 25.4.2024 Učiněn zápis o manipůrových Křtinách, které jsou dnes v podstatě již bez anaháty.ZDE V důsledku toho je již nemá smysl ani v podstatě navštěvovat i když ze stavebního hlediska se jistě jedná o významnou památku po předcích. Navštivte tedy znovu pro jistotu web krtiny.info, který obsahuje mnoho nových nikde neuváděných informací. Zapsána kapitola zvaná Prolog na webu krtiny.info ZDE Ještě včera před půlnocí jsem ještě značně vyčerpávajím způsobem zapsal obsáhlý Prolog k tomuto webu, čímž se web stále dramaticky prodlužuje, což jistě zvýší jeho hodnotu vzhledem k dalším zveřejněným málo známým či neznámým informacím. Zajděte si proto na nový web. Ale dost bylo psaní o knězi Lajčákovi! Už budu především mlčet a těšit se že s pomocí Boží na má slova určitě dojde! Tímto jsem vyčerpal toto téma a tento web nebudu již příliš aktualizovat. Navštivujte mne proto na webech gyaneshwarpuri.cz, hermitphoto.cz a mystickajoga.cz. Děkuji za návštěvu a jsem s pozdravem. 24.4.2024 Poměrně radikálně pokračovala aktualizace nového webu krtiny.info Například křtinského kněze P. Jána Lajčáka jsem nazval na webu v podstatě manipůrovým člověkem, z hlediska jógové filozofie a moudrosti, čemuž odpovídá jeho opravdu velmocenské neuctivé katolické vystupování bez citlivosti k anahátě autora tohoto webu. Tak se na webu znovu porozhlédněte. Najdete tu mnoho nových velkoformátových fotografií ze speleologického výzkumu. Rozesílám definitivně poslední Acta Speleohistorica. Na Národní památkový ústav v Brně o Habrůvecké plošině a Plošině Skalka, i když je to asi jako památkáře nebude příliš zajímat, ale chovám naději že to zaarchivují pro budoucí generace. ASp o Habrůvecké plošině odesílám též ještě ZO ČSS 7-01 Orcus, přestože se nenachází v Moravském krasu. Ale za dříve zaslanou publikaci o Skalce velmi uctivě poděkovali osobním telefonátem, a proto to pro ně znovu udělám. Tímto mi došly všechny výtisky ASp o Plošině Skalka. Pokud jsou nezi vámi ještě nějací zájemci, rád pro vás udělam dotisk, což je stále možné. Napsal mi křtinský kněz P. Ján Lajčák, který mne bohužel nechápe a negativizuje moje působení v chrámu Panny Marie ve Křtinách mocenským způsobem. Jeho email si přečtete v návštěvní knize. Dnes v 1 hodinu ráno vznikl web www.krtiny.info!!! S konzultací profesinálního pracovníka Wedosu se mi podařilo nastavit jako alias doménu krtiny.info na doménu gyaneshwarpuri.cz. Potom ještě bylo třeba převést doménu krtiny.info na webhosting gyaneshwarpuri.cz, což jsem ze začátku nemohl pochopit. Ale s pomocí pana Jelínka z Wedosu jsem to nakonec zvládl a web krtiny.info zázračně naskočil a vstoupil v existenci. Stalo se tak v 1 hodinu ráno. Hned jsem rozeslal o tomto svém počinu radostné emaily přátelům. Nyní se těším z pohledu na nový web.  23.4.2024 Dnes jsem zaplatil přes 600 Kč za doménu krtiny.info, neboť info je drahé. Právě se zřizuje a je možné, že již dnes spatří světlo světa tento nový web! Antonín Tůma ze Správy CHKO Moravský kras mne informoval, že má fotografie již visí na čestném místě v přízemí Správy CHKO Moravský kras. Jedná se o můj dar fotografie 75 x 50 cm z Adlerovy jeskyně s mojí postavou v oranžovém rouchu z této mojí dnes již meditační jeskyně.  Dnes velmi intenzivně pracováno na novém webu krtiny.info.. 22.4.2024 Můžete sledovat jak provizorně vzniká nový web krtiny.info, zatím provozovaný jako subdoména tohoto našeho webu. ZDE. Poměrně radikálně aktualizována o nové informace doména hermitphoto.cz Zajděte si tam. Již jsem doménu krtiny.info zaregistroval. Nyní čeká na zaplacení, což kvůli rozbitému mobilu zatím nemohu učinit. Pravděpodobně založím novou doménu www.krtiny.info, na níž budu upozorňovat na svůj problém s křtinským knězem P. Janem Lajčákem ve věci mých morálních a etických práv ve křtinském kostele, které jsem získal jako objevitel v jeho podzemí za kněží P. Tomáše Prnky a Mons. Jana Peňáze. O tom abych založil tuto doménu jsem byl poučen dnes ve spánku formou vnuknutí a hned jsem poslechl. Už se na to informuji u správce mých domén firmy Wedos.cz  21.4.2024 Rozhovor s Bobem Klváněm v brněnské čajovně Chajovně.    Na HermitPhoto zveřejněno nově 25 již historických fotografií z roku 2021 z Hradiska u Bosonoh, Stránské skály a Slezákovy díry ZDE. 20.4.2024 Milan Hnízdo mne informal, že RNDr. Pavel Kalenda zmínil mé jméno na své přednášce o Plánivách za což děkuji. Jsem rád, že na mne jeskyňáři myslí a vzpomínají v dobrém. Odstraněn web Gangotri.cz.  Přerušená meditace ve Slezákově díře. Byl jsem zklamán. Něco mne upozornilo abych zatím nenavštěvoval Adlerovu jeskyni. Proto jsem se rozhodl meditovat jen ve Švédově stolu a současně ho nafotografovat svým zbrusu novým Olympusem OM-1. Jaké však bylo mé zklamání, když jsem přišel pod Švédův stůl. Od jeskyně totiž na mne upřeně zíraly tři postavy ve vojenských maskáčích. Mohli to být trampové z města. Proto jsem do této jeskyně vůbec nešel a rozhodl jsem se jít do jeskyně Trampů. Při výstupu do prudkého svahu pod jeskyní Pekárnou jsem se ohlédl, když tu jsem spatřil světsky oblečeného muže s igelitovou taškou jak sebevědově stoupá ke Křížově jeskyni. Toho jsem velmi litoval, neboť na Křížově jeskyni již není himalájský samota jako kdysi. Dokončil jsem výstup k Pekárně, když tu mě napadlo abych nevyrušoval onoho podivného zálesáka pobývajícího v jeskyni Trampů a šel místo toho do své Slezákovy díry - Záhrobní. Tam pod převisem jsem rozprostřel na zem igelitovou plachtu a na ni položil karimatku. Zasedl jsem k meditaci a zacvičil si jógové ásany. Přitom jsem přemýšlel, že do Adlerovy jeskyně v důsledku osídlení Křížovy jeskyně množstvím lidí nemá smysl zatím vůbec chodit meditovat. Vstyčil jsem v Adlerově jeskyni sice nedávno kříž a položil informační cedulku, ale zatím necítím, že bych sem měl chodit. Ale ještě se uvidí. Hledám větší samotu. Ještě jsou v Hádeckém údolí naštěstí nějaká opuštěná místa. Takže se uvidí kde nakonec spočinu. Na Slezákově díře mi ale nic nechybí. Po těchto zjištěních jsem se spontánně na vnitřní pokyn dnes rozhodl přerušit meditaci a vydal se do Ochoze u Brna a do civilizace. Hari Óm. 19.4.2024 Přestal jsem psát na facebook z důvodu negativních energií, které se tam neustále vynořují z něčího podvědomí. Najdete mne jen na mých čtyřech webech, které jsou důsledně nekomunikační. Díky za to Ticho v němž přebývá Bůh. Tohle mi darovali Dobří andělé. Jdu vám příkladem. V těžké životní situaci vlivem smrtelného onemocnění se může ocitnout každý s vyjímkou jogínů.  Dnes jsem opět pilně pracoval na HermitPhoto. Zveřejněno 27 historických fotografií ZDE. Ze Křtin, Stránské skály, Novodvorského ponoru, Závrtu Zub ap. 18.4.2024 Daruji svou fotografii Doc. Martinu Olivovi, příteli.  Po půl roce navštíven a aktualizován web gangotri.cz. ZDE. Doplněna esej "Sám na hoře" a vypuštěny deníkové informace o mém pobytu a putování po slovenských horách, neboť byly k nečtení. Celý tento symbolický skromný web byl tedy zásadně ještě více zestručněn. Na HermitPhoto doplněno mnoho fotografií. Tím jsem splatil starý dluh tomuto webu. 10 fotek z podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách ZDE. Zahájení výstavby Ponoru ZDE. Společenství kamarádů Ponoru ZDE. Slezákova díra 1985 ZDE. Speleolog Jan Hynšt ZDE. Údolí Říčky ZDE. Švédův stůl ZDE. Čtyři fotografie z kanalizace pod ambity chrámu P. Marie ve Křtinách ZDE. Tajná skrýš v pilíři chrámu P. Marie ve Křtinách ZDE. 17.4.2024 Na HermitPhoto jsem doplnil 12 fotek z Říčankovy skály, Hynštovy ventaroly, Adlerovy a Tajného místa ZDE Zkouška teleobjektivu v osvětlené místnosti: pan Gregor z firmy Antik Foto na Mendlově náměstí v Brně. Tento neobyčejně zkušený a ochotný odborník mi pomohl vybrat pro mne vhodný fotoaparát a objektivy, za což mu děkuji.  Dva profesionálně naskenované svaté obrázky ke stažení a vytištění nejméně na formát A3. 
Spolupracuji:
16.4.2024 Návrh informační cedulky v dřevěném rámečku pro Adlerovu jeskyni. 
Právě se blíže seznamuji se svým novým mazlíčkem Olympusem OM-1. Zatím neovládám jeho velmi pokročilé funkce, ale snad se mi to podaří s pomocí odborníku z Antik Foto učinit. Hari Óm. Dnes mi přišla zamítavá odpověď ze stříleckého ášramu na moji žádost fotografovat Višvagurudžího neboť počet fotografů v ášramu je naplněn Na to jsem odpověděl: Děkuji za odpověď, ale pokusím se dle možností učinit nějakou fotografii Višvagurudžího neorganizovaným spontánním způsobem, jak činí někteří svámijové na satsangu. Snad mi v tom nebude nikdo bránit, neboť jsem investoval 104 000 Kč do profesionální fotovýbavy na tento účel a byl bych velmi zklamaný, kdybych žádnou fotografii neučinil. Děkuji za toleranci a pochopení. Hari Óm. Případně jako svámí vznesu osobní dotaz na Višvagurudžího v této otázce. Gyaneshwarpuri Dnes jsem proinvestoval 78 000 Kč za profesionální fotografickou výbavu. Tím se mé konto téměř vyprázdnilo a já začínám ode dneška žít šetrně a prostě jako bosý františkán. Jmenovitě jsem koupil tělo fotoaparátu Olympus OM-1 a teleobjektiv 40-150 mm (ekvivalent 80 - 300 mm u kinofilmu), jímž plánuji portrétovat svého Mistra paramhanse svámího Mahéšvaránandu, i když oficiální povolení ze stříleckého ášramu jsem dosud nedostal. Ale mlčení je souhlas a já jako svámí se pokusím Mistra zvěčňovat na fotografii při jeho návštěvách Střílek. Též jsem dal do bazaru na Kounicové plně funkční tělo svého bývalého Olympusu jen za 7 900 Kč. Marek Audy, bývalý předseda České speleologické společnosti porušil embargo České speleologické společnosti vůči mé osobě spočívající v nekomunikaci se mnou a zakomunikoval se mnou pozitivně. Poděkoval totiž za zaslaná Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině, za což jsem ho naoplátku pozval virgulovat Děravku a Habrůvecký ponor, neboť Marek Audy je známý svými biolokačními telegnostickými schopnostmi, jimž v jeho případě důvěřuji. Zakoupím si profesionální výbavu na fotografování od firmy Olympus, které věřím. Zakoupím tento teleobjektiv ZDE Chtěl bych totiž portrétovat svého Mistra Višvaguru paramhanse svámího Mahéšvaránandu na seminářích jógy ve Střílkách. Současně oznamuji, že bohužel zanikla značka fotoaparátu Olympus. Dnes ve výrobě této firmy pokračuje značka OM SYSTEM patřící údajně Portugalcům a již ne Japoncům. Je to velká škoda, neboť na kvalitní Olympus jsem již zvyklý, dokonce více než na Nikon. Zakoupím rovněž kvalitní tělo Olympus s příslušenstvím. Už se na tento obchod těším. Svůj stávající Olympus odevzdám do bazaru Antik Foto na Kounicové v Brně. Moji prioritou je pořídit si sice drahé, ale profesionální vybavení na fotografování svých meditačních jeskyní a pousteven. V této naprosté profesionalitě vidím cíl svého fotografování, takže už ne amatér. Za tělo jsem si vybral tento zcela profesionální přístroj: ZDE Na HermitPhoto zveřejněno 5 nových fotografií ZDE Jedná se o fotografie maminky, já v lese u Omic, na Pekárně a poustevně Gangotri ve Střílkách. 15.4.2024 Na HermitPhoto jsem zaarchivoval dvě fotografie "přinesení růže Panně Marii Turzovské" a Doc. Martin Oliva. ZDE 14.4.2024 Velmi intenzivně jsem v noci pracoval na webu HermitPhoto. Opravil jsem 67 zdrojových kódů a smazal několik desítek originálních fotografií, jejichž skladování se ukázalo být neudržitelné. Rozhodl jsem se originály vybraných fotografií zmenšit na formát A4, tedy cca 3500 px v delší ose o objemu cca 1,5 Mba na jednu fotografii. Myslím si, že takovéto archivování fotografií budou únosné. V rámci zestručnění webu odstraněny originály sazeb v pdf publikací Acta Speleohistorica o Křtinách, plošině Skalka a Habrůvecké plošině. Tyto publikce totiž nebudu již vydávat a současný náklad byl více než dostatečný. Tím jsem ulehčil cca 200 MBa prostoru serveru Wedos, které jsem smazal. HermitPhoto z Tajného místa v Moravském krasu. 
Bohužel musím snížit výdaje pro Jadan a pro Charitu. U ostatních společností budu platit stejně. Hari Óm. Dnes jsem si vybral tento nový fotoaparát ZDE Bohužel na něj nemám zatím finanční prostředky, jinak bych ho hned zakoupil. Ale budu na něj šetřit. Mě to za tu profesionální fotografii stojí. Při hlubším zvažování asi na něj peníze nějak ještě ze zbytků konta vyčlením. Můj stávající Olympus, který mi doporučil v roce 2020 k zakoupení Kamil Pokorný, tehdy můj dobrý kamarád, ne jak dnes odpůrce, se mi už nehodí svojí kvalitou, i když na první pohled fotí úžasně. Ale jen na své amatérské úrovni. Rád bych se věnoval opravdu profesionální službě Svámijiho fotografa. Pokud mi vyhoví fotit Svámijiho Mahéšvaránandu, tak mi rozhodně nebude líto peněz na profesionální výbavu, ale jen od firmy Olympus, které důvěřuji, neboť s ní mám jen dobré zkušenosti, na rozdíl od ještě lepší firmy Nikon, která mne zklamala. Proto jsem dal přednost levnějšímu přístroji firmy Olympus. Už jsem se pevně rozhodl, že profesionální Olympus rozhodně zakoupím navzdory úplnému nedostatku finančních prostředů. Ať to dopadne, jak to dopadne, já to udělám a profesionální fotoaparát zakoupím. 13.4.2024 Právě jsem odeslal žádost do ášramu ve Střílkách o odborné fotografování Višvagurudžího Mahéšvaránandy. Hari Óm, mám vážný zájem fotografovat odborně Višvagurudžího paramhanse svámího Mahéšvaránandu na seminářích ve Střílkách. Sdělte mi prosím zda s tímto fotografováním v areálu ášramu souhlasíte. V ponděli na adresu ášramu odešlu oficiální písemnou žádost. Upozorňuji, že bych fotografie Svámijiho rád zveřejňoval na svém webu http://hermitphoto.cz/ Samozřejmě, že originály fotografií v jpg věnuji ášramu ve Střílkách k použití. Můžete mne o svém názoru na moji žádost informovat na email: swami@gyaneshwarpuri.cz nebo písemně na moji adresu, což by bylo lepší. Údolí Říčky je mé údolí od Boha. Myslím si, že mi vůle Boží vyčlenila Hádecké údolí čili Údolí Říčky k poustevnickému usazení v meditační jeskyni. Celkem zde využívám příležitostně za účelem meditace v osamění asi 8 jeskyní z cca 50 zdejších jeskyní, například Trampů, Slezákovu díru, Kůlničku, Nad Kůlničkou, Pekárnu, Švédův stůl, Křížovu a Adlerovu. Přitom hlavní meditační jeskyni v tomto posvátném údolí, jakož i v celém Moravském krasu, jsem učinil Adlerovu jeskyni. V Adlerově jeskyni si však musím ještě nějak vypořádat vztah s anonymním zálesákem, který ji v nepořádku a špíně navštěvoval přede mnou. Doufám že pochopí, že mé rozhodnutí působit právě v této jeskyni je z nejvyšších možných míst, tedy od Boha a ustoupí mi bezbolestně. Hádecké údolí, jak jsme ho nazývali my, trampové a jeskyňáři, navštěvuji již cca 45 let života. Původně jsem chtěl žít jako poustevník v onom kdysi velmi svatém Vallis Baptismi, Údolí křtu čili Křtinském údolí. Ale tam nejsou pro osidlení poustevníkem dnes pozitivní dobré energie nejen mezi speleology, ale i ve vztahu se správcem tohoto pozemku ŠLP Křtiny, kteří mé myšlence nefandí. Navíc je energie a aura Křtinského údolí velmi znehodnocena výstavbou velmi frekventované silnice bez chodníku pro pěší turisty, návštěvníky či poutníky k Panně Marii ve Křtinách, která hrozí smrtelnou kolizí se zběsile ujíždějícími motorkáři a automobilisty. Proto jsem dal nakonec za pravdu RNDr. Antonínu Tůmovi ze Správy CHKO Moravský kras, který mi navrhl abych poustevnicky přijal jen Údolí Říčky, místo Křtinského údolí a Habrůvecké plošiny. A tak se nakonec i zázračným způsobem stalo. Tak mne to přivedlo zpět domů do Údolí Říčky, i když toto údolí je v důsledku blízkosti brněnské aglomerace bohužel velmi přelidněné. Zde je tedy má současná hlavní meditační jeskyně Adlerova. Prosím abyste mne nestopovali, nehledali mne a nenavštěvovali v jeskyni. Doufám že mne odtud nikdo nevysídlí. Děkuji. Návštěva Tajného místa v Hádeckém údolí. Jak jsem již psal, toto tajné místo pro meditaci se nachází v jižní části Moravského krasu. Znovu, již podruhé jsem ho navštívil. Zapálil jsem dřívkovač a uvařil si několik čajů. Potom jsem kramlí pročistil prostor pod meditačním převisem od větviček, listí, kamení a hlíny. Je to místo právě na posazení, ale velikostí jen pro jednoho člověka a to pouze čelem ke skále. Z kamene jsem vyrobil provozirní "oltář" a položil na něj přenosnou fotografii Svámijiho, mého Místra. Je to teď velmi krásné místo pro meditaci, zvláště když jsem ho vystlal mechem. Zatím jsem zde však nezasedl k meditaci. Medituji na karimatce jen venku na haldičce. Nacházím se na bezkonkurenčně nejskrytějším místě v Moravském krasu. Ale jak jsem bohužel zjistil hned druhý den, není zas tak odlehlé, jak jsem si myslel. Nějaký outdoorový dobrodruh se sem totiž ze dna údolí vyškrábal a vyrušil mne při rozjímání. Též jsem zjistil, že v korunách stromů nad tímto místem je zaklíněný zlomený velmi těžký kmen statného stromu z tvrdého dřeva, který hrozí nebezpečně zřícením na mne. Z tohoto důvodu neriskuji. Proto se přestěhuji pravděpodobně zpět do Adlerovy jeskyně. 
10.4.2024 Video Adlerova jeskyně: vstyčení kříže v jógové meditační jeskyni. ZDE Nové HermitPhoto z Adlerovy jeskyně. 
Časně ráno po půlnoci jsem si hrál se zdrojovým kódem webu mystickajoga.cz a prohazoval posloupnost článků. Když jsem se podruhé v noci probudil převedl jsem několik duchovních článků z tohoto webu na mystickou jogu. 9.4.2024 Pár slov o meditační jeskyni Adlerova. Tuto jeskyni znám již od mládí, tedy od 80. let 20. století, ale nikdy jsem ji ze záhadných důvodů více nenavštěvoval, neboť jsem se zdržoval jako tramp a speleolog ve svahu Hádeckého údolí, tedy Údolí Říčky, v tom masivu v okolí jeskyní Pekárny, Kůlničky, Trampů a Slezákovy díry. Adlerova jeskyně se mi totiž jevila v mém speleologickém mládí jako relativně nezajímavá, neboť je považována - spolu s nedalekou niže ležící Křížovou jeskyní - za ucpaný paleovývěr vod jen z nedalekého Kamenitého žlíbku pod Pekárnou. Ale nyní, v roce 2024, je tomu zcela jinak. Poznal jsem jako mnich a poustevník ve své meditaci, že je to svatá jeskyně, posvěcená pravěkým člověkem v magdaleniénu, který v ní ve velké odloučenosti pobýval v době, kdy hlavní kmen žil v jeskyni Pekárně. Z této naprosté odloučenosti, velmi těžké přístupnosti ve skalách a též z morfologie podzemní prostory usuzuji, že v ní žili svatí mužové, šamani, neboť ti vyhledávají samotu, což je univerzální princip všech duchovních lidí ve Vesmíru. Adlerova jeskyně je tedy velmi pravděpodobně šamanskou jeskyní, či spíše šamanskou jeskyňkou, neboť je zcela nepatrných rozměrů, které jsou dostačující jen pro jednoho či dva nanejvýš tři obyvatele. Nyní se souhlasem Správy CHKO Moravský kras začínám v této posvátné jeskyni předků věnovat své osamělé meditaci, modlitbě, mantra džapě, jakož i ostatní jógové duchovní sádhaně, neboť je zde to co nazývám himalájská samota. Tím symbolicky navazuji na ony svaté muže - šamany, kteří v této jeskyni podle mne pobývali. Snad se mi podaří zde napojit na jejich Vesmírnou duši vtisklou formou aury do tohoto nepřístupného podzemí. Jsem tedy poustevník, jogín a hinduistický mnich u nohou Vesmírného Mistra Višvagurua paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Na tomto místě webu gyaneshwarpuri.cz vás budu informovat o svém působení v této svaté jeskyni, i o tom co zde najdu ve své meditaci. Tuto jeskyni speleologové evidují pod číslem Ř-11 nebo též 1425. Jak jsem řekl, není speleologicky zajímavá a v současnosti nikam dál nepokračuje. Proto se o její speleologický průzkum nikdo více nezajímá. Může jít dokonce jen o korozní jeskyni, jakých jsou v Hadeckém údolí desítky. Velmi zajímavá - hlavně pro mne a mou vizi šamanské jeskyně - se jeví být ale archeologicky. Docent Martin Oliva z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně ve své "Encyklopedii paleolitu a mezolitu českých zemí" v Adlerově jeskyni uvádí nálezy magdaleniénu ve spraši se dvěmi uhlíkatými vrstvičkami, přičemž v nadloží byl holocén. Ze zvířecích kostí značně převládal sob, poté medvěd, liška a zajíc. Jsou uváděny i dva metatarsy mamuta. Osídlení bylo hlavně ve vchodu. Byly nalezeny rydla a čepelky s otupeným bokem, které převládají nad škrabadly, následují vrtáky (celkem 53 formálních nástrojů). Předmagdaleniénské osídlení není doloženo přesvědčivými artefakty ani stratigraficky. Dále nalezena dlátkovitá báze kopí, hladidlo, řezaná lodyha a třísky parohů, terciérní ulita a provrtaný zvířecí zub. To je vše co se podařilo postihnout archeologickým výzkumem, který je zaměřen především materiálním způsobem a nezohledňuje duchovní dimenzi osídlení této pravděpodobné šamanské jeskyně. O jeskyni psali archeologové Klíma v roce 1953 a Valoch v roce 1960. Tuto odlehlou a skrytou jeskyni dnes navštěvují hlavně trampové, tuláci, zálesáci a skauti, kteří zde u ohně (který je ale nyní Správou CHKO Moravský kras zakázaný) nacházejí to, co jinde již jen málokde nalézají, záchvěv věčnosti přírodní mystiky ve smyslu woodcraftu - lesní moudrosti a romantiky. Bohužel zde zanechávají odpadky, které nikdo neuklízel například od piva, plasty ap. Toto všechno jsem ale uklidil přineseným smetáčkem a lopatkou, jíž jsem vyzametal mnohaletou špínu v této jeskyni, čímž se s přibývající čistotou proměňují její duchovní síly a energie. Též jsem zrušil tradiční zálesácké kameny hrazené nepovolené ohniště na deponii před jeskyní, aby mne snad někdo ze Správy CHKO zde nepodezíral, že si dělám oheň během svých meditací, což je zakázané. Já používám k uvaření pokrmu vezdejšího či čaje jen oudoorový vařič tzv. dřívkovač, což je ochránci přírody respektované a tolerované. Žádám vás, kdo čtete tyto řádky, abyste respektovali toto mé ústraní o němž veřejně pojednávám v dobré víře, že to nikdo nezneužije proti mě a nenavštěvovali jste mne z pouhé zvědavosti vidět svatého muže. Ani jeskyně nění více zajímavá, neboť nikam dál do skály nepokračuje. Jsem poustevník a nemám proto zájem o jakoukoli publicitu ze strany vlezlých novinářů či veřejných médií. Jinak bych musel odejít do observace na jiné tajné místo, klidně již mimo Moravský kras. Tak mne v Adlerově jeskyni prosím nikdy nenavštěvujte a nevyhledávejte, neboť nemám nic co bych vám mohl dát a říct. Každý Boha musí hledat sám a nic vám přece nebrání abyste se stali tak jako já taky poustevníky někde v Moravském krasu - ale ne již v Adlerově jeskyni! Pokud chcete pokročit na své duchovní Cestě radím vám abyste se řádně přihlásili do veřejných kurzů společnosti Jóga v denním životě na Bezručové ulici v Brně, tedy pokud jste z Brna jako já, tam se můžeme potkat. Nebo i v jiném městě, neboť Jóga v denním životě má pobočky po celé České republice, Evropě, Americe, Austrálii, samozřejmě Indii, opravdu po celém světě. Pokud se přihlásíte do těchto kurzů jógy, setkáte se po čase na satsangu s mým Mistrem Višvaguruem paramhansem svámím Mahéšvaránandou, což bych vám radil opravdu udělat, neboť Někoho takového v České republice nepotkáte. Je to plně Realizovaný, Osvícený jogín, Mistr, sjednocený s Bohem, Božským Já, které je vševědoucí a všudypřítomné. Ale to jsem již pro vaše vyšší dobro odbočil od tématu, jimž je Adlerova jeskyně. Neskrývám se v ní jak by se někdo domníval, čehož důkazem je, že o všem poskytuji informace a provádím fotodokumentaci na facebooku, na svých webových stránkách a výhledově jistě i ve Sborníku Muzea Blanenska, což je mé vroucí přání ve jménu trpících spoluobčanů i nadále dělat. Já hledám v jeskyni jen klauzuru - tedy samotu pro svou meditaci u nohou Vesmírného Misra a Přítele své duše, klidně i oněch šamanů, kteří žili v tomto posvátném Údolí v pravěku, nejen v paleolitu, ale i neolitu a dalších pravěkých obdobích, jichž bylo opravdu mnoho a nikdo o tom dnes moc neví. Doufám tedy, že mne v jeskyni nebude nikdo vyhledávat. Děkuji velmi. 
Dnes jsem byl na otočku ve své meditační jeskyni Adlerova zakopávat kříž a položit výstražnou cedulku na oltář. Hned po příchodu k jeskyni mne překvapilo nové kameny hrazené ohniště založené svěřepě na místě starého již při předchozí návštěvě uklizeného ohniště. K jeskyni tedy někdo stále přichází. Položil mi na oltář zlomený klacík a na deponii učinil ze dvou klád znamení, které by mohlo být považováno za satanistické. Každopádně to však není nebezpečné znamení, je to jen nejslabší již doznívající satanismus v lidovém provedení. Začal jsem hloubit dvě díry do země na deponii před jeskyni pro zakopání kříže, ale obě se potýkaly s předpokládanými problémy, velkými kameny a kořeny, proto jsem kříž nezakopal v místě ohniště, jak jsem zprvu zamýšlel. Nechal jsem ho dál jen volně opřený vpravo od vchodu o skálu, jen jsem ho zakopal do mělké vyštětované díry. Samozřejmě že jsem na oltář položil informační cedulku o svém meditačním využivání této krásné jeskyně. Cedulka je položena na oltáři uvnitř jeskyně. Druhou cedulku zamýšlím v budoucnu upevnit na kříž. Provedl jsem fotodokumentaci a video dokumentaci a záhy jsem odešel zpět do Ochoze na autobus a jím do Brna. 
Olivova Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí. ZDE Zaslal Doc. Martin Oliva osobně. O Adlerově jeskyni se píše na straně 130. 
8.4.2024 Aktualizoval jsem web mystikajoga.cz o články přenesené z tohoto webu. A budu v tom pokračovat. Všechny duchovní články z tohoto webu odstraním a ponechám jen ty, které se váží k Moravskému krasu. Objednal jsem si pepřový sprej na sebeobranu. Dnes jsem udělal na meditační pokyn něco pro svoji bezpečnost v jeskyni vzhledem k tomu že přece jen jsem známá osoba. Objednal jsem si pepřový sprej, který používá policie ČR, který by zasáhl případného agresora tekutou střelou až na vzdálenost 5 metrů, v případě že by mne vyhledal v jeskyni. Pokud byste to snad nechápali tak víte, že i sám Svámiji se obklopuje bodyguardy a policií pro svou obranu. Rozhodně ani já nejsem již františkán, kterého ve vši pokoře mohl každý kdo chtěl atakovat. Naopak já zastávám Dévpurídžího moudrou životní filozofii, že zlo se musi třást hrůzou kdykoli se zjeví jogín - poustevník. Takže mám do ústraní vojenskou dýku uton a pepřový sprej. Ani vy nepodceňujte své bezpečí pokud se uchylujete do samoty všeobecně propagované poustevny, tak jako propaguji já na internetu své meditační jeskyně v dobré víře že mne Bůh chrání . Krom toho jsem zajisté jen amatérsky vyškolen v karate takže nebudu zlému člověku jednoduchou kořistí. Věřím že kořistí bude naopak onen zlý člověk který by si dovolil přijít ve zlém do mojí blízkosti. Klidně ho spoutám a odvedu na policii, pokud by mne atakoval jakýmkoli způsobem. Dobrá rada. Nepotřebujete ani chodit do kurzů Jógy v denním životě. Každá trocha meditace v osamění bude mít pro vás mnohonásobný užitek. Naučte se sami rozjímat o Bohu v jeho vesmírné rozlehlosti a naslouchat Jeho slovu, které promlouvá k mystikům v nejtišší samotě. 7.4.2024 Včera odešla první velká platba duchovním a charitativním společnostem o rozsahu 3000 Kč. Jsem za to šťastný a vnitřně naplněný nektarem. 6.4.2024 Návrh informační cedulky pro Adlerovu jeskyni k rukám RNDr. Antonína Tůmy, vedoucího strážní služby CHKO Moravský kras. 
První meditační ústraní s výrobou kříže, oltáře a odstranění ohniště v Adlerově jeskyni v Hádeckém údolí. Tak jsem v Moravském krasu našel definitivně útočiště a svoji meditační jeskyni, Jmenuje se Adlerova a je v Hádeckém údolí (Údolí Říčky) v jižní části Moravského krasu. Výstup k jeskyni s plně naloženým batohem o objemu 120 litrů, s 6 litry vody, byl namáhavý a téměř na hranici mých možností. Dvakrát jsem při tom výstupu po úzké stezce skalami musel odpočívat. U Křížovy jeskyně nikdo nebyl. Tak jsem stoupal dál výš do svahu k Adlerově. Je to relativně opuštěné místo v podmínkach Moravského krasu. Překvapilo mne velké ohniště před jeskyní. To jsem se rozhodl zlikvidovat, neboť nemám zájem aby mne někdo podezíral, že zde během meditace dělám oheň. To samozřejmě není pravda. Druhé ohniště bylo přímo v jeskyni za vchodem. Na jeho místě jsem se rozhodl zřídit oltář z volně ložených kamenů. Již v pátek večer jsem sem navalil provizorně velký placatý kámen a položil jsem na něj přinesenou petrolejku na kostelní lampový olej, který nečadí. Přiložil jsem též dřevěný reliéf symbolu Óm, který jsem kdysi zanechal na jeskyni Trampů pro trampa, který v ní přebývá. Ten to však vůbec nepochopil, choval se neuctivě, proto jsem se rozhodl toto dřevěné Óm mu odejmout a přenést na oltář své nové meditační jeskyně Adlerovy. Zapálil jsem petrolejku a též vonnou tyčinku na přineseném dřevěném stojánku na pálení vonných tyčinek, který předtím byl na oltáři mého ášramu v Bosonohách. Potom jsem začal s generálním úklidem jeskyně. Byl tu totiž poměrně nepořádek a v důsledku toho neútulno. Ale to jsem napravil, neboť jsem si s sebou přinesl smetáček a lopatku od maminky, kterým jsem vyzametal podlahu prozatím v místě, kde budu meditovat a spát. V jeskyni byl na špicu postavený velmi těžký mohutný hnijící kmen, připomínající něčí satanistické ústraní v této jeskyni. Ten jsem samozřemě vyhodil ven ze svahu. Též jsem našel pivní vršky, igelity, plastovou nádobku s nesmysly a další odpad. Všechno jsem vynesl před jeskyni. Byla toho plná igelitová taška, kterou jsem si připravil na odnos do civilizace do odpadkového koše. Večer jsem snědl tři banány, jinak držím půst. Jsem tu poměrně šťastný a věřím, že se to ještě zlepší s přibývající meditací. Potom jsem v noci začal s mantra džapou za účelem očištění tohoto místa od zlých sil a negativních energií po mém satanizujícím předchůdci - dobytku. Nazval jsem tuto jeskyni ve své řeči po svém "Mahéšvaránandova meditační jeskyně", na památku mého Mistra, i když vím, že jméno Adlerova jeskyně je velmi zažité, a proto se mé vlastní pojmenování samozřejmě neújme. Adlerova jeskyně je typická šamanská jeskyně s velkou odlučností. V sobotu jsem se probudil při východu slunce. Hned jsem vyšel před jeskyni a spontanně s novým adrenalínem jsem začal z klády zlomeného stromu u ohniště vyrábět robustní středověký kříž. Tímto křížem nechci připomínat ukřižování Ježíše, ale domnívám se, že v Evropě a České republice je kříž mezinárodní dorozumívací symbol k označení svatých míst, v tomto případě mé meditační jeskyně. Kříž jsem opřel o skálu vpravo před vchodem do jeskyně a budu ho ještě zakopávat. Po jeho úspěšném vyrobení - měří na výšku 2,5 m - jsem odstranil odpadky z ohniště před jeskyní a začal s odstraňováním kamenné obruby ohniště. Dále jsem se pustil do zdlouhavé těžby lopatkou asi 15 cm mocné vrstvy slehlého popela. Z toho je vidět, že sem přichází poměrně dost lidí dělat oheň a kempovat. Demontáží ohniště jsem však tomu doufám učinil přítrž. Bývalé ohniště jsem pokryl a zamaskoval vrstvou listí. Potom přišel na řadu oltář z volně ložených kamenů v nitru jeskyně. Byla to rovněž namáhavá práce, ale mně, zkušenému kameníkovi z Krkonoš se mi nakonec podařilo oltář velmi hezky vytvořit. Oltář je opravdu velmi pěkný a hned jsem na něj radostně umístil petrolejku a ostatní posvátné předměty, které tu zůstanou ležet i po mém odchodu. Pak jsem dokončil vyzametávání listí a kamenů z nitra jeskyně. Nakonec jsem zasedl k mantra džapě a snad i meditaci. Místo toho jsem však unaven zalezl do spacáku a po karmajóze se rozhodl odpočinout. Ze spánku mne vyrušil hluk před jeskyní. Bohužel tam byla tlupa nějakých skautů, kteří se hned hrnuli do jeskyně a procházeli nevšímavě kolem mne na konec jeskyně. Z důvodu tohoto vyrušení jsem proto předčasně ukončil toto meditační ústraní a odešel do civilizace. Z Ochoze jsem jel do Brna autobusem. Za zmínku stojí, že v autobusu ke mně přišla nějaká paní a děkovala mi za zaslanou knihu o Křtinách na Památkový ústav. Hari Óm. 
5.4.2024 Dnešní moudrost. "Nikdy si nemyslete, že jste „ubozí červíčkové", jak radí církev. Ne! Nikdy nesmí mít člověk strach před Bohem. Jak v jedné upanišádě stojí: „Nebojte se mne, neboť vy jste já." (Átman). Když upadlo pravé poznání, začal člověk klekat, spínat ruce a plazit se před tváří Hospodinovou. Dokud byl v poznání, tu stál člověk zpříma a rozpínal ruce." 
HermitPhoto: fotodokumentace zálesácké osady v jeskyni Křížova v Hádeckém údolí.  Anna Šenkyříková, maminka svámího Gyaneshwarpuri, 76 let. 
Za měsíc budu mít 56 let. 
4.4.2024 Velmi intenzivně jsem pracoval i na opravě zdrojových kódů webu HermitPhoto.cz. Celkem opraveno 50 zdrojových kódů. Velmi intenzivně jsem v noci pracoval na reorganizaci webu mystickajoga.cz. Zajděte si tam. Už to stojí za to. 3.4.2024 Někteří kněží katolické církve jsou nemocní a žijí ve tmách. Někteří faráři jsou fakt blázni. Právě za mnou přišla maminka, že právě vysílali v televizi projev nějakého faráře, který tvrdí, že jóga je od satana a šíří tuto hypotézu navíc veřejně. Na to jsem mamince spontánně odpověděl, zda chce ještě být v církvi, kde jsou u moci takovíhle kněží. Domnívám se, že kněží a teologové, kteří učí že jóga je od satana jsou duševně nemocní a sami jsou pod vlivem satana. Mé každoměsíční platby duchovním a charitativním společnostem v České republice a Indii. Jsem velmi spokojený a šťastný, že mohu tyto peníze věnovat aby Láska Vítězila! 
Stav mého konta u Fio banky k dnešnímu dni. Peníze již ponechávám zmrazené pro nezbytné výdaje v případě nouze nebo nepředpovídané události. Nemám již ani 108 tisíc (symbolické svaté číslo jógy) na nezbytné výdaje. 
Maminka poustevníka svámího Gyaneshwarpuri. V poslední době nachází cestu do kostela k Ježíšovi. 
Velikonoční video z jeskyně Trampů v Hádeckém údolí. Zkompletoval Zbyšek Macháček. Autorem jsem já. 
První nahodilá zkouška mého nového profesionálního ultraširokoúhlého objektivu Olympus M.Zuiko Digital ED 7-14mm f/2,8 PRO. Jsem zcela spokojen a to nebyly doslova příznivé světelné podmínky. 
  Pokračovalo zdobení webu mystickajoga.cz o křesťanské symboly mé Cesty k Bohu.ZDE 2.dubna 2024 Objednal jsem si v fotoprodejně Afoto na Mendlově náměstí v Brně tento profesionální ultraširokoúhlý objektiv na svůj Olympus. Se svým stavajícím objektivem se zoomem nejsem totiž zcela spokojený, proto jsem se na základě zvláštního doporučení obdrženého v meditaci rozhodl opatřit po poradě s panem Gregorem z AFototo tento profesionální objektiv. Nebudu mít tedy portrétní teleobjektiv, ale jen tento širokoúhlý objektiv k fotografování přírody, architektury a mých meditačních jeskyní a poustevnen. Nebudu se tedy již zaměřovat na portrétování lidí, z nichž většina se odemne po sanjás díkše stejně odklonila nebo já od nich pro mou již všeobecně známou averzi proti skrytým démonům ega v mým spolubližních, kteří na mně samozřejmě tak jako na Ježíše útočí.  1.dubna 2024 Dnešní askeze. Abych se mohl věnovat finanční dobročinnosti, neboť budu platit 3000 Kč měsíčně charitativním a duchovním organizacím plus almužna žebrákům na ulici a osobní dary Svámímu Mahéšvaránandovi, budu se muset sám radikálně ukázňovat v hospodaření s penězi, což potřebuji. Například omezím a postupně zcela vynechám sladká jídla i jogurty. Omezím i pití čaje. Nebudu nic neautorizovaně, tedy bez vnitřního schválení nakupovat. Tuto františkánskou řeholi a kázeň chci a budu dodržovat ve jménu větší dobročinnosti z ušetřených finančních prostředků ve prospěch trpících bližních na duchovní, charitativní a humanitární projekty zde v České republice a taky v Indii. Budu jíst jen jedno vlastnoručně uvařené jídlo denně. Taky budu stále intenzivněji cvičit svoji jógovou sádhanu, tzn. ásany, pranajámu, kriji, mantra džapu, meditaci a modlitby a budu odcházet co nejvíc do jeskyní v Moravském krasu a na Slovensku za účelem duchovního ústraní. Přeji vítězství nad zlem Ukrajině a Tibetu - o ostatních zemích světa se nevyjadřuji. Nesouhlasím však s vojenským řešením této situace. Ukrajina by si měla vzít příklad z Indie a čelit ruské hrozbě s klidem pasivní rezistence Mahátmá Gándiho. O tom jsem přesvědčen. Sílou zbraní lze sice uspět ve válce, ale nic se tím nevyřeší. Proto mír na všech úrovních musí zavládnout. Jsou mi nesympatické záběry z ukrajinského bojiště z obou stran pohledu, kolik zabili ruských vojáků, či kolik padlo Ukrajinců, čímž se chlubí. Ale chápu Ukrajince, přeji jim aby hrdinně vzdorovali silnějšímu Rusku a vydrželi ve svém spravedlivém odhodlání. Ukrajina by měla ten demagogický tlak ze strany Ruska vydržet. Současně Evropa a Amerika musí Ukrajině pomáhat vojensky proti lépe vyzbrojenému a zfanatizovanému Rusku Putinem a jeho generály, kteří vedou na první pohled nespravedlivou válku, na kterou především morálně a karmicky nakonec jen oni sami doplatí. Budou trpět v mezinárodní izolaci a jejich hospodářství v důsledku toho bude ztrácet na síle a chřadnout. S tím souvisí i problém okupace Tibetu komunistickou Čínskou republikou. Svět by v důsledku strachu z hospodářsky silné Číny neměl přestat úzkostlivě lpět na etické podstatě tohoto problému a neměl by ho ignorovat, tak jako činí například někteří profánní politici, kteří se vyhýbají a nechtějí setkat s Jeho svatostí tibetským Dalajlámou. Jsem přesvědčen, že Tibeťanům se musí karmickým procesem vrátit zpět jejich zem v Himaláji a Číňané (které rovněž mám z důvodu jejich vyspělých náboženství a filozofií v úctě) odtud musí odejít. Mám rád Dalajlámu a toužím se poklonit k jeho nohám, k čemuž však ale asi z jiných důvodů nedojde. Vážím si proto těch českých politiků, kteří Dalajlámu vítají a objímají a naopak vůbec nemám v úctě ty, kteří se ho straní a vyhýbají se mu. Dlouho jsem přemýšlel zda se mám jako mnich politicky vyjadřovat, neboť se politicky vůbec nevyjadřuji, ale toto jsem napsat musel. Morálně soucitím s tibetským Dalajlámou a jeho Tibeťany. V něčem mi jeho osud připomíná můj vlastní osobní příběh vyhance v Moravském krasu. Proto soucitím! Tak vážení uvažuje poustevník z České republiky. 
Křížovu jeskyni znovu po letech osídlil trampové nebo nějací mastní zálesáci. Dnes jsem měl v plánu pořidit fotografii vchodu Adlerovy jeskyně. Protože nejlepší světelné podmínky jsou hned brzy ráno, vyrazil jsem již v 5.30 hod ráno z Bosonoh do Brna. Autobus ze Staré osady do Ochoze u Brna mi jel v 6.15 hod. Prošel jsem Ochozským žlíbkem a pod Pekárnou vystoupal do svahu směrem k jeskyním Křížova a Adlerova. Vede tu strmá pěšina využívaná trampy, zálesáky či jen obyčejnými táborníky. Jaké bylo mé překvapení když jsem se ocitl před Křížovou jeskyní. Ohniště na deponii před jeskyní bylo opatřeno masňáckým železným grilovacím zařízením neznámých trampu, či jen zálesáků z Ligy lesní moudrosti či podobné organizace, kteří nedávno osídlili tuto jeskyni. Praví trampové to rozhodně nemohou být, protože ti by do posvátného ohniště nikdy nepoložili grilovací rošt. Též ve vchodu do Křížovy jeskyně byly patrné změny po táboření. Někdo opravil kamennou zídku a nad ní připevnil dřevěnou stěnu ze stromových klád. Též okolo ohniště venku bylo zakopáno velmi nevkusné dřevěné zábradlí. Doufám, že si tohoto zápisu nevšimne Toník Tůma se svými ostrými hochy ze strážní služby CHKO Moravský kras. To bych těm neznámým táborníkům, po nichž v jeskyni za zídkou leží deník se zápisy s letopočty 2023 a s nápisem "Medvědí jeskyně", nepřál. Opravdu je lepší takovéto lidi nevyrušovat, protože kromě množství cigaretových vajglů v popelu ohniště je zde po nich překvapivě čisto. Po provedení fotodokumentace současného stavu Křížovy jeskyně jsem se vydal málo prošlapanou a velmi strmou stezkou k výše položené Adlerově jeskyni. Zde jsem překvapil neznámé zálesáky jak spí na deponii před jeskyní na rozprostřeném igelitu ve spacácích. Ani jsem je nevzbudil v tuto ranní dobu, a protože nešlo v důsledku jejich přítomnosti fotografovat vchod Adlerovy jeskyně, obrátil jsem se k ústupu. Sešel jsem stejnou cestou po stezce k rozcestí pod Pekárnou a odtud Ochozským žlíbkem jsem vyrazil do Ochoze na autobus. Jím jsem odcestoval do Brna.  31.března 2024 Znovu jsem začal se sponzorstvím vybraných duchovních projektů na něž jsem byl upozorněn ve své meditaci. Abych si zvedl duchovní energii a zažíval harmonii rozhodl jsem se znovu sponzorovat ášram ve Střílkách a Člověk v tísni. Nově sponzoruji též kapucínský klášter v Brně a Dobrého anděla. Samozřejmě že platím především symbolicky vzhledem ke své relativní nemajetnosti. Kromě toho již nějaký čas sponzoruji ášram Jadan v Indii, Trapistický klášter Nový dvůr a Charitu Brno. Celkem vydávám 2830 Kč měsíčně formou trvalého bankovního příkazu na tuto dobročinnost. Zatím si to mohu dovolit, tak to dělám. Děkuji Ondřejovi Králíkovi že mi šel ve štědrosti bližním příkladem a inspiroval mne, i když definitivní rozhodnutí jít touto cestou mne inspirovalo mé vnitřní vedení na nirguně, které mne ponoukalo k dobročinnosti ve prospěch společnosti, jakkoli je světská, tedy trpící. Cítím se zcela být v harmonii neboť dévové vám budou za každou vydanou korunu komukoli velice vděční a žehnající. HermitPhoto z velikonočního ústraní v jeskyni Trampů. 
30.března 2024 Česká speleologická společnost trpí sektářstvím a nese rysy zájmové sekty. ZDE Poznámka: tento příspěvek byl zaslán redakci Speleo.cz a tím i vedení České speleologické společnosti, jakož i RNDr. Antonínu Tůmovi ze Správy CHKO Moravský kras a dalším lidem - jenom mým blízkým přátelům. Byl jsem upozorněn, že redakce Speleo.cz České speleologické společnosti přestává zveřejňovat mé příspěvky z důvodu toho, že jsem poukázal na negativní energie uvnitř ČSS. K tomu mám toto ještě dodatečné vyjádření. Byl jsem členem České speleologické společnosti asi od roku 1985, tedy s přestávkami několik desítek let. Za tu dobu jsem v útrobách ČSS prodělal a prošel všelijakým útiskem své Duše. Dovolil jsem si na to poukázat, na což mi šéfredaktor Speleo.cz Milan Hejno, jménem České speleologické společnosti, odpověděl, že do budoucna nehodlají přijímat moje články ani nadále se mnou komunikovat. Nic naplat. Redakce Speleo.cz sleduje vlastní zájmy, které nejsou demokratické. Z tohoto důvodu jsem redaktorovi Speleo.cz Milanu Hejnovi odsouhlasil, že za těchto okolností již nezveřejňovali mé četné speleologické články ve Speleo.cz. Vyhlašuji bojkot všech orgánů a institucí České speleologické společnosti a vyzývám je, aby nenavštěvovali ani můj vlastní web, kde budu vždy pravdivě rozkrývat a odhalovat nekalé praktiky uvnitř ČSS. Nemáte rozhodně v srdci Lásku, jak jsem se za čtyřicet let své speleologické činnosti v Moravském krasu měl možnost přesvědčit. Z tohoto důvodu nebudu již s nikým z vás, tedy členů ČSS, kamarádit nebo dokonce přátelit. To se týká i mých případných sympatizantů uvnitř ČSS. Vůbec - ani trochu - vám již nedůvěřuji. A nebudu vás ani zatěžovat zasíláním své vlastní publikace Acta Speleohistorica, které jsem založil právě z důvodů těžkostí, ba nemožností zveřejňovat výsledky svých speleologických výzkumů v nezkrácené podobě řádně v mediích České speleologické společnosti: Speleofórum a Speleo. Jste totiž zájmoví sobci, trpící zájmovou fóbií. Nevím proč mne nemáte rádi! Ale vy nemáte rádi ani Ježíše - tedy valná většina z vás - a tak nemáte z tohoto důvodu rádi ani mne, poustevníka a mnicha. To je mé Poznání. Jste bez Lásky k Bohu. Domnívám se, že Česká speleologická společnost splňuje podmínky pro slova: zájmová sekta, po mém několikanásobném vyloučení a nepřijetí do vaších řad. Možná že zde můžeme parafrázovat Ježíšova slova, že skutečně duchovní jedinci budou vylučování ze "synagóg" - to jest a z jejich společnosti. Proto my poustevníci, abychom se nemuseli klanět zlým silám uvnitř každé lidské společnosti, žijeme raději v osamění. Varuji mladé lidi, aby do České speleologické společnosti nevstupovali, protože je to neduchovní, neharmonické prostředí plné negativity a nelásky místo Lásky, čehož jsem důkazem "já" vyloučený poustevník Gyaneshwarpuri, o němž se především mlčí. Zajisté se na vás budou usmívat a uculovat, ale nebudou vás milovat. Na vině jsou složité speleologické rozepře mezi jednotlivými skupinami - základními organizacemi, především o tzv. "zájmová území" v Moravském krasu. Opravdu vás nebudou mít vůbec rádi, pokud do těchto zájmových území budete vstupovat, tak jako já jsem vždy sveřepě svobodomyslně činil. To je skutečný důvod, proč mne nepřijali mezi sebe. Obávali se totiž mé samostatnosti a úspěšnosti speleologa, kterého nespoutají v Moravském krasu přidělením druhořadé pozice v područí zájmových mocipánů uvnitř vedení ČSS. Vždy jsem na to poukazoval, na toto bezpráví mezi speleology v Moravském krasu, až jsem se stal nežádoucí a odevšud vyhnaný a vyloučený. Tímto se omlouvám všem dobrým lidem v České speleologické společnosti, kteří dozajista trpí tím samým, čím jsem trpěl já. Nejlepší podle mého současného poznání bude se speleologie zcela odřeknout, pokud toužíte prožít nekonflitní, šťastný, harmonický, na nikom nezávislý a svobodný život, tak jsem to alespoň pochopil a učinil i já Gyaneshwarpuri. Uvědomte si - vy ve vedení ČSS jakož i prostí členové této sekty - zásadní Pravdu, že se vám nebudu klanět a nemám zapotřebí soucitit s vaším duchovním stavem, ani s vámi souhlasit.  Noční bdění v noci z Velkého pátku na Bílou sobotu v jeskyni Trampů v Hádeckém údolí aneb podivný zálesák na Doupěti. ZDE Na Velký pátek, den kdy se slaví ukřižování Ježíše Krista, jsem se vypravil do Údolí Říčky v jižní části Moravského krasu. Všude bylo mnoho návštěvníků, kteří dokonce stoupali do svahu mimo cesty ke skrytým jeskyním. Z tohoto důvodu jsem doložil dlouho plánovanou návštěvu jeskyně Adlerova a místo toho jsem zamířil do více skryté jeskyně Trampů. Zde doopravdy nikdo nebyl. Stav jeskyně se dlouhodobě téměř nemění, i když v současné době je využívána nějakým neukázněným zálesákem, po kterém zde ležela umělohmotná láhev s tekutým podpalovačem na oheň, dále ešus zavěsený na skalní stěně a dokonce toaletní papír v igelitovém sáčku. Tento zálesák zde možná kouří marihuanu, čemuž odpovídá nepořádek v ohništi s nedopalky cigaret a celkové neutěšený stav pod portálem jeskyně, mysleno tím auricky. Myslím si, že ten kdo momentálně žije na Doupěti Trampů není zbožný člověk, jakkoli je to zálesák. V takovém nepořádku nemůže dobrý člověk existovat. Tento osadník se těžce vymyká dlouhodobé trampské tradici osamělých trampů a zálesáků v této požehnané jeskyni. Bylo by proto dobře, kdyby sem vůbec nepřicházel. Dávám mu tímto na vědomí nesouhlas jako staršího osadníka T.O.Doupě v této jeskyni. Ale nevyháním ho. Má právo zde chlastat pivo, nebo co tady dělá. Doufám, že si tohoto zápisu nevšimnou ochránci přírody. Neměli by vyštvat z tohoto místa tuto zkoušenou duši. Neměli by ho šikanovat a zastrašovat a vůbec navštěvovat kvůli ohni, který nic nezapálí, neboť je na skalním podkladu. Oheň neubližuje přírodě, jak se nás snaží přesvědčit, ani když případně shoří kus lesa. Je to odvěká součást koloběhu v přírodě. Na sopkách je prý úrodná půda. Za to může oheň, který vytryskl z lůna země. Neměl by tedy nikdo přehnaně utiskovat lidi za oheň a už vůbec ne zálesáky, trampy a poustevníky, kteří mají k ohní vypěstovaný zvláštní vztah, doslova úctu a jeho zbožné vnímání. Tohle poznání jsem vždycky cítil v jeskyni. Je mi proto líto Toníka Tůmy a ostatních strážců přírody CHKO Moravský kras zato že utiskují ostatní lidi kvůli ohni. S tímto omezováním Bohem daných svobod nás zálesáků, trampů a poustevníků by měli co nejdříve zcela přestat. Škodí to totiž duši. Tak to vidím já, Gyaneshwarpuri. Proto požehnaný dřívkovač, který je precedensem mezi tím co vyžaduje striktně nesmyslná litera zákona, kterou jistě do zákona vložili oni lovci a zabijáci jelenů a velkopodnikatelé se stromy lesních správ a podobná individua, vydávající se ve své pomýlené filozofii za ochránce a strážce přírody. V tom vidím velký paradox já jako zcela neškodný poustevník. Proto jsem si na Doupěti dnes rozbalil dřívkovač a zapálil v něm ohýnek. Na zem plnou neuklizených větví a kusu dřeva jsem položil igelitovou plachtu jako izolaci proti zemní vlhkosti a špíně a na ní jsem položil karimatku. Vodu na uvaření čaje jsem zatím neměl, přesto jsem se cítil výborně. Stále je to to dobré Doupě! Slunce pomalu zapadalo a do Údolí se začal vkrádat soumrak noci. Rozhodl jsem se že na Doupěti přespím do soboty. Držel jsem velikonoční půst. Na oběd jsem měl sice bílý jogurt s rohlíkem, ale jinak jsem o hladu. Na večeři jsem měl sýr a chléb - tedy opravdický poustevnický pokrm. Zažehl jsem svíčku a vonnou tyčinku a jsem v jeskyni osamělý jako kdysi v mládí. Se soumrakem jsem šel hned spát, ale probudil jsem se před půlnocí, kdy jsem napsal sms mamince aby netrpěla úzkostí. Znovu jsem se vzbudil před jednou hodinou ranní a měl jsem spoustu inspirativních myšlenek. Nakonec jsem ten tvůrčí adrenalin nevydržel a v jednu hodinu ráno jsem se vydal s kanystrem pro vodu. Šel jsem tmou jen při světle své bludičky čelovky okolo Pekárny dolů ze svahu Údolím k Pramenu Kaprálka u Vývěrů Říčky. Před druhou hodinou ranní jsem již byl i se 4 litry vody zpět na Doupěti a hned jsem rozdělal oheň v dřívkovači a uvařil si čaj. Takhle spontanně tedy žije poustevník. Jsem šťastný, že jsem našel toto opuštěné, nebo relativně opuštěné přírodní Údolí. O třičtvrtě na pět jsem se při horlivém zapisování svých opravdu zajímavých myšlenek uvědomil, že se již rozednívá. To znamená že jsem tuto noc z Velkého pátku na Bílou sobotu nešel vůbec spát. Nelituji toho. O pěti jsem začal připravovat ohýnek v dřívkovači a uvařil si ranní čaj. Potom jsem zalil popel z dřívkovače vodou a nachystal se na odchod zpět do civilizace. Toto místo mi opět mnoho dalo. Autobusem do Brna jsem jel z Ochoze od Votrubů.  28.března 2024 Je Velký pátek a já se jdu postit do jeskyně. Vydržím v jeskyni při pití čaje až do neděle. Upoutávka na web mystickajoga.cz.  28.března 2024 Několik fotografií z poustevny ve stříleckém ášramu minulý víkend.  Jeskyňář Milan Hnízdo mne upozornil, že si opatřil speleologickou helmu oranžové barvy. Oranžová je barva jógy a přeji Milanovi aby s jógou začal, aby byl do pozdního věku ohebný pro speleologické výzkumy jeskyní Moravského krasu. Web mystickájoga.cz si ode dneška archivuje WebArchiv Národní knihovny České republiky. Děkuji. Práce na zestručnění a odduchovnění webu gyaneshswarpuri.cz se protáhly hluboko po půlnoci. ZDE Ale teď jsem s tváří webu v podstatě spokojený. Duchovní informace odteď naleznete jen na málo navštěvovaném webu mystickajoga.cz. I přes den jsem mystickou jógu rozsáhle doplňoval a aktualizoval, abyste měli co číst... 27.března 2024 V nejbližší době budu zcela reorganizovat tento web gyaneshwarpuri.cz. Všechny informace a fotografie duchovního charakteru totiž přenesu na web mystickajoga.cz, který pro tento účel byl založený. Naproti web gyaneshwarpuri.cz bude mít především reportážní charakter ze života poustevníka v Moravském krasu. Web gyaneshwarpuri tedy zásadně přepracuji a zestručním. Není totiž nutné provozovat současně dva duchovní weby. Tento web bude především z Moravského krasu a jeho meditačních pousteven. To platí. Dnes v noci s tímto zestručňováním už začnu. Ale jenom do půlnoci. Klaníme se Ti Pane Ježíši. Tento obraz od dneška zdobí můj anahátový oltář ášramu v Brně - Bosonohách. Přijďte se na něj podívat.  25.března 2024 Z knihy Jóga v denním životě jsem učinil svatou knihu svého života. Po několikatýdenním zaváhání, kdy jsem ze záhadných důvodů téměř přestal cvičit ásany jsem si dnes objednal staré vydání knihy Jóga v denním životě a jsem pevně odhodlán začít cvičit radikálně znovu jógu jako kdysi. Knihu si nechám pevně vyvázat aby přežila transport v batohu a budu podle ní intenzivně cvičit v jeskyních Moravského krasu. Učiním z ní svatou knihu svého života. Chci vám jít příkladem. Pořiďte si v antivariátu za 50 až 80 Kč tuto knihu a začněte podle ní cvičit.  Na HermitPhoto zaarchivovány 2 originální fotografie mého oltáře v ášramu Brně - Bosonohách ZDE Dále zaarchivováno video Lady Musilové z roku 2022 o instalaci kříže pod Habrůveckou plošinou ZDE 24.března 2024 Jak bylo na poustevně Gangotri ášramu ve Střílkách o velikonocích. Do Střílek jsem přijel v pátek odpoledne. Rozeslal jsem radostné sms o svém příjezdu, mamince, Brodiemu a taky Lubomíru Sléhovi, kterého jsme znali pod duchovním jménem Jógapuri, dříve než odpadl. Zaplatil jsem si poctivě vstupenku na satsang za 520 Kč. Tak jsem se odpoutal od karmajógy. Mnohem raději budu trávit čas jen prostě na poustevně, kterou jsem pojmenoval "Gangotri". Je pod strží obří deponie až na samém okraji pozemků ášramu. Je to velice odlehlé a nenavštěvovaníé místo ášramu. A právě tam jsem se uchýlil. Pak jsem zašel na předraženou pitzu do Tilaku abych zahnal hlad. Svámiji přišel na satsang přesně v 19 hodin. Všichni jsme ho rádi viděli, včetně tří nových svámí. Dal jsem 50 Euro Svámijimu do kasičky. Na satsangu jsem byl velmi šťastný. Znovu se mne zmocňoval zpěv bhadžanů. Po satsangu jsem při světle své čelovky zamířil na odlehlé tmavé nehostinné místo pod zámeckým parkem poustevny Gangotri. Je to opravdu nejleší místo pro poustevnicví v ášramu. V noci jsem měl zajisté mystické sny jako pokaždé. V sobotu jsem déle spal, neboť jsem doháněl spankový deficit z předchozích dní, kdy jsem vůbec nespal. Pak jsem zasedl k meditaci s mantrou, když tu mne napadlo rozdělat si ohýnek jako za mlada a uvařit si čaj. Dřívkovač jsem ale zapomněl doma. Tak jsem udělal regulérní ohýnek a čaj si udělal. A znovu jsem pokračoval v mantra džapě. Vůbec jsem nejedl a jako jediné jídlo jsem se rozhodl přijmout večeří z kuchyně, což jsem měl v ceně vstupenky na satsang. Tu jsem opět i na sobotní satsang rád zaplatil. Přišlo jaro. Ptáci radostně zpívají a stromy se začínají zelenat novým listím. Věčný koloběh přírody rozechvívá mou duši. Všechny tři nové svámí jsem obdaroval vonnými tyčinkami. Pak z nebe začaly padat dešťové kapky. Neodešel jsem se však hned skrýt někam pod střechu a rozprostřel jsem nad sebou igelitovou plachtu. Stan jsem si tentokrát totiž nevzal. Je to škoda, ale stále cítím touhu vzdorovat přírodním živlům, zimě a dešti, jen s minimálními prostředky. Tak to alespoň cítím. Strhl se vítr a přichází déšť. Dešťové kapky bubnují na celtu, pod níž jsem se na poustevně Gangotri skryl. Chci to vyzkoušet zda celta v dešti neproteče. Nebe potemnělo pod tíhou olověných mraků a vytrvale prší. Jsem šťasten že mohu tuto zkoušku pod plachtou podstoupit. Déšť trval asi hodinu a plachta ten nápor vody vydržela. Potom přišel hlad. A znovu vyšlo Slunce. Kolem mé poustevny za plotem prošla nějaká žena. Ale neusmívala se na mne a nevšímala si mne. Není to tedy zase tak zcela opuštěné místo, jak jsem si myslel. A znovu nastala harmonie. V tom dešti mi zvlhly vonné tyčinky, které jsem zapomněl u Svámijiho fotografie. Ohniště v tom dešti zcela nevyhaslo. Tak jsem přinesl dříví jehož je tu spousta a znovu rozdělal ohýnek. Po chvíli se vesele rozhořel. Po dešti je zima a mne rozdrobil chlad. Tak jsem se přemístil k ohni, který se pěkně mezitím rozhořel. Nadevšechno uctívám Himaláj. A proto se na něj připavuji v drsných přírodních živlech zde v České republice. Věřím že se do Himaláje znovu ještě jednou vrátím. V sobotu večer byl znovu radostný satsang s Mistrem. Před jeho koncem jsem z něj však odešel do své samoty u vyhaslého vedského ohniště, kde jsem byl lépe krytý před deštěm, který se s novou intenzitou znovu rozhořel. V neděli ráno po probuzení jsem vyrazil v 9 hodin na autobus. Jím jsem odjel do Brna.    Velikonoční zamyšlení. Neberte ukřižování Ježíše Krista zas tak vážně. Vyhýbejte všemu utrpení. Nezneužívejte znamení kříže jako spasitelné cesty. Žijte radostně. To je pravé křesťanství.  22.března 2024 V noci či spíše nad ránem jsem to nevydržel a pokračoval jsem v ukládání originálních fotografií na HermitPhoto.cz. ZDE Celkem jsem umístil nově 21 fotek ze Švédova stolu a Pekárny. Rok 2020 je nekonečný. Ještě jsem přidal 21 fotek ze Závrtu v Úzkém příhonu, Závrtů ve žlebě na Babické plošině, Stránské skály a Slovenského ráje. 21.března 2024 Na HermitPhoto.cz zaarchivováno 43 fotek v originální kvalitě. ZDE Z ášramu ve Střílkách, Děravky, Křtin, Slezákovy díry - Záhrobní, Močové a Hradiska sv. Klimenta. A zítra jedu do Střílek! 20.března 2024 Mé tajné místo v Moravském krasu.  Dnes odesílám zbývající Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Tímto jsou všechny ZO ČSS v Moravském krasu i Moravský speleologický klub uspokojeny. Tímto jsem se naposledy speleologicky vyčerpal. Už nikdy nebudu o speleologii psát a to ani na internetu. Současně jsem Acta Speleohistorica o Skalce a o Habrůvecké plošině věnoval k zaarchivování Moravskému zemskému archivu. Předělal jsem fotografie jiných fotografů na mém webu. Podívejte se ZDE Práce na webu se opět protáhly do jedné hodiny ráno. Opět jsem práce na webu přetáhly hluboko po půlnoci ačkoli předchozí noc jsem nešel vůbec spát, ale práce na webu mne velmi baví a uspokojuje. Do roku 2020 jsem zaarchivoval originální fotografie Jeskyně U Tří kotlů, Stará Drátenická, Závrt ve Skrejšnách, Klostermannova studánka a velmi zajímavá jeskyně Javorka. Ve čtyři hodiny tráno jsem se zbudil a dal ještě další fotografie: Vývěru Jedovnického potoka u Býčí skály a Josefovských štol u Josefova ZDE 18.března 2024 Tento víkend je můj Mistr Višvagurudží paramhans svámí Mahéšvaránanda v ášramu ve Střílkách. Samozřejmě budu přítomen i já. Už jsem si ostříhal po svámijovsky dohola hlavu. Budu se sdržovat na poustevně a budu chodit jenom na večerní satsangy s Mistrem. Budu se postit a jíst jedno jídlo denně. Udělám pár foteček. Bylo zcela reorganizováno HermitPhoto.cz ZDE Budu vystavovat jen originální a nejlepší fotografie, nikoli tedy všechny se svou osobou jak jsem se pokoušel učinit doteď. Zjistil jsem přes všechno vynaložené úsilí, že vystavit všechny fotografie je mimo mé možnosti. Takže HermitPhoto je jen průřez mojí činností, fotografiemi na něž jsem nejvíc hrdý. Navštivte tento fotoweb a stáhněte si originální fotografii.  17.března 2024 Čtvrté kázání: služba lidem nebo ústraní na poustevně. ZDE Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“ Evangelium sv. Lukáše 10,38-42 Marie si správně zvolila, když se rozhodla usednout k nohám svého Mistra Ježíše a naslouchala jeho slovům moudrosti, zatímco Marta v tomto podobenství posluhovala Ježíšovým žákům a trucovala, že ji Marie nepomůže s obsluhovaním hostů. Sám Ježíš však vysvětlil, že Marie si správně zvolila, když u nohou Ježíše rozjímala a meditovala o jeho slovech. A toto pochopené podobenství se line celým mým životem, neboť mne neustále někdo znásilňuje často nevybíravým způsobem do nepřiměřené a předčasné služby lidstvu, více než naslouchání vlastnímu snadno zahlušitelnému vnitřního vedeni, které jak dnes vím je Paramhansovo nejtíže postřehnutelné Učení nad rozpory a zmatky dualitního vnímání, tedy učení určené pro pokročilejší žáky, kteří umí naslouchat svému vědomí a jsou již osvobození stoupenci svámího Mahéšvaránandy. Od těch dob jsem neustále zcela zbytečně zápasil, ba i trpěl, pod tíhou negativních - jak dnes vím - sugesci o nutnosti služby lidem na úkor vlastní duchovní cesty, jako by sama služba byla nejvyšší samospasitelná cesta, zatímco mne to vede od narození do samoty, na poustevny, do lesů, do hor. Tak to jsem napsal na vysvětlenou kdo jsem a jaká síla mne doprovází životem a v poslední době od sanjás díkši dokonce vede. Tomuto tématu nepochopené služby versus zbožného života v samotě pouště bych zde rád zanechal přesnější vyjádření. Pokud jste ženatí, žijící světsko - duchovním životem, potom je pro vás opravdu nejlepší odevzdat se cestě neosobní služby, pokud možno duchovním způsobem osobně Paramhansovi svámímu Mahéšvaránandovi, který takovouto službu jistě s potěšením pro vaše vlastní dobro vítá. Ale pokud jste již osvobozeni od světského chomoutu duality, spočívající především v kontrolování sexuality (brahmačárja, celibát), potom je opravdu to nejlepší pro vás a pro svět okolo vás, když budete žít jako Paramhansův mnich a pokud možno i poustevník tiše v samotě, neboť Mistři ví, že právě v tichu a samotě k lidské duši promlouvá Vůle Boží. Toto jsem dlouho nechápal, a proto jsem sloužil lidem, čehož vůbec ale nelituji. Například jsem pomáhal invalidním či všelijak hendikepovaným spoluobčanům jako charitní pečovatel u Charity České republiky, za což jsem opravdu velmi vděčen. Žil jsem tedy službou, vodil jsem je na procházky, taky koupal a sprchoval, nosil na toaletu ap., čímž jsem získal ty zkušenosti s utrpením bližních, které většině současníků zatím uniká. Mým tehdejším heslem bylo prosté: "Dokud nevím kdo jsem, tak sloužím." jak řekl jeden světec. Mě samotnému služba trpícím lidem pomáhala transformovat vlastní utrpení pramenící právě v renesanci mé cesty k Bohu, neboť jsem se právě těžce rozcházel se svou přítelky, abych se mohl stát jen svobodný poustevník, mimo jakoukoli duailitu, neboť ta znasilňuje duši člověka k negativitě a všem špatnostem. V tomto světě je to však normální stav a nikdo se nad tím nepozastaví a nezamyslí, ačkoli téměř všichni dualitou lidských vztahů, především na bázi muž a žena podvědomě trpí, i když na venek se třeba televizně usmívají. V dualitě žádné štěstí není. Musíte oba vstoupit do Jednoty, čehož se pravděpodobně jeden z vás bude bát. Není tedy jiné cesty než se rozejít, pokud chcete pokračovat dál. Později jsem byl zaměstnán jako učitel dětí ekologie a etiky na Středisku ekologie a etiky Rýchory v Krkonoších, což bylo další velmi požehnané místo mojí služby. číst víc Úvod k budoucí knize mých duchovních vědomostí a zkušenosti pod názvem: Zpěv osamělého poustevníka v jeskyni na vysoké hoře." ZDE Připravuji ke zveřejnění 108 - toto číslo je posvátné a symbolické v řeči jógy - mých kázání písemnou formou, neboť nevyučuji nikoho - ani na satsanzích - osobně fyzicky, neboť zachovávám zvláštní velmi důležité doporučení jógy: maunu, úspornou mluvu, mlčení, což je předpoklad vnitřního utišení kdy zaslechnete šepot vnitřního slova mystiky. Psát je pro mne oproti tomu mnohem přirozenější, neboť jsem více usebraný na své Božské Já, zejména pokud sedím před svým oltářem s fotografií Svámijiho a dalších Mistrů naší jógy a radostně se s Jeho poselstvím s někým potřebným podělím. Cítím se při psaní mnohem svobodnější než při osobním kontaktu s vámi, a něco pro druhé vykonávat chci. Kdo jiný by měl psát, když ne poustevník, který jistě již něco uskutečnil a prožil. Má džňána tedy vůbec nespočívá v nezanechávání stop jak doporučoval Lao-c', který rovněž napsal svatý spis (Tao te ťing) dříve než zmizel navždy v horách. Tak jako možná i já zmizím jednou v horách u Gangotri v Himaláji. Právě naopak podobně jako svámí Mahéšvaránanda bych i já velmi rád, alespoň zde v České republice, zanechal nějaké pozitivní viditelné duchovní stopy. Takovou nesmazatelnou stopou Svámijiho je Óm ášram v Jadanu v Indii. Kdo ho navštíví, ten se dozví něco o mém Mistrovi a jeho velkorysosti s kterou se věnuje rozličným charitativním a humatitárním projektům ve světě, z nichž mnohé zcela jistě přečkají věky. číst víc Zde můžete sledovat jak vzniká mé nové životní dílo duchovní poesie, mystiky a podobenství formou 108 kázání jež jsou intenzivními zažitými meditacemi svámího Gyaneshwarpuri. ZDE Je to lepší než psát o speleologii Acta Speleohistorica, která již nebudu rozmnožovat. Ještě mám několik volných výtisků, ale pak si bude již muset každý zájemce Acta Speleohistorica samostatně vytisknout na kopírce. 16.března 2024 Mé nejtajnější místo v Moravském krasu, které nezveřejňuju. Tak jsem našel v Moravském krasu jih jedno velmi skryté místo. Tam se budu uchylovat za svou meditací, neboť mi vyhovuje úplnou opuštěností, jaká se již ve střední Evropě málokde hledá. Samota je tu úplná a to jsem v Moravském krasu. Jsem blízko a přitom daleko od civilizace. Je to jen malý výklenek ve skále, který byl kdysi speleologicky prokopaný v naději, že je zde jeskyně. To se však nepodařilo potvrdit. Na staré deponii je malé rovné místo, které využiji pro cvičení jógy. Doufám že mne nikdo nebude stopovat a hledat. Nemíním toto místo nijak upravovat, ani do něj zasahovat, jenom pod převisem si zarovnám místo pro sezení během meditace. Je to poněkud zenové místo, neboť budu moci jen hledět do skály. Na placatý kámen jako na oltáři jsem postavil fotografii svého Mistra Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Jinak na kameni hoří svíčka jako symbol Boží Přítomnosti. Ve skalní spáře doutná vonná tyčinka Nag champa. Není to tedy jeskyně. Trochu jsem vyplel deponii od malých dřevěných výhonků, aby mi neproděravěly karimatku. A pomalu se schyluje k nejradostnější události jíž je zapálení dřívkovače k uvaření čaje. Neodsuzujte mne kvůli dřívkovačí, jinak to nejde učinit. Ale zatím si zamedituji s mantrou. Nevím čím to je, ale nikdy mne nenapadlo toto místo vyhledat a navštívit, ačkoli jsem o něm věděl. Dřívkovač ze zdejšího azbestového dřeva nechtěl vůbec hořet, proto jsem čaj nakonec neuvařil. Události tohoto víkendu ani přesnou polohu nebudu více zveřejňovat, byl jsem totiž na místě, které je třeba tajit. Tak jsem objevil toto skryté místo svých františkánských a jógových snů. Jsem zde šťastný. Je to náhrada za ztracený ráj poustevníka Gyaneshwarpuri. Toto místo jsem objevil na základě upozornění během meditačního pohroužení.  Z kapucínského kláštera v Brně mi neodpověděli na mou nabídku ke vstupu do Třetího řádu sv. Františka z Assisi. Ale cítím to stejně. Toto seskupení je totiž pořád stále ještě pro svět, jakkoli je duchovně motivované. Takže nebudu mít nakonec zájem - byť jen symbolicky - já sám do něj vstoupit. Mě zajímá sv. Ferantišek z Assisi takový jaký byl ve své duši, ne takový jak ho později vylíčili jeho životopisci, kteří ho nepochopili byť ale následovali. Třetí poustevníkovo kázání o Velkém Podvodu a Velké Lži. ZDE "Život v této společnosti v této kalijuze je založen na tom co bych nazval Velká Lež, nebo Velký Podvod čemuž všichni důvěřují a což následují, tak jak již prohlédli dokonce i někteří psychologové Erich Fromm a další. Tomu se říká Dlouhá cesta životem. Na vině jsou vaše nižší žádostivosti: po ženě, po penězích, po potomcích, hmotných statcích ap. což tento kalijugový svět umí dobře uspokojit ovšem za cenu připoutanosti k němu a za cenu ztráty vnitřní svobody. Jen skutečně duchovní lidé mohou být v manželství spokojení a šťastní. To nám ukázal na svém příkladu Eduard Tomáš se svou ženou Mílou Tomášovou, který současně před touto cestou varuje slovy, že jenom tam kde je Poznání může být v manželství uspokojení. Ostatní se ženou tímto směrem za fata morgánou svých představ. Domnívám se, že Bůh který nás poslal na tento svět za určitým Cílem, nám současně dal všechny hmotné prostředky nutné k životu abyste ničím netrpěli. Nemusíte být vůbec chudí jako bosí františkány, i když jim tuto autentickou cestu musíme jen závidět. Přiměřenost ale ve všem v tomto 21.století, kde vás skoro nikdo zde v Evropě nepodpoří. Nemusíme tedy od světa něco chtít či požadovat a stejně se k nám dostane to co je nám Bohem ve skutečnosti určené. Proto někteří mniši žijí jenom z almužny nic nemajíce a nic neočekávajíce. Jen světci znají a ukazují tuto tzv. Krátkou cestu ke svobodě, štěstí, harmonii a svatosti. Proto doporučiji následovat v tomto světě ve všem jen slova světců jakým je například Paramhans svámí Mahéšvaránanda. Jinak vám tu všichni podvědomě a podprahově - ovšem v dobré víře - lžou. Nenechte se proto napálit. Je zdravější být zlý než stát se napohled dobrý, protože jste podlehli nějakému vnějšímu vlivu. Tak učí Mistři ne já. Samozřejmě buďte dobří, pozitivní, sloužící a mající oheň Lásky v srdci" číst víc 15.března 2024 Poustevníkovo druhé kázání - sám na hoře v Moravském krasu. ZDE parafráze Evangelia sv. Matouše, kapitoly 14, verš 23 Kde je vlastní malé já tam Bůh mlčí. Dokonce i zde v České republice ještě jsou opuštěná místa na nichž nehybně stojí čas. Ale jsou velmi vzácná. Hledejte je jen v přírodních rezervacích a chráněných územích, kam těžaři stromů s motorovou pilou nesmí přijít. Tam usedněte, ničeho se nedotýkejte a meditujte. Samozřejmě ohýnek v dřívkovači si musíte udělat. Musíte se mít ale na pozoru před ochránci přírody, kteří by vám mohli dát případně nějakou tu pokutu. Ale ti nejhouževnatější z vás pokutu radostně zaplatí a znovu se vrátí zpět do lesů a hor. Rozhodně se jich nebojte. Jsou bezmocní. Umí dávat jenom světské pokuty. Myslím si, že my máme právo v lese žít. Rozhodně však nedělejte žádná ohniště jako trampové, to jim nejvíc zavazí. Bojí se totiž požáru. Proto si pořiďte vařič "dřívkovač" za tisíc korun. Určitě se vám vyplatí. Budete mít čisté svědomí před ochranáři. Samozřejmě že v zimě či deštivém počasí si oheň rozdělejte, ale ne v přírodní rezervaci. Do rezervací chodíme jenom hledat napojení na Božího Ducha Přírody. Nebuďte jako mastňáci z města, po nichž zůstává v lese nepořádek, a které je třeba ukázňovat pokutou. Oheň pořádně zalejte vodou aby nedošlo ke vznícení. Ale to vám nemusím vysvětlovat, to každý z vás ví. Opakuji: nebojte se jich! Jenom vás chtějí zastrašit, ale s vámi, kdo jste jako já, nepohnou ve vašem vnitřním přesvědčení Pravdy. Oheň je neodmyslitelnou součástí života na poustevně, nejen z praktického hlediska například na uvaření čaje, pokrmu vezdejšího či proti chladu v noci, ale zejména z mystického hlediska. Všichni svatí poustevníci rozdělávají oheň a bůh ví proč u ohýnku sedí. Je na tom něco mytologického. A myslím, že všichni soudní ochráci přírody a lesní stráž, tedy pokud mají v hlavě všechno pohromadě a v harmonii, to musí chápat, že bez ohně v drsné přírodě rozhodně nelze přežít. To proto vám chtějí podvědomě zabránit v dělání ohňů, aby vás vyhnali z lesa, který považují ve své pomýlené životní filozofii za svoje "zájmové území", i když tomu tak samozřejmě vůbec není. Tento les patří každému, kdo se k němu chová ohleduplně, ne bezohledně jako ti velkopodnikatelé se stromy v dnešní klimatické změně, kteří vás stále chtějí pokutovat a tím i vyhánět z lesa, kde přece vladnou oni - zabijáci lesní zvěře! Nemají rozhodně vůbec čisté ruce a čisté svědomí! Vůbec si s nimi v žádném případě nic nezačínejte, jen tu pokutu jim klidně dejte, neboť na své úrovni plní taky nějakou funci v této světské konzumní společnosti. Vyhýbejte se jim, nezdravte je, nestýkejte se s nimi a žijte po svém. Pravda a Láska zvítězí nad zlým duchem pomýlených lesníků či ochránců přírody. číst více Dneska jdu na tajné místo na opuštěné hoře v Moravském krasu. Budu se modlit, meditovat, rozjímat, pít čaj a postit se. 14.března 2024 Tahle Swamijiho fotografie z védského obřadu se mi líbí.  13.března 2024 Někteří jeskyňáři v Moravském krasu mají duševní problémy z toho, že jim zasílám Acta Speleohistorica o své cestě Moravským krasem. Teď mi například napsal Ing. Aleš Pekárek, jednatel Býčí skály, který si nepřeje abych mu již své knihy zasílal. Inu, člověk se nezavděčí všem. Odtajňuju svůj mobil.  +420 731 969 164. Telefón nezvedám. Pošlete mi sms - to mě potěší. Odpovím vám.Vymyslel jsem si a zaregistroval novou doménu www.gangotri.cz. Tato doména bude zcela věnována mým horským meditacím. Na internetu se objeví za 30 minut až 1 hodinu. Dnes odesílám Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Městská knihovna Blansko, ZO ČSS 6-06 Vilémovická, ZO ČSS 6-08 Dagmar, ZO ČSS 6-25 Pustý žleb, Archaia Brno, Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU v Brně, Archeologický ústav AV Brno, Ústav archeologické a památkové péče Brno a Zuzka Hubená. Počtěte si!  Poustevníkovo první kázání: Začínám si uvědomovat věci skryté na hranici citů a vnímání. Samostatní můžete být jen v nejtišší samotě. Jinak otročíte. Z tohoto důvodu nevstoupím do žádného, ani řeholního společenství. Jsem poustevník. Musíte jít do nejtíže postřehnutelné samoty, abyste něco pochopili. Nebojte se samoty. Andělé vás povedou. Já nepatřím do světa lidí. Mým domovem jsou lesy a hory. Jim zavazí vaše svoboda a samostatnost. Tedy vaše sjednocení s Bohem. Jenom pokud jim sloužíte můžete být šťastní. Tomu já ale říkám neviditelné otroctví. Musíte jim odevzdávat svou duchovní energii a tak se stáváte připoutaní. Kde je pak vaše svoboda? Tak se mi to začíná rozkrývat celé. Z tohoto důvodu největší světci se vyhýbali lidem jak jen mohli a raději ve skrytosti sloužili Bohu. Jsem si jist, že se v samotě uzdravíte ze svých obtíží a budete se smát ze srdce svým obtížím, neboť uzříte podstatu mezilidských vztahů duality. Takže jděte do samoty, je to víc než služba dualitě. Tedy pokud jste připraveni na Poznání. Ale právě v tomhle vám oni chtějí zabránit. pocitem zodpovědnosti, slovy že je to útěk, že je třeba někomu sloužit ap. Z tohoto důvodu na této Cestě jógy vajrágje nesmíte být připoutáni k ženě, dětem, příteli, rodině... vlasti, liteře náboženství, neboť mým Domovem je Vesmír. Ale vy si to všechno chcete ponechat, a proto se vydáváte cestou služby bhaktijógy a karmajógy, ale to je z vyššího nadhledu váš omyl, neboť nebudete zřít celou Pravdu jako džňániové. Dost bylo pohodlného vampírování, sami se musíte pročistit, nepomůže vám ani Svámiji. Běžte proto rozhodně do samoty. Učí vás to i Bhagavadgíta, bible jógy. Nebude to však zpočátku vůbec příjemné, ale tím si musí projít každý, nejpozději v samotě při umírání. Proč na smrt čekat? Buďte jakoby jste již byli pro svět mrtví, tak jako sanjásini, mniši v hinduismu. 12.března 2024 Bohužel nás opustil Ing. Jan Fatka ze speleologické skupiny Holštejnská, výborný člověk a kamarád. Mě zdarma vyrobil pancéřovou uzávěru na Závrtu u Habrůveckých ssmrků. Je ho škoda, ale všichni tam musíme. Nemá tedy smysl ztrácet čas vzájemnými rozbroji, neláskou ap. neboť toto všechno s námi půjde dál dokonce i po fyzické smrti. Zprávu o Honzově odchodu jsem čerpal z webu Strážců Správy CHKO Moravský kras, kde doufám jednou i mně bude tato informace. V tom co jste vykonali dobrého se stáváte nesmrtelní. Tak jako Honzovy speleologické uzávěry typu Fatka tu budou na věky. Emailoval jsem s ním před pouhými několika dny, kdy projevil přání o Acta Speleohistorica o Křtinách, která naštěstí přijal.   Dnes jsem měl ve snu jeskyňáře. Děkovali mi za mé knihy Acta Speleohistorica díky nímž se plošina Skalka stala všeobecně známé krasové území. Dokonce za Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině se jeskyňáři ZO ČSS 6-01 Býčí skála rozhodli se mnou finančně nějak vyrovnat. Ale bylo to jenom ve snu. Na přetřes ve snu přišly i mé skalní malby ve Slovenském ráji, které nebyly tentokrát vůbec vnímány s negativním kontextem. V podstatě je to pozitivní umění podobné tomu magdaléňanskému. Jsou to totiž filozofické a duchovní nápisy z hluboké meditace v osamění nad nimiž může každý rozjímat o nejhlubších filozofických pravdách. Takže děkuji jeskyňářům z Moravského krasu za tento láskyplný sen. Co si však myslí předsednictvo a redakční rada ČSS však ve snu nebylo. 11.března 2024 Dnes jsem napsal první stránky mé nové knihy pod názvem: "Moje sádhana u nohou Vesmírného Mistra Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse svámího Mahéšvaránandy." Proto jsem dnes nešel vůbec spát jako již tradičně. Dnešní poznání. Démoni šílí, já se opájím Jménem Božím. A to jsem ještě ani neodešel do samoty. Poustevník v sobě totiž slučuje bezmeznou pokoru Františkovi řehole s bezmeznou tvrdostí šrí Dévpurídžího proti démonům egoismu. Konečně jsem to pochopil, co jim na mně vadí. Ať žije Síla Lásky Vítězné v praxi. Račte si vybrat kterou tvář Gyaneshwarpuriho chcete poznávat. Nejdůležitější je prohánět démony absolutně nepokořeným způsobem. Omlouvám se za svou terminologii andělů a démonů, dévů a asurů, ale vyplývá to z holistického vnímání světa. Dnes odesílám Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Národní knihovna Praha (2x), ZO ČSS 6-01 Býčí skála, ZO ČSS 6-04 Rudice, ZO ČSS 6-05 Křtinské údolí, ZO ČSS 6-11 Královopolská, ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno, ZO ČSS 6-17 Topas, ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno, Správa CHKO Moravský kras (3x), Muzeum blanenska, Česká speleologická společnost Praha, ŠLP Křtiny, Mgr. Petr Kos, David Dunovský, Obecní úřad Habrůvka a RNDr. Ivan Balák. Odesílám to obyčejně, nedoporučeně, tak snad to dojde. Odeslání odloženo o jeden den. Dnes jsem to již nestihl. Takže odesílám 12. března. 10.března 2024 Tento email s nabídkou ke vstupu do Třetího řádu sv. Františka z Assisi jsem odeslal kapucínům v Brně. Dobrý den a Pán Bůh žehnej, jsem hinduistický mnich u Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, Mistra jógy z Indie. Měl bych zájem ze symbolických důvodů vstoupit do třetího řádu sv. Františka z Assisi u vás kapucínů v Brně. Vzhledem ke své hinduistické víře bych se však nijak nezůčastňoval na životě v katolické církvi, nechodil ke sv. zpovědi a nezůčastňoval se společných shromáždění a společných modliteb. Má účat v třetím řádu sv. Františka by tedy byla symbolické propojení mého tolerantního hinduismu s křesťanskou katolickou vírou. Můžete mi prosím poradit zda za těchto podmínek bych mohl být členem třetího řádu u kapucínů. O sobě uvádím, že jsem se narodil jako katolík, byl jsem biřmován, ale v současnosti jsem křesťanství nepraktikující, leč velmi sympatizující zejména se sv. Františkem z Assisi. Pán Bůh žehnej. Marek Gyaneshwarpuri Pokus o haiku. Nejraději trávím své dny sám, jen maminka někdy do mého pokoje zavítá. Mou maminku však vonná tyčinka z pokoje vyhání. Tento web gyaneshwarpuri.cz vstupuje do pátého roku své existence. Právě jsem zaplatil poplatek za provoz domény na další rok. Hosting budu platit vzápětí. Dnešní zkušenost. Zjišťuji, že nic nemohu chtít já sám. A tak všechno odevzdávám na schválení Nejvyššímu Principu a jen přijímám a přijímám. Úplně se odvrátit od světa a jenom rozjímat a meditovat. Čtěte životopisy svatých jako byl František z Assisi ve vztahu se svými spolubratřími, kteří ho odmítli respektovat a pochopíte co nemusíte realizovat. Požehnaný poustevnický ideál. Už Satanovi tohoto světa nechutnám. Ale pořád obchází kolem a řve koho by sežral. 9.března 2024 Tak jsem se dnes dočetl, že František z Assisi nebyl vegetariánem. Z tohoto důvodu ho už nebudu následovat. Ale budu ho uctívat. František byl můj první učitel. Vlastní poznání. Usmíření je nejlepší vyřešení všech vnitřních problémů. Ne však za cenu opuštění Principů, kterým důvěřuji a věřím. Jsou to principy, které jsem odhalil v hluboké meditaci. Dnešní noc z 8. na 9. března se slaví Mahá Šivarátrí, hinduistický svátek boha Šivy. Zůčastnil jsem se oslavy Mahá Šivarátrí v našem jógovém ášramu na Bezručové v Brně. Vydržel jsem do druhého polévání, ale pak jsem před půlnocí ášram opustil. Měl jsem totiž obavy o svou maminku, kterou jsem nedostatečně informoval o této akci na níž se zdržím do pozdních nočních hodin. Jsem však rozhodnut zůstat dnes bdělý po celou noc, neboť je to noc velikých milostí a všichni jogíni bdí až do rána. 8.března 2024 Právě jsem si dovezl z tiskárny Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Rozesílat to budu v ponděli. Tiskárna Knihovnička na Cejlu v Brně opět odvedla super kvalitní dílo. Jsem s jejich prací zcela spokojen.  Vřele vám doporučuji Pavla Hlavoně pokud se chcete učit taiči či kung-fu s nepostradatelným duchovním rozměrem. ZDE 7.března 2024 Takové obrázky mi něco říkají.  Dnešní moudrost: Chci poznat toto velké Tajemství. Je to neustálé odkládání kostí. Kdy už zmoudříme? Už je dotisklá Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Padesát výtisků si vyzvednu v pátek v tiskárně Knihovnička na Cejlu v Brně. Budu tuto publikaci rozesílat opět na adresy všech ZO ČSS v Moravském krasu. To jsme my, Višvagurudžiho sanjásini.  6.března 2024 Napsali mi trapisté z Nového Dvora. ZDE Milí přítelé, Vydatné sněžení, které ohlašovalo Vánoce, ustoupilo pár dní před 25. prosincem blahodárnému dešti a poryvům studeného větru. Stejně jako vy, i my jsme byli otřeseni zoufalým činem studenta pražské univerzity, který zabil svého otce a poté řadu svých spolužáků a učitelů, a nakonec si sám vzal život. Modlíme se za jeho oběti, za Davida i za jeho matku, která musí prožívat velké trápení. Co jsme vložili do srdcí našich mladých lidí, že někteří podléhají pokušení zničit sebe i svět, ve kterém žijí? Jakým způsobem hledí na život, který je čeká? Je nezbytné klást si tyto otázky, přestože odpovědi na ně nepřísluší nám. Svět je krásný. Jak jim to sdělit? Život je někdy drsný, ale stojí za to ho žít a lze v něm najít štěstí – jak je o tom přesvědčit? Tato dramatická událost, spolu s válkou ve Svaté zemi a na Ukrajině, vrhla stín na oslavy Narození Páně. Reportáž v časopise Famille Chrétienne nabízí pěknou reflexi našeho každodenního mnišského života. Přikládáme ji k tomuto dopisu spolu s překladem, abyste se mohli potěšit fotografiemi. A ještě několik novinek. Ekonomická situace, neveselá jako všude jinde, nás nutí vyvíjet nové produkty, které by mohly oslovit novou klientelu. Nejmladší členové komunity se za pomoci schopných přátel učí, jak rozšířit povědomí o mnišském životě a našich výrobcích na Instagramu (www.instagram.com/opatstvinovydvur/). Udržovací práce na budovách nám připomínají staré dobré časy založení kláštera a naše mnišské oficium opět doprovází zvuk sbíječek. Kuchyň jsme museli přestěhovat do přízemí, dál od refektáře, abychom mohli renovovat podlahu. Čekají nás opravy zvukové izolace místností ošetřovny, které byly příliš hlučné, obnova dřevěné fasády garáží, značně poškozené vlivem podnebí, a vyasfaltování cesty, vedoucí z parkoviště u domu pro hosty do budovy svatého Josefa, kde jsou naše dílny. To vše cvičí trpělivost bratří – což je vynikající – i důvěru v Boha, v kterého věří bratr účetní a bratr celerář – což je neméně skvělé. Ke slovanským národům, k nimž patří téměř všichni bratři naší komunity, České republice, Slovensku a Chorvatsku, přibyla nová země: Polsko. Otec Mateusz zahájil svůj řeholní život před dvaceti lety v polském benediktinském převorství. Několik let strávil v anglickém opatství našeho řádu Mount-Saint-Bernard. 2. února složil sliby stability a poslušnosti v Novém Dvoře. Život se někdy odvíjí způsobem, který nás překvapí. Znáte to ze svého okolí i ze svých rodin. Uchovejme si mladá srdce, schopná nechat se překvapit a reagovat, abychom mohli převzít odpovědnost, kterou nám Bůh svěřil v církvi i v dnešním světě okolo nás i daleko od nás. Spoléháme na vaši modlitbu. I vy můžete spoléhat na tu naši, na naši vytrvalou věrnost a na naše přátelství. Br. M.-Samuel, opat Nového Dvora Takovéto obrázky mi něco připomínají.  Dnešní moudrost: přečíst Dhammapadam - je to základní buddhistický spis ZDE Dhammapadam 366 Dhammapadam Bob Klváň, mistr čaje, mne zaškolí v brněnské čajovně Chajovně do nabídky čajů. Nevyhovuje mi již totiž pít stále levné čaje z Vietnamu, jakkoli na ně nedám dopustit. Ale po mnoha letech jejich pití jsem již z nich poněkud přepitý. Proto hledám nový čaj, pokud možno z Indie, abych vstřebával jinou - indickou - energii. Takže se brzy vypravím do Chajovny za Bobem, který mi připraví čaje z nabídky své čajovny. Děkuji Bobovi za jeho dlouholeté přátelství, které nezaniká ani teď když jsem poněkud kontroverzním - z pohledu nevědomých nepřátel - mnichem. Takže děkuji Bobovi za jeho Chajovnu, která je pro mnohé něco jako duchovní oáza či ášram v tomto všelijakém neduchovním světě. Již brzy při svém hledání samoty k rozjímání půjdu hledat takové místo do jeskyně Hynštova Desentérka na Lysé hoře v Hádeckém údolí. O této jeskyni jsem se dozvěděl během meditace. Mělo by to být jedno z nejskrytějších a nejodlehlejších míst v Moravském krase. Já sám o této jeskyni samozřejmě vím odjakživa, ale z nepochopitelných příčin mne nikdy nenapadlo ji navštívit, i když jsem se ji pokusil v mládí jednou hledat. Ale objevil jsem jen jinou Desentérku Nad smrkama. Nyní tedy Hynštovu Desentérku vypátrám a posoudím zda by se mi hodila k meditaci. Jinou takovou odlehlou, nebo relativně odlehlou jeskyní je druhá jeskyně Dědy Ochoza - Jana Hynšta Na Rozměrkách na plošině Skalka. I tuto jeskyni z meditačních příčin brzy navštívím. Noční vigílie (noční bdění). Světci dokážou být neoblomní v boji se zlým duchem v jejich bližních - tak zvaná druhá přirozenost člověka. Tak jako šrí Šrí Dévpurídží. Proto poslužte světcům, je to lepší než kdyby vás postihl jejich posvátný hněv. Lidé, jak dlouho vás mám ještě strpět? Nezbývá mi nic jiné než stát se poustevníkem. 5.března 2024 Ze všech základních organizací České speleologické společnosti v České republice, které jsem obdaroval Acta Speleohistorica o Plošině Skalka mi poděkovala za toto dobrodiní pouze speleologická skupiny Orcus. Stalo se tak dokonce osobním telefonátem, který mne překvapil dnes večer. Odkud vzali mé telefonní číslo? Nejsem však na poděkování nijak závislý a nic neočekávám na zpátek. Čtu z Písma. které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty." Vlastní moudrost. Podle toho že vás nenávidí poznáváte, že jste na Cestě Boží. (platí jen v Moravském krasu, nemusí platit všude na světě, někde nás duchovní dokonce mají rádi a v úctě, např. v Indii). Myslím že pokora a pokořenost je vyslovený omyl na duchovní Cestě. Svým příkladem nám jde samotný Ježíš Kristus, který rozhodně nebyl pokorný před farizeji a vládnoucí mocí. Za tuto nepokoru byl ochoten objetovat i svůj život mesiáše ničím neposkvrněného hříchem. Tuto pokoru vám chtějí všípit zlí démoni, kteří sídlí v lidském podvědomí a ovládají lidské bytosti ke hříchu a zlým činnostem. Pokora tedy není vůbec na místě před zlem ve světě, které je natolik rozšířené, že vám připadá jako normální stav věcí. Pokorní musíme být samozřejmě jenom před Bohem a před Jeho světcem. Ježíš - určitě Ho cítím. Já rozhodně jsem Ježíšův, nejsem však křesťan Myslím že přes všechno své hinduisování vnitřně křesťanem přesto jsem. 4.března 2024 Dnešní moudrost. RNDr. Antonín Tůma mne morálně stále podporuje navzdory kolizím s vedením České speleologické společnosti. Na webu strážců přírody CHKO Moravský kras například zveřejňuje mnohé užitečné informace, například mou bibliografii speleologa sepsanou při příležitosti ukončení všech mých výzkumných prací v jeskyních Moravského krasu. Nyní nově zveřejnil i informace mé o reedici publikace Acta Speleohistorica o Plošině Skalka, za což mu upřímně děkuji. Jsem rád, že mám v jeho osobě morální zastání navzdory silné krasové jeskyňářské a lesnické opozici. Takže děkuji Toníkovi. Zakoupil jsem životopisnou knihu o poustevníkovi sv. Františku z Pauly, divotvůrci. Nemohl jsem se do knihy vůbec začíst. Dýchla z ní na mne jen světská duchovnost jakkoli sv. František z Pauly byl jako František z Assisi jehož následoval na poustevnu opravdu veliký. Takovéto katolické knihy proto nebudu vůbec číst. Knihu jsem proto přenechal k přečtení své mamince, která není vůbec meditační, ale světská a tak si na této duchovní knize zajisté pošmákne. Tak jsem odeslal články o jeskyních Pekárně v roce 1994 a Slezákově díře - Záhrobní s archeologickým objevem dětského neolitického hrobu do Sborníku Muzea Blanenska Mgr. Milanu Koudelkovi. Připomínám, že uvedené články byly předmětem mého sporu s redakcí Speleo České speleologické společnosti, která je za tři roky od jejich řádného přijetí nedokázala zveřejnit jistě z osobních důvodů neúcty ke krasovému poustevníkovi. Další články o Habrůveckých Svatých schodech - Závrtu u |Habrůveckých smrků a Málčině jeskyni budou následovat do dalšího ročníku Sborníku Muzea Blanenska 2025, pokud se ukáže toto spojenectví s Mgr. Milanem Koudelkou jako redaktorem Sborníku Muzea Blanenska funkční a účelné. Děkuji velmi za toto náhradní zveřejnění. Nejsem si vědom žádného provinění ze své strany, které zavdalo příčinu zvýšené neúcty ze strany redakce České speleologické společnosti v důsledku niž za mojí opravněnou kritiku jejich sekty nezveřejňují už vůbec mé články. Tak jsem se právě dozvěděl, že Česká speleologická společnost nebude zveřejňovat žádné mé články, protože Česká speleologická společnost je zájmová sekta nikoli pohostinné společenství altruistických lidí, jak se snaží prezentovat. O tom že nebudou již zveřejňovat mé články mne právě informoval urážlivým emailem Milan Hejna, předseda redakční rady ČSS, neboť jsem si dovolil nesouhlasit s nedodržováním redakčních termínů u zveřejňování mých článků, z nichž některé ležely v redakčním koši redakce ČSS tři roky. Z tohoto důvodu jsem část svých článků převedl na sborník Muzeum Blanenska, kde jak věřím výjdou. Oni však nezveřejní svéhlavě i ostatní mé články, které jsem jim ke zveřejňení ponechal, například o Závrtu u Habrůveckých smrků a Málčině. Nic naplat. V Moravském krasu neplatí silá Lásky ale sektářské zásady silnějšího. Tímto jsem se rozešel s úplně všemi členy ČSS a vyzývám je aby nepřicházeli již na tento můj web. Nemám vám co dát ubozí jeskyňáři, kteří nemilujete Boží zřízení a prosazujete si natvrdo vlastní cestu egoismu a zámového sektářského egocentrismu. Kdepak ČSS a Láska! Fuj. Je mi z vás zle na srdci. A mezi vás jsem chtěl patřit. Ještě štěstí že jste mne mezi sebe podruhé již nepřijali. Takže nepřicházejte. Tento web je pro lidi, kteří poznají můj hlas, jak řekl o svých příznivcích mystický Ježíš, kterého vy rovněž většina z vás neuctíváte. Co od vás mohu chtít, ateisté či za koho se považujete? 3.března 2024 Dnes aktualizován obsáhlý rok 2020. Celkem jsem začlenil 75 fotografií a pořád ještě nejsem na konci. Vstup do fotogalerie ZDE. HermitPhoto má zcela nový vzhled. ZDE  Nový fotoweb HermitPhoto.cz sprintuje! Proklikněte! ZDE  2.března 2024 Na HermitPhoto vystaveno 12 nejzdařilejších videí. ZDE Pro vzpomínku: před Arnoštovým hrobem.  1.března 2024 Dnes jsem si objednal dva životopisy svatých Františka z Pauly a Františka z Assisi, který napsal Johannes Jörgensen, který za tuto svou knihu získal čestné občanství v Assisi. Bude to tedy jistě hodnotná kniha. Je z antikvariátu za více než 500 Kč z roku 1945, ale tuto sumu jsem dal rád, vzhledem k tomu že si o sv. Františkovi z Assisi chci udělat vlastní odborný na dobových okolnostech nezávislý názor. Velmi mne dlouhodobě oslovuje tento světec a poslední dobou i jeho následovník rovněž poustevník František z Pauly. Na HermitPhoto doplněny ke stažení jeskyně Švédův stůl, Kůlnička a Liščí díra. Dále doplněna Turzovka - Živčáková ZDE. Dnešní moudrost: Poustevník Gyaneshwarpuri je někdo o kom se bude především mlčet. Taková je síla svědomí. 29.února 2024 Upozorňuji na to, že HermitPhoto má nový webdesign.  Doplněno do sekce "ke stažení" na HermitPhoto několik originálů fotek z doby před mým duchovním obrácením: ZDE. 28.února 2024 Na Mystickajoga.cz založena sbírka životopisů sv. Františka z Assisi, mého velkého přítele Božího.
27.února 2024 Na HermitPhoto dnes naplněn asi z poloviny rok 2020. ZDE. Celkem začleněno 94 fotografií. Dnes odesílám zbývajících 11 kusů Acta Speleohistorica o plošině Skalka. Odesílám je na adresy: ZO ČSS 6-23 Aragonit, ZO ČSS 7-02 Hranický kras, ZO ČSS 7-03 Javoříčko, ZO ČSS 7-04 Sever, ZO ČSS 7-05 Mladeč - Vojtěchov, ZO ČSS 7-08 Sovinec, ZO ČSS 7-09 Estavela, ZO ČSS 7-10 Hádes, ZO ČSS 7-11 Barbastellus, ZO ČSS 7-14 Ludmírov - Štymberk a ZO ČSS 7-01 Orcus. Tímto jsem odeslal ASp o Skalce všem základním organizacím České speleologické společnosti a na další instituce a archivy. Dnes dokončen obsáhlý rok 2019, který obnáší žeň celkem 172 fotografií ZDE. Nyní se pustím do žně neméně obsáhného roku 2020! Ale mám na to celý den. Uvařím si čaj a budu s notebookem rozjímat. 26.února 2024 Dnes jsem zrušil v e-Speleo vydání článků o Slezákově díře - Záhrobní a Pekárně za účelem převedení vydavatelských práv na Sborník Muzeum Blanenska. Oba tyto články totiž redakce e-Speleo nezveřejňovala po dobu tří roků a myslím si že tři roky je již dostatečná doba na zkoušku mé trpělivosti jako autora. Oba tyto články však nezaniknou a nabídnu je ke zveřejnění v mnohem důstojnějším Sborníku Muzea Blanenska. Mgr. Milan Koudelka, redaktor Sborníku Muzea Blanenska mne informoval proč nebyl zveřejněn článek o sametové revoluci na Výpustku. Je to proto, že v závěru význívá příliš osobně, a proto požadoval změnu textu. K tomu však nedošlo, neboť článek určený ke korekci se ke mně přes internetovou poštu nedoslal. Nic však nebrání v tom článek o Výpustku zveřejnit v náhradním termínu ve Sborníku 2024 Muzea Blanenska. Děkuji velmi za toto pozitivní a tvůrčí jednání. Nachystal jsem několik svých originálních fotografií ke stažení ZDE. Ráno doplním další. 25.února 2024 Dnes jsem opět celý den pracoval na HermitPhoto. Zpracoval jsem skoro celý obsáhlý rok 2019, který zahrnuje již 158 fotografií ZDE. Sledujte jak HermitPhoto nabývá na ceně. Dnešní velká moudrost. 
24.února 2024 Vzpomínka na svatou Děravku.  Dnes pracuji na webu hermitphoto již od rána do noci. Vložil jsem celkem 121 fotografií ZDE například za roky 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009. Tím jsem značně pohnul s naplňováním fotogalerie HermitPhoto.cz. 23.února 2024 Už jsem vyexpedoval dalších 10 kusů Acta Speleohistorica o Skalce. Odeslal jsem to dnes na adresu: ZO ČSS 5-01 Bozkov, ZO ČSS 5-02 Albeřice, ZO ČSS 5-03 Broumov, ZO ČSS 5-05 Trias, ZO ČSS 5-07 Antroherpon, ZO ČSS 6-18 Cunicunulus, ZO ČSS 6-02 Vratíkovský kras, ZO ČSS 6-07 Tišnovský kras, ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras a ZO ČSS 6-27 při NP Podyjí. Jako další dar prašád jsem odeslal na farní úřad ve Křtinách, pro jeho speleologický archiv, kopii mého článku o Hrádku u Babic, kde píši i Křtinách a Křtinském údolí. Zde je inkriminovaný článek o Hrádku u Babic, Křtinském údolí a genezi vzniku Křtin ve formátu pdf naskenovaný ze Sborníku 2023. Muzeum Blanenska.  Dnes jsem v Blansku v Muzeu Blanenska obdržel výtisk jejich Sborníku 2023. Muzeum Blanenska. Byl jsem překvapen, že můj článek o Hrádku u Babic nad Vývěrem Křtinského potoka ve Křtinském údolí celý vyšel nezkrácen s opravdu bohatou fotografickou přílohou. Trochu mne zamrzelo, že můj druhý článek o sametové revoluci na Výpustku byl z vydání vypuštěn. Ale uznal jsem, že jsem zabral svou literární tvorbou celých 9 stran ze sborníku, což je mnoho. Poděkoval jsem Mgr. Milanu Koudelkovi, který je historik Blanenského muzea a redaktor sborníku, za laskavé zveřejnění článku o Hrádku u Babic, který jistě způsobí rozporuplné reakce u archeologů, ale já považují za důležité, že byl zveřejněný a jsem proto spokojený. Takže poděkuji Muzeu Blanenska proklikávací etiketou umístěné nově u mně na webu. Už se na to těším až článek o Hrádku u Babic ve formátu pdf zde zveřejním. Dnes jedu do Blanska pro výtisk sborníku blanenského muzea. A to jsem chytl nějakou virózu, ale nějak to přežiju. Ten sborník je pro mne cennější devíza. Na zamyšlenou: děkovný list pana presidenta Václava Havla mému Mistrovi Paramhansovi svámímu Mahéšvaránandovi  Dnes jsem zahájil hlavní práci na webu HermitPhoto jíž je naplnění jednotlivých sekvecí po jednotlivých letech, tak jak jdou po sobě. Zatím jsem vložil několik fotografií do roků: 1985, 1990 a 1991. Nyní tuto plodnou a inspirativní práci ale radostně přeruším, abych si konečně zacvičil jógu a pokračoval v meditaci. 22.února 2024 Ostatní a anonymní fotografové na HermitPhoto. ZDE Dále propaguji na webu hermitphoto fotografie Ing. Pavla Chloupského ZDE 21.února 2024 Propaguji na webu hermitphoto neznámého fotografa Moravského krasu Zbyška Macháčka, který mi též učinil několik pěkných fotografií ZDE Mgr. Milan Koudelka z Muzea v Blansku mne informoval, že sborník je vytištěn. Jsem velmi potěšen. Měl bych ve sborníku mít dva své články: o Hrádku u Bobic a Sametové revoluci na Výpustku. Takže velmi děkuji. Představuji vám tvorbu svého osobního fotografa Jiřího Dresslera - Wolfa ze Křtin. ZDE 28 fotografií. Na této stránce jsem dnes pracoval celou noc a už jsem unavený. 20.února 2024 Dále jsem zveřejnil již mnohokrát ukazovanou unikátní fotografii Ladislava Laco Lahody z okamžiků krátce po objevu tajemného ossária v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách v roce 1991. ZDE Doufám že se na mne nezlobíte, že tuto fotografii zde znovu ukazuju. Dále jsem zaarchivoval na HermitPhoto výběr fotografii Radima Paluše z mé sanjás díkši, od níž letos uplynou tři roky. ZDE Pracuji na HermitPhoto přes noc až do ranního kuroupění. Dokumentaci Davida Dunovského mé poustevy Děravky z roku 2015, před jejím násilným koncem, jsem nově vystavil na webu HermitPhoto. ZDE Je to unikátní dokumentace, proto ji rád přejímam - jistě se souhlasem Davida Dunovského - a s hrdostí ji vystavuji. Bylo to šťastné období mého života, i když satan z Býčí skály pořád obcházel kolem. 19.února 2024 Dovoluji si vás pozvat na prohlídku současného stavu hermitphoto. Tyto fotografie již znáte, ale jsou nově vybrané a umístěné takže stojí za shlédnutí a připomění. Nakonec jsem dnes zveřejnil celkem 37 fotografii z mé minulosti.  18.února 2024  Navštivte web hermitphoto.cz. Už je na co koukat. ZDE Přece jen jsem výbor fotografií z našeho rodinného fotoalba nakonec zveřejnil na hermitphoto.cz.  Rozhodl jsem se definitivně během meditace, že HermitPhoto.cz přece jen NEZANIKNE! Byla by to škoda ztratit toto logo. Změním jenom strategii. Nebudu vystavovat všechny své fotografie jako dosud, ale budu tam vystavovat jen ty nejlepší a nejkrásnější své fotografie včetně autorů, kteří nafotili mne. Stačí na začátek 108 HermitPhoto, což je šťastné číslo jógy. Provoz domény stojí jen okolo 160 Kč za rok, takže si tento luxus vlastní fotodomény mohu dovolit. Budu vystavovat v originální kvalitě a každý si bude moci fotografii zdarma stáhnout a vytisknout. Hari Óm. Toto bylo poslední slovo do pranice. Můžete sledovat jak toto nové dílo nabírá na kráse ZDE Trochu zániku Hermitphoto želím. Byla to hezká značka. Ale opravdu to bylo mimo mé možnosti HermitPhoto obhospodařovat. Tak jsem tento web smazal. Přeneseny fotografie z mého mládí z Hermitphoto.cz, které zanikne. 17.února 2024 Arnošt Hloušek - nová subdoména.  Dnes jsem obnovil přísun financí mnichům přísné observace - trapistům v Novém Dvoře na Šumavě, kteří stále zápasí s nedostatkem. Přeji jim aby pokud možno nemuseli vůbec pracovat a věnovali se jen modlitbě a meditaci, jak se na mnichy v observaci sluší a patří. Můj pravidelný měsíční dar pro mnichy je především symbolický vzhledem k tomu že sám jsem mnich zápasící s nedostatkem finančních prostředků. Tímto svým sponzorováním duchovních a charitativních projektů se však ale opravdu radostně chlubím.  www.novydvur.cz 16.února 2024 Bobův jarní čaj. Čaj Boba Klváně z brněnské Chajovny.  A zítra konečně vyrazím na Svatý Klimentek. Mým záměrem je prohlédnout si trochu krajinu Chřibů a posoudit zda bych tam poblíž nějaké studánky mohl mít svou poustevnu, neboť je to poblíž Střílek. Meditační nálada v mém pokoji dnes večer.   Takto bude vypadat obálka dotisku Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. ZDE Nově zlatě zarámovaný obraz Svámijiho Mahéšvaránandy na mém oltáři  Dnes opravovány zdrojové kódy na HermitPhoto.cz. Budu na hermitphoto.cz muset stále víc docházet abych držel krok se stavem své fotodokumentace. 15.února 2024 Odpoledne jdu ještě jednou na poštu odeslat další Acta Speleohistorica o Skalce. Odesílám na: ZO ČSS 2-01 Chýnovská jeskyně, ZO ČSS 2-02 Šumava, ZO ČSS 3-02 Jeskyňáři Plzeň, ZO ČSS 3-03 Šumavský kras, ZO ČSS 3-01 Macarát, ZO ČSS 3-05 Permoníci a ZO ČSS 4-03 Labské pískovce. Celkem dnes odesláno rekorních 20 kusů publikace, což mne stojí dosti peněz. Doufám že si toho budou obdarovaní vážit. Protože mne Charita dojímá téměř k slzám rozhodl jsem se zvýšit pravidelné měsíční dary z 300 na 500 Kč. Bez Boha bych nebyl nic. Ale s Bohem jsem vše.  Dnes odesílám další Acta Speleohistorica o plošině Skalka a snad se konečně vydám na Hradisko sv. Klimenta. Na adresu: Martin Zapletal, Moravská zemská knihovna (2 výtisky), Archeologický ústav AV Brno, Správa jeskyní Moravský kras, ZO ČSS 1-02 Tetín, ZO ČSS 1-04 Zlatý Kůň, ZO ČSS 1-05 Geospeleos, ZO ČSS 1-06 Speleologický klub Praha, ZO ČSS 1-07 Krasová sekce, ZO ČSS 1-09 Niphargus, ZO ČSS 1-10 Speleoaquanaut a ZO ČSS 1-11 Barrandien. Neposílám to doporučeně, tak snad vám to dojde. 14.února 2024 Je nebývalý zájem o Acta Speleohistorica o Plošině Skalka a zásoby této knihy se rychle tenčí. Budu však brzy činit její další dotisk tak aby se dostalo opravdu na každého zájemce. Jak by ne, vždyť je to tak krásné a mnou zamilované území. Mé srdce pohřběte na Ponoru! Dnešní zajisté mystický sen. Dneska jsem byl ve snu v kapucínském klášteře. Řekl jsem mnichovi že Átmán je to co oni nazývají duchem svatým. A ten mnich opakoval po mě. "Átmán" a byl tím unešený. Takové sny se mi zdají. 13.února 2024 Trampové Kokořínsko: ZDE Hudba pro duši Arnošta Hlouška. Vybral: Gyaneshwarpuri. Vyextrahoval z internetu: Zbyšek Macháček. Má autobiografie speleologa na webu Strážců Moravského krasu. ZDE Vložil Toník Tůma. Pán Bůh zaplať. Toník vložil i některé mé fotografie: ZDE  Dnes rozesílám třetí vlnu Acta Speleohistorica o plošině Skalka. Šetřím již finance, proto to již nerozesílám doporučeně. Odesláno: ZO ČSS 6-06 Vilémovická, ZO ČSS 6-08 Dagmar, ZO ČSS 6-09 Labyrint, ZO ČSS 6-10 Hluboký závrt, ZO ČSS 6-15 Holštejnská, ZO ČSS 6-16 Tartaros, ZO ČSS 6-19 Plánivy, ZO ČSS 6-20 Moravský kras, ZO ČSS 6-22 Devon a Moravský speleologický klub. Tím jsem již obdaroval všechny speleologické skupiny v Moravském krasu s vyjímkou Fárlikovy vzdoroskupiny, která si ohledy nezaslouží. Dnes vyrážím na Hradisko sv. Klimenta. Budu mít s sebou svůj oranžový stan Pinguín, který na hradisku pokřtím. Zdržím se na skrytém místě v meditaci několik dní. A jak u vás? Napište mi co právě děláte. Po probdělé noci.  Nevím jak vy, ale já nemohu spát. Za to může můj nový notebook. Pouštím si keltské písně a neusínám. A to je již 4.10 hodin ráno. Ale už přece jen zalehám. Zvedl jsem trvalý příkaz darů ášramu Jadan v Indii z 300 na 500 Kč měsíčně. Tento ášram se slavně otevře veřejnosti za 6 dní. Tím se splní životní sen mého Mistra Višvaguru Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Odesílám do tiskárny žádost o dotisk Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. ZDE Tato kniha by měla být dotisklá v březnu 2024. Rozdělovník je ZDE Celkem bude dotisknuto 50 výtisků pro ZO ČSS v Moravském krasu atd. dokonce i Jiřímu Svozilovi ml. a ŠLP Křtiny. 12.února 2024 Mám pro vás novinu - můj notebook je zprovozněn. Stalo se tak díky zákroku počítačového odborníka Petra Pecky z Ostopovic. Znamená to že si mohu ve své meditační místnosti pouštět duchovní hudbu, což jsem dosud neznal a velmi se mi to líbí. Budu moci za nocí, když už jde maminka spát, pracovat na internetu k větší cti a slávě Boží, jehož jsem nástrojem.  Consultation for mental distress based on the personal experience of Swami Gyaneshwarpuri. ZDE Dnes druhá vlna rozesílání Acta Speleohistorica o plošině Skalka. Odesílám na adresu: David Dunovský, Zuzka Hubená, ZO ČSS 6-04 Rudice, ZO ČSS 6-05 Křtinské údolí, ZO ČSS 6-14 Suchý žleb, ZO ČSS 6-17 Topas, ZO ČSS 6-21 Myotis, ZO ČSS 6-25 Pustý žleb a ZO ČSS 6-28 Babická speleologická skupina. 11.února 2024 HermitPhoto z návštěvy u pravých upřimných katolíků Muzikářů ve Vranově u Brna.  Byl bych rád kdyby David Dunovský byl řádně zvolený předseda ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno, protože je duchovní v pravém a nejčistším smyslu slova. Včera jsem zapálil kalíšek svíčky na svém oltáři pod obrazem sv. Františka z Assisi za Davida Dunovského, aby se vrátil do ZO 6-26 a objevoval pod svým vedením jeskyni Ponorný hrádek. K tomu mu žehnám. Cítím z něho totiž pravou duchovnost sv. Terezičky z Lisieux. Tím si vydobil zvláštní milosti objevovat Ponorný hrádek. David Dunovský má tedy mé požehnání. Přál bych si aby byl předseda ZO 6-26. Určitě by to ZO 6-26 pozdvihlo z alkoholismu a podobných nešvárů, jako je neustále pokračující vylučování vedoucích činitelů skupiny, které na Ponoru nemají tradici a co dělat. Ale on by možná našel štěstí jako kněz, takže ještě uvidíme. Vydám na radu Davida Dunovského přece jen Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Bude to však omezený náklad vůbec ne pro spelelogické skupiny, ale jen pro státní instituce, knihovny, archivy, archeologické ústavy a Správu CHKO Moravský kras. Ostatní zájemci, například jeskyňáři, si něco zaplatí na dotisk a zažádají si prostřednictvím nákupního košíku. Takže děkuji Davidu Dunovskému, který přispěl částkou 800 Kč na dotisk Acta Speleohistorica o Plošině Skalka, za tuto pozitivní myšlenku. Takováto díla je nutné tisknout na papír, ne jako e-Speleo jen na internetu. Při nejbližší příležitosti tedy vydám Habrůveckou plošinu v osvědčené tiskárně Knihovnička, s níž mám ty nejlepší zkušenosti. 10.února 2024 Miloš Muzikář, horlivý katolík, terciář paulánského řádu ve Vranově u Brna. Dnes jsem navštívil Miloše a jeho ženu Marušku a jejich pět dětí ve Vranově u Brna. Pořád je to ta pozitivní katolická rodinka.  9.února 2024 Upozorňuji, že v nákupním košíku je možné koupit za dobrovolnou cenu Acta Speleohistorica o Křtinách (6 volných výtisků) a ASp o Plošině Skalka (3 volné výtisky).ZDE Jsou možné další dotisky v případě, že by poptávka převýšila moji nabídku. Habrůveckou plošinu nebudu již nikdy dotiskávat. Vytiskněte si ji samostatně ze zveřejněného souboru pdf. Dnes odesílám první Acta Speleohistorica o plošině Skalka. Na Správu CHKO Moravský kras (archiv Správy, RNDr. Antonín Tůma, Filip Chaloupka), ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno (Ing. Pavel Chaloupský), RNDr. Ivan Balák (spolu s Acta Speleohistorica o Křtinách), Česká speleologická společnost Praha, Národní knihovna ČR Praha (dva povinné výtisky), Muzeum Blanenska (Mgr. Milan Koudelka), Městská knihovna Blansko, Ústav archeologické a památkové péče (pro archiv a Mgr. Petra Kosa), Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, ZO ČSS 6-01 Býčí skála, ZO ČSS 6-11 Královopolská a ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno. Toť zatím vše! Můžete sledovat jak publikaci postupně rozesílám ZDE Dnes jsem si přivezl z tiskárny dotisk knihy Acta Speleohistorica z roku 2005 o plošině Skalka. Celkem je to 80 nových výtisků, čímž se celkový náklad vyšplhá k číslu 245 výtisků! Původně jsem zamýšlel dotisknout i Acta Speleohistorica z roku 2006 o Habrůvecké plošině, ale k tomu po svém nepřijetí mezi jeskyňáře již nemám potřebnou motivaci. Spadl mi tak kámen ze srdce, když jsem si uvědomil, že Acta Speleohistorica už pro jeskyňáře nemusím vydávat. Ulevilo se mi, že už toto nemám na zodpovědnost. V případě zájmu budu dotiskávat jenom Křtiny, neboť je to kvalitní a důležitá publikace, která by se měla stále šířit, dokud bude o ni zájem. Rovněž památeční Acta Speleohistorica o mých výzkumech v Moravském krasu jih a střed, plánovanou na rok 2026, už z pochopitelných důvodů nebudu mít zájem zveřejnit a tím jsem osvobozen od speleologie. Každému doporučuji věnovat se duchovní sádhaně a pokračovat po Božích Cestách namísto věnování se podezřelým výzkumům jeskyní v negativním klimatu v Moravském krasu a jinde.  Podívejte se na index - jsou tam nové upoutávky, jenom ty pozitivní ZDE Tiskárna Knihovnička mne právě informovala, že dotisk Acta Speleohistorica o plošině Skalka je hotov. Tato dávná publikace bude ze sběratelských důvodů dodána do archivů všech ZO ČSS jichž nejsem hoden podle nich být členem. Dotisk jsem plánoval v době, kdy jsem předpokládal, že budu ještě členem ZO 6-12 a budu se věnovat speleologii. Nyní po mém nepřijetí do ZO 6-12 tohoto dotisku, který mne stojí velké peníze, trochu lituji. Ale jenom trochu. Alespoň v archivech se speleologickou literaturou zůstane po mne zachována památka. V příštím měsíci, až se finančně vzpamatuji, učiním i dotisk Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině. Teprve pak obě knihy budu na jaře společně rozesílat všem ZO ČSS v celé ČR. Mějte se beze mne! V mém meditačním pokoji přibyl notebook. To se bude za nocí pracovat!  MUDr. Jiří Urban byl po smrti rozptýlen u Vývěru Jedovnického potoka u Býčí skály. To se mi líbí. Byl tedy v jádru romantik a měl nějaké napojení na Duši Krajiny, i když jsem si s ním - homosexuálem - vůbec nerozumněl. Pořád mne utiskoval ze své pozice jednatele Speleoklubu. Ale svým rozptýlením v Moravském krasu si získal moji posmrtnou úctu. Taky se nechám v krasu po smrti rozptýlit, například na Děravce nebo na Doupěti Trampů v Hádeckém údolí, což by bylo lepší. HermitPhoto Říčankova skála - byl jsem tu naposledy. ZDE Nové HermitPhoto z Hynštovy vetaroly, kterou jsem navštívil rovněž naposledy. ZDE 7.února 2024 Proroctví: letos se vrátím znovu po 24 letech do Gangotri v Himaláji! Pokusím se tam najít místo pro svou poustevnu. Dnes jsem symbolicky odstranil ze svého emailu všechny kontakty na jeskyňáře. Celkem to bylo několik desítek kontaktů. Nebudu je již potřebovat ani zatěžovat svojí zajisté mystickou existencí! 6.února 2024 Objednal jsem si ultralehký oranžový horský stan Pinguin ARRIS Extreme DAC do nejnáročnějších podmínek vysokohorské turistiky s extrémním klimatem. Jedná se o pravděpodobně nejkvalitnější oranžový stan na trhu, proto jsem se ho po delším váhání rozhodl zakoupit za 6165 Kč. Budu ho potřebovat pro samotu poustevny Gangotri v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách během seminářů s Višvagurudžím, dále na dlouhé ústraní na Hradisku sv. Klimenta na Chřibech a též asi do hor Slovenska. Vůbec této nutné investice do své outdorové výbavy nelituji, i když se již povážlivě tenčí má finanční hotovost. Ale co naplat! Všechno proinvestuji do potřebných věcí a pak budu zase skromně františkánovat bez peněz. Každému doporučuji českou outdoorovou značku Pinguín, od níž mám již velmi kvalitní spacák, který mne velmi příjemně překvapil, a proto jsem se při zakupování stanu touto značkou v záplavě převážně čínské produkce nechal inspirovat. Hari Om. Sejdeme se v horách!  Lidská dharma. Co na to říkají masožraví jeskyňáři a farářové? Odpovězte mi do návštěvní knihy jaké máte zkušenosti.  Manifest proti knězi Jánu Lajčákovi ve Křtinách. Je to již několik let co mne P. Ján Lajčák, velmocenský kněz ve Křtinách nepatřičně veřejně obvinil cituji: "že jsem si přivlastnil výzkumy a objevy ve Křtinách." To se stalo v listopadu 2022. A od té doby s pasivní rezistencí Mahátmá Gándhíjiho na protest nepřicházím vůbec do chrámu Panny Marie ve Křtinách. Víckrát jsem učinil smířlivé gesto aniž bych ustoupil z této své askeze namířené proti knězi Lajčákovi, ale bezúspěšně. Například jsem mu poslal originál Acta Speleohistorica o Křtinách pro farní archiv, později jsem dokonce zaslal deset výtisků dotisku této publikace nebo jsem mu zaslal svůj článek o Křtinách v německém časopise Der Erdstall. Ale nic naplat. Kněz Ján Lajčák nijak nereagoval, neodpověděl zda publikce dostal natož aby za ně poděkoval. Podle mého názoru je to totiž manipůrový člověk se silným egem, jakkoli je duchovní. Potlačuje v sobě síly smíření plynoucí z anaháty, čili duchovního srdce, kde velkorysá Láska je domovem. Rozhodl jsem se proto že nikdy neustoupím tomuto farizejskému tlaku na mojí osobu a chrám Panny Marie ve Křtinách nebudu vůbec až do konce svého života navštěvovat, Bohu na zodpovědnost a knězi Lajčákovi na jeho svědomí, jakkoli je mi křtinský chrám stále svatý a blízký mému srdci. Ale odříkám si ho na znamení proti knězi Lajčákovi, který na mne neeticky zaútočil. Článek na obranu trampů na Kokořínsku zveřejněn na webu strážců Moravského krasu. Upozorňuji, RNDr. Antonín Tůma ze Správy CHKO Moravský kras dal odkaz na můj článek na podporu trampů na Kokořínsku. Tím Toník dokázal, že je skutečný demokrat, ne jak u České speleologické společnosti, kde velmocensky nepodporují různost názorů a potlačují je nedemokraticky. Tonik je pro pruralitu názorů jakkoli by tyto byly antagonistické. Děkuji Toníkovi za morální podporu ze své pozice strážce přírody CHKO Moravský kras, který se mne téměř vždy zastával a stál na mé straně v různých zlých časech, které mne v minulosti v Moravském krasu postihly, a které mohou postihnout kohokoli z vás, pokud jste skutečně duchovní, nikoli světsky stádní. Neboť "oni" nesnášeji oheň Lásky anaháty a snaží se vás všemožně utiskovat, ponižovat, činit pokořenými atd tak jako Ježíše Krista ukřižovala vládnoucí sekta farizeů. Tím vším jsem si v Moravském krasu prošel. Toník mi navíc přislíbil, že zveřejní na webu strážců mou autobiografii speleologa a zveřejnil výběr z mých speleologických fotografií v databázi JESO (Jednotná evidence speleologických objektů).  Má vegetariánská lednice. Dnes jsem udělal průlom do vlastnictví hmotných statků - pořídil jsem si po dlouhém zvažování novou lednici, kterou jsem umístil ve svém meditačním pokoji. Nyní čekám zda nebude hlučná, jinak bych ji musel vrátit. Vlastní lednici jsem si pořídil z toho důvodu, že moje maminka není vegetariánka a do společné domácí lednice ukládá vepřové nohy (!), maso a různé tamasické potraviny, mimo jiné krvavé kosti pro jejího mazlíčka psa Dědečka. Tak jsem s tím skoncoval a rozhodl se od ní ve všem osamostanit. To byl důvod proč jsem ze zbývajících peněz, které se rychle tenčí, pořídil za 5000 Kč tuto novou ledničku ze Slovinska. Doufám že nebude hlučná, aby mne v mém pokoji nerušila při meditaci a že mi bude dlouho sloužit.  Zpěv osamělého poustevníka v jeskyni na vysoké hoře - výbor básní, duchovních příběhů a pohádek z let 1998-2001. Připravuji toto dílo na jaro 2024, ale jen pro členy Jógy v denním životě přítomných v ášramu ve Střílkách.  Kdo jsem Já. Svámí Gyaneshwarpuri je oddaný žák Višvaguru Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, Mistra jógy a Učitele duchovní Cesty z Indii, kterého následuje od roku 1996. Za tu dobu prošel bouřlivou duchovní transformací v důsledku probuzení kundalini, která vyústila dne 23. července 2021 v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách ve vysvěcení - sanjás díkšu - za hinduistického a jógového mnicha. Svámí Gyaneshwarpuri působí jako osamělý, mlčící poustevník v jeskyních Moravského krasu. Není učitelem jógy a nekáže hinduismus. Je kosmopolitního nadnáboženského smýšlení a vnitřního založení, z tohoto důvodu uctívá rovněž Ježíšovo křesťanství, buddhismus, taoismus a ostatní světová náboženství. Je historicky první hinduistický mnich vysvěcený zde v České republice. Píše odborné publikace z oboru speleologie, sakrální historie a archeologie a v neposlední řadě vlastní originální, z knih nevyčtenou mystiku a filozofii, básně, duchovní příběhy a pohádky s duchovním ponaučením. Následuje ve všem Sílu Lásky a kráčí po Cestě Poznání (džňanajóga) jak vyplývá z jeho duchovního jména Gyaneshwarpuri (gyana=džňana), které se překládá jako "Ten který poznal", což je výzva k duchovní realizaci. Je tedy vnitřně džňánín čemuž odpovídá jeho na první pohled nesrozumitelná životní filozofie poustevníka. Od narození je osvobozený, dosud ale nerealizoval nejvyšší stav vědomí mókšu, kdy individuální "já" se stává celým Vesmírem. Má však vlastní vnitřní vedení a napojení na Boha, Božské Já. Realizovat Boha a dosáhnout Osvícení je jeho nejvyšší a jediný Cíl v tomto zrození, jemuž zasvěcuje svoji duchovní jógovou sádhanu, meditaci v ústraní, mantra džapu, opakování Božího jména, modlitby, jógové ásany, kriji ap. podle Systému Jóga v denním životě Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. V současnosti se často sdržuje na osamělých a pustých místech v horách a v lesích. Od dětství samostatně studoval Bibli, nikdy však neříkal že je křesťan. Později studoval Bhagavadgítu a jiné svaté spisy indické. Nejvíce ho oslovila moudrost svámího Šivánandy z Rišikéše, Paramhansy Jóganandy, Ramana Maharišiho, Chan-Šana, Bhagvána šrí Díp Nárájana Maháprabhudžího a samozřejmě svámího Mahéšvaránandy, v němž rozpoznal esenci svého duchovního nazírání Pravdy ze svých meditačních jeskyní a horských poustevnen. Uctívá rovněž ideál sv. Františka z Assisi a himalájských jogínů indických. Nevyučuje jógu veřejně a jako skutečně pravý džňánín, muž poznání, nepřijímá ani studenty jógy ani osobní žáky. V současnosti žije na základě doporučení Svámijiho se svou maminkou v malém ášramu v Brně - Bosonohách. Sponzoruji web Chajovna.cz Bobovi Klváňovi jsem s radostí věnoval 1000 Kč na vzkříšení jeho webu.  Co dělat pokud mi jako mnichovi toužíte něco dát. Pokud mne toužíte uctít jako mnicha, nemusíte mi dávat žádný cenný dar. Bohatě stačí dát tradiční dar pro sádhua: vonné tyčinky a já je za vás zapálím na svém oltáři. Nebo mi věnujte čajové svíčky, které za vás rovněž na oltáři zapálím. Nemusíme se osobně setkat. Můžete mi vonné tyčinky či čajové svíčky zanechat v čajovně Chajovna na Dominikánském náměstí v Brně u Boba Klváně, či odevzdat komukoli z perzonálu čajovny a já si je zde příležitostně vyzvednu. Možná, že si tak vyprosíte od Někoho, kdo tomu přihlíží, odpuštění svých karem vzhledem k tomu, že jsem mnich - svámí. 5.února 2024 Dnešní moudrost: Vrátily se mi nazpět čtyři Acta Speleohistorica o Křtinách. Tyto publikace byly určeny pro ZO ČSS 1-08 Speleoklub Týnčany, ZO ČSS 1-01 Český kras, RNDr. Ivan Balák a Robert Sudický. Pokud toto oznámení čtou dodejte znovu své poštovní adresy, jinak vám knihy nebudou doručeny. 4.února 2024 Cvičte sílu své vůle. Já jsem se například rozhodl, že nebudu navštěvovat žádné speleologické stránky s vyjímkou monitoringu e-Speleo, neboť tam výjdou mé články. Říčankova skála s největší pravděpodobností vede jen do Sifonovité chodby Ochozské jeskyně. Je to tedy speleologicky neperspektivní pracoviště členu ZO 6-12 Speleologický klub Brno z hlediska neznámých objevů.  Hynštova ventarola - druhé poměrně nezajímavé pracoviště členů ZO 6-12 SKB.  Dnešní velmi moudrá myšlenka. Nemůžete vstupovat do různých světských či duchovních komunit pokud se toužíte věnovat mystické joze a duchovní cestě, neboť osamění je jedním z důležitých pricipu vnitřní jógy. Proto mi Bůh zabránil vstoupit do speleologické skupiny, jakož se nebudu příliš organizovat ani v Józe v denním životě, která rovněž trpí rozličnými světskými neduchovnimi těžkosti. Oni o tom říkají, že jsou karmajogíni a bojí se poznat Pravdu meditací. Budu proto jen nikým neorganizovaný jogín a poustevník, jak ukazuje himalajská Jóga na svém příkladě. Autobiografie speleologa. 40 let speleologických průzkumů Marka P. Šenkyříka - Gyaneshwarpuri v Moravském krasu jih a střed (1982-2022). ZDE Tento příspěvek odesílám dnes redakci e-Speleo. Příjmete následující řádky jako mé rozloučení se světem speleologie, které jsem věnoval svou energii s přestávkami čtyřicet let. Dne 3. února 2024 se definitivně uzavřela jedna důležitá kapitola mne speleologa a amatérského archeologa v Moravském krasu, neboť jsem nebyl přijat za člena na výroční schůzi ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno. Měl jsem záměr působit jako speleolog v této skupině a věnovat se výzkumu Malého lesíka, Kůlničky a Paleoponoru v Ochozském žlíbku a výhledově dalších jeskyní v Hádeckém údolí. Vůbec nelituji těch dní prožitých v temných útrobách vápencových skal, ale nebudu na ně ani vzpomínat. Moravský kras je totiž tradičně pekelné negativní území jak jsem se přesvědčil z osobní zkušenosti, odmítám proto již patřit mezi jeskyňáře, speleology v Moravském krasu, kde neláska vítězí nad láskou. Normálně se biografie píše až při příležitosti smrti, já ji však píši při příležitosti ukončení všech svých speleologických průzkumných praci v Moravském krasu. Přijetí sanjás dikši (vysvěcení za mnicha) je takovou smrtí všem světským věcem, tedy i speleologii, jakkoli je stále drahá mému srdci. Moje sanjása je tedy umrtvení všeho co je na mne světského, což je předpoklad ke znovuzrození k věčnému životu, v Átmánu. Přijetí sanjás dikši takovou smrtí je. číst víc...  3.února 2024 Nabídl jsem Bobovi Klváňovi že budu sponzorovat webové stránky jeho Chajovny. Tyto stránky totiž již mnoho let neexistují což je zajisté škoda. Protože Bob souhlasí s umístěním malé prezentace mé osobnosti na svých webových stránkách, rozhodl jsem se jejich opětovný vznikl sponzorsky podpořit, neboť Bob na to nemá finanční prostředky. Přitom se jedná jen o tisíc korun ročně a ty mu věnuji. Nevstoupil jsem do ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno. Vážení přátelé a nepřátelé, mám pro vás pro mnohé zajisté radostnou zprávu. Nevstoupil jsem do ZO 6-12 Speleologický klub Brno. Důvodem je, že byli ke mě na výroční schůzi negativní. Pořád je zajímala nějaká špína z mé minulosti a vůbec si při tom nevšimli, že před nimi stojí zcela nový člověk v oranžovém mnišském rouchu. V těchto útocích nejvíce vynikl nějaký Skyt, či Skyrit či jak si to říká, který na mne nenechal vůbec nic dobrého, pořád měl se mnou problém a nemohl mne ve svém srdci příjmout. Vůbec mne neměl rád a toužil jen po nějakém senzacechtivém negativním odhaléní mé osobnosti. Ostatní členové ZO 6-12 buďto mlčeli, nebo mu přitakávali. Nezastal se mne vůbec žádný a nikdo neřekl nic pozitivního na mou obhajobu. To byly důvody přoč jsem se uprostřed tohoto kárného řízení členů ZO 6-12 rozhodl spontánně odejít. Otočil jsem se na podpadku a opustil salónek restaurace u Suchopárků v Hostěnicích za souhlasného přitakávání členů ZO 6-12. Byl jsem to tedy nakonec já sám, kdo si zrušil členství v této speleologické společnosti, takže k hlasování o mém přijetí v této napjaté atmosféře vůbec nemuselo dojít. Tak jsem se nestal znovu členem České speleologické společnosti a již se nikdy nestanu. Nemám z těchto důvodů již zájem o speleologii, a proto symbolicky odstraňuji z tohoto webu veškeré zmínky o mých speleologických výzkumech. Je mi to líto, neboť jsem upřímně toužil se věnovat speleologickému výzkumu jeskyní v jižní části Moravského krasu, především v Hádeckém údolí a moc jsem se na to těšil, měl spoustu speleologických meditací ap. Nemám tedy již žádné přátele mezi jeskyňáři v Moravském krasu. Většinou jsou ke mně negativní. Vstup do ZO 6-12 byl definitivně poslední pokus vstoupit do speleologické skupiny, mít přátele mezi jeskyňáři a věnovat se speleologii. Budu se tedy věnovat jen józe a poustevnictví. Moravský kras jih však - tedy zatím - ještě neopouštím. Opouštím definitivně však Habrůveckou plošinu na protest proti počínání ředitele ŠLP Křtiny doc. Vršky. Nejsem z toho vůbec smutný, cítím se poměrně radostně, ale přiznávám že jsem rozčarovaný nad mírou negativity jeskyňářů mezi něž již proto nebudu patřit. 2.února 2024 Bob Klváň, ten dobrý Bob mi nabídl umístění mé fotografie s odkazem na tyto webové stránky ve své čajovně Chajovně. Současně nabídl, že by odkaz na můj web mohl být i u něj na webu www.chajovna.cz za což Bobovi upřímně a velmi děkuji.  Bude poustevník Gyaneshwarpuri opět členem České speleologické společnosti? Zítra v sobotu po 11 hodině se definitivně rozhodne jedna z nejdůležitějších světových událostí, která hýbe podvědomím i nadvědomím Moravského krasu, jíž je Poustevníkův opětovný vstup do České speleologické společnosti, jejímž členem by se automaticky stal pokud by byl přijat do její základní organizace 6-12 Speleologický klub Brno. Tak se můžete těšit na zítřejší večerní zpravodajství z této akce v Hostěnicích U Stupárků. Rozhodl jsem se že navštívíl literární čajovnu Skleněná louka na Kounicové v Brně. Rozhodl jsem se, já stálý návštevník Bobovy podzemní Chajovny Zadní trakt a též Dobré čajovny na Římském náměstí v Brně, že si rozšířím čajové obzory a navštívím mně zatím minimálně známou literární čajovnu Skleněná louka na Kounicové v Brně, na níž jsem nalezl odkaz na webu sifu Pavla Hlavoně www.chen.cz Už se tam těším.  Nechal jsem si vyvázat duchovní deník. Po zhruba třiceti letech co jsem na duchovní Cestě jógy, jsem si dnes pořídil deník pro zápisy svých duchovních vědomostí a zkušeností, který mi bude sloužit jako vodítko při sestavování mé duchovní životopisné knihy s pracovním názvem "Učení u Paramhase svámího Mahéšvaránandy."  Opět čtu z knížečky "Božské zrcadlo" o vyprávění Mistra jógy Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Žil jednou jeden jogín, meditoval hodiny a hodiny, cvičil ásany a pránajámu, zpíval, něco četl a zase meditoval. Často trávil ráno nebo odpoledne pod stromem v lese. Kolem chodil jeden člověk a pozoroval ho, bylo mu ho moc líto: "Ten člověk musí být ale skutečně nešťastný a opuštěný, celé hodiny sedí sám a sám pod tím stromem. Měl bych tam jít a trošku s ním promluvit, dělat mu společnost." Přistoupil k němu a dal se s ním do řeči. Po chvíli se ho jogín zeptal, proč vlastně přišel. "Víte, vypadal jste tak osamělý, myslel jsem si, že vás trochu pobavím. Necítíte se sám?" "Máte pravdu", odpověděl jogín "od té chvíle co jste tady, se cítím sám, předtím jsem byl zcela sjednocen se svým Já a cítím se vlastně osamělý." Toto byl jiný příběh potvrzený mou duchovní zkušeností. Grafický návrh obálky Acta Speleohistorica 7/2006 jejíž dotisk plánuji na březen 2024.  1.února 2024 RNDr. Antonín Tůma ze Správy CHKO Moravský kras mi navrhl několik míst, kde by šlo umístit památníček otci habrůvecké speleologie panu Arnoštu Hlouškovi. Toník mne informoval, že pomníčky či památníčky se k jeskyním resp. na přírodní skálu se v současné době nedávají. Toník nicméně však vidí tato 4 ideální místa pro můj památníček: - na tvůj kříž pod Habrůvkou nebo na kámen vedle kříže, uvidí ho mnoho lidí jdoucích okolo a mnozí se i zastaví a přečtou si ho (u jeskyně Arnoštka památníček nebude číst nikdo), navíc tam chodí místní, z nichž někteří ještě Arnošta pamatují - na skruž Závrtu pod Habrůveckými smrky, protože to není skála a Arnošt zde pracoval a objevoval (ale opět málokdo tam přijde) - na kámen před vjezd k jeskyni Výpustek (v areálu už pomník jeskyňářům je) do takového centra Křtinského údolí, je zde autobusová zastávka a turistická cesta - nejlepší místo by ovšem byla náves obce Habrůvka, památníček by se mohl umístit na současný naučný panel o obci, projde tam mnoho lidí, kteří si o Arnoštovi přečtou Na to jsem odpověděl, že nejlepší by byla jen skruž Závrtu u habrůveckých smrků, případně kámen u mého kříže u Habrůveckých ponorů pod Habrůvkou. Tuto žádost z principiálních důvodů však nedám na odsouhlasení Tomáši Vrškovi, který mne informoval o tom, že nechce aby po mě v lesích na Habrůvecké plošině zůstala jakákoli památka. Takže budu jednat bez jeho despotické vůle zcela samostatně. Ať žije Sametová revoluce znovu propukající v Moravském krasu! Dnes jsem se rozešel se ženami, které byly mými dlouholetými přítelkyněmi, i když na bázi neduality. Přesto jsem je odevzdal Bohu a budu vnitřně osamělý. Nadále udržuji vztahy, ale ne moc těsné, s ženami na bázi duchovního sesterství ze stejného náboženství jako jsem já, tedy neproblémovými žákyněmi Paramhase svámího Mahéšvaránandy. Ale i těmto radím aby mne nepovažovaly za svého přítele, nebo za bratra, protože já jsem především mnich neduality. Mám jenom svou maminku svěřenou mi samotným Svámijim, kterou neodevzdávám zlému. Ale ani té nedůvěřuji její lásky na bázi špatně pochopeného synovství. Proto jsem i své mamince řekl do očí, že patřím Bohu a ne jí což na ni mělo obdivuhodný, v jádru pozitivní vliv přes její nesouhlasnou a jako obvykle negativizující reakci. Radím i vám abyste se pokud možno ihned osvobodili z chomoutu iluzórní světské připoutanosti k ženám, ale i mužům, pokud chcete reailizovat své napojení na bázi NadJá, Boha. Cítím, že jsem se tímto prohlášením vnitřně i fyzicky očistil a osvobodil, neboť zamezuji karmám aby se opakovaly, a které by se mohly znovu negativně projevit v příštím životě, což by bylo rozhodně nežádoucí, neboť chci být již jen mnich ve všech svých příštích životech. Zbavte se prosím již nežádoucích zbytečných vztahů, na prvním místě ke kutsangu a potom i ke všem neduchovním vztahům se ženami i muži. Soustřeďte svou životní sílu jedině na dosažení Boha a soustřeďte ji do duchovního koridoru. Já nedůvěřuji po zkušenostech které mám žádné pohlavní lásce. Toto je poněkud jinačí poustevníkova vnitřní horská jóga. Stop státnímu ekofanatismu v ČR! Poustevník z Moravského krasu se zastává trampů na Kokořínsku! ZDE Reakce na tento článek: Neničte jejich tábořiště, škodíte tím přírodě. Vědci se zastali trampů na Kokořínsku. Trampové patří k přírodě, oheň je rovněž přírodní živel a patří k přírodě. Proto by nikdo neměl ničit tiché a osamělé trampské osady v lese. Toto zlo dělají městští lidé a pomatení ochránci přírody s mysliveckým a lesnickým personálem. Na stejná problém jsem narazil i v Moravském krasu, kde poustevníkovi nikdo nepovolí poustevnu byť by se jednalo jen o vyhrazené místo s přístřeškem určený pro modlitbu a meditaci v osamění. Tomu říkám ekologický a lesnický fanatismus bez hlubšího napojení na Ducha Krajiny. Moji úctu si dlouhodobě získává geolog a klimatolog RNDr. Václav Cílek, který se nebojí nyní trampů veřejně zastávat z pozice vědecké instituce. Děkuji Ti Václave Cílku za Tvá, zvláště v dnešní době tolik potřebná slova! Co na to říká Správa CHKO Moravský kras používající obdobné metody persekuce vůči trampům sedícím pokojně u ohně v jeskyni a Školní lesní podnik Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, kteří společným úsilím vytěsnili jediného poustevníka z Habrůvecké plošiny mimo Moravský kras - střed! Můj příběh v Moravském krasu je tedy podobný příběhům oněm zasmušilým trampům na Kokořínsku a kdekoli v České republice. Je mi líto všech hloupých negativizujících ekologů - státních fanatiků, kteří ničí tradiční lesní společenstva trampů a podobné ekosystémy ve volné přírodě, mezi něž patřím i já, poustevník Gyaneshwarpuri. Soucítím tedy s trampy, kteří jsou pod obrovskou přesilou zfanatizovaných státních orgánů přírody. To je zvůle a zneužití demokratických institucí k útisku těchto duší ke zlým činům na bázi likvidace tradičních trampských kempů a tábořišť. Nad tím by se všichni moudří lidé měli zamyslet pokud mají ještě duši v harmonii a v Lásce. Mě tento umělý problém, jenž nyní hýbe světskou společností, v něčem připomíná likvidaci amerických indiánů konzumní americkou společností bez tolerance k druhým systémům života a víry a jejich násilnému přesídlování do civilizace, čímž přerušili jejich životodárné napojení na duši prérií a Přírody. Něco podobného se právě odehrává v 21. století v České republice v duši trampů Kokořínská a výhledově jistě v celé České republice! Dotyční ekologové jsou tedy bez jemného rozlišování mezi dobrým a zlým a stavějí se na stranu zlých sil ve společnosti. Z těchto důvodů nyní vůbec nedůvěřuji vedoucím činitelům - až na úplné vyjímky - státní ochrany přírody v ČR, která umožňuje na jedné straně zabíjení ve velkém, ale vadí jim vcelku neškodní znalci woodcraftu - lesní moudrosti, trampové a poustevníci a podobné romantické duše, kteří do české a moravské krajiny tradičně neodmyslitelně patří! Zastávám se tedy trampů a žádam jejich satisfakci v plné výši. Je třeba jim vyčlenit a tolerovat jejich tábořiště včetně ohně, kterým tito zkušení zálesáci nic nezapálí. číst víc...  31.ledna 2024 HermitPhoto z hory Živčáková u Turzovky na Slovensku.  Připomínám, že již za tři dny se rozhodne má budoucí činnost speleologa a poustevníka v Moravském krasu. Dne 3. února se totiž v Hostěnicích - bohužel v restauračním vesnickém zařízení - sejde výroční členská schůze ZO 6-12 Speleologický klub Brno, která mne snad jednou pro vždy příjme do svých řad za svého člena. Alespoň jejich mlčení lze považovat za pozitivní indicii, neboť kdo mlčí ten souhlasí. Zcela jistě tato událost bude mít hluboký dopad na mou činnost v Moravském krasu. Do jiné speleologické skupiny vstoupit rozhodně nechci, jen do té pozitivní Ing. Pavla Chaloupského jako předsedy Speleoklubu. Takže již brzy se rozhodne mé martirium neustále odvrhovaného kamene základního ve speleologii, jež bylo mé vyloučení ze ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno v roce 2004 Janem Martinkem a Petrem Červinkou zcela bez příčiny, což mělo katastrofální vliv na mou cestu jeskyňáře a poustevníka v Moravském krasu v důsledku čehož mi nebyla valmou hromadou České speleologické společnosti v roce 2008 povolena ani má vlastní ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek z pouhého krasového sobectví a zájmové řevnivosti okolních speleologických skupin v Moravském krasu střed. Rovněž mi předsednitvo po tomto negativistickém ataku mojí osobnosti zamítlo byť jen individuální členství v České speleologické společnosti. Tak snad se nyní podaří prolomit prokletí mé osoby ze strany některých negativistických a chalupařících členů ČSS. Již se na schůzi ZO 6-12 SKB těším a věřím, že i oni taky a příjmou mezi sebe jako kamaráda a jednoho výrazného speleologa, který speleologii od mládí dělá navzdory úkladům ďáblovým jako svou Cestu duše, čili duchovní cestu. Hari Óm. Tajemství radosti malé stolní lampičky. Málo kdo chápě tajemství radosti nakupování na první pohled světských předmětů, jako je například tato lampička určená k osvětlení oltáře a též v budoucnu mého notebooku. Opravdu vám radím proinvestovávat své peníze za duchovní předměty, například na oltář, neboť touto činností jistě potěšíte dévy i samotného Mistra. Tak i já jsem si dnes koupil tuto moderní LED lampičku za 700 Kč. Myslím že jsem dnes po mnoha letech askeze na bázi nemajetného františkánství pochopil bohaté lidi. Mají hmotné statky které mohou proinvestsovávat do humanitárních a charitativních projektů ve společnosti, což jim v budoucnu jistě přinese lepší zrození. Tak i já jsem nyní bohatý světsky i duchovně a mohu si dovolit podporovat druhé, což jsem dříve nemohl téměř dělat. Například jsem zaslal peníze na výstavbu pastoračního a exercičního domu Marta na hoře Živčáková u Turzovky ve farnosti Kórňa. Nechlubím se tím, jen vám chci jít příkladem abyste své peníze použili s rozvahou též pro podporu pozitivních sil v lidské společnosti, tak jako činím já sám a neustále mne tato činnost vnitřně uspokojuje a naplňuje radostí a štěstím. Náham kartá.  Budu pokračovat v tvorbě webu pro druhé, proto zakupuji notebook. Protože v mém působení na internetu, tedy tvorbě html webových stránek a svou účastí na facebookovém hodokvasu považuji za svou karmajógu a v podstatě službu veřejnosti, to co mohu dělat pro druhé a zůstat přitom nepřipoutaný, svobodný a nezávislý, rozhodl jsem se po dlouhém zvažování zakoupit notebook. Dosud jsem se na internet totiž napojoval přes maminčin stolní počítač, který stojí v jejím pokoji hned vedle věčně pustěné televize, což rušilo mou anahátovou usebranost. Proto jsem se rozhodl dopřát mamince v jejích hněvivých záchvatech plnou samotu, což potřebuje více než moji společnost jak radí křesťanský mystik Anthony de Mello. To znamená že již jako mnich ji nebudu líbat na ústa a nebudu ji ani zbytečně navštěvovat v její "poustevně". Jako notebook jsem zvolil "i3" za něco přes 8 000 Kč, což mi doporučil k tvorbě webu pan Petr Pecka z Ostopovic, počítačový expert, s nímž zakoupení notebooku konzultuji. Těším se tedy až budu mít notebook ve své mnišské cele, kam maminka jen nakukuje, ale téměř nechodí, neboť ona intenzivní kuřačka cigaret je alergická na vůni vonných tyčinek, které samozřejmě navzdory jejímu dáveni z tyčinek usilovně zapaluji. Myslím si, že kdo je alergický na vůni vonných tyčinek a kadidla jako moje maminka je, ten je bohužel pod vlivem zlého. Vonné tyčinky mi tedy můžete přinášet jako dar a já je za vás budu zapalovat na svém oltáři. Těším se až se jednou v noci probudím a začnu plný inspirace pracovat na svém novém notebooku na tvorbě webových stránek, k čemuž mám stále vnitřní tah. Naham karta Prabhudíp kártá. Pracuji tedy pilně na dalším zvelebování své bosonožské poustevny, mého jógového ášramu, jak mi předpověděl Svámiji při sanjás díkše, od níž letos uplynou právě tři roky mého bohabojného života v ústraní. Jak ten čas letí... 29.ledna 2024 Brýle lenonky které používám jen při práci na internetu a při čtení na mé tváři. O lenonkách pro mne jsem se dozvěděl rovněž v meditaci. Prý mi budou slušet. Co o tom soudíte?  28.ledna 2024 Náhled na novou obálku Acta Speleohistorica 4/2005 o plošině Skalka, která by měla být dotisklá 8. února. Psychopatovi Janu Martinkovi, bývalému členu ZO 6-26 se omlouvám za sdělení pravdivých informací o jeho osobě škůdce a zloděje.  Opožděná fotodokumentace ze zimního semináře s Višvagurudžim.  Nabídnu spolupráci ZO 6-05 Křtinské údolí při umístění mosazné památeční tabulky na Arnošta Hlouška ve vchodu jím objevené jeskyně ve Křtinském údolí. ZDE Tuto akci zamýšlím realizovat v roce 2026 při příležitosti 10. výročí od Arnoštovy smrti. Při této příležitosti vydám speciální číslo Acta Speleohistorica o osobnosti tohoto významného, ale opomíjeného jeskyňáře z vesnice Habrůvka. Nabízím každému aby do této brožury něco napsal, pokud jste pamětníky Arnoštových dní, tak jako já píšu své osobní vzpomínky na něho. Naštěstí v ZO 6-05 už není Zdeněk Fárlík, který Arnošta v roce 2008 vyštval z jeho vlastní speleologické skupiny ZO 6-05 pro jeho přátelství se mnou na Habrůvecké plošině. Nabízím současnému vedení ZO 6-05 Křtinské údolí spoluúčast na tomto velice zajímavém díle Božím. Toto dílo vzniká a vykvete bez vědomí Tomáše Vršky, ředitele ŠLP Křtiny, který mne v letech 2023/2024 vystrnadil z Habrůvecké plošiny, neboť mi zde nepovolil prostou poustevnu, ani maringotku, ani stan, ani jiný přístřešek - tedy to nejnutnější co potřebuji k výkonu funkce krasového poustevníka žijícího ve volné přírodě, na území kde jsem s Arnoštem Hlouškem jeskyňařil. Čest Arnoštově památce! Mír jeho dušičce! Budiž mu země lehká! Zde si můžete přečíst, co jsem dosud o Arnoštovi napsal já: ZDE Rozhodl jsem se, že definitivně odejdu do hor na poustevnu až po maminčině odchodu ze Země do nebe, které je za zemí. Zatím budu chodit se posadit do jeskyní v jižní části Moravského krasu a to jen na kratší období na víkend. Po smrti maminky budu pravděpodobně "bohatý", proto si budu moci dovolit pokud možno zděnou poustevnu třeba někde u řeky či ve svahu hory. Ne ve stříleckém ášramu. Do Střílek bych odešel na poustevnu jen z nejvyšší nouze nebo na základě doporučení Svámijiho Mahéšvaránandy, avšak bez karmajógy, neboť toužím jenom Být bez vasán jako čistý džňánin, zřec jógy. K tomu ať mi žehná Bůh. Přestal jsem sponzorovat tibetského dalajlámu, protože tato platba do jeho švýcarských bankovních kont je poměrně složitý proces. Též si myslím, že tyto švýcarské dalajlámovy účty jsou z Evropy a Ameriky poměrně štědře zásobené bohatšími lidmi než jsem já, takže není nutné mu přeposílat oním komplikovaným převodem jen 13 eur měsíčně, jak jsem učinil dosud. Dalajlámu mám stále ve veliké úctě, i když poněkud zvláštně legalizuje jíst lidem maso, ale asi jenom tibeťanům na horských pastvinách a doufám, že mi nemá za zlé, že ho už nebudu z výše uvedených důvodů již sponzorovat, což mne opravdu mrzí. Podle mne by jeho bankovní účty měly mít zastoupení v každé evropské zemi, aby byly snadněji dosažitelné. Ostatní mé sponzorství: Óm ášramu v Jadanu v Indii, Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách, Charitě České republiky, Člověku v tísni a klášteru trapistů přísné observace v Novém Dvoře na Šumavě, zůstavájí zatím i do budoucna v účinnosti, dle mých reálných finančních možností, které jsou zatím dobré. 27.ledna 2024 Poslední výstup na horu Živčáková u Turzovky, místo údajného zjevení Panny Marie. V pátek jsem před soumrakem přicestoval vlaky z Brna na železniční zastávku Turzovka - zastávka a začal náročný výstup po Svatojakubské cestě na vrchol hory, kde stojí malá kaplička zasvěcená Panně Marii Turzovské. Několikrát během výstupu jsem si sedl na batoh a dřímal vzhledem k tomu že poslední dvě noci jsem téměř nespal. Když tu konečně jsem vystoupal po několika hodinách výstupu ke kapličce na vrcholu hory. V obchůdku jsem zakoupil svíčku a tu jsem zapálil za maminku pod křížem, kde mělo dojít ke zjevení. Potom jsem položil růži zakoupenou v Brně pod oltář v kaplnce. Pak jsem zašel k léčivému prameni s jeskyni z níž stále vyvěrá malé množství vody. Šel jsem prozkoumat les pod kaplí, kde jsem zamýšlel si vyřídit legální cestou malou poustevnu. Chtěl jsem být poustevníkem na této svaté hoře. Je zde však příliš silná katolická energie, a proto nevím zda by zde hinduistu dlouhodbobě unesli. Les se mi příliš nelíbil, neboť tam stálo jen smrkové mlází. Tak se mé záměry zhatily přirozenou cestou a já jíž turzovským poustevníkem nechci být. Zapálil jsem si ohníček a v ešusu uvařil moc dobrý čaj. Začalo sněžit ale na vrcholu hory je naštěstí dřevěný přístřešek tzv. Večeřadlo, kde jsem se složil k odpočinku. Zapoměl jsem však doma karikatku, a proto jsem musel spát jen na kamenné dlažbě. Dokonce i v mém spacáku Pinguín mi proto bylo chadno. Nakonec mne naštěstí napadlo ulehnout na úzkou modlitební lavičku, která je ze dřeva a na ní jsem přečkal tuto mrazivou noc. Ráno jsem vstal již v 5 hodin ráno a vydal se z hory pěšky do města Turzovka, odkud mi jel autobus do Čadce. Z Čadce mi jel rychlík do Ostravy - Svinova a odtud dál do Brna. Pouť na horu Živčáková byla sice velice povedená akce, ale už ji nebudu opakovat. Přenechávám tuto svatou horu nesčetným katolickým věřícím z celého Slovenska a z České republiky.  25.ledna 2024 Můj nový meditační polštář. To se bude meditovat, rozjímat, kontemplovat...:)  V pátek pojedu do hor na Turzovku. Dnes při meditaci jsem se rozhodl, že o víkendu navštívím Turzovku. Důvodem je, že jsem vyhnancem v Moravském krasu. Proto se ohlížím po nové lokalitě, kde by poustevníka přijali a akceptovali. Přitom mi přišla myšlenka na nejbližší svaté hory od Brna u slovenského města Turzovka. Zde na hoře Živčáková prý došlo ke zjevení samotné Panny Marie. Proto se Turzovce říká slovenské Lurdy. Hora Živčáková je pravděpodobně jediné místo s dosud živým transcendentálním rozměrem ve střední Evropě. Už se tam těším. Doufám že nenapadne sníh. Mrazu se se svým spacákem Pinguín nemusím bát. Projekt Gangotrí bude tedy pravděpodobně pokračovat v horách u Turzovky. Na divoký Slovenský ráj se svými nebetyčnými srázy soutěsek se svým plně naloženým batohem nebudu mít již brzo kondici vzhledem k tomu, že v letošním roce oslavím již 56 narozeniny na této planetě Zemi. Budu muset zakoupit mystickou růži a tu položím na oltář Panně Marii Turzovské. Turzovka je tedy dodnes živá mysticky, tak jako byly ve středověku naše Křtiny v Moravském krasu. Ve Křtinách tyto duchovní síly od josefínských reforem však vůbec nehledejte. Nanejvýš tradicionalismus na Hradisku sv. Klimenta na Chřibech. Navzdory výše uvedenému však nejsem vůbec uctivatelem Panny Marie, přestože jsem pro ni napsal knihu o kostele ve Křtinách. Poznal jsem, že mnohem důležitější je třeba uctívat jejího syna Ježíše, jakkoli i Panna Maria je hodna naší úcty. Ona však nemá Ježíšovi možnosti a síly Boží. V tom s protestanty, kteří odmítají Ježíšovu matku Pannu Marii, souhlasím. Kult Panny Marie je bohužel v současnosti v katolické církvi přespříliš preferován na úkor Ježíše, čehož důkazem jsou i Křtiny, kde Ježíš vůbec není na hlavním oltáři, ale jen na bočním podstavci někde v chrámu zasvěcenému Panně Marii. Kult Panny Marie Turzovské je však dosud živý a pravý, jak potvrdil můj oblíbený světec Páter Pio, který prohlásil, že Turzovka je pravé místo zjevení Panny Marie. Pokud něco takového vyslovil takovýto jasnozřivý svatý, tak na tom určitě něco musí být. Navzdory mé současné preferaci Turzovky neopouštím vůbec Moravský kras, jen jeho střední část, kde působí mí odpůrci ze ŠLP Křtiny. Mám zájem působit speleologicky jen v jižní části Moravského krasu - především v Hádeckém údolí, ale všechno záleží na tom, zda mne příjmou mezi sebe jeskyňáři brněnského Speleoklubu a nechají mne poustevníka a mnicha bádat v jeskyních zcela samostatným způsobem. Nechci být totiž po dřívějších zkušenostech v Moravském krasu nabytých nikým přehnaně světsky organizován. Co na to říká Pavel Chaloupský a členové ZO 6-12? To zatím nevím, ale dozvím se to na schůzi v sobotu 3. února. Všichni potřebujeme pozitivní energii, ne ale tu kterou nabízí světská zájmová sdružení a světské vztahy. Proto se ve všem obracím jen na Boha a jeho Lásku. Nemělo zaniknout tištěné Speleo. Takto pravděpodobně, či s největší pravděpodobností, zanikne v čase v intrenetovém e-Speleo mnoho užitečných a vědecky významných příspěvků, jako jsou například mé články o Habrůveckých svatých schodech, Málčině, Slezákově Záhrobní ap. Tuto strategii předsednictva České speleologické společnosti nelze vůbec chápat ani akceptovat. Internetové e-Speleo by se podle mne mělo vrátit zpět na papír, protože nijak nekonkuruje sborníku Speleofórum, který zveřejňuje především významné objevy. Naopak méně významné, ale přesto důležité články, by se měly zveřejňovat v tištěném Speleo. Myslím si na základě vlastních vydavatelských zkušeností, že tištěné Speleo má oproti Speleofóru jen titěrné režijní náklady, protože nejvíc peněz spotřebuje barvotisk uvnitř publikace, který je však u tištěného Speleo v dostačujícím - vzhledem k méně významným, ale opakuji přesto důležitým článkům, jen černobílém provedení. Redakce speleo.cz by se tedy měla nad touto chybně zvolenou strategií, která bez papíru jistě nepřežije staletí, u internetového Speleo vážně zamyslet. Jistě v tomto názoru nejsem osamělý, kdo by přivítal, jako já po staru, tisknout Speleo znovu na papír. Příjměte tento námět jako hlas jednoho z lidu. 23.ledna 2024 Připravuji dotisk Acta Speleohistorica o plošině Skalka a Habrůvecké plošině. Rozdělovník ZDE 22.ledna 2024 Dnes velmi příjemné posezení nad šálkem čaje s profesorem Josefem Ungerem, archeologem Setkali jsme se před vchodem do Chajovny Zadní trakt. Pan profesor sám navrhl abychom zašli na čaj což jsem rád přijal. Prodiskutovali jsme široký okruh otázek od poustevnictví, přes lochy, pravěká hradiska po šibenice. Dotkli jsme se dokonce i Božských otázek. Bylo to velice milé a příjemné setkání. Bohužel pan profesor mi neodsouhlasil abych ho fotografoval, což je opravdu škoda. Byly by to unikátní fotografie. Alespoň to pití čaje je zážitek, který si poneseme s sebou dalším životem. Předal jsem panu profesorovi též hodnotné dary k vánocům: křišťálový svícen na čajové svíčky, vonné tyčinky, plakát Boha Šivy i s osobním věnováním a dále Acta Speleohistorica o Křtinách pro docenta Michala Slivku ze Slovenska za jeho archeologický výzkum kartuziánského kláštera na Kláštoricku ve Slovenském ráji, který mne v mém mládí velmi inspiroval duchovním směrem. Přeji panu profesorovi Ungerovi zdraví, dlouhověkost a badatelský zápal po celý dlouhý život a to je již ročník 1944. Návrh obálky Acta Speleohistorica z roku 2005 o plošině Skalka. ZDE 21.ledna 2024 Jan Naš - Hari již nebude český poustevník - odešel k Maháprabhudžímu na věčnost. Na semináři ve Střílkách jsem se dozvěděl smutnou zprávu, že nás předešel k Maháprabhudžimu Jan Hari Naš, který chtěl být rovněž poustevník. Tak snad v příštím životě Hari. Měl jsem ho rád a ve vší úctě. Příjměte na památku na tohoto velkého moravského jogína následujících pár fotografií. Mně například pomohl svými zvláštními léčivými silami jógy.  Do lesů, do hor, na poustevny.  Střílky: semínář jógy s Višvagurudžim Mahéšvaránandou. Do stříleckého ášramu jsem dorazil v pátek odpoledne. Ihned jsem zamířil na svou poustevnu Gangotrí pod strží. Žádná poustevna zde ve skutečnosti nestojí. Je to jen opuštěné místo pod stromy poblíž polí. Rozprostřel jsem karimatku a vyskládal věci z batohu. Na zemi ležely zbytky sněhové námrazy. Pak jsem šel do ášramu, nakoupil jsem vonné tyčinky a zašel na pitzu do Tilaku. Zde jsem potkal sifu Davida Pirochtu - Bhárata, který mne požádal o plakáty Boha Šivy, které jsem rozdával bhaktům o vánocích. Tyto plakáty spolu s vonnými tyčinkami Nag Champa jsem mu předal pro sifu Pavla Hlavoně - Haridáse a sifu Pavla Kalu, který právě slaví v čajovně Zadní trakt své 60 narozeniny. Potom jsem odešel již na satsang. Toužebnatě jsme očekávali za zpěvu bhadžanů přichod Višvagurudžiho Mahéšvaránandy. Když tu opravdu přišel. Byl jsem jeden z prvních kdo mu blahopřál. Ještě u oltáře jsem mu předal bílou růži, vonné tyčinky a tisíc korun jako gurudakshinu. Pak už nastal vlastní satsang. Nezůstal jsem až do úplného konce a vydal se nočním zámeckým parkem k védskému ohništi, kde jsem měl svůj bivak pro tuto noc. O svých snech zde se nerozepisuji. Nebyly vůbec mystické. Spacák Pinguín se opět velmi osvědčil. Bylo v něm velmi teplo, proto ho doporučuji k zakoupení. V neděli ráno jsem opustil ášram a vydal se na zastávku autobusu a v 9 hodin odjel do Brna. Hari Óm.  19.ledna 2024 HermitPhoto: Martin Oliva - portrét toho lva archeologie.  Dnes odeslána zbývající Acta Speleohistorica o Křtinách. Na adresy: EVC Švýcárna, Farní úřad Babice nad Svitavou, Farní úřad Jedovnice, Farní úřad a duchovní centrum Vranov u Brna, Horní mlýn Křtiny a Správa jeskyní Moravský kras. Tím byly pokryti všichni příjemci. Zbyl mi jeden poslední výtisk. Celkový náklad byl 165 výtisků což je rekordní množství uvážíme-li že se jednalo o samizdat na křídovém papíru. S dalším dotiskem už nepočítám. Dnes odjíždím do Střílek, kde se bude konat mezinárodní seminář jógy s Višvagurudžim Paramhansem svámím Mahéšvaránandou. Nebudu se vůbec zůčastňovat karmajógy, ale budu se zdržovat na poustevně Gangotri pod strží. Zaplatím si proto jen satsangy v jejichž ceně doufám bude i večeře, jinak se budu postit. Náham kartá. Napsala mi paní Ing. Zuzka Hubená dlouhý email v němž mi děkuje za Acta Speleohistorica a odsuzuje postoj doc. Tomáše Vršky proti mně. ZDE 18.ledna 2024 S velkým zpožděním zde zveřejňuji HermitPhoto z Pekárny.  Čtu v Božském zrcadlu Paramhanse svámího Mahéšvaránandy pro Jogapuriho - Lubomíra Sléhu, toho který si říká Honza a další odpadlíky od Svámijiho a Jógy v denním životě a pro varování všem ateistům. Ráma a Lakšmanan bojovali s démony. Démoni vystřelovali šípy otrávené hadím jedem a dvě z těchto hadích střel zasáhly Rámu i Lakšmanana. V tom okamžiku oba upadli do hlubokého bezvědomí a kolem nich se vyrojili jedovatí hadi. Ráma i Lakšmanan byli nemocní na smrt a nikdo jim nemohl pomoci, všichni stáli bezmocně okolo. V tom někoho napadlo zavolat Garudu. Garuda je obrovský orel a snad jedniný může zasáhnout proti hadům. A tak poslali Hanumana do nebe, aby povolal Garudu na pomoc. Hanuman se vznesl vysoko do nebes a vrátil se na zem s orlem Garudou. Když se snášel Garuda k Rámovi, viděl ho ležet bezmocného, téměř v náruči smrti, a tu se v jeho srdci ozvala pochybnost, zdali to vůbec může být skutečný Bůh? Jak to, že potřebuje moji pomoc? Kdyby mne nebylo, jistě zahyne. Proč Ráma hrál tuto roli? Pro poučení ostatních, ale Garuda strašlivě zpychl, pocit vlastní důležitosti ho zcela zaslepil a zmátl. Pyšně odlétl, ale od této chvíle byl ztracen. Všechno ho přestalo těšit, ztratil klid, nemohl spát. Silou pochybnosti přišel o bhakti - lásku a oddanost k Bohu. Garuda velmi trpěl. Nyní to byl on, kdo si nemohl pomoci. Po dlouhé době vyhledal gurua Náradu a žádal ho o radu. "To, co tě postihlo je jako těžká choroba a ty potřebuješ lék," řekl Nárada "jinak budeš strádat ještě mnoho zrození. Já nejsem tak mocný, nemohu pro tebe mnoho udělat, ale jdi a poraď se přímo se Šivou." Tak se Garuda obrátil na Boha Šivu, ale Šiva pravil: "Ani já sám ti nepomohu, tak zlá je to nemoc, ale poradím ti, tebe může vyléčit a tvoje trápení ukončit jen satsang s realizovaným guruem. Jdi do Himalájí, vyhledej tam pravého učitele, tak dojdeš klidu a míru." A tak se také stalo. Garuda na satsangu získal zpět důvěru k Bohu a v jeho srdci se znovu probudila láska a poznání. Garudovi vytryskly slzy z očí, zase uviděl Višnua a uslyšel jeho hlas, jak recituje slavné verše: jsi mým bratrem i sestrou, Ty jsi má moudrost i veškerý můj život, blaženost, jsi mé všechno, Ó Pane! Doc. Martin Oliva z Anthroposu dnes u kašny Párnas v Brně. Požádal jsem tohoto svého starého přítele o společnou fotografii, proto jsme vyšli z Moravského zemského muzea na Zelný rynk a u kašny Párnas jsme se radostně poprvé spolu vyfotografovali.   Dnes zřízena nová návštěvní kniha s nepřímým zápisem. Raději :). 17.ledna 2024 Návštěvní kniha se neosvědčila, proto byla odstraněna. Odejdu ze středu na jih Moravského krasu v důsledku lidského sobectví u Habrůvky na pozemcích ŠLP Křtiny. V důsledku nesouladu s ředitelem ŠLP Křtiny doc. Tomášem Vrškou zůstane můj památníček na Děravce asi neobnoven. Tento památníček vylomil a vhodil do jícnu propasti Děravky zlosyn. Já jsem ho však z propasti vyzvedl a umístil zpět do kruhu u Mahéšvaránandovy posvátné lípy, kde je odložen dodnes. Byl zlomen naštěstí tak, že by šel znovu zabetonovat v zemi. K tomu však z důvodu disharmonie s ředitelem ŠLP Vrškou nemám již energii a zájem. Zůstane tak svědectvím na dílo zmaru na Habrůvecké plošině, které pronásledoval a stále pronásleduje Satan, který se vtělil do schizofrenního jeskyňáře z Býčí skály - satanisty a teď i vedoucího činitele polesí u Habrůvky a ve Křtinách. Je mi toho líto. Tolik let jsem se snažil vytvořit lepší svět na Habrůvecké plošině, ale marně. Ty památníčky, které ŠLP neodsouhlasila se slovy Tomáše Vršky, který nechce aby po mě v Habrůvky zůstala jakákoli památka, varují nad zvůlí mých odpůrců. Nevím kam jde svět s takovýmito lidmi ve vedoucích pozicích. Dobro to určitě není. Dobro, lidská všezahrnující harmonie vypadá úplně jinak. Odchod do Hádeckého údolí v jižní části krasu bude proto pravděpodobně lepší řešení této otázky. Mám tam na jihu relativně velkorysé smělé projekty, které nemohu naplnit v důsledku lidského sobectví ve střední části Moravského krasu. Já jsem pro Lásku, nevím jak vy. Náham Kartá Mahesvarananda kartá.  Dne 3. února bude výroční schůze Speleoklubu, na níž bych měl být přijat za člena ZO 6-12. Schůze se koná v Hostenicích U Stupárků v 11 hodin. Příjdu tam. Dnes odeslána v pořadí již šestá vlna Acta Speleohistorica o Křtinách. Konkrétně na adresy: ZO ČSS 7-05 Mladeč - Vojtěchov, ZO ČSS 7-08 Sovinec, ZO ČSS 7-09 Estavela, ZO ČSS 7-10 Hádes, ZO ČSS 7-11 Barbastellus, ZO ČSS 7-14 Ludmírov - Štymberk, ZO ČSS 7-01 Orcus a Ing. Janu Fatkovi ze Šlapanic. 16.ledna 2024 Otevřený email řediteli ŠLP Křtiny Tomáši Vrškovi, aneb proč jsem opustil pozemky ŠLP na Habrůvecké plošině a přešel do jižní části Moravského krasu. Protože tam je díky Bohu klid a láska. Vážený pane Tomáši Vrško, teď překračujete onu empirickou hranici slušného harmonického soužití mezi vámi a mou, poustevníkem vy. Nejsem na vaše neodůvodněné, osobně motivované výtky zvědavý. Myslím, že se budete velmi divit co přijde po smrti. Rozhodně nejste bez viny ve věci kácení stromů, k nimž máte sice souhlas vládnoucího režimu, ne však můj. Já jako zkušený zálesák a disident v CHKO Moravský kras dokážu posoudit, byť jen amatérsky, že přeháníte těžbu stromů v CHKO Moravský kras abyste si naplnili kapsu, čehož svědectvím jsou rozsáhlá odlesněná území například ve Křtinském údolí a na Habrůvecké plošině, tedy na územích, která jako poustevník vnímám ve své duchovní podstatě. Rovněž zabíjíte nesmylně zvířata za což ponesete následky po své fyzické smrti v příštím zrození. Budete velmi trpět rozličnými těžkostmi a problémy, protože dnes vůbec nesoucítíte s živými zvířecími bytostmi a zabíjíte je. Mě je jedno kým máte odstřel jelenů, srnců, pracat atp. povolen. Myslím si že přirozenými predátory v dnešní době jsou projíždějící automobily, které ročně usmrtí na silnici velký počet nebohé zveře. Vy prostě chcete usmrcovat a tak to máte jidášovsky nějak odůvodněné. Ale to neplatí u Boha, jehož jsem jako mnich hinduista a jogín nástrojem a poslem. Na příkladu nejen Vídeňského lesa u Vídně je jisté, že tato krajina Moravský kras by unesla cca 10 x více zvěře ve volné přírodě, kterou vy - trvám na tom - nesmyslně usmrcujete. Proto budete velmi rozčarováni až budete v budoucnu trpět za svou pýchu lesníků "kteří všechno v lese ví." a ničí. Jednoduše jste se již v mládí vydal na zlou lesnickou a mysliveckou cestu, i když ji máte svědomím dočasně schválenou různými bizárními lesnickými hypotézami, vůbec ne teoriemi, které vás samotné nakonec zničí. Nesouhlasím s vašími podvědomými ataky vaší osobnosti vůči mně, podle čehož poznávám, že nejste vůbec duchovní člověk, jakkoli citujete sv. Pavla z Tarsu a Bibli svatou. Myslím si, že jste vůči mně principiálně z tohoto důvodu zaujatý a negativně o mně uvažující. Podsouváte mi pohnutky, které jsou mi cizí. Jsou to pohnutky ve vašem nevědomí a podvědomí lesníka zabijáka - vy tomu říkáte státního predátora - a masožravce. Toto všechno svědčí více o vás než o mně. Co se týká výsadby památných smrků v Závrtu u Habrůveckých smrků, které jste mi blahoskloně odsouhlasil, souhlasím abychom tuto akci provedli spolu a tu památnou lípu opravdu pojmenovali po otci habrůvecké speleologie panu Arnoštu Hlouškovi, mém dobrém kamarádovi, jemuž nechcete ve své nezměrné aroganci vládnoucí moci povolit památníček u skruže Závrtu u habrůveckých smrků. Tímto přerušuji principiálně kontakt s vámi pane Vrško ve Jménu Božím, jenom ty čtyři památné stromy (tři smrky a jedna lípa) jsem připraven s vámi ještě vysadit. Pokud bude dobrá vůle na vaší straně. Napište si do svého životopisu že jste vystrnadili poustevníka z Moravského krasu, z jeho střední čárti na Habrůvecké plošině, kterou obhospodařuje vy ŠLP Křtiny. Nebudu vás kvůli tomu vůbec nenávitět. Buďte v Lásce a stále vám žehnám. Gyaneshwarpuri poustevník Osobně vůči vám nic negativního necítím. Je mi vás spíše líto. Tomu jak moc se mýlíte protože jíte maso, lovíte jeleny a zabíjíte živá stvoření a ještě k tomu dáváte souhlas druhým. Budu si na vás stěžovat u Boha na nebesích... Znovu se ozvu za dva roky, v roce 2026 na 10. výročí smrti Arnošta Hlouška, kdy snad vysadíme ony posvátné stromy, jinak o vás nechci již slyšet. Opakuji: budete velmi trpět za chybný směr vašeho života v tomto zrození, k němuž jste dal souhlas kdysi v mládí. Takový je zákon karmy, v něhož my hinduisté, jogíni a pokorní lidé pevně důvěřujeme a současně víme že spolehlivě funguje. Budete se tedy ještě velice divit. Nezapomeňte že jsem vás upomínal a varoval. Ruce pryč od ŠLP Křtiny! Třetí manifest proti ŠLP Křtiny: dnes jsem se definitivně rozešel s ředitelem ŠLP doc. Tomášem Vrškou. A takto to přátelé a nepřátelé bude pokračovat stále, třeba do nekonečna, dokud negativně smýšlející lidé budou ve svých vůdčích pozicích.ZDE Nepovolil mi památníček v Závrtu u habrůveckých smrků, ale souhlasil s výsadbou památných stromů, tři smrků a jedné lípy, která ponese jméno Arnošta Hlouška, mého dobrého kamaráda, otce habrůvecké speleologie. Doc. Vrška mne negativně osočoval z vylhaných pohnutek, které jsou mému svědomí cizí. Z toho jsem definitivně prozřel, že není vůbec duchovní, i když v emailu citoval písmo svaté a sv. Pavla z Tarsu. Vůbec mu nezávidím jeho osud velkopodnikatele se stromy, živými bytostmi, které usmrcuje svým souhlasem lesnímu perzonálu. Říkám: ruce pryč od Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity!!! Vůbec mu nedůvěřuji. Spatřil jsem v něm Golcovi kvality mylného rozlišování mezi tmou a světlem. Takže ho opouštím tímto trvale. Jen ty památné stromy jsem připraven k poctě Arnošta Hlouška zasadit, bude-li k mé spoluúčasti na této pokojné manifestaci dobrá vůle. Dnes pátá vlna rozesílání Acta Speleohistotorica o Křtinách. Acta Speleohistorica zaslána: ZO ČSS 5-07 Antroherpon, ZO ČSS 6-18 Cunicunulus, ZO ČSS 6-02 Vratíkovský kras, ZO ČSS 6-07 Tišnovský kras, ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras, ZO ČSS 6-27 při NP Podyjí, ZO ČSS 6-23 Aragonit, ZO ČSS 7-02 Hranický kras a ZO ČSS 7-03 Javoříčko. Ať se vám Acta Speleohistorica líbí. 15.ledna 2024 Oznamuji, že mi zbývají ještě tři výtisky dotisku Acta Speleohistotorica o Křtinách, takže jsou zájemcům k dispozici. Za 300 Kč na můj bankovní účet. Jinak si tuto publikaci bude možné regulérně asi zakoupit v knihkupectví Academia na Náměsti svobody v Brně. Záleží to, jestli se v knihkupectví nějak domluvím na celobarevný dotisk. Naskenoval jsem zajímavou knížečku o vyprávění Mistra jógy Paramhanse svámího Mahešvaránandy Božské zrcadlo.  Čtvrtá vlna rozesílání Acta Speleohistorica o Křtinách. Asp. dnes zaslána na: ZO ČSS 3-02 Jeskyňáři Plzeň, ZO ČSS 3-03 Šumavský kras, ZO ČSS 3-01 Macarát, ZO ČSS 3-05 Permoníci, ZO ČSS 4-03 Labské pískovce, ZO ČSS 4-01 Liberec, ZO ČSS 5-01 Bozkov, ZO ČSS 5-02 Albeřice, O ČSS 5-03 Broumov a ZO ČSS 5-05 Trias. Mějte se všichni dobře. 14.ledna 2024 Dostal jsem cennou relikvii. Síta Rybová mi věnovala deku, kterou použil Holyguruji, Mistr mého Mistra Paramhans svámí Madhávananda, žák Maháprabhudžiho. Jsem z této cenné relikvie velmi šťastný.  Sponzoruji trapisty Nový Dvůr, jediný čistě kontemplativní klášter v ČR. Křesťanští mnichové Řádu cisterciáků přísné observance jsou vegetariány, a i proto je podporuji. Bohužel v České republice neexistují od času josefinských reforem kartuziáni - ty bych teprve sponzoroval!  Dnes jsem napsal v pořadí již třetí manifest řediteli ŠLP Křtiny Doc. Tomáši Vrškovi. Nabídl jsem mu spolupráci při výsadbě stromů u Závrtu u Habrůveckých smrků. Konkrétně mám zájem na závrtu vysadit tři památné smrky a jednu lípu a dále vstyčit žulový památníček otci habrůvecké speleologie Arnoštu Hlouškovi. O tom co mi doc. Vrška odpoví, či neodpoví, vás budu jako vždy informovat ve Zprávách z Krasu. 13.ledna 2024 Právě jsem odeslal nabídku firmě Knihovnička na dotisk publikace Acta Speleohistorica z roku 2005 Plošina Skalka. Plánovaný náklad je 75 kusů, které jsou určeny archivům a knihovnám v ČR a všem ZO ČSS v České republice. Hodinky Seiko o nichž jsem se dozvěděl v meditaci. Zakoupil jsem hodinky Seiko na základě doporučení v meditaci sebedotazování v osamění. Nikdy dřív jsem o této značce hodinek neslyšel, přesto jsem se rozhodl uposlechnout vnitřní pokyn a hodinky Seiko zakoupit. Proto jsem slovo Seiko zadal do googlu a vypadly na mne tyto krásné zlaté hodinky. Stály jen tři a půl tisíce korun. Byly nejlevnější hodinky u této renomované japonské firmy. Tak jsem je zakoupil a své černé digitálky Casio jsem odložil. Vůbec tohoto kroku nelituji. Je to jako nosit na zápěstí zlatý šperk. Takové jsou tyto zlaté hodinky Seiko. Rovněž vám hodinky této značky doporučuji zakoupit.  Třetí vlna rozesílání Acta Speleohistorica o Křtinách. ASp. rozeslány na adresy: ZO ČSS 1-05 Geospeleos, ZO ČSS 1-06 Speleologický klub Praha, ZO ČSS 1-07 Krasová sekce, ZO ČSS 1-08 Speleoklub Týnčany, ZO ČSS 1-09 Niphargus, ZO ČSS 1-10 Speleoaquanaut, ZO ČSS 1-11 Barrandien, ZO ČSS 2-01 Chýnovská jeskyně a ZO ČSS 2-02 Šumava. Dále jsem zašel do Babic nad Svitavou kde jsem navštívil opuštěný dům Tomáše Mokrého ze ZO 6-25 Pustý žleb a zanechal jsem mu přede dveřmi Acta Speleohistorica určená pro Zdenka Motyčky. Pak jsem navštívil rovněž opuštěný dům Radka Hýska a i jemu jsem zanechal za dveřmi výtisk ASp. Odeslal jsem rovněž výtisk Acta Speleohistorica Radimu Palušovi z Jógy v denním životě. 12.ledna 2024 Ochrana anaháta čakry amuletem.  Dneska odesílám další vlnu Acta Speleohistorica o Křtinách. Zasílám na ZO 1-04 Zlatý kůň, ZO 1-02 Tetín, ZO 1-01 Český kras, ZO 6-14 Suchý žleb (pro RNDr. Vladislava Kahleho a Ing. Otu Šimíčka), Obecní úřad Bukovinka, Obecní úřad Březina, Obecní úřad Ochoz u Brna, Obecní úřad Habrůvka, Slovenská speleologická společnost a Ústav pro archeologii Univerzita Karlova Praha. Jsem s šťasten, že se mé životní dílo šíří po světě. 11.ledna 2024 Převezl jsem z tiskárny dotisk Acta Speleohistorica o Křtinách plus první vlna rozesílání. Dnes jsem převezl do svého ášramu v Bosonohách celkem 87 kusů dotisků Acta Speleohistorica. Opět jsem s kvalitou tisku firmy Knihovnička.cz navýsost spokojený, i když tentokrát se jednalo o černobílý vnitřek. Hned po příjezdu domů jsem zasedl k počítači a do obálek vložil prvních 18 kusů této slavné knihy na rozesílání. Jedná se o tyto adresáty: Farní úřad ve Křtinách (10 ks), Zuzka Hubená - Babice nad Svitavou, svámí Párvatí - Maháprabhudíp ášram Střílky, Jan Charvát - Blanenský deník, Ing. Miloslav Klimeš - Horní Maršov, Mgr. Robert Keprt - Brno, Robert Sudický - Brumov - Bylnice, RNDr. Ivan Balák - Rudice a Mgr. Robert Erhart - Brno, Petr Špaček - Brno, Ing. Oldřich Veverka - Brno a Martin Bohm - Brno. V dalších dnech budu pokračovat v rozesílání těchto publikací na což se těším. Rád dělám touto formou někomu radost.  Podívejte se na návrh obálky dotisku Acta Speleohistorica o plošině Skalka. Tuito knihu plánuji dotisknout v letošním roce pro všechny základní organizace České speleologické společnosti zdarma.  10.ledna 2024 Můj jógový ášram v Brně - Bosonohách.  Oznamuji, že dotisk Acta Speleohistorica o Křtinách je vytisknut. Zítra si publikace odvezu z tiskárny Knihovnička na Cejlu v Brně. Věřím, že to vyšlo opět na výbornou, i když tentokrát jen s černobílým vnitřkem a lepenou vazbou. Obálka je barevná. Celkem zaplatím za 87 dotisků více než 13 000 Kč. V následujících dnech budu knihy rozesílat po celé České republice doporučeně, zejména všem ZO ČSS mimo Moravský kras, neboť Moravský kras jsem již zásobil. Rovněž mám v plánu v letošním roce učinit dotisk starších Acta Speleohistorica o plošině Skalka a Habrůvecké plošině, které výjdou s novou barevnou obálkou rovněž zdarma, ale jen pro ZO ČSS působících v Moravském krasu. Hari ÓM. 9.ledna 2024 Mé nové meditační pódium v ášramu v Brně - Bosonohách.  Na mém oltáři přibyl tento překrásný Šiva Natarádža.  Jakubovi Salašovi děkuji za finanční příspěvek 500 Kč odeslaný na můj účet. 8.ledna 2024 Unikátní video z meditačního ústraní v jeskyni Pekárna.  7.ledna 2024 Noční soustředění v jeskyni Pekárna. Dlouho jsem přemýšlel zda mám jít do Moravského krasu, neboť se blíží tvrdé mrazy. Nakonec jsem se rozhodl jít se svým novým spacákem Pinguín na Doupě Trampů. Cesta Ochozským žlíbkem byla rozbahněná od koní. Téměř tudy nešlo jít. Vystoupal jsem z Údolí na Pekárnu, když tu už padal soumrak. Proto jsem změnil plán a utábořil se na Pekárně. Bylo to šťastné rozhodnutí. Prožil jsem na Pekárně mystickou noc. Jako obvykle jsem si uvařil čaj a pak potmě dlouho stál pod portálem jeskyně a hleděl do nočního Údolí Říčky na něž se v nejtišším tichu snášel sníh. Můj spacák Pinguín se velmi osvědčil. Bylo v něm teplo až do rána jako u kamen. Ráno jsem si znovu uvařil čaj, udělal památeční videa, když tu už přicházeli turisté z města. Trochu mne vyrušili v mé usebranosti, proto jsem sbalil batoh a vyrazil do Brna.  6.ledna 2024 Tuhle tygří mošničku na cesty jsem si ušil vlastníma rukama.  Zázračná medailka sv. Františka z Assisi na mé mystické mále.  Vítejte mezi tygry, aneb proč je nutné se převléci do oranžového roucha. Další pochopený příběh z knihy Božské zrcadlo od Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. "Pastýř koz našel v lese opušťené lví mládě. Vzal je k sobě domů a položil vedle kůzlat. Ráno se lvíče napilo od kozy a zůstalo pohromadě se stádem. Chodilo s nimi na pastvu, žralo trávu, prostě bylo jako jedno z nich. I povaha se vyvíjela jinak, vůbec se nechovalo jako lev. Když se kozy něčeho polekaly, polekalo se lvíče také a prchalo. Až se jednou objevil na pastvě velký, dospělý lev. Kozy se polekaly, začaly utíkat a lvíče s nimi, také celé vystrašené. Lev se tomu velice podivil. Dohonil lvíčka řekl mu: "Co tu děláš bráško?" "Bojím se tě." řeklo lvíče, "ty jsi lev a já musím před tebou utéci, jinak mne sežereš." "Ale ty jsi taky lev!" "Já? Já jsem přece kůzle!" Velký lev zavedl lví mládě k vodě a donutil je, aby se podívalo na svou podobu, jak ji odrážela vodní hladina. "Komu se podobáš, kozám nebo mně? Kozy mají rohy, ty je nemáš. Mají velké uši, ale ty je máš malé jako já. Nebo se podívej na svoje nohy a na jejich!" Lvíček skutečně nemohl najít na sobě nic, co by se v nejmenším podobalo kozám. "Takže já jsem skutečný lev? A já hlupák jsem utíkal za kozami!" Sebral se a odešel s velkým lvem do lesa. " Božské zrcadlo. Vyprávění mistra jógy.  5.ledna 2024 Dnes zadány trvalé platební příkazy pro Ášram Jadan v Indii 300 Kč/měsíčně, Ášram Střílky 300 Kč/měsíčně, Česká Charita Brno 300 Kč/měsíčně, Klášter trapistů Nový Dvůr 300 Kč/měsíčně a Člověk v tísni 300 Kč/měsíčně. Pouze Dalajlámovi nešel zadat trvalý platební příkaz, a proto mu budu platit každý měsíc individuálně. Já jsem šťastný. Nevím jak vy. Jiný příběh z knihy Božské zrcadlo od Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, který jsem vnitřně uskutečnil a realizoval. "Před dávnými časy žil v Radžastánu jeden svámí jménem Sagram. Tehdy ještě vládli v Indii králové a jejich úředníci vymáhali na lidech vysoké daně. Jeden z těchto výběrčích vykonával svůj úřad s takovou tvrdostí, že se rolníci v nouzi obrátili o pomoc ke svámímu. Výběrčí daní byl totiž jeho žákem. Svámí jim slíbil, že udělá, co bude moci, a s výběrčím určitě promluví. Když výběrčí příštího dne přišel a ptal se, co by pro svého Mistra mohl udělat, svámí odpověděl: "Udělej něco pro ty nebohé rolníky. Nebuď k nim tak tvrdý!" "Ty jsi jenom svámí," namítl výběrčí, "nevíš, jak se musí zacházet s rolníky, aby platili daně. Nemohu pro tebe udělat něco jiného?" Svámí pravil, že ne, a výběrčí odjel a dál ztrpčoval chudým rolníkům život. Svámí ho znovu napomínal, ale výběrčí nechtěl slyšet. A osud se odvíjel dál. Úředník zemřel, narodil se znovu v podobě velblouda. Stal se součástí majetku muže, který pracoval v kamenolomu, a musel nosit těžké kameny. Když se velbloudovi připevňuje náklad na hřbet, musí kleknout a teprve potom se s nákladem zvedne. Jednou naložil muž velbloudovi tolik kamenů, že ten se při nejlepší vůli nedokázal s takovým břemenem postavit na nohy. Muž se rozlobil a zvíře surově tloukl, až velbloud hlasitě naříkal. V te chvíli šel svámí právě kolem. Slyšel nářek, a protože měl rád všechna boží stvoření, bylo mu zvířete líto. Spěchal se podívat do lomu, co se děje. "Netluč to zvíře." napomínal muže. "Naložil jsi mu tolik, že se nemůže vůbec zvednout!" "Ty jsi jenom svámí," odpověděl muž, "a vůbec neviš, jak se zachází s velbloudy." A dál tloukl ubohé zvíře. Ten svámí měl takovou schopnost, že viděl, čím kdo byl v minulém životě, a tak poznal v týraném zvířeti výběrčího daní. "Vidíš," řekl velbloudovi, "to je tvoje karma. Byl jsi tvrdý k rolníkům, a teď se ti to vrací. Nechtěl jsi poslechnout, a teď dostáváš zpátky všechno, čeho jsi se dopustil na rolnících. Musíš snášet svou karmu, nikdo ti nemůže pomoci, ani já. Jediné co ti mohu slíbit je, že tento tvůj strastiplný život potrvá už jenom několik let a ty se znovu zrodíš jako člověk. Teď však musíš projít svou karmou." Božské zrcadlo. Vyprávění mistra jógy.  4.ledna 2024 Zakoupil jsem kvalitní oranžový spacák české firmy Pinguín. Za dva a půl tisíce Kč.  Příběh z knihy Božské zrcadlo od Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, k němuž jsem rovněž vnitřně dospěl. "Jeden sochař pracoval v lomu na soše. Ale moc se mu nedařilo. Náhle se kámen rozlomil na dvě půlky a on k svému překvapení uviděl uprostřed trhliny mravence, který držel v kusadlech zrníčko. Sochař přemýšlel: "Jak se tam asi ten mravenec dostal? Kdo ho krmí?" A napadlo ho: "Kdo vám dal zobák, dá vám i potravu." Odložil práci a odešel domů, i když bylo teprve poledne. Jeho žena se podivila, zvlášť když jí oznámil, že už vůbec nebude pracovat. "Když takový mravenec přežije v kameni, jak já bych mohl umřít?" Žena ho uklidňovala a posílala k lékaři. Ale on pokračoval: "Kdepak, jsem normální, a jestli mi osud, Bůh, nebo jak to nazveš, bude chtít něco dát, ať mi to hodí tady naší střechou dolů. Kdyby mi to dal třeba jen před dveře, nepůjdu pro to! Nejsem jeho sluha. Když mi dal život, musí mi pomoci i přežít." Ženy mívají dobré srdce, ale všechno má své meze. Nadarmo se neříká, že lidé vás mají rádi pro vaši práci, a když nebudete pracovat pro svou rodinu, láska se vytratí. Sochař však nepovolil. Jednou večer povídá ženě: "Dnes jsem měl klacík, jen tak jsem hrabal před sebou a najednou se v písku objevila dřevěná truhla a v ní plno šperků a zlata." Žena se honem ptá: "A kde to máš?" "No, zase jsem to tam zahrabal! Když mi osud chce dát bohatství, ať mi je přinese až sem, proč bych se s tím namáhal." "Ty nejsi normální, řekni kde to je?" Pod oknem náhodou stáli dva zloději a všechno slyšeli. Rozhodli se, že najdou poklad ještě té noci. Povedlo se jím to, truhlu našli, jenže když ji otevřeli, k jejich překvapení se v ní kroutili jen hadi a škorpióni. Řekli si, ten chytrák o nás věděl a takhle nás napálil. Ale my mu tu truhlu opravdu hodíme komínem před nos. A táhli se stou těžkou truhlou až na střechu, hodili ji přímo do ložnice a utekli. Když ji žena otevřela, byly v ní šperky a zlato. Muž klidně pravil: "To je to co mi chtěl dát osud, vem si to, já nemám zájem." A tak ten příběh říká: Je-li cokoli opravdu ve vaší karmě, příjde vám to, a pokud není, nedosáhnete to." Božské zrcadlo. Vyprávění mistra jógy.  3.ledna 2024 Poměrně dobrý článek o astrálním světě na webu jogin.cz.ZDE Moje nové outdoorové boty nejen do Moravského krasu Scarpa oranžové barvy. Protože jsem zázračně z Milosti Boží zbohatl, začal jsem s investicemi pro budoucnost. Při výrobě těchto bot nebyla použita zvířecí kůže. Proto jsem je upřednostnil.  Dále jsem zakoupil profesionální karimatku na cvičení jógy Rishikesh. Tato karimatka je široká rekordních 80 cm, ale je těžká, proto se nehodí na cesty do přírody. Já ji budu mít místo koberce ve své meditační místnosti.  Dnes byl veliký nakupovací den. Zde jsem si například pořídil tygří kůži na své meditační místo jak doporučuje jógová tradice. Já samozřejmě mám jen umělou tygří kůži. Všech těchto investicí jakkoli jsou nákladné nelituji.  Nakonec pro dnešní den jsem si zakoupil tento amulet ze stříbra - Óm.  2.ledna 2024 Novoroční přání. Toto přání mi dnes přišlo emailem. Neznamená to, že by to byla doslova má Cesta. Já si opakuji stále mantru a věřím, že to pomůže.   Oznamuji že dotisk publikace Acta Speleohistorica o Křtinách jde právě do tiskárny. 1.ledna 2024 Dnes zaneseny do budoucích Acta Speleohistorica 2026 informace o Skulařím převisu a jeskyni Na Dolinách na plošině Skalka. Vítám Vás v Novém roce a zapouslouchejte se do Mantry míru. |
