¨

	Zelený baret. 19.1.2021 Našel jsem svůj baret pro Štěstí. Nějakou dobu byl můj baret ztracený. Nebyl k nalezení. Proto jsem byl na posledních fotografiích bez baretu, jen se svými dlouhými vlasy. Baret nosím již dlouho. Poprvé jsem se s baretem fotil již v roce 1985! Je to můj tramský baret, který nemá s příslušností k armádě nic společného. Je to takové mé vyznání romantice a mystice. Prostě rád nosím baret! Černý, fialový nebo i zelený. Pořád mám rád a v úctě, tento poněkud bojovnický zelený baret. Jó, to dřív můj baret i něco znamenal. Můj výcvik v karate. Ale to už je minulost. Nyní jsem jogín. To je vyšší stupeň. Nejsem už kšátrija (jedna ze čtyř kast v starověké Indii, bojovníci - vladaři). Jsem jogín. To je vyšší seberealizace. Ale nedivím se některým mladým mužům, že chtějí bojovat. Ale pro mne to už není. To jsem našel v meditaci. Jsem odevzdaný žák indického Mistra jógy avatára šrí Maháprabhudžího. I na něho - oslavovanou svatou osobnost - však někdy zaútočili černí mágové a různé zlé síly. Například si přáli aby zemřel. Samozřejmě, že bezvýsledně. Takový je už život v dualitě zde na Zemi. Maháprabhudží se s vnitřním mírem v duši dožil neskutečných 135 let! Ale prakticky mne vede Paramhans Svámí Mahéšvaránanda. Tak se nedivte některých mých závěrů na tomto webu. Nikoho nenapadám, neútočím, vystihuji jen způsobem sobě vlastním vnitřní realitu. A to je někdy taky vnitřní zápolení. Tak se na mne nezlobte, když se někdy poněkud ohnivěji vyjadřuji. Nemyslím to samozřejmě vůbec zle. Mé heslo je ve skutečnosti: Pokoj, Dobro a Láska. Na to přišel ve stáří i křtinský děkan P. Tomáš Prnka, můj příznivec, od něhož jsem toto heslo převzal. Páter Prnka ve stáří dokázal toto heslo naplnit. Tak jako já snad také. Požehnaný ale je ten zelený baret! Chtěl jsem ho vrátit do výprodeje v army shopu za pouhých 100 korun, ale prodavač ho nechtěl přijat a řekl mi, abych si baret ponechal pro štěstí! Tak se tím řídím. Už se těším, že se v něm vydám do Moravského krasu. Ten baret je posvátný. Je v něm ztajena vyšší síla, která mne vede a chrání. Tak se nedivte, že ho nesundávám. Láska Boha mne chrání. Tak jsem se rozepsal na téma můj zelený baret. Jsou dvě hodiny ráno a já stále nejdu spát. Mezi prsty pouštím kuličky indického růžence z rudrakshi (mála). Rozjímám a doufám, že je pro vás mé psaní zajímavé. Dělám to rád. Nevím odkud ty myšlenky přicházejí. Jsem jenom nástroj vyšší vůle. A o tom je celý web gyaneshwarpuri.cz. Tak jsem to dnes našel v meditaci před mým oltářem. Jsem jógový a hinduistický poustevník, který žije zde v české zemi. V Indii se jogínů zlé sily bojí, jogíni totiž mají zvláštní duchovní síly (siddhis). Nikdo si s jogíny proto nezahrává. Jejich slovo platí na věky. Svět jógy je zvláštní. Netřeba se však jógy bát, ani jogínů ne. Jsou to Mistři nejvyšší Moudrosti a Lásky. Tak se ani poustevníkem Markem nenechte vyvést z míry. Ve všem, co vám píši, je něco skryto. Nejmoudřejší umí číst mezi řádky. tak jako já umím číst mezi řádky svatých knih. Cesta pokojné zbožnosti je nadevše. Nic zde tedy nepíšu zbytečně. Má to hlubší smysl. Baret je tedy jako mé meditační označení. Ve všem důvěřuji Paramhansovi Mahéšvaránandovi. To On je ta skrytá síla, moudrost věků, Láska a neduální moc a jasnozření. To On mne vede ve skutečnosti po této Cestě životem od mého narození. Jsem Jeho žákem navěky. Tak i vy přisedněte k nohám Mistra a poznejte TO. K tomu vám žehná Gyaneshwarpuri. Dosud mne tedy vede jako po cestě poněkud bojového jogína, jakým byl například šrí Dévpurídží. Toho ve své zbožné mantře uctívám. Jeho lotosové nohy. Jsem tedy dosud mladý jogín. Kupte si baret taky! Je to můj prašád pro vás. Nemarněte svůj život bojem s tímto neradostným světem! Proto jsme jogíny, kteří jsou ctěni nadevše. Za vším je Bůh. Tak se o něm přečtěte v naší svaté knize Lila Amrit a pokuste se mu přiblížit. To znamená věnujete se mantra džapě. Od té doby co si opakuji Boží jméno, se vůbec nebojím zlého. A ten zlý vůbec nepříchází a všude na všech úrovních je Láska a Dobro. Opakujte si tedy Boží jméno, ať už jste z kteréhokoli náboženství. Boží jméno opakované ve skrytosti vám pomůže od vší nelásky a nenávisti. Tebe uctíváme Bože a jsme tví služebníci zde na tomto světě. Tak si opatřete baret na znamení, že patříme k sobě. Tak se na duchovní Cestě poznáme. Bojovníci na Cestě k Bohu, svému Ochránci a Spasiteli duše. Tak nezapomeňte, ten baret kupte. Ale nemusíte. Bojovníky se nazýváme bojovníky. Bojujeme za dokonalé cnosti, usilujeme o vznešenou moudrost, a proto si říkame bojovníci. (Aunguttara Nikaya). S žádným člověkem nebojujeme. Zatím následujeme cestu kuličky za kuličkou na svém růženci, džapa mále. Světlo neutíká před stínem. Usmíváme se tam, kde se jiní mračí. Na všechno hledíme laskavýma a jemnýma očima, nikdy né hněvivýma nebo ustrašenýma (Morihei Ueshiba). Taková je má víra, ó Pane!