"... pokud budou procházet krajinami se skromností,
úctou a okouzlením nad jejími tvory,
neublíží ničemu a netřeba je obviňovat ze zkázy přírody,
pokutovat a vyhánět z lesů a skal. Zákazy nic neřeší..." Miloslav "Náčelník" Nevrlý Nejkrásnější sbírka (1997)
24. září 2022 Dnes mne kontaktovala policie ze Šlapanic kvůli ohni na Hrádku u Babic.
Někdo mne udal, že jsem na Hrádku u Babic dělal v trampském krbu svůj ohníček. Viděli fotografii ohně, kterou jsem zveřejnil u mne na webu. Policista měl pro mne pochopení, nebyl vůbec zlý, jen dělal svou práci.
Prý to není tak vážný přestupek, ale musí to předat dál. Bude správní řízení, které mě pravděpodobně udělí pokutu. I když to už nemá na nic vliv, sundal
jsem z webu fotografie s ohníčky.
Snad budou mít pochopení, že jsem zálesák a poustevník a oheň k zálesákovi a poustevníkovi přece patří. Trampové dělali ohně již za minulého režimu a dělají je
i za demokracie. Vše záleží na míře empatie dozorujících orgánů státní správy. Každopádně mne od dělání dalších ohňů Moravském krasu odradili.
Náham Kartá Prabhudíp Kartá.
Oheň hořel v tomto bezpečném trampském krbu.
Bez ohně je mi v přírodě smutno na duši.
To by byl konec českého trampského hnutí.
Nezbývá než nefotit a být sám.
Se svým údělem se v lese skrýt.
Nás nepřevychovají.
Já tomu říkám Láska.
25. září 2022 Veřejné prohlášení ke kauze poustevnický ohníček na Hrádku u Babic. Pár vět o poustevnickém životě v českých zemích v 21. století. Poustevník je smutný, ale přece šťastný, spokojený a vyrovnaný.
Musíme ustoupit před tlakem civilizace výš do hor, do odlehlých jeskyní? Necháme se
perzekvovat politickou mocí kvůli našemu posvátnému ohni?
Snad nebudu muset odejít od Brna, z Moravského krasu? My trampové a poustevníci se přece o svůj oheň umíme naprosto bezpečně a s velkou opatrností a zkušenosti starat. Budu moci jako poustevník plnit svou
funci v krajině? Co myslíte? Myslím, že nejjednoduší řešení všem problémům by bylo vyčlenit poustevníkovi jedno pevné místo v lese pro poustevnu, v níž bude mít
krb či kamínka, na uvaření pokrmu vezdejšího a kde se bude moci nerušeně věnovat svému zbožnému poustevničení. Zájem mám o Děravku na Rudicko - habrůvecké
plošině, k.ú. Habrůvka, která již má mou poustevnickou tradici. Je to o toleranci, snášenlivosti a Lásce, která přece musí Zvítězit. O toto žádá poustevník
orgány kompetentní ve správním řízení. Tam bych se chtěl oddat čistě modlitbě, meditaci a ostatním duchovním cvičením. Snad mi porozumíte. Je to sice přání
nezvyklé a neobvyklé, ale mělo by se vzít v úvahu a zohlednit. Morálně a filozoficky mám na poustevnu jistě právo, v Moravském krasu má přece poustevnictví
svou středověkou i novověkou tradici. A tu jsem se rozhodl oživit. Když jeskyňáři mohou mít v chráněném území svoje základny, tak na tom shodném Principu
může mít v Moravském krasu jeden regulérní poustevník poustevnu. Svámí Gyaneshwarpuri působí jako poustevník od roku 1997 v Krkonoších, rumunských
Karpatech, indickém Himaláji, Slovenském ráji a Moravském krasu. Všude je veřejností vítaný, ale úředníky statní správy zapuzovaný
(Slovenský ráj a Rumunsko). Kde bude moci žít v míru a harmonii? V Moravském krasu, v tomto lehce vznětlivém území, nebo na Hradisku sv. Klimenta u
Osvětiman, či na pozemcích Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách? Láska ať Zvítězí. Já se jen odevzdávám Boží vůli a plynu dál. Přece musíte uznat, že poustevník
potřebuje oheň k životu v přírodě. Nebo to si mám dát inzerát, kde budou mít rádi a nechají žít jednoho osamělého poustevníka v lese? Zde narážíme na tzv.
Vyšší Princip, před nímž se bude muset asi sklonit úředník státní správy. Jednoduše bude muset právo k poustevničení uznat v plné šíři. To znamená udělit
výjimku ze zákona o ochraně přírody, tak jak se uděluje běžně speleologům. Nestačí jen poustevníka mlčky strpět - to by bylo nižší pochopení jeho významu a
jeho místa v duši této krajiny. Je třeba jeho pobyt plně legalizovat před zákonem. Poustevník má zatím nedorozumění a spor se státní správou ve věci svého
ohníčku. Ale neustoupí. Teď si sice kupuje speciální vařič dřívkovač, aby si mohl uvařit oběd, ale to situaci v jádru a v podstatě neřeší. Žádám o výjimku
pro svůj plnohodnotný poustevnický život v Moravském krasu, tak jako jeskyňáři mohou žít přece plnohodnotně. Mě zajímá kam to jde. Kdo v demokracii uspěje.
Zda Boží člověk, nebo statní správa. Budou mé vyšší tužby naplněny? Ve všem se dovolávám Boha a Božího zřízení a Jeho majestátu. Doporučuji proto tyto
řádky přečíst a promeditovat. Poustevník má smutek, kvůli ohni, ale v srdci má naději, mír, štěstí, spokojenost a Lásku. Zdá se, že má dobré karmy při sobě. Kdo důvěřuje Bohu, tomu nic není nemožné. Nemusí ustupovat ze svých svatých pozic. Nechcete přece zadusit jednu
malou vzácnou květinku poustevnictví v Moravském krasu kvůli ohýnku. Ať jsem kde jsem, jsem pod Boží Ochranou.
Svámí Gyaneshwarpuri
jógový hinduistický mnich - poustevník žák Mistra jógy Jeho Svatosti Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy
Trampský krb na Hrádku u Babic je zcela jistě bezpečné místo k rozdělání malého poustevnického ohníčku.
My trampové a poustevníci žijeme na okraji lidské společnosti,
kam zákon nesahá.
Nějaké perzekuce s čistým svědomím strpíme.
8. března 2023 Tak se mi ozvala policie ze Šlapanic kvůli mému poustevnickému ohníčku na Hrádku u Babic.
Jejich dopis leží zatím na poště, zítra ho vyzvednu a o jeho obsahu a trestu vás budu neprodleně informovat.
9. března 2023 Za ohníček na Hrádku u Babic jsem dostal pokutu jen 1000 Kč!
To jsem nečekal, čekál jsem několikanásobně vyšší cenu. Mají mne rádi. Šetřili mne. Děkuji. To jim zaplatím rád. Rozhodnutí vydal městský úřad Šlapanice.
Pokud souzníte s tímto článkem a chcete zde vyslovené myšlenky podpořit, dejte do svých stránek tento odkaz:
<a href="http://gyaneshwarpuri.cz/denicek/2022/ohen_na_hradku_u_babic.html">Kauza ohníček na Hrádku u Babic.</a>
16.dubna 2023 Trampové, pořiďte si dřívkovač!
Pořídil jsem si dřívkovač - to aby byli spokojeni všichni. Ochránci přírody
(vedoucí strážní služby Správy CHKO Moravský kras RNDr. Antonín Tůma) mi povolují používat dřívkovač k přípravě jídla,
čaje, to znamená malého ohně na poustevně.
Nic sice nenahrazuje regulérní oheň, ale k němu se budu uchylovat jen v zimě při mrazu, kdy nehrozí nebezpečí požáru. Zkuste mne tolerovat. Jsem v srdci tramp,
zálesák, poustevník, jogín a mnich
a ke všem těmto činnostem přece oheň patří. Proto budu po vzoru trampů žít daleko od lidské civilizace, kam
světské zákony nezasahují. Svůj ohňíček nebudu již
samozřejmě fotit, abych netrápil ego nějakého donášeče, aby to úchylní bonzáci na internetu neměli až tak snadné. Případný trest jsem i tak připraven zaplatit,
ve jménu
větší svobody nás poustevníků, tuláků a trampů. Posvátný
oheň je privilegium, které jsme si vydobyli již za totalitního režimu,
kdy trampové byli často jediné opravdu svobodomyslné hnutí ve společnosti. Nenecháme se zastrašovat politickou mocí ani v dnešní době. Já sice chápu, že jste měli požár
v Českosaském Švýcarsku, neměli byste to však zneužívat plošně k útisku trampů
a poustevníků, kteří přece vždy byli ty naprosto nejnevinnější bytosti v lesích. Naučte se proto tolerovat tuto starodávnou tradici v ČR,
která opravdu je kulturní fenomen a zasluhuje si zvláštní ochranu.
O to Vás žádám já
svámí Gyaneshwarpuri
poustevník
VIDEO: 7.10.2022. Dřívkovač v činnosti. Vařím si svůj oblíbený zelený čaj "vietnam".
8. května 2023 Zkušenosti se dřívkovačem.
Spotřebuje velmi málo dřeva, zajistí však stálý oheň na poustevně, dřívkovač je prostě přítel trampa - zálesáka, i poustevníka. Uvařím si na něm čaj i jídlo po dnu půstu.
Nemůžu si dřívkovač vynachválit. Když mne státní orgány začaly utiskovat kvůli ohni, pořídil jsem si dřívkovač a všude je klid. V nouzi se dá u něj i trochu ohřát,
alespoň ruce. K tomu abyste si dřívkovač v přírodě užili, budete ale muset si do batoku přiložit navíc i pilu a sekeru. Možná ale, že bez sekery se lze obejít, ale
bez pily určitě ne. Je to tedy trochu váhy navíc na zádech, ale vyplatí se. Nyní mám dřívkovač a na rozdělávání regulerního ohně nemám ani pomyšlení. Jinak tomu bude ale asi
v zimě - to si ohýnek pravděpodobně zapálím. Tolik tepla můj dřívkovač nevydá. Sedím pod skalním převisem mé meditační jeskyně v Moravském krasu, jen já a vonná dyčinka doutná
a atmosféru dokresluje malý ohýnek v dřívkovači. Jsem šťasten a spokojen. Tak přece se nějaké řešení v kauze oheň poustevníka podařilo objevit. Dřívkovač je paráda.
Opakuji: spotřebuje velmi málo větví, vůbec se s přípravou dřeva na oheň nenapracujete. Uvařil jsem si čaj a jsem jako omlazen. Dřívkovač je prostě taková
malá vychytávka na cesty do přírody. Hned se mi v jeskyni líp opakuje mantra a meditace se daří. Velmi malá spotřeba dřeva je příjemná a pohodlná, šetrná k přírodě.
Při hlubším zamyšlení víc opravdu nepotřebuji, než ten oheň, který mi poskytuje dřívkovač. Je to typ strážního ohně. Ideální pro poustevnu. Žádná starost to není.
Několik větví a oheň může hořet ve dne i v noci. Trochu i hřeje. Poustevník se bez ohně v přírodě neobejde, a toto je vhodné alternativní řešení. Příjemně hřeje a hladí duši.
Takový je oheň na horské poustevně. Je to velmi magické. Požehnaný dřívkovač...
11. května 2023 Dřívkovač - to je má pokora a odpovídající kompromis mezi tím co žádá litera zákona a tím co mi žehnají vyšší duchovní zákony.
Takové zákony, které zakazují rozdělávání malého poustevnického ohníčku ve lese, nebo život v lese, jsou od toho aby se obcházely a porušovaly, neboť jdou proti lidské přirozenosti
a postrádají smysl pro uměřenou realitu. Vždyť kam by došli trampové, kdyby si nechali vsugerovat, že nesmí rozdělávat své posvátné ohně? Toto lesní strážci, ti nelítostní a krutí zabijáci
lesních zvířat, zajisté nebudou chápat a budou buzerovat za oheň ty naprosto nevinné bytosti, trampy a poustevníka. Tak i já, poustevník Gyaneshwarpuri, si ohýnek zcela jistě svobodomyslně
zapálím. K tomu mám ale nyní tzv. "dřívkovač". Je to odpovídající precedens mezi tím co chtějí prosadit lesníci a ochránci přírody versus to co mi říká
hlas mého svědomí. Myslím, že to, že jsem si pořídil
dřívkovač je důkaz mé pokory. Myslím, že by to mohly mít na mysli příslušné státní orgány, až mne kvůli ohýnku v dřívkovači budou zastrašovat pokutou či jinak mne odrazovat od mého posvátného práva na oheň.
Tolik jsem Vám chtěl říci o životě v lesích, ale bez ohně to zcela jistě nepůjde. Kdo je inteligentní, ten bude chápat. A kdo má zlý úmysl škodit poustevníkovi a trampům, tomu Pán Bůh žehnej!
Pán Bůh žehnej všem. Nadevším je Láska.
17. května 2023 Ještě jednou na téma "dřívkovač" a co na to zákon a jeho legalizace v lesích.
Jeden aktivista, čtenář tohoto pozitivního webu, mne informoval, že lesní zákon "§20 ods. 1 říká, že "v lesích je zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa."
Podle mého názoru je toto nařízení necitlivé, neuctivé a neadekvátní, nerespektující všechny obyvatele lesa. Toto zavání jakousi totalitou ve jménu
přírody a protipožární ochrany, jíž se dá lehce zneužívat. Potlačuje totiž lidská práva. Tento zákon dělá z trampů a poustevníků psance.
To správně trampové rozlišili již za socialismu, kteří tento světský zákon obcházeli, ignorovali ho a nerespektovali, neboť trampové v lese jsou na ohni závislí. Bezpochyby s ohněm umí žít a nebezpečí požáru vyloučit!
Nejsou přece žádní "masňáci"!
Trampové se tak stali
jedním z mála ostrůvků skutečné svobody a pozitivní síly
v těžké době v naší zemi. Tím si privilegium svého posvátného ohně vydobyli. Současnému útisku státních orgánů je proto třeba se nějak vzepřít, ale v duchu
nenásilí. Jsem hluboce přesvědčen, že mám právo od Boha se řídit svým srdcem a oheň si udělat.
Můžete tomu rozumět, nebo nemusíte. Proto jsem se se svým údělem skryl v lesích jako poustevník. Snažte se to tedy chápat... Neodsuzuji zákony této
společnosti, já jen poukazuji na jejich nedostatky,
jakkoli jsou to zákony světské duality, které ovšem mají na své úrovni taky svůj význam. Ale je třeba si uvědomit, že nad světskými zákony ale stojí
zákony vyšší, duchovní, Božské. Mám tedy Právo si oheň v lese rozdělat.
Toto právo je hluboko uvnitř mne živě přítomné, v mém srdci a v mém svědomí. Ten ohníček si proto zapálím. Vždyť kam bychom došli, kdybychom se řídili
již nevyhovující literou zákona, do
nové totality, která může být bohužel i "zelená", ze strany lesnických a ochranářských společenstev. Správa nejmenovaného chráněného území má dnes zřejmě jediný zájem, potlačovat ohníčkářské hnutí našich trampů
a poustevníka. S tím nemohu souhlasit. Snažte se to chápat v hlubších souvislostech. Ten oheň je pro duši prospěšná transcendentální veličina a provází nás opravdu již dlouho, od pravěku,
kdy jsme ještě žili v jeskyních.
Nejde to potlačit! Některé citlivé romantické duše dnes vnímají dobře toto dávné volání a vábení, a proto se vydávají do přírody, kde prožívají své vezdejší dny.
Zákon, který je jak jsem řekl jen světský, by jim v tom neměl bránit. Tak i já víkend co víkend balím svůj batoh a vyrážím do dálek, za město, do přírody.
Co bych ale dělal v přírodě bez ohně? Kdo by mne hřál a zaháněl tmu v noci pod skalním převisem? Kdo by mi uvařil teplý oběd a k tomu čaj? Na to by měli zákonodárci též myslet
a popřemýšlet. Myslím, že východiskem z této složité situace je tzv. dřívkovač, tedy bezpečný vařič na bázi pálení suchých větviček nařezaných na minuaturní polínka.
Začínáme si realisticky uvědomovat, že dřívkovač opravdu je východisko, neboť umožní prožívat nezbytné tábornické umění, a to zcela bezpečně. Snad
budete nyní rozumět a mít cit a empatii pro
tuto situaci v plné šíři. Proto je třeba dřívkovač legalizovat. Je to nejlepší cesta pro nás všechny, na bázi skutečné demokracie, než zálesáky kvůli ohni šikanovat, zastrašovat a terorizovat.
Dřívkovač je tedy cesta vzájemné souhry a vyššího typu harmonie, na bázi vzájemné úcty a pokory před člověkem i před Bohem.
Už žádné procesy s trampy kvůli posvátnému ohni!!! Nás stejně nepřevychovají! O tom nemůže nikdo ani snít! Za všechny trampy, zálesáky, tuláky, poutníky, co jich v české zemi je, v Lásce poustevník Marek svámí Gyaneshwarpuri Komentáře:. 1
10.5.2023 Odesilatel: swami.gyaneshwarpuri@seznam.cz, Swami Gyaneshwarpuri. Tirnaldovi. Myslím, že dřívkovač je vhodný kompromis mezi tím co požaduje světský zákon a realnou situací, kterou požaduje naše duše, jíž je dělání tuláckých ohňíčků v lese. Já jsem za to velmi šťastný, že jsem nakonec našel pochopení u Správy CHKO Moravský kras, neboť je jisté, že k poustevnictví nějaká forma ohně patří, ať už k uvaření jídla či k ohřátí v drsné přírodě. V případě dřívkovače nehrozí nebezpečí požáru, jímž se zaklínají po událostech v Českosaském Švýcarsku všichni ochránci přírody. Myslím si, že by na dřívkovač po mém vzoru měli přejít všichni trampové a ostatní romantické duše, které oheň ctí z vyšších pohnutek. Svůj souhlas k použitím dřívkovače, přinejmenším pro moji osobu, jsem od vedoucího strážní služby RNDr. Antonína Tůmy opravdu získal. Jinudy cesta nevede. Jinak bych se musel začít před světem i s ohněm skrývat. Věřím, že mne Antonín Tůma nezapře v případě nějakých dohadů. Co se týká mých meditačních pobytů v jeskyních Moravského krasu, mám to rovněž schválené Správou CHKO Moravský kras. Prostě mi udělují vyjímku z odůvodněných příčin. Přeji Vám mnoho krásných prožitků ve zdejší přírodě a děkuji, že jste mi zdá se nakloněn. Přicházejte proto dál na můj web... Děkuji Vám za názor. V Lásce
perzekvovat politickou mocí kvůli našemu posvátnému ohni?
Snad nebudu muset odejít od Brna, z Moravského krasu? My trampové a poustevníci se přece o svůj oheň umíme naprosto bezpečně a s velkou opatrností a zkušenosti starat. Budu moci jako poustevník plnit svou
funci v krajině? Co myslíte? Myslím, že nejjednoduší řešení všem problémům by bylo vyčlenit poustevníkovi jedno pevné místo v lese pro poustevnu, v níž bude mít
krb či kamínka, na uvaření pokrmu vezdejšího a kde se bude moci nerušeně věnovat svému zbožnému poustevničení. Zájem mám o Děravku na Rudicko - habrůvecké
plošině, k.ú. Habrůvka, která již má mou poustevnickou tradici. Je to o toleranci, snášenlivosti a Lásce, která přece musí Zvítězit. O toto žádá poustevník
orgány kompetentní ve správním řízení. Tam bych se chtěl oddat čistě modlitbě, meditaci a ostatním duchovním cvičením. Snad mi porozumíte. Je to sice přání
nezvyklé a neobvyklé, ale mělo by se vzít v úvahu a zohlednit. Morálně a filozoficky mám na poustevnu jistě právo, v Moravském krasu má přece poustevnictví
svou středověkou i novověkou tradici. A tu jsem se rozhodl oživit. Když jeskyňáři mohou mít v chráněném území svoje základny, tak na tom shodném Principu
může mít v Moravském krasu jeden regulérní poustevník poustevnu. Svámí Gyaneshwarpuri působí jako poustevník od roku 1997 v Krkonoších, rumunských
Karpatech, indickém Himaláji, Slovenském ráji a Moravském krasu. Všude je veřejností vítaný, ale úředníky statní správy zapuzovaný
(Slovenský ráj a Rumunsko). Kde bude moci žít v míru a harmonii? V Moravském krasu, v tomto lehce vznětlivém území, nebo na Hradisku sv. Klimenta u
Osvětiman, či na pozemcích Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách? Láska ať Zvítězí. Já se jen odevzdávám Boží vůli a plynu dál. Přece musíte uznat, že poustevník
potřebuje oheň k životu v přírodě. Nebo to si mám dát inzerát, kde budou mít rádi a nechají žít jednoho osamělého poustevníka v lese? Zde narážíme na tzv.
Vyšší Princip, před nímž se bude muset asi sklonit úředník státní správy. Jednoduše bude muset právo k poustevničení uznat v plné šíři. To znamená udělit
výjimku ze zákona o ochraně přírody, tak jak se uděluje běžně speleologům. Nestačí jen poustevníka mlčky strpět - to by bylo nižší pochopení jeho významu a
jeho místa v duši této krajiny. Je třeba jeho pobyt plně legalizovat před zákonem. Poustevník má zatím nedorozumění a spor se státní správou ve věci svého
ohníčku. Ale neustoupí. Teď si sice kupuje speciální vařič dřívkovač, aby si mohl uvařit oběd, ale to situaci v jádru a v podstatě neřeší. Žádám o výjimku
pro svůj plnohodnotný poustevnický život v Moravském krasu, tak jako jeskyňáři mohou žít přece plnohodnotně. Mě zajímá kam to jde. Kdo v demokracii uspěje.
Zda Boží člověk, nebo statní správa. Budou mé vyšší tužby naplněny? Ve všem se dovolávám Boha a Božího zřízení a Jeho majestátu. Doporučuji proto tyto
řádky přečíst a promeditovat. Poustevník má smutek, kvůli ohni, ale v srdci má naději, mír, štěstí, spokojenost a Lásku. Zdá se, že má dobré karmy při sobě. Kdo důvěřuje Bohu, tomu nic není nemožné. Nemusí ustupovat ze svých svatých pozic. Nechcete přece zadusit jednu
malou vzácnou květinku poustevnictví v Moravském krasu kvůli ohýnku. Ať jsem kde jsem, jsem pod Boží Ochranou.
