¨

	11.5.2021 Otevřený zápis jako odpověď na utrpěné duševní a zájmové ataky ze strany ZO 6-01 Býčí skála. Budiž zaznamenáno, že nikomu z Býčí skály jsem Děravku neodevzdal. MOTTO: "Je na světě mnohem větší síla, než je hněv bezbožných jeskyňářů." On ví, co kumu dát a co ne. Hněvu neznabožných neustoupím. Tady není zájmové území Býčí skály. Děravka je svobodná. Jak si to představovali, Děravku si přivlastnit. Jsou to nižší lidé. Urážky a sobectví, hněv a násilí - to je jejich cesta. To ale nemůže u poustevníka uspět. Vezměte si za příklad Martina Golce a chovejte se už přátelsky. Dokonce i poustevnu mi žehná... Ale co vy? Nebuďte nepřátelé, ale dobří lidé. Mír. A budu si vás ctít a vážit navždy. Co tedy chcete? Mír nebo neustálý spor? Nemůžete přece uspět, to přece víte. Odevšud mne vyhnali, ale poustevník Gyaneshwarpuri neustoupí. Možná po mě chcete, aby dobré nebe na Děravce připadlo Býčí skále! O tom já už ale nerozhoduji. Musíte si počkat až odjedu domů do nebe. Ale vy už jednu velkou jeskyni máte, co byste dělali na Děravce? Děravka je predisponovaná lokalita na speleologický průzkum až za sto let. Ale to už budou jiní lidé, kteří nezaslouženě netouží po ovoci cizí práce a námahy. Prostě si Děravku vezmou a budou ctít etické zákony s nimiž byla objevována. Možná budou hledat nějaké stopy po poustevníkovi a budou nálézat jen mír a Lásku. Chovám v srdci naději, že všude bude Láska. Zapaluji vonnou tyčinku štěstí na svém oltáři a věřím v dobrý osud Děravky. Stále žehnám. Mé požehnání někam jde, k Bohu, do neznáma. Mantry a klid. Má láska je větší síla, takové je tajemství světců. Za to dnes zapaluji kalíšek svíčky. U mě neuspějí neznabožští lidé bez úcty k Nejvyššímu Principu, k Bohu. Opakuji, Děravka není zájmové území ZO 6-01 Býčí skála. Děravka je osvobozená lokalita. žádný stín toho zlého ega na ní neulpívá a neubírá ji na kráse. Zájmová území neexistují. Jsou to jen bludy v hlavách nezkušených a neduchovních lidí. Tyto bludné myšlenky jsou příčinou všeho zlého. Račte se jich vyvarovat. Nic nám nepatří, mně ani nikomu jinému. Od toho je tu Správa CHKO a její systém vyjímek k činnosti na lokalitě. Vše rozhoduje Správa a musíme doufat a věřit, že vždy bude rozhodovat spravedlivě a osvíceně, nepodléhající různým tlakům zájmových skupin. Děravku mi dal Pán Bůh. Doufám, že jsem svým zápisem nepraštil do sršňů na Býčí skále. Ale odemne se dočkáte jen klidné a vyrovnané řeči. O tom jak to je z pohledu duchovní nauky, tedy vyšší jógy, chcete-li. Kterou vy nemusíte uznávat, ale na má slova stejně dojde. Správa CHKO tedy sehrává velmi důležitou a zodpovědnou roli pro mír v krajině. Musíme se za ní někdy taky modlit. Měla by být nezávislá a přinášející všude jen štěstí. Každý má jen to, na co má řádně udělenou vyjímku, nic víc pánové. Oni si zvyknou. Na Děravce vládne vyšší síla, moudrost, Láska, Poznání Boha, ta pravá jóga. Viděl jsem zde kvést lotosový květ jako požehnání světců, z viditelných i neviditelných úrovní kosmu. To je prosím Děravka! Náš Dévpuridží žehná Lípě. Bože chraň moji poustevnu. Přilétají andělé, je to krása, takové jsou mé vize. Přece si to nenecháme zkazit nějakou Býčí skálou! Viděl jsem Děravku znovu kvést v Božím Jménu. Je tedy Děravka naše studijní lokalita nebo zájmové území Býčí skály? Jak už jsem řekl, zájmová území neplatí, jsou jenom studijní území, avšak bez sobeckého vlastnického práva. Na tato studijní území bez sobeckého vlastnictví pevně věřím. Musíte se jen ve svých nereálných ambicí uskromnit a přenechat právo taky druhým, i když na studijním území nepůsobí tak dlouho jako vy sami. Musíte z tohoto chorobopisu, který vám zde vysvětluji, sami svobodně vystoupit a stát se milujícími, dokonce i vaší zájmové konkurence. Tedy né nenávist, ale Láska! Budiž Světlo! Jinudy cesta ke štěstí prostě dnes v 21. století - tedy ve století demokracie jak věříme, prostě nevede. Snažte se vcítit do pohnutek k činům druhých lidí. Nenechte se zmást povrchem věcí. Pak druhé nebudete moci jednoznačně odsuzovat. To dělá ego. Tedy ani mne né, poustevníka Marka z Děravky a na jiných místech v Moravském krasu. Bůh, můj Mistr mi mé dřívější prohřešky dávno odpustili a zahladil a teď je řada na vás... Nebo to chcete nadosmrti setrvávat v negativitě s poustevníkem? Je to jen na vás... Vím, že mnozí moji mystiku nepříjmou, prostě nesnášejí vyšší Pravdu a já se tomu všemu nedivím. Já se však kvůli něčí nenávisti nebudu trápit. Stále jsem to Já., odpouštějící a milující jako Otec na nebesích. Takový jsem já. I vy se budete muset malinko změnit ve svých přístupech, pokud chcete vejít do svého pravého Domova na nebesích, tzn. najít své pravé vyšší Já. Tedy již žádné zájmové sobectví, to by byla překážka na vaší straně. I vy přece chcete k Bohu, nazvěmě Ho jakkoli. I vy se chcete líbit Vyššímu principu, harmonii, kráse... K tomu se musíme vyvarovat nižšího já, ega. V tomto egu je kořen vší zájmové zlosti, lakomství a nenávisti. Tohoto ega se musíme ve vlastním zájmu co nejdříve vzdát a vyvarovat. Viděl jsem kvést moji jógu na Děravce, jako jednu z možných cest SebePoznání, k Bohu. Princip studijních území v Moravském krasu tedy dobře chápu. Je to ale od slova studovat, nikoli vlastnit, v tom je to rozdílné. Studovat má právo každý člověk, tedy nejen vy. Studovat je princip kterému věřím. Nic naplat, dnešní doba přeje studiu, né vlastnění kusu přírody, tak jak to bylo v totalitě ještě možné. Tam už ale Bohu díky nejsme. A divím se, že se to ještě v některých hlavách objevuje a vyskytuje. Tak jako ve Křtinském údolí či na Býčí skále. Tam má ego pevné pozice. Ale na má slova dojde. Říkají: "To je naše Křtinské údolí. Nikdo cizí zde nesmí bádat!" Nebo: "To je naše Rudická plošina" vysílají jako varovný signál z Býčí skály. Stále jsou nepřející a nevšimli si, že se doba mezi tím nenávratně změnila. Je demokracie. Já se chci taky cítit být vítán speleology ve Křtinském údolí a na Habrůvecké plošině. Byl bych rád, kdyby lidé byli rádi, že tu jsem. To se týká i Býčí skály. Byl bych rád, kdyby mne rádi viděli a vítali na svých studijních územích. Nic nejde hned. Chce to svůj čas, než proběhne ta změna ve vědomí a podvědomí. Tato slova však platí o všech zájmových / studijních územích speleologů v Moravském krasu. Proč byste něměli mít rádi poustevníka, který si u vás stejně jen něco nafotografuje a na jeskyně už stejně skoro jako speleolog ani nemyslí. Říkam: "Úsměv, né vražedné zájmové grimasy..." Že pane Fárlík u křtinské hospody? Tak to jsem chtěl a měl říct ze srdce, z anaháta čakry. Stalo se tak zcela jistě z vyšší vůle vám na zamyšlení a na zahřátí. Však já to už nějak všechno přežiji... Je půl šesté ráno, vychází slunce. Měli bysme si z něj vzít příklad: zadarmo rozdává světlo všem. Takový už je úkol poustevníka a světce. Jeho paprsky pronikají až ke mě, do mé poustevny v Brně. Zase jsem jednu noc nespal a jenom jsem zapisoval:). ZPĚT