 Zamyšlení nad knihou Baba Rampuri: Sadhuové. Cesta do mystické Indie. Zamyšlení nad marihuanou a jinými psychotropními látkami a Cestou.  Tak jsem si zakoupil tuto knihu a nyní ji čtu. Je to příběh mladého Američana, který odcestoval do Indie, kde se stal v osmnácti letech sádhuem -- nága babem. Dotud je to všechno v pořádku. Moc k této knize důvěru ale nemám, neboť jeho sádhana, kterou popisuje, se praktikovala s pomocí kouření marihuany, jak je to už u některých pochybných indických sádhuů obvyklé. Jejich prožitky zdánlivě připomínajíé jógové zkušenosti, ale není to jóga! S tím nejde souhlasit! Chápu, že to Rampuri v osmnácti letech nemohl prohlédnout, kdy toužil po prožitcích, ale zajímalo by mne zda na to přišel v pozdějším věku. Možná mi tato kniha dá ještě odpověď na tuto otázku. Nechám tedy jeho knihu dál vyprávět... Zatím jsem však na straně 86, tak možná, že své kritické vnímání této knihy budu muset ještě poopravit. Možná že se Rampuri s drogou v pozdějším věku rozešel a stal se příkladným sanjásinem. Nedůvěřuji tedy marihuanistům jejich "zážitky" a prožitky. Co takhle očistit se odevší závislosti? Já mám ale ovšem s cannabis sativa - marihuanou taky osobní zkušenost. A dnes se vám k tomuto mému ohnivému mládí přiznám. Před 26 lety, ještě než jsem přišel k Mistrovi a józe, jsem krátce praktikoval s marihuanou a lysohlávkami. Bylo to v roce 1995 a dělo se toho tehdy hodně. Zárověň to bylo velmi radostné a šťastné období mého života, na které celkem rád vzpomínám. Trvalo několik měsíců, vlastně jeden rok. Pak jsem se zavčasu odvrátitll od této cesty. Mí tehdejší přátelé byli tehdy vesměs kuřáci trávy a dnes se již s nikým z nich nestýkám. Prostě nás to rozdělilo. Já jsem šel dál k józe a vegetariánství, oni jsou možná dosud v zajetí drogy. S tím nemohu souhlasit. Já mám to štěstí, že mám Mistra, který mi to vše vysvětlil a já nebloudím dál po pochybných cestách. Na základě svého poznání proto Rampurimu jeho zkušenosti u nága babů příliš nedůvěřuji. Z knihy vyplývá, že praktikoval s drogou. Ale říkám, ještě se můj kritický postřeh může změnit, neboť jsem teprve na straně 86...  Rampuriho kniha: Sádhuové. Mystická cesta do Indie" na mém domácím oltáři. Vlastně mě k tomu přivedl Havran, což byl tehdy něco jako šaman. U něho jsem v osamění na opuštěné chatě v lesích získal tyto zkušenosti. Dneska mu to ale vyčítám a mám za zlé, že mě k tomu svým příkladem svedl. Ale mohu si za to sám... Byl jsem tehdy velmi zvědav na jeho tajemství a nechal jsem se ovlivnit a inspirovat. Don Juan říká, že člověk musí být na cestu bojovníká nalákán lstí... Kdysi jsem tedy poznal psychadelické výlety do svého podvědomí po vzoru indiánského zřece dona Juana, či Ram Dasse, pomocí marihuany a lysohlávek českých. Toto poznání mne ve skutečnosti probudilo a přivedlo zpět na duchovní cestu. Byl jsem udiven, co všechno je možné. Pochopil jsem, že je možné cítit energii stromů a skal, zastavit se s úctou před květinou a promluvit k ní, vůbec vnímat tu posvátnou úctu k Přírodě. Je možné tedy jasnozřít a vše vnímat novýma očina, kdy Boha vidíme ve všem co jest. Láska je nejvyšší síla - to bylo mé tehdejší nejvyšší poznání! A potom bolestivé magické vystřízlivění. To všechno je s marihuanou a obzvláště s lysohlávkami možné. Dnes nezávidím nikomu takovéto poznání, spíše mne jímá soucit, neboť není o co stát. Nikomu nedoporučuji aby se o toto poznání pokoušel. Já jsem měl štěstí, že mne obklopovala duchovní sanga, lidí na Cestě, všichni jsme byli bojovníci v don Juanově pojetí. Don Juan,který nám toto poznání zprostředkoval a zasvětil nás do něj prostřednictvím knih Carlose Castanedy, byl něco jako náš Mistr. Měl jsem tehdy až neuvěřitelné zkušenosti a prožitky. Ale co z toho, když toto poznání je vyvoláno jen uměle. Každopádně to otřese iluzí světa pro níž se lidé tolik honí. Člověk pak už nikdy nemůže být stejný, to znamená vést život světský, ale musí se vydat dál po své Cestě. Tvdím tedy že drogám nelze důvěřovat, tedy ani těm přírodním a jsem rád, že jsem se stím zavčasu definitivně rozešel. Tyto bojovnické zkušenosti tedy mám někde hluboko stále v sobě. Měl bych asi říci: díky done Juane za tvé útěšné poselství, ale dál už musím čistě a sám. Dnes se za tuto svou někdejší cestu spíše stydím, přivedla mne však k mé zamilované józe, tak jako mnoho jiných duchovních osobností. Proto ani vy nezoufejte pokud jste v područí marihuany či jiných psychotropních látek. Já vás chápu, i když s vámi na základě dnešního Poznání nesouhlasím, tak jako s Rampurim ne. Mám vás všechny rád, tak jako ty drogové sádhuy, kteří dosud bloudí v máje a říkají tomu hrdě "poznání". Vzpomínám tedy na to učení u dona Juana rád, s pokorou a s úctou. K tomuto jsem se vám tedy měl přiznat. Dneska toho lituji i když vím, že na drogy nelze hledět jednoznačně negativně. Nikdy si nezačínejte nic s drogou a jděte čistě cestou jógy - to je má rada pro vás. I když trend doby je spíše obrácený, chtěji marihuanu legalizovat, jako by neobsahovala žádné skryté nebezpečí. Zatím co já toto všechno vím a s legalizací nesouhlasím. Já jsem přistupoval k těmto psychadelickým pokusům a experimentům s krajní pokorou a s úctou. Bylo to v láskyplném prostředí. Díky tomu jsem to všechno přežil bez viditelné újmy. Dnes chci být ale čistý jako křišťál, či jako lotos v horském jezeře. To je důvod proč marihuanisty neodsoudím, i když je to odsouzení hodné. K čemu si ničit zdraví? Nebo to nevíte, že kouř, který vdechujete poškozuje plíce? O nevědomí... Kdy s tím přestanete. Tak jste u mě našli toto poznání, ale to už je má jóga, o všem vám povědět. Nuže varoval jsem vás. Pokud vás to zajímá, budete to muset asi sami prozkoumat. Mě ale můžete důvěřovat. Varoval jsem vás. Dneska o tom nevykládám rád. Přistupoval jsem k těmto pokusům tedy s pokorou, s modlitbou a s úctou a to mne ochránilo. Nezoufej tedy pokud se stala chyba. Dnešním mladým lidem tedy rozumím dobře, protože jsem si tím sám prošel. Nejdůležitější proto je, dělat osvětu Józe v denním životě.  Řekni NE drogám! |
