¨

	6.12.2021 Podzemní chodba pod severním ambitem. Podzemní chodbu pod severním ambitem objevil pro speleologii Marek P. Šenkyřík dne 7. října 2005 při speleo-archeologickém monitoringu stavebního výkopu při úpatí ambitu směrem k faře. Původními objeviteli této chodby byli však anonymní výkopci inženýrských sítí, které jistě upoutal odhalený otvor v základu ambitu vedoucí do neznámého podzemí.. Není ní mi známo, zda se otvorem protáhli pod zem. Dále si chodby všiml speleolog Kamil Pokorný při své návštěvě křtinského chrámu. Naplazil se do podzemí a pořídil fotografii, kterou vystavil na webu agartha.cz. Každopádně chodba původně končila již ve vzdálenosti 7 m od vchodu závalem pod zasypanou šachtou z povrchu rájského dvora. Tento zával jsme dne 8. října 2005 spolu s Radovanem Drtilem, zasloužilým speleologem ze křtinského podzemí, odtěžili a za závalem jsem pronikl do nádherného 10 m dlouhého úseku zachované chodby. Ocelové pásmo udalo celkovou vzdálenost průniku od vchodu 17 m, kde byla sifonovitá ucpávka uzavírající další pokračování chodby směrem k jižnímu ambitu a křtinskému náměstí. Výška chodby je 1 m a šířka 0,6 m. Boční stěny i strop chodby jsou z cihel. Podlaha je hlinitá. V zimě 2008-2009 jsem prokopal „když už šel pan farář Peňaz na faře spát“ sedimenty uložené na dně chodby a naplnil jsem je do igelitových pytlů. Tyto igelitové pytle byly zanechány v podzemí. Podzemí je ve velmi špatném technickém stavu. Boční stěny chodby pod severním ambitem se vlivem (výbuchu?) na četných místech bortí. Zde se nabízí otázka,. Zda nebylo podzemí otřesené výbuchem letecké pumy v roce 1945, kdy byla rozmetána nadzemní hrobka hrabat z Bubna – Litic v podloubí severního ambitu. Podzemní systémek pod jižním ambitem. Objevitelem Podzemního systémku pod jižním ambitem se stal dne 2. prosince 2006 Marek P. Šenkyřík. V roce 2005, v souvislosti s objevem reliktu barokní chodby pod S ambitem a rajskou zahradou, jsem přepověděl existenci v té chvíli ještě netušené historické kanalizační sítě z 1.pol. 18. století až v nejhlubších úrovních Santiniho stavby. Toto mé proroctví se naplnilo o rok později. Dne 1. prosince 2006 jsem dostal vnuknutí, abych zašel do Křtin. Na křtinském náměstí jsme spatřil skupinu kopáčů, kteří právě hloubili stavební výkop podél jižního úpatí jižního ambitu, v prostoru mezi kapli sv. Anny a chrámem Panny Marie. Proto jsem provedl svůj obvyklý stavebně-historický speleo - archeologický monitoring výkopu. Přitom jsem si v základu ambitu odhaleného výkopem všiml vystupovat cihlovou klenbu neznámé podzemní chodby. Romští výkopci si nebyli vědomi hodnoty nálezu a právě se chystali obnaženou klenbu přikrýt plastovou fólií a zahrnou ji hlínou. Přišel jsem právě včas, abych zahrnutí klenby zabránil, čímž by tento zajímavý objev zůstal bez povšimnutí. O objevu jsem proto ihned informoval farní úřad a následující den jsem zde přikročil k praktickému speleologickému průzkumu. V sobotu 2.prosince 2006 jsem po provedení fotografické dokumentace prorazil napříč cihlovou klenbou otvor. Na první pohled bylo evidentní, že byl objeven původní historický kanál s cihlovou klenbou pocházející z 1.pol.18. století, který sloužil k podzemnímu odvlhčení a odvodnění Santiniho stavby. Tento kanál se však nachází až v nejhlubších úrovních Santiniho stavby, což z něj činí speleologicky významný objev. Nejedná se totiž o kanál podpovrchový, nýbrž o neznámou hlubinnou kanalizaci, procházející v hloubce až 5 či 6 m pod úrovní rajské zahrady. Bylo zjištěno, že historická kanalizační chodba přicházející ze směru od rajské zahrady není plně za sedimentována, takže podél stropní cihlové klenby je volný otvor jimž je možné se vleže proplazit do podzemí. Cihlová chodbička mizela do tmy. Požádal jsem proto pana děkana Tomáše Prnky aby mi při objevu asistoval jako hlídka na povrchu a sám jsem se naplazil do polo ucpané plazivkovité chodby. Současně jsem s sebou rozvíjel ocelové pásmo, kterým jsem měřil vzdálenost dosaženého průniku do podzemí. Do kanálu jsem se naplazil do vzdálenosti 7,6 m od objevného vchodu, kde jsem ke svému překvapení narazil na podzemní křižovatku kanalizační sítě. Vlevo i vpravo kanál kříží boční chodby, které jsou sice jen 30 cm široké, zato však 3 až 4 m vysoké. Tyto boční chodby sledují rádius zaoblení ambitu, a jejich pokračování mizelo někam za ohyb stavby. Těmito směry jsem však v průzkumu úžinatých chodeb nepokračoval, protože zde byla potřeba blízkost dalšího zkušeného speleologa. Proto jsem svoji pozornost obrátil k hlavnímu pokračování kanálu směrem pod rajskou zahradu. Zde jsem však ve vzdálenosti již 9 m od vchodu narazil na zával. Zaval však byl pouze lokální a štěrbinou podel levé stěny jsem svítil do dalšího neznámého pokračovaní chodby. Protože bylo jasné, že byl učiněn významný objev, k jehož průzkumu je potřeba dalšího zkušeného speleologa, kontaktoval jsem Mgr. Petra Kosa (ZO 6-12, jinak též pracovník Ústavu archeologické a památkové péče) a nabídl jsme mu spolupráci při rekognoskaci objeveného podzemí. Spolu jsme pak ještě týž den ve večerních hodinách provedli 2 vstup do objevených prostor. Bez problému jsme se proplazili ke křižovatce na 7,6 metru. Poté jsem nejdříve prolezl do velmi úzké ale značně vysoké chodby vlevo. Současně jsem s sebou rozvíjel ocelové pásmo. Od křižovatky jsem pronikl do vzdálenosti 7 m, tedy celkem 15 m od vchodu. Zde chodba končí cihlovou zazdívkou. Poté jsem se vrátil zpět ke křižovatce a stejným způsobem jsem prozkoumal chodbu vpravo směrem ke kapli sv. Anny. Průnik úzkou spárou byl též na hranici průleznosti a ve vzdálenosti 5 m chodba i zde končila. Kamená zeď je zde již nepochybně základovým zdivem kaple sv. Anny. Nyní jsme se rozhodli provést odtěžení závalu přímým směrem, který uzavíral hlavní pokračování chodby směrem pod rajskou zahradu. Zával z labilních kamenů s obsahem pískovcové dlažby byl dlouhý jen asi 50 cm. Po jeho odtěžení jsme nahlédli do dalšího asi 4 m dlouhého úseku volné chodby, která však opět končí dalším závalem z povrchu. Tento druhý zával se nachází v přímé vzdálenosti cca 14 m od křtinského náměstí. Mým speleologickým průzkumem v zimě 2008-2009 bylo zjištěno, že tento druhý zával na chodbě pod jižním ambitem na cca čtrnáctém metru od vchodu není pod šachtou, jak tomu bylo v předchozím případě, ale že zde došlo k totálnímu kolapsu stropní cihlové klenby a proboření několika metrového sloupce navážky na rajském dvoře u kaple sv. Anny. Naši neznámí předkové se pokoušeli podzemní chodbu zachránit a propad přepažili dřevěnými kládami, jejichž zbytky se v podzemí dosud nachází. Byla nalezena typicky barokní glazovaná keramika, která však byla ponechána na místě v podzemí. Svislé šachty byly ucpány pravděpodobně v 19. století, když po zrušení patronátního zábrdovického kláštera přešla péče o křtinský chrám na světskou vrchnost. Tím zaniklo povědomí o strategickém významu podzemních šachet pod rajskou zahradou, ty byly následně zasypány stavebním odpadem, čímž byla podzemní odvodňovací stoka na několika místech uměle blokována umělými závaly, což má nepochybně vliv na provlhčování základů kaple sv. Anny podzemní a dešťovou vodou. Obě podzemní chodby (pod severním ambitem a pod jižním ambitem) tvoří geneticky jedinou chodbu rozdělenou zmíněným totálním propadem cihlové klenby s kompaktním podzemním závalem na dvě dnes samostatné části. Chodba pod jižním ambitem je tedy logickým pokračováním Chodby pod severním ambitem. Chodba tvoří tedy odvodňovací a odvlhčovací systém rajského dvora uvnitř ambitů. Délka podzemní chodby s rozvětveným podzemím je cca 50 m. Dnes je interiér obou chodeb zaskládán téměř ke stropu igelitovými pytly se sedimentem nakopaným při mém osamělém speleologickém průzkumu za nocí v zimě roku 2008 až 2009. Byl jsem zde s největší pravděpodobností první návštěvník po cca 250 letech od výstavby tohoto odlehlého ztraceného podzemí, o němž samozřejmě neexistují žádné dobové písemné zmínky v historické literatuře. Průchod obou podzemních chodeb dále dokazuje ošidnost a nesmyslnost virgulového plánu anomálií "podzemí křtinského chrámu", který se do dnešních dnů zachoval od brněnského jeskyňáře Norberta Havlíčka a rabdomantky sl. Ludmily Danielové z roku 1943. O podzemních chodbách, objevených mnou až na počátku 21. století, neměli tito staří proutkaři ani ponětí. Naproti tomu v tomto prostoru navirgulovali nikdy neexistující tajuplné bludiště křtinských katakomb, dokonce i s vykreslením rakví. Zde názorně vidíme, jak nás virgulující speleology, může neznámé podvědomí podvádět! Toto podzemí dodnes čeká na své řádné zmapování, a proto si musíme zatím vystačit s paměťovým nákresem. A přece málem došlo k objevu podzemí pod jižním ambitem již v 70. letech 20. století, když zedníci prorazili strop úzké spárovité chodby lemující zaoblení ambitu a položili zde odtokovou rouru. Na základě ústního sdělení MUDr. Jiřího Urbana, ZO 6-12 Speleologický klub Brno) tehdy dělníci nahlíželi dolů, ale do podzemí nikdo nesestoupil. Otvor po sobě opět zazdili a zahrnuli hlínou, takže se na podzemí málem zapomnělo. V mé paměti však zmínka o něm zůstala zachována do pozdějších dnů. MUDr. Jiří Urban byl tedy na stopě objevu podzemního systémku pod jižním ambitem, ale sám se toho neujal. Kanálek pod mariánskou sochou. Součástí odvodňovacího systému rajského dvora byl pravděpodobně i drobný kanálek na ose kaple sv. Anny a chrám Panny Marie o délce 14 m. Tento kanálek prochází pod mariánskou sochou Panny Marie, která stojí přímo na jeho chatrné klenbě (!). Tento kanálek byl znám. Jeho zazděné napojení do výše uvedené chodby v blízkosti kaple sv. Anny je evidentní. Nebylo však zatím dokázáno praktickou speleologii. V současnosti nikam neodvodňuje. ZPĚT