30. výročí objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek.
Marek P. Šenkyřík - Gyaneshwarpuri
Novodvorská skupina ZO 6-12 Speleologický klub Brno (1989-1991)
ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno (1991-1996, 2003-2004)
Motto:
"Za odměnu otce důstojnou prosí onen učedník, který ví."
Latinský nápis na pamětní desce na chrámové zdi pod oratoří.
Za mnohaletou spolupráci a pomoc
při objevovaní tajemství
křtinského chrámu
děkuji panu děkanovi,
otci Tomáši Prnkovi.
Prolog:
Dne 9. února 2021 uplynulo 30 roků od významného speleo-archeologického objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách,
s tajupným unikátním objevem
dvanácti pomalovaných lebek. Připomeňme si jak k objevu došlo...
Jak došlo k objevu krypty pod věží.
Bezprostřední impulz k objevu krypty kostnice s
pomalovanými lebkami, dal Marek Šenkyřík, který v prosinci 1990 pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách navirguloval anomálii
hypotetické neznámé podzemní prostory.
Proto zde Marek Šenkyřík spolu se Zdenkem Foltýnem provedli historický vrt do dlažby chrámu, který ověřil existenci neznámé dutiny pod věží o světlosti více
než 2 metry.
Následně jsme zjistili, že existuje staré mikrogravimetrické měření křtinského chrámu od Antonína Novotného z roku 1979. Podařilo se nám tyto výsledky
obstarat a byli jsme překvapeni, že rovněž mikrogravimetrie v prostoru pod věží anomálii zaznamenala. Antonín Novotný anomálii interpretoval jako
neznámou trojrozměrnou podzemní dutinu a již tehdy ji odkázal k praktickému ověření. Jeho
zpráva však zcela zapadla v literatuře s těžkou dostupností a my jsme v době virgulování o ní něměli nejmenší potuchy.
Z uvedeného je zřejmé, že ve Křtinách bodovala nezávisle jak virgule, tak geofyzika, na čemž se shodly obě strany udržující přátelství navzdory představám
o prestižním duelu mezi proutkařícími speleology a vědci!
Zatím však nebylo jasné, kudy do neznámé prostory proniknout...
Proto jsme společně s ostatními členy Speleohistorického klubu Brno začali razit umělou sondu z již známé Hlavní krypty, směrem k anomálii virgulového průzkumu a dutině ověřené vrtem...
Představuji se.
Jmenuji se Marek Šenkyřík - Gyaneshwarpuri (1968)
a křtinský chrám jsem zkoumal dvacet let. Jsem bývalý student archeologie. Pro úžasné úspěchy v podzemí pod kostelem
jsem vynechal studium a už jsem se do školní lavice nevrátil. Objevování mi bylo přednější. A dodnes je.
V legendárním roce 1991, v roce největších objevů ve křtinském podzemí, jsem byl předsedou ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno a současně jsem byl majitelem firmy SpeleoPraktik.
Svůj čas jsem trávil ve Křtinách,
kde jsem křtinský chrám zdokumentoval od půdy do podzemí, včetně jeho historie.
Pamatuji pátera Tomáše Prnky, křtinského děkana, který mne v mém výzkumu všestranně podporoval.
Pan děkan - jak jsem ho oslovoval - si mne vážil, měl mne rád a vysoko si cenil si mé práce vvkonané pro Křtiny.
Díky mimořádnému zájmu farního úřadu o jednoznačné a definitivní vyřešení otázky
existence neznámých krypt a dalších prostor, jsem mohl křtinský chrám dobře poznat nejen na amatérské ale i na profesionální bázi. Nyní je na mně abych poděkoval všem dávným kamarádům ze základní organizace 6-26 České speloologické společnosti,
Speleohistorický klub Brno, které jsem měl tu čest vést vstříc objevům, zejména Radovanu Drtilovi, který byl při výzkumu mou pravou rukou.
Objev legendárního křtinského ossaria s pomalovanými lebkami.
Objevná sonda napříč pevnou základovou zdí byla nakonec dlouhá 5,9 m. Realizovali ji v zimě 1991 Jiří Dofek, Radovan Drtil, Jan Filipenský, Zdenek Foltýn, Jiří Fuchs,
Petr Humlíček, Jitka Korvasová, David Košťál, Roman Machatka, Pavel Michna, Jan Mutl, Katka Sobotková, Jiří Šenkyřík
a autor tohoto
zápisu. Zdí jsme pronikali pět dní a nocí bez přestávky. Pracovalo se na směny. Až tu po odvalení posledního kamene se dne 9.února 1991 před Jiřím Šenkyříkem otevřel otvor vedoucí do neznámé krypty - ossaria. Dovnitř krypty se však neproplazil. Toto privilegium bylo vyhraněno mě, coby vedoucímu výzkumu.
Protáhl jsem se otvorem ve zdivu
a ocitl se na hromadě kostí. Můj pohled koutkem oka zaujalo něco nezvyklého a neočekávaného. Tak jsem ji spatřil! První pomalovaná lebka! Trůnila na výsadním místě mezi ostatními
lebkami na nejvyšším vrchulu hromady kostí, v rohu krypty, vědoma si toho, že ji nikdo neobjeví. Opravdu si šlo představit jak ji zde naši předkové okolo poloviny 18. století
napůl žertem a napůl s tajemstvím, položili a vystavili, vědomi si toho, že do krypty, kterou právě zazdívali, již nikdo nikdy nevstoupí. Se zvídavými speleology,
kteří se zrodí ve 20. století, však zjevně nepočítali. To všechno bylo možné tehdy v kryptě opravdu zřetelně cítit. A já si to během svého současného meditačního soustředění
jasně uvědomuji. Lebka s vavříny tedy dvě a půl století zírala do tmy podzemní prostory, než jsme přišli my. Obešli jsem však rozsáhlé barokní zazdívky,
mající za účel navždy znepřístupnit ponechanou drobnou volnou prostoru s kostmi a probourali jsme si raději zdí vlastní objevnou chodbu. S tím autoři rozsáhlých zazdívek jistě nepočítali.
Nemohli předpokládat naše speleologické možnosti. Ten sejf v podzemí věže byl ve své době zcela neobjevitelný. Tak skrýš pod věží chrámu vydala svá tajemství...
Největší záhada Křtin byla nastolena.
Za mnou se do kostnice naplazili i další kamarádi.
V kryptě byl čerstvý vzduch, přestože dvě a půl století nebyla větraná.
Hned naproti vyústění objevné sondy byla zjištěna prostorná zazděná hlavní přístupová chodba, vedoucí do dosud zazděných sklepení pod terasu schodiště. Rovněž boční stěny pohřební komory byly sekundárně zazděny. Z původně rozlehlé krypty zůstala jen malá dutinka
půdorysu 3,6 x 2,4 m téměř až ke stropu plná lidských kostí.
Byli jsme objevem překvapeni. Nikde žádné viditelné pokračování zde však nebylo. Vše bylo důkladně zazděno. O objevu jsme informovali farní úřad. Na návrh pátera Prnky
jsme se dohodli na profesionální placené službě,
spočívající v přetransportování všech kostí z místa nálezu pod věží, do sousední Hlavní krypty. V Hlavní kryptě jsme kosti a lebky dál třídili a počítali.
Tímto způsobem bylo zjistěno, že do kostnice byly sekundárně uloženy ostatky z nejméně 974 lidí.
Některé pomalované lebky byly na vrcholu hromady kostí. Jiné pomalované lebky byly zhruba uprostřed vrstvy kostí a zase jiné ležely při podlaze krypty.
Způsob uložení pomalovaných lebek v rámci kostnice je zakreslen na mapce zveřejněné ve sborníku
Speleofórum ´94, str. 51.
Po té si osteologický materiál, zejména všech dvanáct pomalovaných lebek, protokolárně převzaly antropoložky
Ladislava Horáčková a Lenka Benešová z Brna, které si na kostech na oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu LF Masyrykovy univerzity udělaly svoji odbornou kariéru.
Vyklízení kostnice trvalo několik tydnů. Kosti jsme transportovali pomocí speciálně sestrojené lanovky.
Speleologicky jsme též prozkoumali boční zazděné části krypty pod věží. Tím bylo zjištěno, že do krypty, v níž v nepatrném výklenku byla uložena kostnice,
ústilo 3 až 5 zazděných přístupových chodeb.
Množství přístupových chodeb a značná naddimenzovanost centrální z nich do krypty pod věží je zarážející. Upozorňuje to snad na to, že tato část podzemí
věže a terasy schodiště
měla být původně zpřístupněna poutníkům. Snad zde Santini projektoval kostnici v pravém slova smyslu, podobně jako je například v Sedleci. Snad i ve Křtinách
měly být tělesné ostatky vystaveny k prohlédnutí a uctívání.
Krypta pod věží byla před zazděním dlouhá 9,5 m! Krypta
je v bezvadném stavu, jakoby ji včera barokní zedníci opustili. Přesto uplynulo již vice než 250 let.
Z neznámého důvodu však již zcela hotové podzemí bylo rozsáhle zazděno a byla ponechána, z původně rozvětveného podzemí, jen malá dutina vyplněná kostmi.
K uložení kostí došlo pravděpodobně v letech 1728 - 1744. Tomuto datování naznačují historické okolnosti. V letech 1728 - 1738 se křtinský chrám stavěl se dvěma
věžemi v průčelí až do úrovně spodních oken. Krátce po vstupu opata Kryštofa Jiřího Matušky do funkce ve vedení kláštera (r. 1738) však došlo ke koncepční změně
původního projektu a místo dvou věží byla z úsporných důvodů postavena věž jediná. Tak tuto změnu výstavby vidíme na rytině J.C.Laidiga, nalezené v archivu fary ve Křtinách.
Nalezená krypta se nachází přímo v centru těchto dodatečných stavebních změn, což komplikuje interpretaci našeho stavebně-historického průzkumu v podzemí věže.
Zda je krypta genetickou součástí podzemí pro dvě věže, či věže jediné, není z nálezové situace jednoznačně zřejmé. Nicméně rozsáhlé zazdívání již hotových podzemních prostor
nemělo za účel statickou ochranu věže. Mělo nějaký jiný důvod, zde jsme však již na poli spekulací o tajemném úkrytu dvanácti pomalovaných lebek! V roce 1744,
kdy byl chrám po stavební stránce zcela dokončen a kdy se již začalo pracovat na výzdobě jeho interiéru, byla kostnice v podzemí věže s největší pravděpodobností zřízena a zazděna.
Náš úkol vyklízením kostnice v roce 1991 pod věží skončil a podzemí bylo zakrátko speleologický opuštěné.
V kostnici byly učiněny jen ojedinělé archeologické nálezy: především střepy z 18. století, ale též z předchozích staletí. Dále bylo objeveno
několik věnečků trávy obalených textilií s vyšitými skleněnými korálky. Tyto věnečky trávy nalezené mezi kostmi naznačují, že součástí zřizování kostnice a vysypávání kostí byl asi slavnostní církevní obřad.
Pro úplmost sdělených informací dodejme, že žádný poklad po premonstrátech v podzemí kostela nebyl nalezen
Do Křtin se pomalované lebky slavnostně vrátily po 14 letech
dne 7.10.2005.
Při té příležitosti byla Hlavní krypta přestavěna a byly v ní vyzděny boční výklenky pro potřebu uložení kostí.
Vstup do prostor pod věží byl zazděn úzkou cihlovou přepážkou, a to hned ve vstupu do objevné sondy v Hlavní kryptě. Případní zájemci o vstup do
autentických prostor místa nálezu pomalovaných lebek pod věží, by to tedy měli s jejim odstraněním poměrně snadné.
Od té doby jsou pomalované lebky vystavené veřejnosti.
Bohužel poslední dobou se zdá, že osvětlení v kryptě má negativní vliv na černý pigment kresby pomalovaných lebek a kresba vavřínů pomalu vybledává a ztrácí se.
Proto jsem v roce 2020 vyzval farní úřad aby nechal pomalované lebky odborně restaurovat. Snad se najde umělec, který se historickou technologií tohoto úkolu shostí.
Já jediný z původního objevného týmu jsem zůstal křtinskému podzemí věrný dodnes.
Kdysi, když jsme začínali, tak křtinský chrám ještě voněl tajemstvím.
Těch dvanáct pomalovaných lebek je náš nejvýznamnější úspěch. Tento nález není dodnes náležitě odborně doceněn, přestože se jedná podle mého
názoru hned o druhý
nejvýznamnější archeologický objev v Moravském krasu - střed, hned po známém Wankelově bronzovém býčku z Předsíně jeskyně Býčí skála. Křtinské pomalované lebky jsou nadále velkou záhadou. Nikdo neví, proč je premonstráti ukryli v podzemí chrámu, v jakémsi nepřístupném
trezoru v základech věže. Dnes není možné tyto prostory navštívit
a odkazuji proto na článek o nálezové situaci zveřejněném ve sborníku Speleofórum ´94, vydávaného Českou speleologickou společností (ŠENKYŔÍK, HORÁČKOVÁ, BENEŠOVÁ 1994.)
Křtinský chrám mi přinesl mnoho radosti a vnitřního naplnění začínajícího vědce, archeologa - amatéra a speleologa. Křtinský děkan Tomáš Prnka mi za všechno vynaložené úsilí při objevování podzemí chrámu věnoval velký křesťanský
růženec z dřevěných korálků. Dnes chápu, co tím sledoval a chtěl říci. Bylo to na odpuštění, že jsme vyrušili hrob zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky,
tvůrce křtinské mariánské svatyně.
Budu rád, když příjmete tento článek jako exkurz do jinak těžko přístupného podzemí pod křtinským chrámem. Mnohé by bylo již zapomenuto nebýt těch
několika fotografií, obrázků, novinových článků a map, znovuobjevených s páterem Metodějem Jánem Lajčákem O. Praem dne 10.9.2020 v mém speleologickém archivu na faře ve Křtinách.
Nástin interpretace pomalovaných lebek.
Tento objev má své analogie, pomalované lebky v
Rakousku, v okolí Salzburgu. Vypráví se ale nepodložená spelkulace, že pomalované lebky jsou lebkami českých pánů, popravených za účast na stavovském povstání dne 21. června 1621 v Praze na Staroměstském náměstí.
Tuto domněnku zanesla do paměti poutního místa ve Křtinách anthropoložka Ladislava Horáčková, která pátrala zda někde v historii českých
zemí nechybí dvanáct lebek. Tehdy narazila na novinový článek v němž se psalo, že lebky popravených českých stavů se tajně ztratily. Odtud byl jen krůček vztáhnout tuto indicii na křtinské objevy. Od té doby se uměle založená pověst tvrdošijně drží a má své obhájce, záhadology.
Kontinuita s rakouským epicentrem zvyku pomalovávat lebky zemřelých však v případě křtinského objevu není doložena a není ani předpokládána.
Myslím, že tuto spřízněnost s rakouskými pomalovanými lebkami můžeme u křtinského objevu vyloučit.
V případě Křtin jsme svědky naprosto originálnáho estetického vyjádření, který v rámci České republiky nemá analogii.
Možná takto nezvykle byly označeny ostatky odpočívající v hroblách původních středověkých kostelů ve Křtinách, v době, kdy byly tyto dva kostely rušeny pro
potřebu výstavby rozlehlého barokního Santiniho komplexu novostaveb. Proč se však pomalované lebky ocitly s ostatním kosterním materiálem ze zrušeného křtinského
hřbitova (býval okolo Českého kostela) taktéž zasaženého barokní výstavbou,
v podzemní kostnici v kryptě pod věží chrámu Panny Marie, není vůbec jasné a je to tajemné. Nelze ostatně vyloučit, že pomalované lebky ze křtinského
ossaria jsou ve skutečnosti ještě starší, neboť víme z dobových pramenů, že ve Křtinách byly uchovávány a uctívány tzv. ostatky svatých přinesené z Říma a jiných svatých míst.
K tomu, že se jedná o křesťanské svaté (ve volnějším slova smyslu, tedy Bohu zasvěcené osobnosti) se kloním
ve své interpretaci já. Nasvědčuje tomu nakreslený vavřínový věnec, využívaný jako symbol k označování konsekrovaných (tedy vysvěcených) míst, tzv. komsekračních křížů
tak velmi rozšířených na zdech katolických kostelů od doby románské, přes gotickou po barokní.
A v 17. až 18. století se jako konsekrační znamení místa přímého dotyku světícího biskupa ustálily vavřínové věnce, tak dobře známé ze křtinského ossaria.
Domnívám se, že kresba na lebkách ze Křtin má pravděpodobně stejný duchovní význam. Domnívám se tedy, že pomalované lebky ze Křtin jsou vysvěceny.
Klíč k pochopení celé kresby však ukrývá nepovšimnutý symbol v podobě kříže písměně T na čele (tau?), který se dosud nikomu nepodařilo dešifrovat.
Zde poslední slovo řeknou patřiční odborníci na typologii symbolu kříže.
Přesto právě v podobě pochopení tohoto tau je ztajen klíč k pochopení celé této záhady pomalovaných lebek ze Křtin.
Domnívám se, že toto tau je odkaz na biblický text v knize Ezechiel 9,4, kde se píše: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají."“
Ezechiel měl vidění anděla, který mu přikázal označit písmenem „tau“, tedy posledním písmenem hebrejské abecedy, všechny spravedlivé – ostatní byli zabiti.
Tento verš se přímo vybízí. Možná právě proto se křtinští řeholníci rozhodli nalezené lebky z podzemí původních starých kostelů na památku označit. Proč ostaky svých předků, nebo ostatky svatých, nakonec tak nedůstojně pohodili (ukryli?) v kostnici pod věží není vůbec zřejmé.
Na základě svého studia typologie tzv. konsekračních křížů jsem dospěl k poznání, že symbol konsekračního kříže se vyvíjel z prostých kruhových tvarů až se v 17. až 18. století
ustálil v typický vavřínový věnec, nebo rostlinu vavřínu podobnou.
Myslím , že do tohoto období můžeme pracovně datovat pomalování na lebkách ze Křtin. Kresba tedy podle této indicie vznikla v 17. až 18. století.
Jsou to svaté ostatky.
Proto mají konsekrační zanmení: vavřínový věnec a kříž v podobě písmene tau. Myslím, že je to mystický nález, který nemá obdoby. Tyto ostatky by se měly chránit. Jsou památka na naše zázračné Křtiny v rozmezí 17. až 18. století, tedy z doby
nevětšího rozmachu poutí k naší Panně Marii Zázračné. Je to vzácná relikvie. Prosím křtinské kněze aby ji opatrovali. Je jen málo srovnatelých nálezů v rámci celé katolické církve.
Toto je výsledek mé meditace nad ostatky ze křtinské kostnice.
Zvyk uctívat zemřelé svaté je v katolické církvi velmi rozšířený a docházelo k němu během poutí i ve Křtinách, jak nás o tom poučuje barokní literatura.
Tak se na okamžik ztište, když hledíte na ty záhadné pomalované lebky. Bůh ví co vám budou vyprávět o své minulosti. A přemýšlejte ve skrytosti nad
moudrostí latinských slov: "Tu fui ego eris",
tím, že co jsou oni budeme i my.
Naše lebky však nikdo nejspíš neozdobí. Museli k tomu mít nějaký skrytý vnitřní motiv. A tím byla jistě úcta k těmto zemřelým. Kdo byli oni?
Nadtím můžeme v Tichu rozjímat. Možná dokonce, že se jedná o import například z Říma a jiných svatým míst. Je to zatím spekulace. Ale kdo ví? Vavřínové věnce jsou i antický symbol.
Vavříny v minulosti zdobily hlavy mnoha významných osobností. Je to zaznamenáno na četných portétech.
Ale všechno může být i jinak, vysvětlení nálezu pomalovaných lebek může být prosté, neboť náhodné vlivy nejde ani v nejbujnější fantazii předpokládat.
Všechno co bylo napsáno je jen logická dedukce podpořená meditačně. Jedno je však jisté: že pomalované lebky jsou po gotické soše Panny Marie Křtinské, druhým největším magnetem Křtin.
Virgulový plán versus náš geofyzikální průzkum a vrtné práce.
Slečna Ludmila Danielová a jeskyňář Norbert Havlíček navirgulovali
v roce 1943 rosáhlý podzemní labyrit pod celou Santiniho stavbou. Havlíček anomálie zmapoval, zakreslil a
odkázal k praktickému ověření budoucím generacím badatelů. Byl si svými výměry anomálií upřímně jist.
Potvrzení správnosti těchto virgulových záměrů totiž viděli i ve svědectví místního občana Antonína Cvilinka, které se vstahovalo k jeho údajné návštěvě
krypty pod kostelem roku 1893,
tedy před zadlážděním vstupní kamenné desky. Toto Cvilinkovo svědectví se nepodařilo nikdy objasnit.
Cvilink uvádí ve svém svědectví bludištní charakter krypty pod chrámem. Tyto Cvilinkovi legendární katakomby se nepodařilo nikomu objevit a dnes se
zhodujeme v názoru, že byly jeho osobním výmyslem. Speleologové totiž v roce 1991 udělali v celé stavbě chrámu Panny Marie a přilehlého ambitu síť vrtů
až -5 m hlubokých, které na žádné další neznámé podzemí nenarazily.
V centrální prostoře chrámu Panny Marie, před hlavním oltářem, na ose mezi oltáři sv. Barbory a Čtrnácti svatých pomocníků byl vrtně zjištěn antropogenní
zásah do geologického podloži ve tvaru příkopu, hluboký 4,5 - 5 m, vyplněný velmi kyprou zavážkou s úlomky cihel. Je domněnka, že zde původně měla být další krypta, která nakonec z úsporných důvodů nebyla vystavena.
Poslední slovo řeklo v roce 1991 geofyzikální měření, které se k výskytu neznámých prostor vyjádřilo rovněž negativně. Vladimír Hašek, Stanislav Mayer a R. Záhora zaznamenali v chrámu Panny Marie
jen drobné anomálie a
existenci dalších neznámých krypt zcela vyloučili.
V úvahu přichází nanejvýš malé chodbičky. Kromě již známé hrobky opata Matušky, Hlavní krypty a ossaria pod věží se v podzemí kostela s vysokou pravděpodobností nenacházejí žádné další podzemní prostory.
Všichni se shodujeme v názoru, že virgulové anomálie N .Havlíčka a L. Dalielové a pověsti o rozsáhlém podzemí pod křtinským chrámem od A. Cvilinka byly bohužel
tedy jen pouhou jejich autosugescí.
Ale i tato epizoda neodmyslitelně již patří k historii objevných prací na této lokalitě.
Závěr.
Speleologický průzkum chrámu Panny Marie ve Křtinách úspěšně realizovala v letech 1990 - 1993 ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno a firma SpeleoPraktik,
pod vedením někdejšího studenta archeologie Marka Šenkyříka. Jsem objevitelem všech dvanácti pomalovaných lebek. Měl jsem to privilegium pracovat v kostnici
a proto jsem všechny pomalované lebky osobně vyzvednul z podzemí na povrch. Myslím, že jsme křtinský chrám svědomitě prozkoumali.
Speleologové jen doufají, že neubrali mariánské svatyni ve Křtinách nic na jejím tajemství, ale spíše je z podzemí vyzvedli na světlo Boží.
Zde máme na mysli především pomalované lebky, které stále jsou záhadou a dodnes nevysvětleným nálezem z křtinského podzemí.
Báseň z křtinského podzemí
Často a rád,
vstupuje poustevník Marek
do podzemí pod křtinským chrámem.
To nemůže nikdo pochopit,
proč to dělá poustevník Marek.
Je to Láska.
To nikdo nepochopí,
proč chodí poustevník podzem.
Radost. Ticho. Mír.
A taky krása.
Literatura:
PRNKA, Tomáš. - DOČKALOVÁ, Marta. - HORÁČKOVÁ, Ladislava. - ŠEBELA, Lubomír. - ŠENKYŘÍK, Marek. - UNGER, Josef., 1991: Kryštof Jiří Matuška, 1702-1777. Vydal farní úřad ve Křtinách v nákladu 5 000 výtisků. Blansko 1991
ŠENKYŘÍK, Marek: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Blansko 1992.
ŠENKYŘÍK, Marek: Podzemí ve Křtinách - stručný přehled objevů v roce 1991. Speleofórum 92, roč. 11, Brno.
ŠENKYŘÍK, Marek: Objev hrobky zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky v chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo č. 7/1992, ČSS, Praha.
SOBOTKOVÁ Katka, ŠENKYŘÍK Marek: Tajuplné podzemí křtinské, Speleo č. 10/1993. Praha 1993.
SPELEOHISTORICKÝ KLUB BRNO (text: Marek Šenkyřík): Templáři a stříbrné sochy Speleo, č. 13/1993, ČSS, Praha 1993.
ŠENKYŘÍK, Marek - HORÁČKOVÁ, Ladislava. - BENEŠOVÁ, Lenka., 1994. Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum 94, roč. 13, s. 47-56, ČSS, Brno 1994
ŠENKYŘÍK, Marek: Zápis o objevu podzemní chodby pod severním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo č. 43/2005, s. 16-17. Brno.
ŠENKYŘÍK, Marek: Předběžná zpráva o objevu podzemních prostor pod jižním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. (nepublikovaný článek)
Ossarium - krypta pod věží krátce po svém objevu na legendární fotografii Ladislava Lahody, CMA vystavená na webu podzemi.eu . Marek Šenkyřík na fotografii vpravo, Radovan Drtil vlevo.
ZVĚTŠIT
Kostnice, objev první pomalované lebky. Na fotografii Radovan Drtil.
ZVĚTŠIT
Krypta pod věží v průběhu vyklízení kostí. Rýsuje se mohutná přístupová chodba do kostnice.
ZVĚTŠIT
Transport kostnice k dalšímu antropologickému zkoumání v Brně. Radovan Drtil vlevo, Marek Šenkyřík vpravo Foto: Igor Zehl.
ZVĚTŠIT
Transport kostnice z ossaria do Hlavní krypty. Tzv. lebkosvoz. Marek Šenkyřík vlevo, Radovan Drtil vpravo Foto: Igor Zehl, ČTK.
ZVĚTŠIT
Lebkosvoz. Objevná sonda z Hlavní krypty do Krypty pod věží - ossária. Na fotografii fotogenicky Radovan Drtil.
ZVĚTŠIT
Křtiny: šest z dvanácti pomalovaných lebek bylo vystaveno v Hlavní kryptě.
ZVĚTŠIT
Vstup do kostnice na historické rytině Laidiga. Křtinský chrám - projekt s jednou věží.
ZVĚTŠIT
Hlavní protagonisté zpracování tohoto pozoruhodného objevu. Zleva: Marek P. Šenkyřík, RNDr. Ladislava Horáčková, MUDr. Lenka Benešová.
ZVĚTŠIT
Mapa historického podzemí kostela ve Křtinách. Stav poznání 1991.
Znak Speleologického průzkumu poustevníka Marka.
ZVĚTŠIT
Křtinský chrám v 1.pol.19. století, v době kdy vznikaly pověsti
o neznámém podzemí pod touto monumentální stavbou .
Odkaz na webové stránky s problematikou křtinského podzemí:
http://gyaneshwarpuri.cz/krtiny_kostnice.html
|
