|
6.4.2024 První meditační ústraní s výrobou kříže, oltáře a odstranění ohniště v Adlerově jeskyni v Hádeckém údolí. Tak jsem v Moravském krasu našel definitivně útočiště a svoji meditační jeskyni, Jmenuje se Adlerova a je v Hádeckém údolí (Údolí Říčky) v jižní části Moravského krasu. Výstup k jeskyni s plně naloženým batohem o objemu 120 litrů, s 6 litry vody, byl namáhavý a téměř na hranici mých možností. Dvakrát jsem při tom výstupu po úzké stezce skalami musel odpočívat. U Křížovy jeskyně nikdo nebyl. Tak jsem stoupal dál výš do svahu k Adlerově. Je to relativně opuštěné místo v podmínkach Moravského krasu. Překvapilo mne velké ohniště před jeskyní. To jsem se rozhodl zlikvidovat, neboť nemám zájem aby mne někdo podezíral, že zde během meditace dělám oheň. To samozřejmě není pravda. Druhé ohniště bylo přímo v jeskyni za vchodem. Na jeho místě jsem se rozhodl zřídit oltář z volně ložených kamenů. Již v pátek večer jsem sem navalil provizorně velký placatý kámen a položil jsem na něj přinesenou petrolejku na kostelní lampový olej, který nečadí. Přiložil jsem též dřevěný reliéf symbolu Óm, který jsem kdysi zanechal na jeskyni Trampů pro trampa, který v ní přebývá. Ten to však vůbec nepochopil, choval se neuctivě, proto jsem se rozhodl toto dřevěné Óm mu odejmout a přenést na oltář své nové meditační jeskyně Adlerovy. Zapálil jsem petrolejku a též vonnou tyčinku na přineseném dřevěném stojánku na pálení vonných tyčinek, který předtím byl na oltáři mého ášramu v Bosonohách. Potom jsem začal s generálním úklidem jeskyně. Byl tu totiž poměrně nepořádek a v důsledku toho neútulno. Ale to jsem napravil, neboť jsem si s sebou přinesl smetáček a lopatku od maminky, kterým jsem vyzametal podlahu prozatím v místě, kde budu meditovat a spát. V jeskyni byl na špicu postavený velmi těžký mohutný hnijící kmen, připomínající něčí satanistické ústraní v této jeskyni. Ten jsem samozřemě vyhodil ven ze svahu. Též jsem našel pivní vršky, igelity, plastovou nádobku s nesmysly a další odpad. Všechno jsem vynesl před jeskyni. Byla toho plná igelitová taška, kterou jsem si připravil na odnos do civilizace do odpadkového koše. Večer jsem snědl tři banány, jinak držím půst. Jsem tu poměrně šťastný a věřím, že se to ještě zlepší s přibývající meditací. Potom jsem v noci začal s mantra džapou za účelem očištění tohoto místa od zlých sil a negativních energií po mém satanizujícím předchůdci - dobytku. Nazval jsem tuto jeskyni ve své řeči po svém "Mahéšvaránandova meditační jeskyně", na památku mého Mistra, i když vím, že jméno Adlerova jeskyně je velmi zažité, a proto se mé vlastní pojmenování samozřejmě neújme. Adlerova jeskyně je typická šamanská jeskyně s velkou odlučností. V sobotu jsem se probudil při východu slunce. Hned jsem vyšel před jeskyni a spontanně s novým adrenalínem jsem začal z klády zlomeného stromu u ohniště vyrábět robustní středověký kříž. Tímto křížem nechci připomínat ukřižování Ježíše, ale domnívám se, že v Evropě a České republice je kříž mezinárodní dorozumívací symbol k označení svatých míst, v tomto případě mé meditační jeskyně. Kříž jsem opřel o skálu vpravo před vchodem do jeskyně a budu ho ještě zakopávat. Po jeho úspěšném vyrobení - měří na výšku 2,5 m - jsem odstranil odpadky z ohniště před jeskyní a začal s odstraňováním kamenné obruby ohniště. Dále jsem se pustil do zdlouhavé těžby lopatkou asi 15 cm mocné vrstvy slehlého popela. Z toho je vidět, že sem přichází poměrně dost lidí dělat oheň a kempovat. Demontáží ohniště jsem však tomu doufám učinil přítrž. Bývalé ohniště jsem pokryl a zamaskoval vrstvou listí. Potom přišel na řadu oltář z volně ložených kamenů v nitru jeskyně. Byla to rovněž namáhavá práce, ale mně, zkušenému kameníkovi z Krkonoš se mi nakonec podařilo oltář velmi hezky vytvořit. Oltář je opravdu velmi pěkný a hned jsem na něj radostně umístil petrolejku a ostatní posvátné předměty, které tu zůstanou ležet i po mém odchodu. Pak jsem dokončil vyzametávání listí a kamenů z nitra jeskyně. Nakonec jsem zasedl k mantra džapě a snad i meditaci. Místo toho jsem však unaven zalezl do spacáku a po karmajóze se rozhodl odpočinout. Ze spánku mne vyrušil hluk před jeskyní. Bohužel tam byla tlupa nějakých skautů, kteří se hned hrnuli do jeskyně a procházeli nevšímavě kolem mne na konec jeskyně. Z důvodu tohoto vyrušení jsem proto předčasně ukončil toto meditační ústraní a odešel do civilizace. Z Ochoze jsem jel do Brna autobusem. Za zmínku stojí, že v autobusu ke mně přišla nějaká paní a děkovala mi za zaslanou knihu o Křtinách na Památkový ústav. Hari Óm. 
|