kras, 34, 1984, s.122-124.
Sedlák, Miroslav: Nový objev v Jestřábí skále. Stalagmit, 1, 1984.
Sedlák, Miroslav: Potápěči v Jestřábí skále. Rovnost, 22.1.1986, č.18, s.3.

ZPĚT