|
20.6.2021 Můj světec Dévpurídží - příběh druhý. "Pohoří Mont Abu bylo donedávna plné nebezpečí a ještě dnes se tu člověk může setkat s lecčíms, čemu by se raději vyhnul. Nejenže se džungle hemžila medvědy, leopardy a tygry, ale skrývali se tu příslušníci podivných sekt, jejichž rituály si vyžadovaly lidské oběti. Jednou na sebe vzal šrí Dévpurídží podobu malého chlapce a vypravil se hluboko do pralesa. Narazil na jeskyni, kde žili čtyři aghoriové. Aghoriové jedí všechno, co jim příjde pod ruku, včetně lidského masa. Když divoši uviděli sličného chlapce, začali se těčit na pochoutku. Šrí Dévpurídží je pěkně pozdravil a nevině se zeptal: "Říká se o vás, že jste mírumilovní a zbožní lidé. Že mi nic neuděláte?" Aghoriové se dali do nehorázného smíchu: "To teprve uvidíš drobečku, jak my jsme mírumilovní! Až se budeš otáčet na rožni, budeme se na tebe zbožně dívat, a pak tě mírumilovně rozporcujeme, aby se na každého dostal spravedlivý díl!" Šrí Dévpurídží se také zasmál: "Tak hop! Chyťte si mě!" "Ty se budeš posmívat?" rozzuřil se jeden z aghoriů, vyskočil a hnal se za chlapcem. Tu se Dévpurídží objevil na opačné straně, tatam byla jeho dětská nevinost, z očí mu sálala všespalující síla - a aghoriové poděšeně couvli. "Zůstali jste se na mě koukat, jako by se vám zjevil váš krvelačný bůh! Ano jsem Bůh!" Aghoriové byli sice ohromeni vzezřením i chováním toho zvláštního dítěte, ale zběsilá chuť na lidské maso je neopouštěla. "Máš-li opravdu božskou moc, udělej aby lesy a skály zavolaly třikrát Rám, Rám, Rám!" Šrí Dévpurídží se otočil čelem k horám a vykřikl: "Lesy a skály, opakujte třikrát za sebou jedno z nesčetných božích jmen!" V tu chvíli se ze všech stran ozvalo "Rám, Rám, Rám"! Aghoriové v posvátné bázni poznali, že jim Bůh přišel dát příležitost, aby se očistili od svých hrůzných činů. Padli na kolena před paramjógešvarem, který se opět proměnil v sádhua a prosili o milost. "Není ve vás místečko, které by nebylo poskvrněno zločinem!" zahřměl světec. "Máte před sebou temnou budoucnost. Vrátí se vám všechno utrpení, které jste způsobili. Žili jste životem nehodným člověka. Člověk je na světě proto, aby prokazoval dobro - a vy jste se oddávali zlu! Promrhali jste příležitost, které se vám dostalo tím, že jste se narodili jako lidé." Aghoriové v hlubokém zoufalství nebyli s to ze sebe vypravit nic než slova prosby: "Pane pomoz nám! Pane pomoz nám!" "Všechno se dá napravit." zmírnil se Dévpurídží ve svém hněvu. "Přestaňte páchat činy nehodné člověka a pročišťujte si karmu!" "Jak, Pane?" ozval se jeden z aghoriů. "Nikdo než ty nám nemůžeš ukázat pravou cestu." "Otrávili jste atmosféru tohoto místa, a proto se odeberte do Ginárského pohoří. Tam najdete poustevnickou jeskyni. Je posvěcena modlitbami světce. Uchylte se do ní a budete se cvičit v odříkání, opakujíce posvátnou mantru Óm. Rozjímejte o smyslu existence tak dlouho, dokud nedojdete vniřního míru." Na to šrí Dévpurídží vysvětlil aghoriům význam mantry Óm, udělil každému gurumantru, požehnal jim a pomocí laghimá siddhi se přemístil z jejich dohledu. Aghoriové se řídili jeho příkazem a stali se z nich velcí, oddaní jogíni " Lila Amrit. Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžího   |