|
2. října 2022 Bhadžanový víkend ve Šrí Devpurídžího ášramu ve Žďárci u Skutče, 30.9.-2.10.2022. Ze začátku jsem měl z cesty z Brna do Žďárce u Skutče obavu. Cesta se mi zdála být s těmi přestupy příliš komplikovaná. Naštěstí jsem poslechl svůj vnitřní hlas, že když jsem dvakrát jako osamělý poutník zvládl cestu do Indie, tak musím zvládnout i cestu do "nedalekého" Žďárce u Skutče. Vlak mi jel do Havlíčkova Brodu, odtud do Hlinska v Čechách a konečně do Žďárce u Skutče. Měl jsem vytištěnou mapu z internetu a tak jsem nemusel bloudit a šel jsem najisto až za okraj vesnice, kde mezi stromy jsem velkou budovu ášramu hned poznal. Někdo mi pokynul abych vstoupil a šel dál. Tak jsem otevřel dveře a vešel... Hned jsem pocítil pozitivní energii Božího místa. V něčem je to jiné, než ve Střílkách, je zde více komorní a domácí prostředí. Byl jsem velmi mile překvapen. Všude po stěnách ášramu visí spousta svatých obrázků, nejen naších Mistrů. Má to Srdce. Vešel jsem do čajovny v přízemí a zde jsem sundal batoh ze svých zad. Velmi pěkně zařízená čajovna. Jak už čajovny mívají, má i tato čajovna svoji duši... Čajovna slouží i jako jídelna. Seznámil jsem se s matkou představenou ášramu, která pracovala obětavě v kuchyni a připravovala pro návštěvníky večeři. Tiše se poznenáhlu začali trousit ze všech koutů ášramu účastníci semináře, z nichž mnozí mluvili anglicky. Byl jsem překvapen, že vážili na tuto akci tak dalekou cestu. Ášram tvoří jedna velká a prostorná budova a kromě ní i prostorný stylový dvůr lemovaný hospodářskými budovami. To jsem ještě nevěděl, že k ášramu patří i přilehlý les až k potoku, v němž stojí v ústraní hned tři poustevny. O těchto poustevnách bych se rád zmínil. Jistě jsou chloubou Jana Hlaváčka - Hanspurijiho, který předsedá zdejšímu jógacentru. Poustevny jsou zbudovány z balíků slámy, místo omítky je použita hlína s plevami. Uvnitř jsou bezvadné komůrky a všudypřítomné svaté obrázky, reliéfy a sošky indických božstev, zejména Ganéši. Poustevny jsou přizpůsobeny delšímu používání, proto mají i sprchovací kout i se zavedenou vodou a elektřinou. Velmi mne tyto poustevny inspirovaly, neboť právě zvažuji výstavbu poustevny v Moravském krasu, i když asi z desek. Slaměné poustevny však mají pozitivní auru nejen indického venkova a jsem velmi spokojený a šťastný, že jsem je mohl spatřit. Dál už to šlo ráz na ráz... Přišla na řadu večeře pro asi deset účastníků bhadžanového semináře, Svámijiho oddaných žáků. Jako poslední přijel Bhaktigyananand, hlavní organizátor setkání a současně hlavní zpěvák, který byl již toužebně všemi očekáván. Večer v pátek 30. září se začalo se zpěvem bhadžanů a pak Bhaktigyananad dlouze promluvil k účastníkům. Mluvil anglicky, a proto jsem to příliš nemohl sledovat. Druhý den jsem dlouho spal, neboť jsem měl den před tím za sebou celonoční meditaci až do ranního rozbřesku. Ostatní už zpívali a pozdní příchod mi nevyčítali. Hanspuri byl tak laskav, že mi přinesl na pokoj oběd. Pak se hrálo na indické harmonium a bubny, a zpívalo se opět dlouho do noci. Všichni byli zpěvem uneseni. Byla tu přítomna jedna dívka z Litomyšle, která uzatím neslyšela zpívat bhadžany a není dosud žákyní Svámijiho. Přesto jsem si všiml, že i ji zpěv unáší. Nedělní dopoledne opět proběhlo ve znamení zpěvu bhadžanů. Bhaktigyananad na mne přitom vyvinul jako zkušený trenér menší nátlak a přiměl mě abych si zasedl k mikrofónu a zazpíval naživo jako předzpěvák. Tak jsem zazpíval "moye lagi". Z reakcí posluchačů jsem s překvapením zjistil, že jsem nezpíval zas tak špatně... Pak přišlo vzájemné objímání, odchod na nedělní oběd a rozloučení. Ke všem jídlům musím říct, že byly lépe uvařené než v samotném ášramu ve Střílkách. A to už něco znamená a budu rád, když má slova vyzní jako pochvala matce představené, která je manželkou Jana Hlaváčka - Hanspurijiho, jak jsem bystře vyzvěděl. Toto manželství mi připadlo jako ze satjajugy, kdy si i pokročilí jogíni brali ženy za manželky. Neboť Hanspuriji je taky himalájský! To se pozná podle toho, že chtěl sám meditovat půl roku v jím objevené jeskyni poblíž Alakhpuridžiho jeskyně v Himaláji. Je to skvělý člověk. To proto si u ášramu zařídil poustevny. Chválihodné a následování hodné dílo, například i ve Střílkách. Na takové myšlenky nepřijde každý a už vůbec né každý je dokáže i zrealizovat, proto říkám, že je himalájský. Následovalo tedy rozloučení a já jsem již přemýšlel nad tím, že si pronajmu pro meditační ústraní jednu zdejší poustevnu. Vlakem jsme jeli s Páras opět přes Havlíčkův Brod do Brna. Hari Óm. Byla to velmi povedená a zdařilá akce. Jsem opravdu spokojený a šťastný, že jsem se jí mohl zúčastnit.   |