¨

	Křtinské údolí a mé mládí. Křtinské údolí už mám poměrně prochozené, přesto jsem zdaleka nebyl ještě všude. Málokdo dneska ví, že jsem byl spolu se Slávkem Sedlákem jedním ze dvou hlavních organizátorů Sametové demonstrace u Výpustku, jejímž požadavkem byl odchod armády z této jeskyně a její předání jeskyňářům. Sešlo se nás tehdy na demonstraci několik stovek a armáda po té z jeskyně opravdu odešla. Tak spadl ZO 6-05 do klína Výpustek... Dnes si Výpustek prohlížejí četní turisté a v jeskyni působí speleologická skupina. Pravdou však je, že za to vděčí již zapomenuté demonstraci vedené Slávkem a mnou, Markem Šenkyříkem. Tak to zapisuji jenom proto, abychom si historicky ujasnili situaci okolo Výpustku za Sametové revoluce. Tehdy jsem spolu s Radovanem Drtilem (ZO 6-26) hlídkovali s dalekohledem na krku nad vojskem obsazeným tajemným Výpustkem. Samozřejmě na straně sametových studentů. Přitom jsme byli ukrytí v jeskyni, kterou nazývám LISTOPADOVÁ, ukrytou vysoko ve svahu Údolí z níž jsme z ptačí perspektivy přehlíželi čilé dění ve vojenském objektu. Dokonce jsme Listopadovou jeskyni tehdy speleologicky zkoumali s cílem prokopat se do horního patra vojenského Výpustku. Přitom jsme objevili asi 20 metrů dlouhé pokračování, v němž jsme si připadali jako prvoobjevitelé. Přitom jsme se nadýchali asi CO2, nebo čeho, neboť oba objevitelé z toho měli dýchací potíže. Nevím jak Vám, ale mě Křtinské údolí učarovalo již dávno v mládí. Když jsem v roce 1992 sepsal publikaci: "Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách", tehdy jsem si Křtinské Údolí Křtu, čili Vallis Baptismi, velmi oblíbil, samořejmě pro jeho mystickou auru. Prý se tu křtili pohané po příchodu křesťanství na Moravu. Mě tato historie zcela učarovala. Ve své představě jsem viděl, jak se prvotní křesťané křtí ve Vývěru Křtinského potoka nebo Vývěru Jedovnického potoka u Býčí skály. Pro tohle tajemné volání duše jsem Křtinské údolí již v mládí prolézal, samořejmě nejvíc jeho jeskyně. To vše za zády ZO 6-05 která zde měla ze socialismu zděděné "zajmové území." Musel jsem si tedy počínat tajně a skrytě. Co Miroslav Kubeš dodnes asi neví, že jsme za Sametové revoluce spolu s jeho členem Slávkem Sedlákem, který měl tajně vyrobené klíče od všech jeskyní ve Křtinském údolí, slaňovali do spodního patra Nové Drátenické a též Mariánské jeskyně. Slávek měl ruční čerpadlo s nímž jsme se pokusili odčerpat sifon na dně Mramorové chodby. V sifonu na dně Mramorky jsme totiž očekávali neznámé pokračování k čerpadlu ve spodním patře vojenského Výpustku. Tam jsme se tehdy za revoluce pokoušeli proniknout. Ale neúspěšně, čerpadlo bylo málo výkonné. To je jen malé doplnění historie objevování Mramorky a spodního patra Výpustku. O těchto akcích nesměl samozřejmě nic vědět ani Zdenek Fárlík, kterého jsme za Sametové revoluce podezírali z kolaborace s StB, což se později doopravdy i potvrdilo. Takoví lidé vysoko ve vedení ZO 6-05 za revoluce představovali skutečnou hrozbu a nebezpečí, a my jsme si toho byli vědomi. Proto všechny akce probíhaly v přísném utajení, a Zdenek Fárlík o nich neví nic dodnes. Dnes ma agent Karbid (jeho krycí jméno) hospodu ve Křtinách, kde rozlévá alkoholické nápoje nevědomým hostům, místo toho aby si plnil svůj sen a věnoval se aktivní speleologii. I takoví lidé žijí mezi námi. Dodnes je Fárlík hlavní brzda pokroku ve smíření mezi poustevníkem Markem a speleologickým týmem ZO 6-05, který se již polepšil. Dále jsem chodili poměrně často prolízat jeskyni Silvestrovku, kterou jak víme objevil náš dobře známý legendární Viktor Kubásek, objevitel neznámé jeskyně v lesní trati Na Děravce. Navštěvovali jsme též jeskyni Předsíňovou badatele Norberta Havlíčka. Byl jsem i v Kanibalce, když byla jednoho dne branka otevřená, a byl jsem překvapen rozlehlostí, krásou a členitostí této jeskyně. Samozřejmě jsme lozili do Staré Drátenické, za II. světové války přestavěné na podzemní dílnu. Zde nás Kubeš objevil a na oblastním shromáždění mi za to vyhuboval. Asi nejvíc mě však zaujaly závrty Tři Kotle, gigantické nálevkovité propady na přímé ose nad dodnes neobjevenou jeskyní, která nepochybně souvisí s mými "Habrůveckými Svatými Schody" pod Habrůveckým ponorem. Je tu tedy ve spodní části Křtinského údolí nepochobně více kilometrů neznámých jeskynních prostor větších příčných rozměrů. V roce 2005 jsem se u Habrůveckého ponoru seznámil s nestorem speleologie Křtinského údolí, panem Arnoštěm Hlouškem z Habrůvky, který mne do problematiky Křtinského údolí i Habrůvecké plošiny dále zasvěcoval. Nic předemnou neskrýval a vůbec mu nevadilo, že nejsem ze ZO 6-05, ale z tehdejší ZO 6-31! Ten mne upozornil na všechny speleologicky perspektivní lokality v Údolí, jako například přehlížený ponor pod Třemi Kotli. Arnošt mne opravdu přijal za svého kamaráda a všechno mi sdělil. Část těchto historicky cenných informací je zveřejněno v Acta Speleohistorica 2006 o Habrůvecké plošině. Mám tedy Arnoštovo požehnání a považuji se za následovníka jeho legendární habrůvecké skupiny. Arnošt mne tedy jako svého žáka predisponoval k výzkumu ve Křtinském údolí... Ve jménu a památce Arnošta Hlouška (1929-2016), mne Marka Gyaneshwarpuri snad nechá ZO 6-05 v klidu bádat v prostoru studijního území Křtinského údolí. Velmi bych si to přál, aby byl všude klid a Láska. Opakuji, Pokoj, Dobro a Láska. Související články: Začíná se mé objevování Křtinského údolí, aneb kde hledat ty pravé speleozáhady. Zemřel Miroslav Kubeš, dlouholetý předseda ZO 6-05 Křtinské údolí. Příspěvek k pravdivému životopisu. Jak to bylo na demonstraci u Výpustku na počátku roku 1990. Sametová revoluce na Výpustku (1990). Doplněk k historii člověkem těžce zkoušené jeskyně.