|
10.11.2021 Co nového v Acta Speleohistorica o podzemí ve Křtinách? Krypta pod kaplí sv. Anny. Pod kaplí svaté Anny se nachází velká kruhová krypta o průměru cca 11,3 m s centrálním sloupem, který nese cihlovou klenbu, s dvěma větráky patrnými ve vnějším plášti kaple na křtinském náměstí. V kryptě byli původně pohřbeni rodinní příslušníci křtinských premonstrátů (paměťový údaj). V roce 1945 byly do krypty navíc uloženy tělesné ostatky a zbytky kovových rakví hrabat z Bubna - Litic, které se původně nacházely v nadzemní hrobce v přilehlém ambitu. Za II. světové války však byla tato nadzemní hrobka zasažena leteckou pumou a rozmetána. Posbírané ostatky byly přenesené do krypty pod kaplí sv. Anny. Za rekonstrukce chrámu za pátera Tomáše Prnky bylo toto poměrně rozsáhlé podzemní pohřebiště vyklizeno. Kosti byly umístěny do malého novodobého zádušního oltáře, který se nachází přímo v podzemní kryptě. Nyní je vchod do krypty uzavřen náhrobním kamenem, takže není do krypty možný běžný vstup. O kryptě pod kaplí sv. Anny psal již roku 1882 ve svých "Bilder aus der Mährischen Schweiz." H. Wankel. Kryptu pod kaplí svaté Anny nepochybně sám navštívil, čímž se stal historicky prvním literárně doloženým badatelem křtinského podzemí. Kryptu pod chrámem Panny Marie však neuvádí. Ve všech dobách byla krypta pod kaplí sv. Anny známá, nikdy neupadala v zapomnění a příležitostně byla otevírána a navštěvována zvědavými návštěvníky, jak dosvědčovaly podpisy tuškou z 19. a počátku 20. století na centrálním sloupě v kryptě. Existenci těchto podpisů uváděl ve svém díle jeskyňář Norbert Havlíček v zápisu z roku 1943, který tušil v prostoru piod schodištěm do krypty jednu z možných cest do jím navirgulované hypotetické chrámové krypty. R. 1943 zmiňoval i jméno výzkumce, který se podle jeho informací pokoušel o průnik do neznámého podzemí. Od výzkumu ho však odradila pevná základová zeď kaple a fakt, že k této události došlo za II. světové války. Speleologové z roku 1991 speleologický průzkum krypty pod kaplí sv. Anny neprováděli, navštívili ji jenom exkurzně a za účelem jejího zmapování. Tajná skrýš v pilíři s kazatelnou. Poměrně málo známou skutečností je fakt, že chrám Panny Marie ve Křtinách měl svou tajnou skrýš na tzv. kostelní poklad. Tato tajná skrýš se nachází v pilíři s kazatelnou u hlavního oltáře. Vchod do skrýše je na oratoři v prvním patře chrámu, kde se nachází boční oltář po jehož odsunutí se vstupuje nízkým otvorem do dutiny uvnitř pilíře. V této dutině na úrovni oratoře vidíme vstup do tajného příkrého schodiště z cihel, který byl původně uzavřen kamennou deskou (?). Tajné schodiště vede napříč pilířem dolů až na úroveň dlažby chrámu v přízemí, kde je vyzděna malá dutina - vlastní skrýš pro poklad. Ze zmínky v archivu se mi podařilo zjistit, že tato skrýš byla přinejmenším jednou opravdu použita a to za II. světové války křtinským knězem Františkem Markem, který zde před průchodem fronty ukryl liturgické náčiní a bohoslužebná roucha. Tato skrýš je dodnes málo popularizována, přestože křtinským kněžím byla známá. Ještě ani dnes farní úřad ve Křtinách nechce vyslovit souhlas s jejím nafotografováním a odbornou dokumentací. Fotografie naexponované v roce 1991 během speleologického průzkumu Speleohistorického klubu Brno (Marek Šenkyřík a kol.) se bohužel nedochovaly. Proto žádné fotografie této zajímavé památky dodnes neexistují... Během speleologického průzkumu v roce 1991 jsme rozebrali cihlovou podlahu v tajné skrýši vedeni domněnkou, že se zde snad nachází zavalené pokračování schodiště vedoucí až na úroveň neznámé podzemní krypty. Po odstranění cihlové podlahy se ale objevila jen několik decimetrů mocná vrstva zásypu pod nímž jsme narazili na pevný kamenný základ pilíře. Schodiště tedy tudy do podzemí nikdy nevedlo a vstup do podzemních prostor se zde nepodařilo objevit. Hlavní chrámová krypta. Tak jsem pojmenovali kryptu zemřelých křtinských premonstrátských kněží pod chrámem Panny Marie, kteří zde byli pohřbívání v 2. pol. 18. století, v krajním případě až do roku 1784, kdy došlo ke zrušení zábrdovického kláštera. Historik Rudolf Hurt ve svém rukopisu věnovaném historii poutního místa ve Křtinách uvádí některá jména zde pohřbených bratří premonstrátů: r. 1758 Kajetán Záviš z Osenice, r. 1763 Tomáš Rychlík, r. 1767 Rafael Kreitz a r. 1772 Ruprecht Rafael. Jména zbývajících devíti nebožtíků se mi přes určitou snahu nepodařilo zjistit a zůstávají tedy anonymní. Celkem zde bylo pohřbeno 12 až 13 mrtvých. Třináct mrtvých nověji uvádí ze své ojedinělé exkurze i předseda Vlastivědného spolku z Adamova Zelík (1958). Krypta je v hlavní ose chrámu (SZ-JV) dlouhá 8,9 m a široká 5,8 až 6,8 m. V jejím čele se nachází původní pohřební vchod se schodištěm z chrámu. Horní dva schody jsme rozebrali abychom získali prostor pro vedení horizontálního vrtu vzhledem k možnému pokračování krypty z opačné strany za schodištěm. Vrt vnikl jen do výsypky. Schodiště do krypty je přikryto kamennou deskou, která však nahoře v centrální části chrámu není patrná, neboť je od roku 1905 předlážděna nákladem knížete Lichtensteina novější podlahovou krytinou. Krypta byla bohužel v minulosti veřejnosti přístupná malou 12,5 m dlouhou větrací chodbičkou, přístupnou po kolenou z pod oknem v jižní části chrámové zdi. To se negativně podepsalo na stavu zachování tělesných ostatků. Lebky zmizely stejně jako kosti. Dne 1. prosince 1990, kdy se do těchto prostor prokopal zavaleným vchodem větrací chodbičkou autor této studie s kamarády z Novodvorské skupiny ZO 6-12 Speleologický klub Brno (její nástupnickou organizaci se stala zde v podzemí křtinského chrámu dnešní ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno) byly tělesné ostatky zde pohřbených premonstrátů v žalostném stavu, neboť se zachovalo jen několik málo úlomků kostí, takže počet nebožtíků musel být odhadnut na základě matematického výpočtu využité úložné plochy v kryptě, dosud plné hoblin a tlejících dřev z rakví. Tento dřevěný troud byl v roce 1991 vynesen před kostel a Na spálenisku zpopelněn. Dnes je větrací chodbička uzavřena masivní železnou brankou se čtyřmi zámky. Tak jsme v Hlavní kryptě získali čistě vymetené místo pro potřebu uskladnění lebek a kostí, redeponovaných z nově objevené krypty pod věží - ossaria. Před rokem 2005, kdy byla v Hlavní kryptě uskladněna křtinská kostnice a pomalované lebky (do té doby zkoumaná RNDr. Horáčkovou a MUDr. Benešovou v Univerzitě Brně), byly v krytě vyzděny cihlové výklenky do nichž byla kostnice a pomalované lebky umístěny. V těchto výklencích je kostnice dnes ke shlédnutí srdnatým návštěvníkům podzemí křtinského kostela, kteří již ale nepřicházejí větrací chodbičkou, ale historickou 12,5 m dlouhou podzemní chodbou ze křtinského náměstí. V roce 1991 jsme též kopali do podlahy v Hlavní kryptě průzkumnou sondu cca 2 m hlubokou s ohledem na možnou existenci druhého neznámého patra krypty pod chrámem. S negativním výsledkem. V hloubce cca 2 m pod cihlovou podlahou krypty bylo naraženo na zvodnění. Do sondy prosákla hladina podzemní vody. Tím bylo zjištěno, že se pod chrámem nenachází druhé patro krypt. Druhý vertikální výkop jsme vedli v Přístupové chodbě od náměstí, v místě dvou bočních přízemních kleneb. Bylo zjištěno, že se zde nenachází kolmo procházející podzemní chodba. Klenby vedou jen do nezpevněné výsypky pod dlažbou chrámu - neodstraňovat prosím současnou zazdívku! Otázka odvodnění rájského dvora uvnitř ambitů v blízkosti chrámu Panny Marie. Lze očekávat existenci analogické zrcadlově umístěné podzemní chodby historické kanalizace odvodňující rajský dvůr uvnitř ambitů v blízkosti chrámu Panny Marie. O této hypotetické chodbě v současnosti není nic známo. V minulosti bylo pravděpodobně objeveno její vyústění na křtinském náměstí, "tam kde kdysi stávaly prodejní stánky" (Zelík 1958). Nechce se mi věřit, že by dávní stavitelé vyvýšeného rajského dvora, na nějž stéká voda a sníh z chrámových střech, nijak neodvodnili. Tak přece něco zůstalo k objevení budoucím badatelům ve křtinském podzemí. Podzemí zámku, bývalá premonstrátská rezidence. Pod zámkem se nachází prostorná sklepení. Podařilo se mi získat mapu těchto sklepů pocházející z doby současné rekonstrukce. Historická kanalizace, kterou naši předkové (Polák 1930) mylně považovali za tajné chodby premonstrátů, zmapovaná dodnes není. Kanalizace je na dvou místech za řícená v důsledku novodobých stavebních prací. O rozsahu chodeb za závaly není nic známo. Zemřelý správce křtinského zámku pan Straka do zdejšího podzemí klade pověst o ukrytých dvanácti stříbrných sochách apoštolů. Byl pověstmi o ukrytých pokladech přímo nasycen a dokonce se je pokoušel i sám v podzemí zámku hledat. Pan Straka nás vpustil do sklepení pod zámkem, kde jsme se dokonce pokoušeli na jednom místě kopat s ohledem na skryté poklady. Hledali jsme druhé podzemní patro sklepů - bezúspěšně. Romantickým představám se meze nekladou. Více jsme těmto pověstem nevěnovali pozornost a místo toho jsme prokopali nadějný propad za budovou bývalého včelína poblíž zámku, kde jsem tušili v romantickém nadšení zavalený vchod do podzemní chodby směrem "na Habrůvku." Ještě ke středověkým situacím: otázka lokalizace základů původních dvou středověkých křtinských kostelů. Středověké nálezové situace nejsou ve Křtinách dodnes spolehlivě doloženy. Pouze J. Opletal r. 1962 dokládá nález svorníku, který byl dle názoru Památkového ústavu gotický. Na vině absence středověkých nálezových situací nepochybně je výstavba Santiniho barokních novostaveb v místě staré výstavby. Prastarý Český kostel Zázračného obrazu se podle všeho nacházel v místě dnešního barokního chrámu Panny Marie. Domnívám se, že je dokonce možné z důvodu pokračování kontinuity poutního místa, že dnešní hlavní oltář se sochou Panny Marie Křtinské se nachází přibližně v místě hlavního oltáře Českého kostela, kde byla původně vystavena k uctívání křtinská Bohorodička, jak dokladují obrázky zveřejněné ve "Vallis Baptismi..." Martina Alexandra Vigsia z r. 1663 a z roku 1665 v anonymní knize "Audolí křtinské". Vrtně byla v roce 1991 pod celou chrámovou prostorou Panny Marie zjištěna deprese, pravděpodobně ve tvaru příkopu, vyplněná velmi kyprou výsypkou s úlomky cihel. Základy Českého kostela byly tedy v centru chrámu s největší pravděpodobností odstraněny a nepodaří se je objevit. Určitá naděje spočívá mimo areál chrámu, například v roce 1991 před SZ dveřmi do chrámu směrem do zámeckého sadu se mi podařilo lokalizovat staré základy blíže neznámé stavby a již tehdy jsem vyslovil domněnku, zda byly obnaženy zbývající základy Českého kostela. Odlišná geologická situace je však v prostoru za hlavním oltářem. Zde vrty pronikaly maximálně 1 m hluboko do původního geologického podloží. Za hlavním oltářem by tedy mohly být hypoteticky zastiženy zbytky původních středověkých situací. Co se týká Německého chrámu, ten stával v blízkosti dnešní kaple sv. Anny, tedy pravděpodobně již mimo areál barokní výstavby Je otázkou zda budou jeho základy objeveny, neboť v barokní literatuře je málo povšimnutá zmínka, že původní kostely byly rozebrány až do základů. Něco snad však zbylo... Dneska je v těchto místech ozdobný parčík. Původní fara Na spálenisku. Původní fara se nacházela v místě zvaném dodnes Na spálenisku, na památku zhoubného požáru r. 1611 při němž fara vyhořela a kdy byl ohrožen ohněm i starý Český kostel, stojící od fary dle dobové zprávy pouhých patnáct kroků. Po tomto požáru byla postavena v r. 1660 postavena v místě dnešního zámku nová kněžská rezidence. Základy staré fary Na spálenisku by šlo archeologicky dnes pravděpodobně doložit, neboť se zde po požáru neodehrávala žádná antropogenní stavební činnost. Věž. Z věže čnící nad poutním místem z malého návrší (viz. Kiliánova rytina zaznamenávající Křtiny v 2. pol. 17. století) v místě dnešního náměstí se s největší pravděpodobností do dnešních dnů nic nezachovalo, neboť terén křtinského náměstí byl v průběhu staletí zahlubovaný až do dnešního stavu. V roce 2008-9 na náměstí však byly zastiženy při stavebních pracích základy původní přístupové cesty vysoko k jižnímu ambitu, rozebrané v roce 1865 nákladem knížete Vincence z Bubna-Litic. Vyškovská kaple. Vyškovská kaple, nebo též kaple sv. Anny na bývalém hřbitově pravděpodobně ve svých nepatrných zbytcích dosud existuje pod kvetoucím sadem křtinského zámku, přibližně v místě nerealizovaného ambitu s kapli sv. Josefa. Rovněž hřbitov, do něhož se u chrámu Panny Marie pohřbívalo až do roku 1805, musí pod sadem dosud existovat. Zde ruka archeologa dosud nezabořila krompáč. Existují zde tedy dnes neznámé hroby, nezasažené již barokní výstavbou v 1. pol. 18. století, z části patrně již z 13. století. Otázka velkomoravské stavby. Páter Tomáš Prnka předpokládal a snil o objevu velkomoravské rotundy někde pod křtinským chrámem. Tato rotunda ve Vallis baptismi, kde údajně byli křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu, je holá spekulace. Domnívám se, že se jí nepodaří nikdy objevit. Též v kamenném (betonovém?) základu vykopaném na křtinském náměstí páter Prnka v návalu nadšení již viděl obětní kámen. Za zmínku v literatuře tyto indicie stojí. Vzácné velkomoravské nálezy zde, vzhledem k malé prozkoumanosti Křtin, nelze totiž zcela vyloučit. Byla by to senzace! Refugium ve Křtinském údolí nebo Hrádek u Babic? Snad neodbočím z rámce zaměření této studie, když zmíním poněkud kuriózní a záhadnou stavbu nad Žlíbkem Vaječníkem ve Křtinském údolí. Přizvaní archeologové se pracovně domnívají, že se jedná o zbytky blíže neznámého a v literatuře nedoloženého středověkého hrádku, který nazvali Hrádek u Babic. Archeologicky datovatelné materiály (keramika) zde nebyly získány žádné. Podle mého názoru se může ve skutečnosti jednat o stavbu ještě starší než zmíněný hrádek, a to stavbu sakrální, neboť je s podivem, že o ní premonstráti ve svých spisech mj. i Křtinského údolí, nikde nepsali a tedy pravděpodobně o ní nic bližšího nevěděli. Zde jsem již na poli spekulace o údolí, v němž byli prý křtěni pohané (u krasových vývěrů?). Zmíněná stavba se nachází strategicky přímo nad Vývěrem Křtinského potoka a já se domnívám intuitivně, že se opravdu jedna o stavbu sakrální, nikoli středověký hrádek. Možná, že právě zde byl nad Výverem postaven první předchůdce kláštera ve Křtinách. Samozřejmě o tom nejsou žádné písemné důkazy. Ale tato hypotéza dobře zapadá do romantické legendy o Vallis baptismi, Údolí křtu, v němž byli křtěni naší předkové ještě před vznikem vlastních Křtin. Odpověď na tuto otázku možná přinese náhodný archeologický nález na objektu nad Žlíbkem vaječníkem ve Křtinském údolí, jakkoli se zdá být archeologicky sterilní, tedy jako refugium neosídlený. Refugiem ve Křtinském údolí nazývám objekt já, poustevník, na místo Hrádku u Babic. zaznamenal: Marek P. Šenkyřík - svámí GyaneshwarpuriČlánek, který předcházel: Sborník Acta Speleohistorica o výzkumech ve Křtinách je můj dluh historii. Zde můžete sledovat jak vznikají Acta Speleohistorica o Křtinách. Je to teprve pracovní neučesaný text. |