|
29.12.2021 Článek odeslán ke zveřejnění redakci eSpelea.cz.  Vzpomínka na speleologa Jana Hynšta z Ochoze, posledního skalního ducha a výborného znalce morfologie terénu jižní části Moravského krasu. Marek P. Šenkyřík - svámí Gyaneshwarpuri 26. dubna 2014 ve věku 76 let ukončil své výzkumy v krasu navždy lidový jeskyňář z Ochoze u Brna Jan Hynšt. Letos od smrti této malé krasové legendy jižní části Moravského krasu uplynulo 5 let. Znal jsem ho osobně. Ze speleologů jen Jan Himmel na webu ZO 6-11 vzpomněl jeho úmrtí. Co jsem napsal v Acta Speleohistorica o plošině Skalka? Jedním z pozoruhodných krasových jevů, který lze potkat na plošině Skalka, je oldspeleolog Jan Hynšt z Ochoze (č.p.94). Když na počátku 90. let 20. století začal přicházet na naši speleologickou základnu u Novodvorského ponoru, byl na plošině Skalka už dávno bádacím veteránem, zatímco my jsme tu byli pouzí nováčci. Vynořoval se z lesů Skalky s dalekohledem na krku, aby nás pobízel k průzkumu, a dělal to tak neodbytným způsobem, že jsme před ním zděšeně prchali a schovávali se na půdu základny… Jan Hynšt je opravdu svérázný krasový badatel, speleologický vlk samotář, který je znám všem jižanským jeskyňářům jako „Děda Ochoz“. Jeho skutečné stáří není známo, a on ho pečlivě tají. Jisté je, že své první speleologické pokusy učinil na plošině Skalce již kolem roku 1960, ve věku 15-20 let, při čištění tektonických puklin ve žlíbku v Kolíbkách (N 49o15.394´, EO16o45.583´), a „Ve smrčí“ (N 49o15.530´, EO16o45.624´) v dolní části Novodvorského údolí. V té době chodil vypomáhat i s průzkumem jeskyně č. 1410 Ve Skalce. V roce 1967 je již jeho existence v krasu regulérně doložena první literární zmínkou v knize bratří Himmelů „Jeskyně v povodí Říčky“, kde je po něm dokonce pojmenována jedna jeskyně: Hynštova Desentérka. Honza Hynšt je jeskyňář ze staré školy, mající svůj vlastní svět, který stojí zcela mimo oficiální speleologickou vědu. Není žádným vědcem, a ani nikdy ničím „velkou speleologickou vědu“ neobohatil. Je typem prostého lidového jeskyňáře, kterého k výkopům v jeskyních vede vlastní dispozice ducha, a všechno co o krasu ví, se dozvěděl vlastní zkušeností s krompáčem v rukách. Když se však s ním procházíte po jižní části Moravského krasu, která je jeho celoživotním bádacím teritoriem, tak v něm poznáte výborného znalce zdejších krasových forem, a rychle získáte pocit, že je mu zde vše jasné. Nikomu jinému ovšem není zřejmé, ze kterého zdroje čerpá svoji jistotu, když s rozhodností v hlase předpovídá odkud a kam směřují neznámé jeskyně… Při jejich hledání v uplynulém půlstoletí vyhloubil na plošině Skalka a v přilehlém Hádeckém údolí již desítky průzkumných výkopů, ale kromě několika drobných beznadějných plazivkovitých chodbiček, žádný významnější objev neučinil. Těmto starým opuštěným důlním dílům, které se ve své většině odehrávaly v 60. letech 20. století, a které nyní speleologové v lesích v okolí Ochoze hojně nalézají, se začalo říkat „hynštoviny“. Definice typické hynštoviny zní: „Drobný výkop, a žádný krasový jev.“ Většinou to je jen nějaký historický lůmek po těžbě vápence, prokopaný v naději, že by mohl být ucpaným jeskynním komínem, či závrtem, nebo neprůlezná tektonická puklina ve skále, zbavená sedimentů. Pravděpodobně nejvýznamnější badatelský čin Jan Hynšta z Ochoze proto je objev závrtku Zub na plošině Skalka, který stál na počátku objevu zdejší důležité propasťovité jeskyně Soví komín. Jen málokdo si dnes uvědomuje, že Jan Hynšt z Ochoze je pravděpodobně nejaktivnější kopající jeskyňář, který kdy fyzicky bádal v jižní části Moravského krasu. Proto jsme se v roce 2004 rozhodli ocenit jeho celoživotní bádací úsilí a věrnost tomuto krasovému území, udělením čestného titulu „Historicky první krasový badatel na plošině Skalka“, který je vymyšlen speciálně jen pro něho. Současně na památku tohoto krasového dědy doplňuji historický název jeho nejmilejší jeskyňky „Na Rozměrkách“, jeho jménem. V přítomné chvíli se tedy již v jižní části Moravského krasu nazývají po J. Hynštovi 3 krasové lokality: Hynštova Desentérka na Lysé hoře, Hynštova na Rozměrkách na plošině Skalka a Hynštova ventalora v Kamenném žlíbku. Něčím takovým by se nemohl pochlubit ani sám slavný Absolón! Děda Ochoz má smůlu, že se nenarodil do více zkrasovělého krasu, protože jinak by nepochybně měl při své bádací houževnatosti a praktické zkušenosti na svém bádacím kontu mnoho zajímavých objevů. Kde píšu o Janu Hynštovi? Šenkyřík,Poustevník, Marek (2004): Speleologický průzkum závrtku Zub na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994-2004). Objev jeskyně č. 1410B Soví komín. Projekt speleologického průzkumu. Acta Speleohistorica 1/2004, s. 1-35. Brno. Šenkyřík,Poustevník, Marek (2005a): Plošina Skalka – základní studie o neznámém speleologickém problému jižní části Moravského krasu. Zpráva o speleologickém průzkumu na plošině Skalka za roky 1989 – 2004. Acta Speleohistorica 4/2005, s. 1-70, Brno, duben 2005. Šenkyřík,Poustevník, Marek (2005b): Dokumentace Hynštových jeskyní na Rozměrkách (plošina Skalka, Moravský kras - jih). Speleo č. 43/2005, s.32-35, Brno Přílohy:     |